Středoevropský karibik. Vlevo (A) situace cca před 15 miliony let, Vpravo (B) před 13 miliony let. Kredit: Harzhauser et al. (2024), Scientific Reports.

Ať se nám to líbí nebo ne, příroda dnešní střední Evropy je dost chudá. Jsme na to zvyklí a nepřijde nám to zvláštní, tedy pokud se nedostaneme do Severní Ameriky nebo nedejbože do východní Asie, kde jsou k vidění ráje biodiverzity v podobných klimatických podmínkách jako u nás. Komu se to poštěstí, tomu dojde, v jak pustém světě vlastně žijeme. Doby ledové byly nemilosrdné.

Mathias Harzhauser. Kredit: Naturhistorisches Museum Wien.

Nebývalo to tak ale vždy. Mathias Harzhauser z Naturhistorisches Museum Wien a jeho spolupracovníci prostudovali mořské plže z oblasti moře Paratethys, které ve třetihorách, zhruba v době před 35 až 11 miliony let pokrývalo velké části střední a jihovýchodní Evropy, jako severní výběžek tropického oceánu Tethys. Harzhauser s kolegy analyzoval více než 800 fosilií ze zhruba 100 lokalit na tomto území a odkryl fascinující příběh středoevropského karibiku.

Do jisté míry se to týká i dnešní České republiky. Právě Paratethys je totiž doposud poslední moře, které zasahovalo na naše území. Ještě ve středním miocénu, zhruba před 14 miliony let, se pobřeží nacházelo zhruba na linii Mikulov – Brno – Ostrava. Pak moře z Česka postupně ustupovalo.

Zhruba před 18 miliony let bylo moře Paratethys velké a hluboké, zhruba od Švýcarska až do Ruska. Jeho diverzita podle výzkumu Harzhauserova týmu zhruba odpovídala dnešnímu Středozemnímu moři, které je pozůstatkem oceánu Tethys.

Asi před 16 miliony let došlo k dramatickým změnám. Posun africké tektonické desky na sever vyzdvihl Alpy a západní část moře Paratethys vyschla. Současně začaly růst Karpaty, které se objevily v podobě mnoha menších ostrovů ve střední a jihozápadní Evropě. Zhruba před 15 miliony let se tato část světa přeměnila v rozsáhlé subtropické souostroví o velikosti asi 1 000 kilometrů, které v mnoha ohledech připomínalo Karibik.

Pokud jde o klima, v dnešním světě vystrašeném globálním oteplováním to zní neuvěřitelně, ale ve středoevropském karibiku panovaly teploty asi o 9 stupňů Celsia vyšší než dnes. Například, bylo tam plno krokodýlů. Podle toho, co víme, korálové útesy tehdy zasahovaly přinejmenším až ke dnešnímu Eisenstadtu na západě Rakouska.

Logo. Kredit: Naturhistorisches Museum Wien.

Zdá se, že to byly naprosté orgie biodiverzity. Mělké a horké moře hostilo dvojnásobek druhů oproti dnešnímu Středomoří, dokonce i více druhů než dnešní hotspot biodiverzity v Rudém moři. Harzhauser a spol. sice nezkoumali souš, ale vzhledem k pestrému členění krajiny s mnoha ostrovy, průlivy a zálivy, to tam muselo být podobné. Centrem biodiverzity tehdy byla oblast dnešního Rumunska, kde podle všeho vznikla spousta nových druhů, jak se ostatně na ostrovy sluší.

Karibský ráj v Evropě (bohužel) netrval moc dlouho. Planeta se začala ochlazovat a chlad pro život znamenal zkázu. Před 13,8 miliony let se objevily zárodky dnešních antarktických ledovců. S postupujícím chladem na sklonku miocénu (Middle Miocene Climate Transition) se ve středoevropském karibiku zhroutily ekosystémy a dvě třetiny druhů rychle vymřely.

Bobtnající ledovce uvěznily spoustu vody a hladina světového oceánu poklesla asi o 50 metrů. Společně s pokračujícím růstem Karpat došlo před 12,7 miliony let k oddělení moře Paratethys od oceánu, takže se z něj vlastně stalo obrovské jezero (Paratethys magalake), a k jeho postupnému rozpadu na menší izolovaná vnitrozemská moře, která vysychala. Jedním z nich bylo Panonské moře, které definitivně zmizelo asi před 1 milionem let. Zůstala po něm dnešní Panonská pánev.

Video: How the World's Largest Lake Killed the World's Smallest Whales | The Paratethys

Literatura

Phys.org 22. 7. 2024.

Scientific Reports 14: 16288.