V neolitu bylo násilí všudypřítomné. Kredit: Fibiger et al. (2023), PNAS.

Lidé často vnímají evropský neolit jako idylku, kde první farmáři mezi sebou utěšeně a hlavně mírumilovně spolupracovali. Ráj na Zemi. Podle nové studie týmu evropských badatelů, které vedla Linda Fibigerová z britské University of Edinburgh, to tak nebylo ani náhodou. Naopak se zdá, že Evropou v neolitu tekla krev a hlomozily zbraně.

Linda Fibiger. Kredit: L. Fibiger.

Jak k tomu Fibigerová a spol. došli? Prozkoumali kosterní pozůstatky více než 2 300 neolitických farmářů, které byly objeveny na cca 180 lokalitách na území severní a západní Evropy, zhruba před 8 až 4 tisíci let. Bioarcheologové nakonec zjistili, že více než jeden z deseti těchto nalezených dávných neolitiků nesl na těle stopy po zásahu zbraní. To je vysoké číslo.

Podle výsledků analýz nebyla Evropa v průběhu neolitu příliš milým místem. Násilí a války byly na denním pořádku a běžně docházelo k násilné destrukci celých komunit. Badatelé jsou rovněž přesvědčeni, že zavádění zemědělství, tedy pěstování plodin a chovu dobytka, jako nového životního stylu, který nahradil do té doby převládající lov a sběr, položilo základy formalizovaného válčení, jak ho dnes známe. Do té doby měly válečné střety mezi lidmi spíše podobu vyřizování účtů mezi dvěma gangy, jak to dodnes vidíme u našich bratranců šimpanzů.

Násilí v neolitické Evropě. Pozůstatky se stopami zbraní (červeně) a masové hroby zabitých (modře). Kredit: University of Edinburgh.

Tým Fibigerové využil metody bioarcheologie při zkoumání lidských pozůstatků v řadě evropských zemí, především v Dánsku, Francii, Německu, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. Výběr zemí byl daný především tím, že se tam nacházejí velké soubory lokalit a nálezů z období neolitu v Evropě i v rámci celého světa. V rámci výzkumu se jim podařilo zmapovat neolitické násilí v této části světa.

Badatelé zjistili, že objevené stopy násilí představují především masivní údery do lebky oběti. Tvoří podstatnou část poranění u pohřbených z období neolitu. Kromě toho objevili i několik zranění po zásahu ostrým objektem, zřejmě hrotem šípu. V některých případech šlo o masové pohřby lidí se závažnými zraněními od zbraní, které odpovídají hromadnému střetu.

Jak uvádí Fibigerová, lidské kosti představují přímý a nejméně ovlivněný zdroj informací o dávném násilí. Zároveň se podle ní v posledních letech dramaticky zvýšily naše schopnosti rozpoznat těžká nebo fatální zranění od rozlámání kostí, k němuž došlo až po smrti pohřbeného člověka.

Proč byl ale evropský neolit tak násilný? Další člen týmu autorů studie, Martin Smith z britské Bournemouth University, se domnívá, že příčinou byla změna ekonomických základů tehdejších společností při přechodu na zemědělství. Farmaření přineslo nerovnost. Lidé, kteří se cítili jako méně úspěšní, se tehdy pouštěli do nájezdů a násilných akcí. Byla to pro ně alternativní strategie pro dosažení alespoň nějakého úspěchu, byť spojená s velkým rizikem. Budiž to poučením pro dnešek.

Video: Bioarcheologické přístupy ke studiu násilí v prehistorii

Literatura

University of Edinburgh 19. 1. 2023.

PNAS: 120: e2209481119.