Stejně jako každý mnohobuněčný živočich nebo rostlina, ani náš vesmír není stále stejný. Naopak, po celou dobu své existence se vyvíjí, i když pro nás, kteří se vezeme uvnitř, to není úplně snadné pozorovat. Na počátku vesmíru panovaly podstatně jiné podmínky než dnes. Podle týmu japonských odborníků, který vedl Masaki Kiyuna z Kyoto University, mohla komplexní fyzika mladého vesmíru vést ke vzniku první generace hvězd, které byly naprosto gigantické, s hmotou až 100 tisíc Sluncí.
Vesmíru tehdy bylo pár set milionů let. Stále nemáme žádné přímá pozorování tehdejších hvězd. Vědci se proto uchylují k důmyslným počítačovým simulacím, které pomáhají odhadnout, jak asi vypadaly prvotní hvězdy. Právě jejich velikost je již nějakou dobu ohniskem vášnivých sporů. Nejprve se odhady pohybovaly kolem hmotnosti několika set Sluncí. Další simulace naznačovaly, že by první hvězdy měly mít v podstatě dnešní běžnou hmotnost.
Kiyuna s kolegy si rovněž projeli simulace vzniku prvotních hvězd a dospěli k velmi překvapivému závěru se supermasivními hvězdami. Jejich simulace přitom úzce souvisejí s fenoménem chladné akrece (cold accretion). Jde o to, že při vzniku obrovských hvězd muselo dojít k rychlému zhroucení velkého množství kosmického materiálu. Jenomže to je zároveň problém, protože takové extrémní hroucení materiálu ho obvykle také pořádně zahřívá. Ale teplejší materiál vzdoruje dalšímu hroucení. Aby byl vznik supermasivních hvězd vůbec možný, bylo by nutné toto teplo rychle a účinně odvádět.
Dřívější simulace období vzniku prvních hvězd ukázaly, že se ve vesmíru objevovaly shluky husté hmoty, které se rychle ochlazovaly vyzařováním energie. Tyto simulace ale neměly dostatečně velké rozlišení na to, aby bylo zřetelné, jak se budou vyvíjet dál. Právě na to se zaměřili japonští badatelé.
Nové simulace prozradily, že mohlo docházet k tomu, že se střetávaly veliké proudy chladné a husté hmoty s centry zmíněných shluků, v nichž rotovaly nezměrné akreční disky. Tyto srážky rozvlnily okolní hmotu rázovými vlnami, které rychle destabilizovaly okolní kosmický plyn a prach a následně došlo ke kolapsu celých velkých shluků hmoty.
Některé z těchto shluků mohly mít hmotnost až 100 tisíc Sluncí. Při tomto průběhu kolapsu nebylo po ruce nic, co by mohlo zabránit úplnému zhroucení hmoty do podoby hvězdného monstra, tedy supermasivní hvězdy. Astronomové zatím nevědí, zda se podobný scénář opravdu odehrál. Vkládají velké naděje do pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který by snad mohl najít hmatatelnější doklady o prvotních hvězdách a jejich velikosti.
Literatura
Astronomové zachytili signál první generace hvězd ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2018)
Supermasivní černé díry se možná zrodily z kolosálních hvězd
Autor: Stanislav Mihulka (17.03.2021)
Vznikly první kvasary v divokých proudech chladného plynu?
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2022)
Diskuze:
Váha
Vojta Ondříček,2023-02-06 00:31:50
Vážily jako stovky Sluncí?
Tak si kladu otázku, jakou váhu má naše Slunce na Zemi a jakou váhu má na Měsíci.
Re: Váha
Pepe Novak,2023-02-07 15:48:45
Slunce ma hmotnost M☉ , je to standardni jednotka hmotnosti v astronomii , ktera danym zpusobem vytvari konkretni gravitacniho pole s interakci o zname hodnote. Solar mass lze samozrejme vyjadrit priblizne v pozemskych kilogramech, na coz asi narazite, ale to je nepodstatne a uplne zbytecne, navic empiricky neproveditelne.
Re: Re: Váha
Vojta Ondříček,2023-02-07 16:54:49
Zajisté je to pro někoho nepostatné. Pro mnohé je podstatné pojmenovávat věci pravými jmény. Hmotnost je hmotností a váha váhou. Mezi nimi není rovnítko.
A když jsem to už začal - v TV správách často zaměňují psovody za kynology a hasiči často lokalizují nejdřív požár a pak ho hasí. Někdy také hledají nejdřív epicentrum požáru.
No a co se týče fyziky, mnozí nedokáží rozlišit výkon od energie a naopak. Také mi dost vadí fyzikální jednotky místo metrů počet poschodí, nebo fotbalových hřišť, místo g, kg, Mg (tun) autobusy a místo litrů olympijské bazény.
Včera napršelo 0,15 OB (olympijských bazénů) na jedno FH (fotbalové hřiště). To pak ví okamřitě každej kolik OB potřebuje na zálivku své zahrádky o ploše 1,2 mFH. Nebo včera jsem spotřeboval 150W, takže účet za el. proud bude astronomický zhruba 2 mMercedesy.
Dám předpověď
Karel Ralský,2023-02-04 18:51:19
hvězdy se budou podobat dnešním pokud je bude schopen rozlišit, ale s menší metalicitou, podobně jak jsem předpověděl zde v diskuzích na oslu co uvidí Webův dalekohled při pohledu do hlubokého vesmíru a pokud by nahlédl ještě dál narazil by postupně na energetickou stěnu, ale jelikož se tato vůči našemu prostoru(vesmíru) pohybuje rychleji než světlo uvidí tmu.
Laický dotaz
Ivo Lyčka,2023-02-04 18:16:35
Proč se takové velké hvězdy nezhroutily do černé díry?
Re: Laický dotaz
Karel Ralský,2023-02-04 18:37:52
A proč se nevytvořily těžší prvky než je lithium při výbuchu jejich supernov.
Re: Laický dotaz
Otakar Ištvánfy,2023-02-06 00:15:43
A možno sa aj zhrútili a teraz sa tvária ako temná hmota.
Re: Laický dotaz
Jan Kotek,2023-02-07 13:01:19
Zhroutily se. Ale jejich hmotnost byla tak velká, že přitom nedošlo k výbuchu supernovy a odhození vnějších vrstev, ale vzniklá černá díra zůstala "uvnitř" hvězdy. A tam se dál cpala materiálem až se z ní stal třeba Sagittarius A - galaktická černá díra.
UV záření kontra gravitace
Florian Stanislav,2023-02-04 09:51:24
Starší teorie reionizace vesmíru stáříí asi 400 milionů let.
Zhruba řečeno : vělkému shlukování hmoty bránilo UV záření, tím došlo k zahřátí (mezihvězdného) plynu, které bylo proti gravitaci.
https://sciencemag.cz/obri-simulace-popsala-obdobi-reionizace-vesmiru/
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce