Robot Neuralinku připomíná šicí stroj na mozek. Kredit: Neuralink.

Oblíbený vědecký magnát Elon Musk se nijak netají tím, že se bojí umělých inteligencí. Nejspíš to trochu přehnal se sledováním série o terminátorech a pronásledují ho představy, že se inteligence zmocní vlády. V lepším případě by nás zotročily, o tom horším lépe ani nemluvit. Podobné paranoidní představy má v dnešní době každý druhý. Musk je ovšem jedním z mála pozemšťanů, který dokáže své touhy i obavy využít k vývoji nových technologií, kterými posouvá lidstvo kupředu.

Elon Musk hodlá připojit lidský mozek k počítači. Kredit: Steve Jurvetson / Wikimedia Commons.

Strach z umělých inteligencí dohnal Muska k založení neurotechnologického startupu Neuralink. Aktivity tohoto startupu přitom Musk držel v poslední době pod pokličkou a svět nevěděl, čím přesně se Neuralink zabývá. Po dvou letech tajností teď najednou Musk utajení zrušil a představil veřejnosti, co se vlastně v Neuralinku děje.

V úterním (16. 7. 2019) projevu na půdě California Academy of Sciences v San Franciscu Musk prozradil, že v Neuralinku otestovali implantát, s jehož pomocí umožnili opici, aby ovládala počítač svým mozkem. Zároveň se již obrátili na americké úřady s žádostí o povolení testů zařízení na lidech.

Neuralink prototyp.Kredit: Neuralink.

Jak Musk během své prezentace vysvětlil, lidé v dnešní době používají při komunikaci s elektronikou jako rozhraní displeje, případně klávesnice nebo počítačové myši. Funguje to, ale tok informací je při tomto způsobu přenosu relativně pomalý. Mozkový implantát Neuralinku by měl vytvořit rozhraní, které bude přenášet informace prakticky okamžitě mezi mozkem a digitálním systémem. Mělo by to fungovat tak, že se počítač stane niternou součástí našeho vnímání. Jako by operační systém mozku dostal pořádné rozšíření.

Implantát Neuralinku tvoří ultratenká ohebná vlákna elektrod, tenčí než lidský vlas, která jsou schopná detekovat aktivitu neuronů a tím „číst“, co se děje v mozku. V Neuralinku dokonce vyvinuli robota, který dovede tento implantát vložit do zvířete, v tomto případě do laboratorních potkanů. Zákrok robota probíhá pod dohledem neurochirurga.

Neuralink logo.

Robot Neuralinku používá při velmi přesném zavádění implantátu do mozku potkana tenké jehly, ovládané systémem s počítačovým viděním. Nezbytné vrtání do lebky ale vyvolává nepříjemné vibrace. Do budoucna proto Neuralink plánuje používat namísto jehel soustavy tenkých laserových paprsků, které by vytvářely série drobných děr do lebky. Podle dostupných informací má robotický mozkový chirurg za sebou již nejméně 19 zákroků na potkanech a jeho úspěšnost je 87 procent.

Zní to skvěle. Musk s Neuralinkem ale přiznávají, že k praktickému využití takového rozhraní je ještě dlouhá cesta. Tvůrci implantátu věří, že by mohl pomoci pacientům s mnoha rozmanitými poškozeními a chorobami mozku, od ochrnutí až po Alzheimera. A Musk počítá s tím, že se z jejich mozkového rozhraní stane trumf v našem budoucím soupeření o světovládu s umělými inteligencemi. Vychází z toho, že za současné situace bychom jako biologický druh neměli proti pokročilým inteligencím šanci. Kdybychom ale splynuli s počítači, tak bychom se z obtížného hmyzu mohli stát pro pokročilé inteligence užitečnými symbionty či civilizačními partnery. Jak se zdá, Muskova paranoia přináší zajímavé plody.

Video:  Elon Musk NeuraLink Full Presentation


Literatura
IFL Science 17. 7. 2019, Futurism 17. 7. 2019.