Sluneční erupce, doprovázená koronální výronem hmoty, 2012. Kredit: NASA Goddard Space Flight Center / Wikimedia Commons.

Hvězda EK Draconis v souhvězdí Draka je 100 milionů let stará verze našeho Slunce. Tohle hvězdné mládě nedávno odpálilo extrémní erupci magnetického plazmatu, jehož síla desetinásobně převyšuje vše, co jsme kdy viděli od hvězd jako je Slunce. Jako by mohutný drak ze Středozemě vychrlil oheň. Byla to úchvatná podívaná a zároveň varování. Teď víme, co hvězdy tohoto druhu dovedou. A měli bychom s tím počítat.

Yuta Notsu. Kredit: University of Colorado, Boulder.

Astronom Yuta Notsu z laboratoře Laboratory for Atmospheric and Space Physics americké University of Colorado, Boulder a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že i Slunce nejspíš umí takhle zařvat a odpálit mamutí výron koronální hmoty (CME). Slunce je naštěstí podstatně starší než EK Draconis, takže je zřejmě klidnější a podobné věci dělá méně často.

Rozhodně je dobře, že víme, jak silné mohou takové výrony koronální hmoty být. Můžeme odhadovat, jaké škody by způsobily. Samozřejmostí by byly geomagnetické bouře, které mohou vyřadit satelity, vyvolat blackouty elektřiny a umlčet internet i další formy komunikace. Nejde přitom jen o Zemi. Událost podobné intenzity, jakou jsme teď viděli u EK Draconis, by mohla doslova usmažit každého člověka či přístroj, který bude zasažen mimo ochranné geomagnetické pole Země. Bylo by to jako prodělat 300 tisíc rentgenů hrudníku najednou.

Notsu a spol. již dříve zjistili, že hvězdy podobné Slunci mohou odpalovat supererupce záření. Když jde o mladičké hvězdy, tak je to klidně každý týden. Dospělé hvězdy, jako je Slunce, by takové erupce mohly odpalovat, jak pevně doufáme, jen asi tak jednou za 1 000 let. Ale zatím těžko říct.

Logo. Kredit: University of Colorado, Boulder.

Supererupce samy o sobě nejsou tak nebezpečné. Opravdový problém nastane, když supererupci provází supervýtrysk koronální hmoty. Notsu s kolegy hledali právě takový případ. S pomocí amerického vesmírného teleskopu Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) a japonského univerzitního SEIMEI Telescope pozorovali hvězdu EK Draconis, která je vzdálená asi 111 světelných let, mezi lednem a dubnem 2020. Dočkali se 5. dubna, kdy detekovali posun ve spektru záření EK Draconis, odpovídající velkému výronu plazmatu, letícímu směrem k nám. Výron se pohyboval rychlostí 1,6 milionu kilometrů za hodinu a jeho celková hmotnost byla cca 1 biliarda kilogramů. To překračuje vše, co jsme kdy pozorovali u Slunce.

Video: Yuta Notsu: Do superflares occur on the Sun?

Literatura

Live Science 10. 12. 2021.

Nature Astronomy online 9. 12. 2021.