Nechutný rybí sliz se stane novým zdrojem antibiotik proti superbakteriím  
Kdo si kdy sáhl na rybu, tak už ví, že jsou obvykle dost slizké. A jejich sliz by nás mohl zachránit před masožroutskými bakteriemi, nepříjemnými viry, nezdolnými kvasinkami nebo dokonce vražednými nádory. Anebo ne?

Mrtvá ryba anebo zdroj pozoruhodných antibiotik? Kredit: mahalie stackpole / Wikimedia Commons.
Mrtvá ryba anebo zdroj pozoruhodných antibiotik? Kredit: mahalie stackpole / Wikimedia Commons.

Dnešní antibiotika melou z posledního. Tedy nikoliv přímo ty blahodárné molekuly, ale spíše pacienti, kteří trpí bakteriálními infekcemi a spoléhají na to, že je antibiotika vytáhnou z bryndy. Nebo že jim v nejednom případě dokonce zachrání život. Vědci a lékaři proto usilovně hledají nové látky, s nimiž by současná antibiotika nahradili. A hledají je na zvláštních, neuvěřitelných a občas vyloženě nechutných místech. Jako je třeba rybí sliz.

 

Oregon State University.
Oregon State University.

Každý, kdo někdy zabíjel kapra nebo zachraňoval rybičku, která vyskočila z akvária v touze po lepším životě, jistě ví, že ryby jsou slizké. Poněkud nechutně slizké. A právě ve slizkém rybím slizu mořských rybek nedávno našla Sandra Loesgen z americké Oregon State University bakterie s velmi slibnou antibiotickou aktivitou. Jak se zdá, tak tyhle bakterie mají zbraně, které mohou použít proti svým soukmenovcům, včetně drsných a obávaných masožroutských zlatých stafylokoků MRSA. Když proti zlým mikrobům funguje léčivá hlína, proč by nemohl sliz?

 

Vypadá to, že sliz mořských ryb je doslova zlatým dolem biologicky zajímavých látek. Sliz chrání ryby před mikroby a viry. Co ochrání rybku, to by mohlo ochránit i člověka. Sám o sobě rybí sliz obsahuje polysacharidy a peptidy, které fungují proti bakteriím. A co je ještě zajímavější, tenhle sliz vlastně představuje úžasný ekosystém. Žijí a umírají v něm rozličné bakterie, viry a další mikroorganismy, které spolu vedou nepřetržité války. A my bychom mohli jejich rozepří velmi dobře využít.


Loesgenová a její tým vzali mladé rybky z mořských hlubin a také z rybky z mělkých vod, které žijí u pobřeží jižní Kalifornie. Mladým rybám dali přednost kvůli tomu, že mají méně vyvinutý imunitní systém a jejich sliz obsahuje více mikrobů, nežli je tomu u dospělých ryb. Z nalovených rybek opatrně ožižlali sliz, což muselo být samo o sobě dost zábavné, a detailně prostudovali celkem 47 různých kmenů bakterií, které v tomto slizu objevili.

Zlaté stafylokoky MRSA tančí vítězný tanec na mrtvé bílé krvince.
Zlaté stafylokoky MRSA tančí vítězný tanec na mrtvé bílé krvince.


A jejich úsilí bylo odměněno. Pět extraktů z těchto bakterií velmi slušně potlačovalo růst populárních zlosynů zlatých stafylokoků MRSA. Tři z nich zase fungovaly proti patogenním kvasinkám Candica albicans. Látky z bakterie, kterou vědci vytáhli ze slizu okouníka Sebastes alutus, nejenomže silně potlačovaly zlatého stafylokoka MRSA, ale také buňky kolorektálního karcinomu, čili rakoviny tlustého střeva. Na objevy v rybím slizu docela slušný výkon.

 

Autoři studie zároveň podotýkají, že nová antibiotika pro lidi sice budou nesmírně žádoucí, ale nejde jen o ně. Výzkum rybího slizu by mohl vést k vývoji nových a více specifických přípravků pro rybí farmy. Jejich použití by mohlo omezit spotřebu antibiotik během produkce ryb. Výzkum slizkého rybího slizu je ale na samotném počátku, takže se teprve uvidí, jaká slizká překvapení v něm vlastně jsou.


Na moderní vědě je naprosto fascinují, že mnohdy vlastně nevíte, jestli jde o žert anebo nikoliv. Natolik jsou nové objevy a výzkumy smělé, neohrožené, překvapující a šokující, že lidská fantazie jen s obtížemi srovnává krok. Ještěže je prvního apríla jenom jednou v roce. Tak třeba antibiotika z rybího slizu, co myslíte?

Literatura
American Chemical Society 1. 4. 2019.

Datum: 01.04.2019
Tisk článku

Související články:

Nejdrsnější bakterie světa pomocníkem při vývoji vakcín     Autor: Stanislav Mihulka (18.09.2012)
Masožroutské bakterie používají moderní vojenské triky     Autor: Stanislav Mihulka (25.10.2016)
Legendární irská léčivá půda funguje proti rezistentním superbakteriím     Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2018)



Diskuze:

Dokud to nebude v lékárnách…

Stanislav Brabec,2019-04-28 04:44:53

Obávám se, že největším problémem není nová antibiotika objevit. Největším problémem je prohnat nová antibiotika schvalovacím procesem a uvést na trh. Právě do toho se nikomu nechce. Investovat stamilióny dolarů do léku, který bude v nejlepším případě lékem desáté volby, nebo lékem první volby pro úzkou skupinu pacientů s multirezistentní infekcí vnímavou zrovna k novému antibiotiku…

Když se podíváme na internet, tak téměř každý měsíc vyjde článek o perspektivních antibioticích. Přesto za posledních 20 let došlo k schválení pouze 5 nových tříd antibiotik.

Není to ani tak problém ekonomický, jako politický: Jak moc testovat léky, které budou určeny jen pro úzkou skupinu lidí? Regulace vytvořily prostředí se dvěma volbami: projít schvalovacím procesem a prodávat extrémně drahý lék, nebo nechat objev v šuplíku pro případ, že v budoucnu bude nemocných více.

Příklad: Bedaquilin z nové diarylquinolinové třídy antibiotik je posledním schváleným antibiotikem nové třídy (2012). Balení léku Sirturo, které jej obsahuje, stojí 5000 dolarů. Kolika lidem asi bude předepsán, když běžně předepisované léky na tuberkulózu stojí kolem 25 dolarů?

Odpovědět

1 fotón na konci tunela ?

Palo Fifunčík,2019-04-02 09:07:33

Myslím si, že v prírode či už u živočíchov /napr.rýb ako uvádza článok/ alebo aj v rastlinnej ríši existuje rad látok so zaujímavými a žiaducimi učinkami , konkrétne s antibiotickými vlastnosťami , na ktoré sa zatial nevyvinula rezistenia . Ja si myslím, že farmafirmy si velmi dobre uvedomujú fenomén rezistencie na ATB a do nemocníc sa dostávajú pokročilejšie a účinnejšie generácie antimikrobnych látok ...

Odpovědět


Re: 1 fotón na konci tunela ?

Milan Krnic,2019-04-02 22:05:46

Zatímco příroda se poradí se vším, což jen vyplývá z kauzality.
Pro jednoduchost asi jako pád ze schodů, musíte se narodit, být v prostředí, kde vás naučí si dávat na schodech pozor, dávat si skutečně pozor, jenže pak se jednou držíte o minutu, zaprší ...
Je a bude to neustálý boj. Po přečtení článku uvažuji o zavedení si ryby do konečníku.

Odpovědět


Re: 1 fotón na konci tunela ?

Alexandr Kostka,2019-04-04 11:00:50

Jenže nemocniční infekce jsou jen část problému. Co lidé, které ekonomický tlak nutí nemoc přecházet a i s ATB se čtvrtý nebo pátý den vrátit do práce? A co jedinci, u kterých ATB zaberou, tak přestanou desetidenní dávku brát koncem pátého dne? Co doktoři, kteří neřeší, jestli má pacient vira nebo bakterie a sází ATB?

PS: navíc ta "ekonomická motivace" nefunguje, nakonec jsou na tom biti naprosto všichni. Člověku je v práci zle, zaměstnavateli toho uidělá daleko méně a pokud je nakažlivý, dá to kolegům. A na co by původně stačil týden v posteli, je nakonec nutný doktor a prášky, takže ani pojišťévna neušetří. A jedince, který potřebuje doma kutit, nebo někde dělat melouch taková "motivace" stejně nezastaví.

Odpovědět


Re: Re: 1 fotón na konci tunela ?

Palo Fifunčík,2019-04-05 09:31:38

Problém , o ktorom píšete /p.Kostka/ je napriek určitému pokroku v diagnostike stále aktuálny . Na začiatku ktorej kolvek povedzme respiračnej nákazy / v čase chrípkovej epidémie je velmi pradepodobné, že to bude vírus / sú niektoré laboratorne parametre v hodnotách , ktoré môžu byť takmer normálne alebo lahko zvýšené , a až další niekolko dňový priebeh ochorenia a odber kontrolných laboratórnych parametrov ukáže to najdôležitejšie , t.j. dynamiku nárastu kontrolovaných veličín , napr.CRP , hodnotu leukocytov , sedimentácie . Bakteriologické vyšetrenie /výter z krku , nosa , konečníka , podla príznakov samozrejme/ s určením citlivosti ak je pozitívne tak zvyčajne až po 48 hodinách s predbežným agensom , no s citlivosťou na ATB až po 72 hodinách i neskor . Tu sa vynára otázka , ktorá ambulancia praktického lekára takto postupuje / a nasadí vám ATB podla cielenej citlivosti/ a neskor pacienta "uschopní" až vtedy keď je zrejmé , že ochorenie ustupuje nielen podla subjektívneho vnímania pacienta ale potvrdí sa aj laboratorne . Toto by mal byť správny postup aj v prípade , kedy vysadiť antibiotiká . No ak ktokolvek z nás podlahne tlaku ukončenia práceneschopnosti buď zamestnávateľom , alebo lekárom, ktorý má vysoké percento práceneschopných a šikanuje ho ZP , toto môže mať veľmi vážne následky , ktoré , zámerne zveličím , môžu v prípade prechodenej chrípky skončiť transplantáciou srdca , nebodaj úmrtím , čo v prípade tohto ročne epidémie vôbec nebola žiadna rarita . Domnievam sa , že by sme mali byť k sebe zodpovední a vážiť si vlastné zdravie , pretože cintoríny sú plné "nenahraditelných" ľudí ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz