Náš vesmír je plný gigantických struktur, které vznikly během miliard let jeho evoluce. Olga Cucciati z italského institutu Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Bologni se svým týmem objevila obrovský zárodek nadkupy galaxií v mladém vesmíru. Astronomové ho pokřtili Hyperion, po jednom z titánů řecké mytologie, který byl synem dávného boha Úrana a bohyně země Gaie, a také bratrem proslulého titána Krona.
Hyperiona pozorujeme ve vesmíru, kterému bylo teprve 2,3 miliardy let. Podle badatelů je to nejrozsáhlejší, a také nejhmotnější struktura, jakou jsme zatím nalezli v tak mladém vesmíru. Cucciati a spol. při svém pozorování využili zařízení VIMOS (Visible Multi Object Spectrograph), které je instalované na soustavě teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře na hoře Cerro Paranal v Chile.
Kosmický Hyperion je skutečně titánský. Jeho hmotnost odhadují na jeden milion miliard Sluncí. Takový enormní objekt je srovnatelný s největšími strukturami dnešního vesmíru. Ale v tak mladém vesmíru to bylo překvapením. Jak to v podobných případech bývá, nesmírnou vzdálenost a tím pádem i stáří Hyperionu prozradil nápadně vysoký rudý posuv. Podobné gigantické struktury totiž mají nižší rudý posuv.
Hyperion se nachází v souhvězdí Sextantu. Zařízení VIMOS ho odhalilo tak, že proměřilo vzdálenosti mezi stovkami galaxií. Vědci pak následně mohli vytvořit trojrozměrnou mapu galaxií v Hyperionu. Jejich výsledky ukazují, že Hyperion má velmi komplexní strukturu. Obsahuje nejméně sedm oblastí s vysokou hustotou hmoty, které propojují kosmické filamenty opředené galaxiemi.
Velikost Hyperionu je sice srovnatelná s mladšími nadkupami galaxií, jeho vnitřní struktura je ale úplně jiná, s mnohem více homogenně rozloženou hmotou. Důvodem je podle všeho to, že mladší, čili bližší nadkupy galaxií měly dlouhé miliardy let na to, aby pomocí gravitační přitažlivosti nashromáždily hmotu do oblastí s vysokou hustotou hmoty. Hyperion na to měl méně času.
Jaký bude – tedy vlastně už byl – další osud Hyperionu? Zřejmě se vyvine do ohromující struktury, jaké tvoří i mladší vesmír kolem nás. Možná z něj bude něco jako Sloanova velká zeď (SGW, Sloan Great Wall), kosmický filament s několika nadkupami galaxií, o celkové délce 1,4 miliardy světelných let. Anebo Nadkupa galaxií v Panně, které je součástí i Mléčná dráha. Podle Cucciatiové nám titán Hyperion nabízí cenný vhled do počátků evoluce největších struktur dnešního vesmíru, zejména pokud jde o nadkupy galaxií.
Video: ESOcast 179 Light: Largest Galaxy Proto-Supercluster Found
Literatura
University of California, Davis 17. 10. 2018.
Největší struktura ve vesmíru je velkou záhadou
Autor: Vladimír Pecha (18.03.2014)
Největší struktura ve vesmíru o délce 5 miliard světelných let
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2015)
Astronomové tvrdí, že žijeme v obrovské vesmírné prázdnotě
Autor: Stanislav Mihulka (18.06.2017)
Diskuze:
milion miliard?
Z Z,2018-10-19 22:06:56
To autor podceňuje čitateľov Osla, že nepoznajú biliardu, keď to píše v takom "americkom" štýle?
Re: milion miliard?
Lubos Stransky,2018-10-19 23:13:20
Zbytečně jste jízlivý. Autor to píše opakovaně a záměrně (a také již pod jedním článkem vysvětloval proč). Popravdě řečeno, mně to také vyhovuje. Umím si představit milion se šesti nulami a miliardu jako tisíc milionů ještě také. Ale takový bilion a nebo dokonce biliarda, to už je za hranicí mé představivosti.
Pár otázek
Mintaka Earthian,2018-10-18 20:03:27
Dobrý den.
Mám tu pár laických otázek:
Re. "s mnohem více homogenně rozloženou hmotou":
Odpovídá to našim modelům?
Vzniká "prostor" rovnoměrně?
Pokud ano, jak vůbec mohlo dojít k vytvoření nějakých struktur, jako je Hyperion, v prostředí, které bylo ještě víc homogenní a rovnoměrně se rozpínalo.
Pokud ne, tušíme, jakými pravidly se vznik prostoru řídí?
Je množství hmoty ve vesmíru stejné?
Re: Pár otázek
Richard Pálkováč,2018-10-19 17:39:15
Nič nemôže byť absolútne homogénne, to je základná pravda nášho sveta, mohli by sme povedať že axióma. Fyzici si ale napriek tomu potrebovali dokázať (ja im to nezazlievam) , že v reliktnom žiarení sú fluktuácie a tak si ich aj namerali.
To, že či z takejto nehomogenity, fluktuácie vzniknú aj v článku popisované štruktúry, je závislé od počiatočnej energie Veľkého tresku. Ak by bola príliš veľká, tak by štruktúry nevznikli, aj napriek fluktuáciám. Energia nášho Veľkého tresku, ale príliš veľká nebola, takže štruktúry vznikli.
Priestor vzniká automaticky, rozpínajúcou sa hmotou, teda látkou, alebo poľom.
Hovoriť o množstve hmoty vesmíru nedáva veľký zmysel, lebo táto sa mení na energiu a naopak zase energia na hmotu. Zmysel dáva hovoriť o množstve energie vo vesmíre, sem potom spadá aj energia vo forme hmoty. Súčasná kozmológia tvrdí jasne, že energia sa v rozpínajúcom vesmíre nezachováva, teda neplatí zákon zachovania energie (a hmoty) vo vesmíre ako celku, alebo v jeho veľkých častiach.
Takže odpoveď na Vašu poslednú otázku je NIE.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
