Další v řadě kambrických živočichů je podivná několikacentimetrová potvůrka z jihočínského Anningu. Pochází z raně kambrických vrstev starých 525 miliónů let a jménem Vetustodermis planus se nejspíš mstí budoucím autorům učebnic. Vetustodermis není vlastně až tak úplně nový. V roce 1979 ho popsali jako kroužkovce, o dvacet let později jako členovce.
Teď se našlo 17 nových kousků a je z toho úplně nový nápad. Podle paleontologa Chena a jeho dvou kolegů jde o samostatnou a dnes již vymřelou linii tvorů s měkkými těly.
Jak tohle zvíře vypadalo? Ploché tělo, na břiše něco jako nohu, dobře patrná hlava, něco jako tykadla a oči na stopkách. 50 párů něčeho jako žábra. Pravděpodobně se aktivně plazil po mořském dně nebo poblíž dna plaval.
Rekonstruovaný vetustodermis připomíná nejvíc ze všeho měkkýše, ale taky trochu pásnici, ploštěnce nebo mnohoštětinatého kroužkovce. První náznaky měkkýšů přitom pocházejí už z předkambrické Ediakary - jednak fosilní stopy po něčem jako radula (Radulinchus) a pak Kimberella, nejčastěji intepretovaná jako divný měkkýš bez mineralizované schránky.
S Kimberellou má vetustodermis pár věcí společných, i když může jít jen o povrchní podobnosti. Pokud jde o měkkýše, je vetustodermis nejvíc podobný nahožábrým plžům. Vlastně ale představuje mix znaků dnes výhradně vázaných na jednotlivé podskupiny měkkýšů, což je poněkud podezřelé.
I proto se teď zdá, že je spousta důvodů, proč by vetustodermis neměl být přímo měkkýš. Taky má například jiný tvar žaber, než všichni známí měkkýši. Pokud je tenhle pocit oprávněný, rýsuje se jedna velmi zajímavá možnost. V proslulé burgess-shaleské vrstvě ze středního kambria je pár dalších hodně divných zvířat. Tři z nich jsou vetustodermisovi docela podobná - Nectocaris, Amiskwia a Odontogriphus. U nectocarise není úplně jisté, jak správně patří. Kdyby se potvrdilo, že byl ve skutečnosti zploštělý nikoliv z boku, jak se tradičně říká, ale ze shora dolů, mohl by to být úplný vetustodermisův bratranec. Amiskwia by mohla být řekněme vzdálená sestřenice, podoba je tu taky ucházející. Odontogriphus na první pohled až tak podobný není, má ale zploštělé a členěné tělo úplně jako vetustodermis.
Ještě o něco fantastičtějšího možného příbuzného před časem vykopali v Illinois. Z tamnějšího karbonu pochází hodně divná věc pojmenovaná jako nějaký kultovní béčkový horor Tullimonstrum gregarium. Kupodivu docela připomíná vetustodermise.
Opět stejně zploštělé a členěné tělo, oči na stopkách a další znaky. Je zajímavé, že autor popisu tullimonstra tehdy naznačil, že by snad mohlo jít o předožábrého plže.
Možná se nám začíná rýsovat dosud neznámý živočišný kmen, pravděpodobně vymřelý, i když, čert ví, co všechno ještě žije na mořském dně. Na místě je ale jistá opatrnost. Kdysi se s jásotem skoro každé kambrické zvíře zařazovalo do nového kmene. Nové nálezy a nové interpretace většinou ukázaly, že si v pohodě vystačíme se známými skupinami. Jak naznačilo krátké interview, skeptický je i Honza Zrzavý, je toho zatím hodně málo, aby šlo nějak rozumně říct, co je vetustodermis vlastně zač. Jestli to bude někdy lepší, ukáže čas.
Odontogriphus. Do třetice Burgess Shale. Neplést s oživlým toaletním papírem. Zatím fylogeneticky zcela záhadný, občas se vedou nejasné řeči o tom, že by to snad mohl být bazální chordát.
Tullimonstrum gregarium z illinojského karbonu. Paleontologové nepotřebují brát halucinogeny.
Údolí řeky Anning v Jihozápadní Číně. V okolních kopcích lze najít zkameněliny podobné těm, jaké jsou v horách Kanadského národního parku (Burgess Shale).
Pramen: Proc. R. Soc. B. doi:10.1098/rspb.2005.3159
Diskuze:
