Lávová lampa R Doradus. Kredit: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/W. Vlemmings et al.

V hitparádě monstrózních hvězd by se červený obr R Doradus v souhvězdí Mečouna umístil na předních příčkách. Je to umírající hvězda, původně velmi podobná Slunci, kterou pozorujeme ve vzdálenosti „pouhých“ 178 světelných let, tedy skoro za humny. Ve fázi červeného obra se nafoukla do velikosti přes 300 Sluncí. Ve Sluneční soustavě by se rozpínala až za oběžnou dráhu Marsu.

Wouter Vlemmings. Kredit: Chalmers University of Technology.

Díky své blízkosti a obrovským rozměrům je hvězda R Doradus držitelkou méně známého rekordu. Po Slunci je to hvězda s největším zdánlivým průměrem kotouče na pozemské obloze. V oblasti viditelného světla příliš nevynikne. Za ideálních pozorovacích podmínek je sotva patrná. Zato v oblasti infračerveného záření pásmu J (J Band), jedné z těch, co pronikají atmosférou až na zemský povrch, je R Doradus třetí nejjasnější hvězdou oblohy, po známých hvězdných monstrech Betelgeuse a Antares.

Kampus Chalmers University of Technology. Kredit: Andrzej Otrębski, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Wouter Vlemmings ze švédské techniky Chalmers University of Technology a jeho spolupracovníci dokázali nevídanou věc. S pomocí soustavy radioteleskopů ALMA jako první na světě zobrazili povrch hvězdy, co není Slunce, v takovém detailu, že mohli v přímém přenosu sledovat pohyby hmoty na jejím povrchu. Ve skutečnosti je to neuvěřitelně dramatická show. R Doradus přímo před našimi teleskopy vře. Na jeho povrchu se objevují a zase ponořují gigantické bubliny velikosti mnoha poloměrům Sluncí. Pozorovatel ze Sluneční soustavy se musí cítit jako mikrob.

Červený obr je sice velice řídkou hvězdou na sklonku života, ale přesto v jeho nitru běsní jaderná fúze. Jak se zdá, uvolněná energie se projevuje v podobě nezměrných bublin. R Doradus klokotá jako hvězdná lávová lampa, tedy červeně zbarvená. Jde o konvekci, která vynáší těžší chemické prvky, ukuté ve výhni fúze, do vnějších vrstev hvězdy, odkud je rozfoukávají mohutné hvězdné větry. Během milionů let z nich vzniknou nové hvězdy, planety a na nich možná i organismy.

Megabubliny na hvězdě R Doradus se pohybují takovou rychlostí, že se tam změny odehrávají v řádu pozemských měsíců. To je rychleji, než jak podle vědců pracuje konvekce na našem Slunci, kde její projevy nejsou příliš patrné. Zblízka by to musela být ohromná podívaná. Pozorování hvězd jako R Doradus nám dává ochutnat vzdálenou budoucnost Slunce a také přináší nové poznatky o fyzice hvězd.

Video: Zooming in on the R Doradus star

Literatura

ESO 11. 9. 2024.

Nature 633: 323–326.