Nedlouho poté, co Američané zveřejnili, že začínají klinické zkoušky s GM bramborami navozujícími u konzumentů odolnost proti hepatitidě B, přichází Evropané s novou „zlatou rýží“. Zatímco u brambor jde o geneticky modifikovanou rostlinu, která má vložený gen pro produkci proteinu, který je antigenem a tím jak prochází stěnou zažívacího traktu, navodí imunitu obdobně, jakoby jedinec byl očkován, přičemž vytvořené protilátky zajistí, že člověk už hepatitidou nemůže onemocnět, u zmíněné rýže jde o vložené geny zajišťující tvorbu vitaminu.
Pojem zlatá rýže se vžil pro rýži, kterou poprvé připravili v roce 1999 švýcarští a němečtí vědci. Již tehdy se jednalo o geneticky modifikovanou plodinu, která byla vytvořena, aby produkovala betakaroten, Z něj vzniká v těle vitamin A, ten působí antioxidačně, chrání tělní buňky, nejvíce sliznice a kůži, kde se podílí na ochraně před UV zářením. Betakaroten je rovněž důležitou látkou v obraně organismu proti nádorům, infekčním chorobám, dně a překyselení organismu. Je nezbytný pro správnou funkci zraku.
Rozdíl mezi zlatou rýží a „zlatou rýží 2“
Vyšší výkonnost nové rýže byla dosažena výměnou genu, který v původní zlaté rýži nepracoval tak, jak je třeba. Původně byl do rýže vložen gen pro tvorbu betakarotenu z narcisu. Zmíněný gen má však svůj protějšek také v kukuřici a vědci zjistili že právě ten dokáže u rýže výrazně zvýšit produkci provitamínu – jeho tvorba vzroste dvacetkrát! Tvrdí to Rachel Drakeová, která pracuje ve firmě Syngenta Seeds v anglickém Cambridge, a jejíž tým novou rýži vytvořil. Rýže vznikla na požadavek humanitární organizace Humanitarien Rice Board, která se snaží řešit problémy s nedostatkem potravy v nejchudších částech naší planety.
Problémy projektu
První zlatou rýži stvořili Ingo Potrykus z Technical University ve švýcarském Zurichu s kolegou Peterem Beyerem z německé University of Freiburg. Výzkum tehdy platila především Rockefellerova nadace, trval deset let a stál miliony dolarů. Kritikové tohoto projektu vystupující od samého počátku proti „zlaté rýži“ argumentovali tím, že hladina provitaminu v této rýži dosahuje jen 1,6 mikrogramů na gram rýže. Použili přitom údaje FAO/WHO (Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace), které doporučují denní příjem 500-850 mikrogramů vitamínu (500 mikrogramů ženám, 600 mikrogramů mužům, 800 mikrogramů těhotným ženám a 850 mikrogramů kojícím matkám). Doporučená dávka pro pro děti od jednoho do tří let je 400 mikrogramů . Toto množství ochraňuje tělo před klinickými znaky avitaminózy a umožňuje organismu normální růst a vývin. Vyšší příjem vitamínu A je důležitý zvláště pro kojící ženy, protože mateřské mléko je zdrojem vitamínu A pro dítě.
Kritikové konzumace geneticky modifikované zlaté rýže argumentují tím, že její produkce provitaminu A je malá. Mají pravdu, protože pokud by žena zkonsumovala 300 gramů (neuvařené) rýže denně (3 porce po 100 gramech) a neměla jiný možný zdroj vitamínu A, získala by pouze 8 % doporučeného denního příjmu vitamínu A. Pokud by kojila, dosáhla by tato hodnota pouhých 4,7 %. Dvouleté dítě by získalo 10 % doporučeného denního příjmu, pokud by konsumovalo 300 gramů rýže denně. I kdyby vědci dosáhli svého cíle a GE rýže produkovala 2 mikrogramy provitamínu A na gram rýže, spotřeba 300 gramů denně by zajistila příjem pouhých 10 % minimálního denního příjmu vitamínu.
V tomto smyslu se i na českých stránkách Greenpeace se doporučují jiné zdroje vitaminu (zapomíná se na to, že postižení většinou nemají prostředky a rýže je jedinou potravinou, která je drží při životě), nicméně se lze dočíst, že projekt zlatá rýže prakticky nemá smyl. A to proto, že je nereálné aby žena zkonsumovala 3 750 gramů (3,75 kg) rýže denně, což je přibližně 9 kg uvařené rýže nebo 6 375 gramů (6,375 kg) denně pokud kojí. Jedině při konsumaci takového kvanta by obdržela postačující množství vitamínu A. Dvouleté dítě by muselo denně sníst 3 kg zlaté rýže, což je okolo 7 kg uvařené rýže denně, pokud by muselo pokrýt veškerou svojí potřebu vitaminu A...
Nízká produkce provitaminu je pádným argumentem, pokud se nechce přijmout fakt, že i částečné zvýšení přísunu nedostatkového vitaminu má své opodstatnění a je pro ohrožené osoby přínosem.
Argumenty padly
Zatímco původní zlatá rýže dokázala vytvořit jen 1,6 mikrogramu provitaminu A na gram rýže, její nová odrůda ho vytvoří více a taková rýže nyní obsahuje 37 mikrogramů provitaminu.
Zdá se, že žádný argument není pro představitele zelených dostatečně rozumný neboť mluvčí Greenpeace, Christoph Then, se již nechal slyšet, že i nyní projekt zlaté rýže odmítá. Argumentuje tím, že i když rýže nyní obsahuje zdraví prospěšné látky více, stejně se jí při vaření hodně zničí. To je také pravda, doufejme, že Then nechce lidem z Bangladéše, nebo Barmy vnucovat zvyky Inuitů, kteří, aby pokryli nedostatek vitaminu, konzumují játra a obsah střev za syrova. V teple se tyto produkty rychle kazí.
Co triumfovalo, že se podařilo zvýšit hladinu provitaminu A
Vědci znovu podrobně prozkoumali původní zlatou rýži, která byla připravena tak, že obsahuje dva geny navíc. Jeden, nazývaný phytoene synthase (tento gen, označovaný jako „psy“ byl vzat z narcisu) a druhý gen (označovaný zkráceně jako „prt“ a který je genem pro karoten synthetasu 1), si vědci vypůjčili z půdní bakterie Erwinia uredovora.
Zjistili, že enzym tvořený jedním z tímto genů ( psy) byl takzvaným „úzkým hrdlem láhve“. Byl to gen psy, který bránil vyšší výkonnosti rostlin. Vyzkoušeli tedy jeho genového kolegu, jehož si vypůjčili od kukuřice. Byla to šťastná volba a vědci získali to, co potřebovali. Měli rostlinu, která produkuje provitamin „jako zběsilá“. Tvůrcem nové zlaté rýže je společnost Syngenta, ta však svoje vlastnictví velkoryse věnovala humanitární organizaci Humanitarian Rice Board.
Proč právě rýže?
Odhady říkají, že v ranném neolitu, což je asi 10000 let před naším letopočtem žilo na zemi jen něco kolem jednoho milionu lidí. Kolem roku 2000 před naším letopočtem jich bylo již pět až deset milionů. V prvním století našeho letopočtu žilo na naší planetě již asi tři sta milionů lidí.V době,kdy Kolumbus objevil Ameriku,tedy roku 1492 dosáhl počet obyvatelstva již pět set milionů lidí. Dále počet lidí stoupl na jednu miliardu na počátku 19.století, dvě miliardy v polovině 20.století. Další nárůst byl již velmi rychlý. V roce 1975 naši planetu obývaly již čtyři miliardy lidí, v roce 1997 pět miliard lidí. V prosinci 1999 bylo ohlášeno, že počet lidí překročil šest miliard. Za nedlouho by nás mělo být kolem 10 miliard. Přitom už dnes na rýži konzumuje 3,8 miliardy lidí, většina jako hlavní potravinu. Pouze 6% produkce rýže se dostává na světový trh. Rýže je hlavní světovou plodinou a sytí nejvíce lidí. Nejvíce jsou na ní odkázáni obyvatelé málo rozvinutých zemí.
Postoj veřejnosti ke zlaté rýži
Mezi odpůrce GMO nepatří jen zastánci hnutí Greenpeace. Víceméně odmítavé stanovisko mají i přestavitelé katolické víry. Konzervativní přístup je patrný i ze závěrů společného kongresu, pořádaného v loňském roce, a který byl zaměřen na otázky hladovějících a jak by k řešení situace mohly přispět biotechnologie. Na uspořádání zmíněného kongresu v Itálii se spolupodílely - ambasáda USA a Pontifikální akademie s Universitou sv. Řehoře v Římě. Téma zlaté rýže se zde dostalo na přetřes. Zazněla zde sice argumentace, že tato rýže by mohla přispět k tomu, aby se zastavilo oslepnutí šedesáti dětí každou hodinu, jehož příčinou je nedostatek provitaminu A. Stejně jako argument, že by zlatá rýže mohla přispět ke snížení stávajícího počtu dvou milionů dětí ročně, které v důsledku nedostatku tohoto vitaminu v potravě umírají. Nicméně odmítavý postoj Vatikánu ke genticky modifikovaným organismům nedoznal změny a tak se v závěrečných materiálech místo podpory objevila jen zmínka o tom, že se jedná o záležitost, která je realitě vzdálená mnoho let.
Možná, že se odpor ke zlaté rýži podaří zlomit novou rýží, která svou produkcí provitaminu, která překonává všechna zbožná očekávání nutričních specialistů. Je možné, že nakonec bude jedno jestli Evropa, která nutričními nedostatky netrpí, bude GM rýži akceptovat, nebo ne. Podle nám dostupných údajů již nejméně dvě země (Indie a Filipíny), daly k pěstování nové zlaté rýže na svém území svůj souhlas.
Hlavní prameny:
Journal reference: Nature Biotechnology (DOI: 10.1038/nbt1082)
Zpráva Světové banky o prognóze vývoje lidstva na Zemi
http://www.greenpeace.cz/
Diskuze: