Vládou financovaný výzkum se prováděl v Centru pro ekologii a hydrologii v hrabství Dorset ve Velké Británii. Při těchto pokusech vědci zjistili, že řepka olejná (Brasica napus) se může křížit příbuznou brukvovitou rostlinou, hořčicí rolní (Sinapis arvensis).
Jeden z těchto kříženců se překvapivě ukázal být zdravou rostlinou schopnou reprodukce. Nicméně obavy ze vzniku superplevelů zamořujících pole se ukázaly jako neopodstatněné.

K herbicidům odolný plevel by byl pro farmáře problém, komentuje situaci Les Firbank, vědecký pracovník z Lancasteru, který se zabývá stanovováním rizika pěstování transgenních plodin na biodiverzitu. Je to problém managementu, tedy problém farmářů, nikoli problém ochrany životního prostředí.
Studie která slouží jako podklad pro zde provedené závěry zabrala výzkumníkům tři roky. Během této doby sledovali plevelné rostliny rostoucí na 28 pozemcích. Pole byla  oseta z poloviny transgenní řepkou. Při těchto pokusech vědci objevili dvě rostliny, které získaly charakteristiky obou plodin – řepky i hořčice. Jedna, rozmnožování schopná rostlina, se podobala hořčici ale postřik herbicidem Liberty (na nějž byla řepka pěstovaná v sousedství geneticky upravena aby k němu byla odolná), jí neškodil. Když vědci z této rostliny izolovali a analyzovali DNA zjistili, že rostlina má ve svém genomu sekvence, které jí činí ke zmíněnému herbicidu odolnou.

 

Druhá rostlina, která se vyskytla ve středu ne-transgenní parcely, měla znaky obou plodin.  Z poloviny byla řepkou a z druhé poloviny hořčicí. To znamená, že se ukázalo, že tyto dva druhy (řepka a hořčice) se mohou křížit. Tento kříženec, jak se ukázalo,  je ale neplodný.
Některé ochranářské skupiny používají tato zjištění jako argument, že se transgeny  mohou nekontrolovatelně šířit i do dalších rostlin. Emily Diamand, mluvčí skupiny Přátelé Země (FoE), komentovala toto zjištění slovy “ Byla jsem šokována, když jsem si přečetla výsledky studie. Stalo se přesně to, o čem nás ujišťovali, že je nemožné... To je přesně ten důvod, proč  Francie a Řecko dovoz geneticky modifikované řepky zakázaly."

 

Přirozená selekce

 

Rostliny nás ale nemusí vyvádět z míry, komentuje vzniklou situaci Brian Johnson, ekolog a genetik, který britské vládě radí ve věcech ochrany přírody. „Zcela jistě to nedokládá, že by zde vznikalo něco, co by se podobalo superplevelu“. Johnson trdí, že na herbicid odolná rostlina, která se při pokusu objevila, nemusí být skutečným hybridem. Technika, která se pro zjištění vnesené genové sekvence používá je velmi citlivá a mohla také zaznamenat jen zjištěnou kontaminaci pylem, který se na rostlinu přenesl ze sousedního pole. Stejně tak odolnost k herbicidu mohla podle Johnsona vzniknout spontánně a přirozeně. A Navíc Johnson  argumentuje: “ I kdyby nakrásně přenesení rezistence k herbicidu Liberty se ukázalo být pravdou, je nepravděpodobné, že by to rostlině rostoucí mimo pokusná pole propůjčilo nějakou výhodu. Tudíž nelze ani předpokládat, že by se taková rostlina začala rozšiřovat. Objevení se odolné rostliny  uprostřed pokusného pole prakticky nic neznamená.

 

Závěr
Nález není neočekávaný. Již dříve bylo pozorováno, že řepka se kříží s tuřínem (vodnicí). Johnson zůstává přesvědčen, že superplevel, odolný k celé řadě herbicidů, nevznikne. Jedním z možných opatření, jak tomu zabránit, je nepovolovat pro jednotlivé geneticky modifikované plodiny různé herbicidy. Potom by nanejvýš mohl vzniknout plevel odolný k jednomu přípravku.
Farmáři by měli věnovat pozornost těmto novým poznatkům, protože se ukazuje, že s pozemky na kterých jsou pěstovány GMO plodiny, se  náležité zacházení může vyplácet.

---

Poznámka k herbicidu Liberty: Jedná se o toleranci k fosfinotricinu, látce produkované biotechnologicky některými aktinomycetami. Fosfinotricin je účinným inhibitorem glutaminsyntetázy rostlin. Tento enzym mění amoniak na glutamát a tím se významně podílí na odstranění tohoto toxického metabolitu z organismu rostliny. Aktinomycety produkující fosfinotricin mají ve své dědičné informaci i gen pro typ glutaminsyntetázy odolné vůči inhibici fosfinotricinem. Tento gen aktinomycet byl použit pro tvorbu geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči fosfinotricinu dodávanému do obchodní sítě pod komerčním názvem Liberty.

 

Prameny:
CEH, Centre for Ecology and Hydrology, UK, Nature.