Proletíme někdy červí dírou? Kredit: CC0 Public Domain.

Jednou jste nahoře a jindy zase dole. Jeden den žasnete nad snímkem oka supermasivní černé díry gigantické eliptické galaxie, fandíte izraelskému landeru při přistání na Měsíci, držíte palce nosné megaraketě Falcon Heavy anebo obdivujete Ptáka Noha, jak se poprvé odlepí od ranveje. A jindy zase musíte zkousnout, když vám někdo zboří oblíbený sen.

Daniel L. Jafferis. Kredit: Breakthrough Initiatives.

Celé generace snílků a obdivovatelů vesmírných dálek sní o tom, že se lidé přece jenom nějakým způsobem dostanou ke hvězdám a do jiných galaxií. Významnou roli v těchto snech přitom hrají červí díry. Jsou sice velmi fantastické, ale zároveň se neustále pohybují na hranici možného a nemožného. Fyzici jejich existenci v podstatě nevylučují a tak nás tyto podivuhodné objekty neustále dráždí přísliby neuvěřitelných cest na ohromné vzdálenosti ve vesmíru, za velmi krátký čas. Nebo přesněji řečeno nás dráždily, pokud má pravdu autor nového výzkumu.

Daniel L. Jafferis z Harvardu tvrdí, že červí díry mohou opravdu existovat a spojovat dvě místa vzdálená místa tunelem v časoprostoru. Má to prý ale háček. Zcela likvidační háček, kvůli kterému by červí díry měly být pro vesmírné cesty zcela nepraktické. Podle Jafferise je sice zřejmě možné cestovat červí dírou, ale taková cesta bude trvat déle, než kdybychom mezi oběma konci červí díry cestovali pěkně klasicky, obyčejným časoprostorem. Jinými slovy, fyzik z Harvardu tvrdí, že červí díra není zkratka, ale naopak typická prodlužovačka. Což je k vzteku.

Zkratka anebo prodlužovačka? Kredit: NASA.

Jestli se Jafferis neplete, a autor komentáře by se v tomto případě vůbec nezlobil, kdyby ano, tak je to hořké zklamání pro budoucí generace vesmírných cestovatelů. Jafferis je ale rád, protože dle svých slov přispěl k hledání vytouženého smíru mezi obecnou relativitou a kvantovou mechanikou v namáhavě budované teorii kvantové gravitace.

Jak na to Jafferis přišel? Jeho výzkum má co dělat s kvantovým provázáním dvou černých děr. Z něho totiž vyplývá, že spojení mezi takovými černými děrami klasickým časoprostorem je kratší, nežli spojení prostřednictvím červí díry mezi těmito dvěma černými děrami. Podle Jafferise je při pohledu zvnějšku cestování červí dírou vlastně kvantová teleportace s využitím kvantově provázaných černých děr.

Doposud byla zásadní překážkou pro popis červích děr nutnost použití záporné energie, což se jevilo jako problematické pro kvantovou gravitaci. Jefferis to ale překonal díky použití nástrojů kvantové teorie pole, s nimiž počítal kvantové jevy podobné slavnému Casimirovu jevu. Pokud jsou červí díry průchodné, jak tvrdí Jafferis, tak by to mělo mít zásadní vliv na informační paradox černých děr. Červí díry totiž v takovém případě nabízejí možnost, jak vydolovat informaci z černé díry, což by jinak nemělo být možné. Všechno je to ale zatím čerstvé, takže budoucí osud červích děr, jak se říká, je stále ještě ve hvězdách.

Video: Daniel Jafferis "Factorization in gravity"


Literatura
Phys.org 15. 4. 2019.