Draky obvykle známe z pohádek a legend a chápeme je pouze jako mytologické tvory bez reálného základu. Ovšem na jihu Polska, nedaleko od našich hranic, žil kdysi dávno drak skutečný (nebo se alespoň těm pohádkovým hodně podobal). Od doby, kdy se procházel po okolí dnešního města Lisowice, už ale uplynulo hodně času. Přesněji to je už víc než 200 milionů let a tento tvor tak žil v období končícího triasu. Autor článku má s tímto pravěkým živočichem určité bližší sepjetí, protože se v době jeho objevu a publikování nálezu účastnil jako dobrovolník vykopávek v nedalekém Krasiejowě (a o čtyři roky později, v roce 2011, i přímo v Lisowicích), a o objevu a dalších okolnostech tak měl informace takříkajíc z první ruky.
A i když se v tomto případě nejedná o zástupce dinosaurů, tento na svoji dobu značně velký dravý archosaur stojí za samostatný článek už i proto, že žil nedaleko našeho vlastního území a možná se koncem triasu vyskytoval i přímo „u nás“. Jeho systematické zařazení, paleoekologie, fyziologie a další aspekty života zůstávají pro nás zatím záhadou, což smokovi dodává ještě více na atraktivitě jak u paleontologů, tak i u široké veřejnosti. Jak byl tedy objeven a co o tomto „polském drakovi“ dnes vlastně víme?
V roce 2007 byla na pozemku cihelny u městečka Lisowice ve Slezském vojvodství (lokalita obce Lipie Śląskie) objevena fosilie velkého dravého pravěkého plaza. Její výzkum ukázal, že patří 205 až 208 milionů let starému tvorovi, který podle postavy z polské mytologie dostal jméno Smok wawelski neboli „Wawelský drak“.[1] Smok v každém případě nebyl dinosaurem.
Stejně jako oni patřil do větší skupiny plazů zvaných archosauři (Archosauria), byl ale nejspíš zástupcem jiné jejich vývojové větve. Navíc žil v období pozdního triasu, kdy se dinosauři teprve dostávali na výsluní a nepředstavovali ještě dominantní skupinu suchozemských obratlovců.[2]
To však nezabránilo médiím, aby v roce 2008 nadšeně nepsala o tom, že byl objeven „první polský dravý dinosaurus“ nebo dokonce „polský T. rex“.[3] Trojice polských paleontologů, která nový druh v roce 2012 formálně popsala (Grzegorz Niedźwiedzki, Tomasz Sulej a Jerzy Dzik), měla s vyvracením těchto zpráv plné ruce práce.[4] I proto, že přesné systematické zařazení smoka znesnadňuje množství znaků, které má společné buď s teropodními dinosaury nebo s krokodýly. Dokonce i podle některých paleontologů by se mohlo jednat o starobylého dravého dinosaura ze skupiny vývojově primitivních teropodů, většina badatelů ale s tímto zařazením nesouhlasí.
Každopádně se však jednalo o vyspělého, aktivního tvora s dobrými smysly a silnýma nohama, umožňujícíma poměrně rychlý pohyb. Jeho zuby byly typické pro masožravce – velké, s vroubkovanými okraji. Ve svém ekosystému byl smok zřejmě dominantním predátorem, schopným lovit širokou škálu dalších obratlovců, od malých dinosauromorfů přes velké obojživelníky až po obří zavalité plazy dikynodonty.[5] Délka jeho těla je odhadována na 5 až 6 metrů a hmotnost na několik stovek kilogramů. Samotná lebka smoka byla dlouhá téměř 60 centimetrů. Polského archosaura dělí od severoamerického tyranosaura propast času dlouhá 140 milionů let.[6] Jednu věc s ním měl ale zřejmě společnou – stejně jako Tyrannosaurus rex, i Smok wawelski dokázal svou tlamou drtit kosti.[7] Jeho čelisti vybavené mohutnými svaly i robustní zuby mu umožnily nejenom kousat a trhat maso nebohých býložravců, ale také rozdrtit kostní a chrupavčitou hmotu v jejich těle. Tento zajímavý poznatek byl popsán teprve v roce 2019 v periodiku Scientific Reports a základ má v jednom nečekaném objevu – v koprolitech, tedy zkamenělém trusu smoka.[8] Vědci v něm totiž objevili velké kusy rozdrcených kostí, z nichž smok kdysi získával výživný morek!
Takové potravní chování je známé u některých teropodních dinosaurů a současných savců, ale u starobylých archosaurů zatím nebylo blíže zkoumáno. Kosti, které smok rozdrtil svými čelistmi, patřily rybám, velkým obojživelníkům zvaným temnospondylové a zároveň i dikynodontům. To nám ukazuje, že Smok byl skutečně všestranný masožravec, který dokázal využívat široké spektrum zdrojů masité potravy. Jeho konkurenty mohli být agilní teropodi, jako byl Liliensternus nebo rauisuchové (draví archosaurní plazi příbuzní krokodýlům), jako byl Polonosuchus a Teratosaurus.[9] Zajímavé také je, že koprolit obsahoval i zuby samotného smoka. Během hodování na ulovené kořisti mu zřejmě vypadly a triasový plaz je pak spolkl.
Abychom si udělali představu o tom, jak úctyhodným lovcem byl Smok wavelski, podívejme se také na jeho kořist. Zřejmě nejvíce impozantním úlovkem byl pro něj největší a nejmladší zástupce „savcovitých plazů“ dikynodontů: Jako africký slon velký a až 9,3 tuny těžký býložravec druhu Lisowicia bojani.[10] Ten byl objeven jen o rok později než samotný smok (tedy roku 2008), navíc na stejném nalezišti![11] Je tedy prakticky jisté, že mezi oběma triasovými druhy z jihu Polska muselo docházet k interakcím různého druhu. Podívaná to musela být jistě zajímavá!
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.
Short Summary in English: Smok is an extinct genus of large carnivorous archosaur distantly related to dinosaurs. It lived during the latest Triassic period and with its length of 5 to 6 meters was one of the largest carnivores of its ecosystem. Its remains have been found in 2007 near Lisowice, southern Poland. The only known species is Smok wawelski (named after the Wawel Dragon, a dragon from Polish folklore) formally described in 2012.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Smok_wawelski
https://www.mindat.org/taxon-8520808.html
https://phys.org/news/2019-01-million-year-old-smok-bones-hyena.html
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/the-dinosaur-that-wasnt-61179197/
https://www.pravek.info/novinky/drak-ktery-drtil-kosti/
[1] Sulej, T.; Niedźwiedzki, G. (2009). Dawn of the Dinosaurs: The discovery of large reptile fossils in Silesia (PDF). Academia. 2 (22): 34–35.
[2] Langer, M. C.; Godoy, P. L. (2022). So Volcanoes Created the Dinosaurs? A Quantitative Characterization of the Early Evolution of Terrestrial Pan-Aves. Frontiers in Earth Science. 10: 899562.
[3] Dzik, J.; Sulej, T.; Niedźwiedzki, G. (2008). A dicynodont−theropod association in the latest Triassic of Poland. Acta Palaeontologica Polonica. 53 (4): 733–738.
[4] Niedźwiedzki, G.; Sulej, T.; Dzik, J. (2012). A large predatory archosaur from the Late Triassic of Poland. Acta Palaeontologica Polonica. 57 (2): 267-276.
[5] Brusatte, S. L.; et al. (2009). The taxonomy and anatomy of rauisuchian archosaurs from the Late Triassic of Germany and Poland. Acta Palaeontologica Polonica. 54 (2): 221–230.
[6] Kowal-Linka, M.; Krzemińska, E.; Czupyt, Z. (2019). The youngest detrital zircons from the Upper Triassic Lipie Śląskie (Lisowice) continental deposits (Poland): Implications for the maximum depositional age of the Lisowice bone-bearing horizon. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 514: 487–501.
[7] Gignac, P. M.; Erickson, G. M. (2017). The biomechanics behind extreme osteophagy in Tyrannosaurus rex. Scientific Reports. 7 (1): 2012.
[8] Qvarnström, M.; Ahlberg, P. E.; Niedźwiedzki, G. (2019). Tyrannosaurid-like osteophagy by a Triassic archosaur. Scientific Reports. 9 (1): 925.
[9] Sulej, T. (2005). A new rauisuchian reptile (Diapsida: Archosauria) from the Late Triassic of Poland. Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (1): 78–86.
[10] Romano, M.; Manucci, F. (2019). Resizing Lisowicia bojani: volumetric body mass estimate and 3D reconstruction of the giant Late Triassic dicynodont. Historical Biology. 33 (4): 474–479.
[11] Sulej, T.; Niedźwiedzki, G. (2019). An elephant-sized Late Triassic synapsid with erect limbs. Science. 363 (6422): 78–80.
Diskuze:
