Obdivuhodné Quaestio. Kredit: Walker Weyland/Florida State University.

Jak určitě mnozí vědí, v přízračně narudlé krajině Ediacara Hills pohoří Flinders Ranges v Jižní Austrálii, se od roku 1946 nacházejí naprosto fascinující fosilie stejnojmenné ediakarské fauny. Jsou to neuvěřitelně cenné pozůstatky organismů a ekosystémů z konce starohor, čili z doby těsně před začátkem kambria, kdy se svět vzpamatoval z příšerného zamrznutí do „Sněhové koule.“

Scott Evans ve svém živlu. Kredit: Florida State University.

Přímo v Ediakaře se nacházejí fosilie staré asi 555 milionů let. Jsou pěkně zachovalé, tedy vzhledem k jejich stáří. Pro vědce je ale obvykle velice obtížné ediakarské fosilie nějak věrohodně interpretovat. Obvykle se shodnou, že to bylo živé, ale jinak obecná shoda nepanuje ani v tom, zda šlo o živočichy z linie Metazoa. Každopádně je s nimi zábava.

Teď se paleontologové dočkali objevu další, velmi pozoruhodné a nejspíš významné fosilie, která okamžitě upoutala pozornost. Scott Evans z americké Florida State University a jeho kolegové objevili na paleontologické lokalitě Nilpena Ediacara National Park fosilie a stopy pohybu organismu, který pojmenovali podle jeho zvláštního vzhledu Quaestio simpsonorum.

Drsná paleontologie v Ediakaře. Kredit: Florida State University.

Jak rozjařeně píše Bronwyn Thompsonová na platformě New Atlas, Quaestio, dejme tomu živočich o něco menší než lidská dlaň, připomíná oživlou miniaturu ikonického robotického vysavače Roomba. Na hřbetní straně rozkošného ediakarského vysavače se rýsuje nápadný otazník, proto Quaestio. Jako by to byl nějaký ďábelský vynález Hádankáře.

Paleontologové jsou nadšeni. Z celé řady fosilií quaestia, které objevili, je slušně patrné, že tenhle organismus měl pravolevou asymetrii, měl rozlišenou přední a zadní část těla, a snad také stopy rozlišení na hřbetní a břišní část těla. Ze stavby těla fosilií a z fosilních stop, které Evans a spol. přiřadili ke quaestiu, usuzují, že šlo o pohyblivého tvora s bentickým životním stylem. Quaestia se nejspíš vznášela nade dnem ediakarského oceánu a zřejmě tam baštila nějaké své dobroty.

Pokud mají Evans a spol. pravdu, jde o první fosilii z ediakary s podobným uspořádáním těla, a také o jednoho z nejstarších živočichů, kteří byli schopní samostatného pohybu. Divné fosilie z ediakary, quaestio nevyjímaje, jsou velmi cenné i pro vývojové biology. Prozrazují, jak vypadala raná evoluce tělních plánů, jestli jim tedy rozumíme správně.

Video: Virginia Tech Paleontologist Scott Evans talks to Dr. Chris about the first major animal extinction

Literatura

New Atlas 14. 10. 2024.

Evolution & Development online 3. 9. 2024.