Ceny silové elektřiny na trhu v Německu i v jeho okolí jsou v současné době hnány nahoru třemi základními faktory. Prvním je růst ceny emisních povolenek. Ty se z hodnoty 5 EUR/tCO2 blíží k hodnotě 60 EUR/tCO2. Zároveň zavírání jaderných zdrojů a přechod od uhlí k plynu zvyšuje v celém světě spotřebu plynu. To vede k poklesu zásob a růstu jeho ceny. Právě růst ceny plynu je druhým faktorem, který zvyšuje ceny elektrické energie. Rychlý růst plynu zároveň způsobuje to, že ani růst cen emisních povolenek nedokáže vytlačit uhelné elektrárny plynovými. Posledním faktorem, které způsobují růst ceny elektrické energie v Německu i jeho okolí, tedy i u nás, je odstavování jaderných a uhelných elektráren.
Podívejme se na vývoj konkurenčního boje mezi plynovými a uhelnými zdroji podrobněji. Emise CO2 při využití plynu jsou u uhlí zhruba 0,36 tCO2/MWh výhřevnosti paliva a u zemního plynu 0,20 tCO2/MWh výhřevnosti paliva. Hlavně u uhlí může být tato hodnota ovlivněna jeho kvalitou. Aktuální cena za emisní povolenky je tak nyní při spalování uhlí 21 EUR/MWh a u plynu 12 EUR/MWh. Je však třeba připomenout, že řada energetických firem nakoupila emisní povolenky dopředu i za významně nižší cenu. Cena zemního plynu také silně závisí na tom, kdy byl pro současný termín odběru nakoupen. Liší se také jeho cena na různých burzách, v různých místech. Ovšem jeho současná spotová cena už je přes 40 EUR/MWh. Před rokem byly tyto ceny i dost pod 10 EUR/MWh. U uhlí, zvláště pokud se jedná o domácí hnědé, které se využívá pouze na domácím trhu, jsou změny ceny nesrovnatelně menší.
Je tak jasné, že rychle rostoucí cena plynu smazává výhodu plynu v nižší ceně emisní povolenky. Je třeba připomenout, že množství spotřebovaného paliva, a tím i cena za ně a za emisní povolenky, závisí na účinnosti daného energetického zařízení. Účinnost tepelných elektráren při výrobě elektřiny je mezi 30 až 40 %. Jak už bylo zmíněno, jsou u uhlí emise CO2 silně závislé na kvalitě konkrétního využívaného paliva. Ovšem při současné ceně emisních povolenek a aktuální ceně plynu jsou ve většině případů u nás i v Německu uhelné elektrárny stále konkurenceschopné. Pokud zůstane cena plynu stejná, nebo se bude dokonce zvyšovat, musela by cena povolenky zajišťující vytlačení uhlí plynem přesáhnout hodnotu 100 EUR/tCO2. I to je důvod, proč řada expertů další růst ceny povolenek předpokládá.
Vysoké ceny emisních povolenek a plynu způsobily, že i v letním období je cena elektřiny na burze v Německu i u nás velmi vysoká. V Německu se tak většinou pohybují ceny mezi hodnotami 70 až 120 EUR/MWh. Dolů i do záporných hodnot spadnou výjimečně, a to o víkendu nebo svátcích v případě ideálních podmínek pro obnovitelné zdroje. Připomeňme, že současné letní období je ideální pro fotovoltaiku. Minulý rok se cena elektřiny na Německé burze pohybovala standardně mezi 30 až 40 EUR/MWh.
Dá se předpokládat, že v zimním období, kdy je potřeba elektřiny mnohem vyšší a fotovoltaika dodává minimum, cena dále poroste i v případě, že cena povolenek i plynu zůstane stejná. Budou zde sice období se silným větrem v regionu, kdy bude přebytek větrné elektřiny a cena se může dostat i do záporných hodnot, ale celkově bude cena elektřiny vyšší než v létě.
Právě i zvýšení ceny plynu přispělo popsaným způsobem k tomu, že letos v prvním půlroce stoupla produkce elektřiny z hnědého uhlí v Německu o třetinu oproti minulému roku. Je třeba připomenout, že v minulém roce se vlivem epidemie COVID-19 snížila celková spotřeba elektřiny a první půlrok byl navíc velmi větrný. Letos tak vyrobily více elektřiny i elektrárny černouhelné, plynové i jaderné. Všechny uhelné elektrárny dodaly 26,4 % elektřiny, plynové 11,5 % a jaderné pořád 13,1 %. Zvýšení rentability uhelných elektráren a nárůst jejich produkce nastal i v Česku. Podrobněji je to popsáno ve dvou článcích na serveru oenergetice (zde a zde).
Na konci tohoto roku se v Německu vypnou tři ze šesti dosud fungujících jaderných reaktorů a na konci příštího roku pak i ty zbývající. Zároveň se v Německu vypne několik uhelných elektráren. Nedostatek produkce zdrojů nezávislých na počasí se tak ještě více prohloubí a povede to k dalšímu zvýšení ceny elektřiny.
Všude ve světě roste spotřeba plynu, v Evropě jsou letos zásobníky zaplněny nejméně za řadu let. Lze tak těžko předpokládat, že by se v nejbližších letech tyto trendy změnily a jeho cena se snížila. Spíše ještě poroste. Pokud tak chce Evropa nebo Německo ekonomicky vytlačit uhelné zdroje plynovými, bude muset ještě dramatičtěji zvýšit cenu emisních povolenek. Je však otázka, jak na následné zvýšení ceny elektrické energie i vytápění zareaguje obyvatelstvo i průmysl v Německu i u nás. Je tak možné, že se ceny povolenek už dále radikálně zvyšovat nebudou. Pak ovšem k ekonomickému vytlačení uhelných bloků u nás, které někteří v brzké době očekávají, nedojde.
Rychlý růst cen elektřiny a tepla, ke kterému v popsaném scénáři dochází, je zpomalován tím, že většina elektřiny je prodávána v dlouhodobějších kontraktech. Tato forwardová cena roste pomaleji, než je tomu u spotových cen na burze. Ovšem i ona se postupně dostane na popsané hodnoty. To je jedním z hlavních rizik, které jsem v nedávném článku popsal u plynového scénáře náhrady uhelných elektráren, který prosazuje například Michal Šnobr a řada zelených protijaderných organizací a aktivistů. Německo je extrémně bohaté a ekonomicky silné. Je tak možné, že jeho obyvatelé a průmysl ustojí extrémně vysoké ceny elektřiny tohoto jím zvoleného scénáře mnohem déle, než to bude u těch českých. I to je důvod, proč bychom neměli Německou energetickou strategii kopírovat.
Jednou z mála výhod tohoto scénáře je celkové zmenšení sumy provozních dotací za obnovitelné zdroje. Proti tomuto efektu bude působit skutečnost, že v době ideálního počasí pro větrné a fotovoltaické elektrárny budou ceny nejnižší a někdy i záporné. Druhým faktorem působícím proti tomuto snížení bude zvyšování poplatků za zdroje, které byly vypnuty, protože se přebytek jejich elektřiny nedařilo přenést ze severu na jih. Výstavba klíčových vedení bude totiž ještě řadu let trvat.
Celkově však lze říci, že nás již v nejbližších letech čeká velmi turbulentní a riskantní období ve vývoji energetiky. Bude se vyznačovat vysokými cenami elektřiny a zvyšováním nestability elektrické soustavy a rizika výpadků. Takový vývoj pak může mít dost dramatické dopady na sociální, ekonomickou a životní úroveň naší společnosti.
Diskuze:
