Překvapivý objev nabízí naději na zvýšení účinnosti metody oplození ve zkumavce a dokonce i na léčbu některých typů neplodnosti.

Bakterií odolávajících antibiotikům přibývá. Antibiotik nikoli. Pro je vítán s nadšením objev platensimycinu. Nového antibiotika zabírajícího na zlaté stafylokoky odolné k vynokymycinu a methicilinu.

Vědci mají k dispozici myši, jejichž lymfocyty mají téměř zázračné účinky. Pokud jsou vstříknuty do rakovinou na smrt nemocných myší, zhoubné bujení u nich zastaví a během několika týdnů je kompletně uzdraví.

Už ve čtyřicátých letech 20. století předpokládal britský genetik Haldane, že dědičné choroby, jako je thalasemie, chrání člověka před malárií. Je to pravda?

Co rozhoduje o tom, zda si při výletu do přírody koledujeme o lymskou boreliózu. Množství klíšťat nakažených touto chorobou a schopných přenášet jejího původce na člověka je určeno do značné míry množstvím zemích veverek a úrodou žaludů.

Co všechno umí nebo neumí „tráva“ a další měkké drogy? Látky obsažené v marihuaně mohou tlumit imunitní systém. To je zřejmě dobře, když je imunitní obrana příliš rozdováděná. A nedobře, když potřebujeme uvést imunitní obranu do nejvyšší pohotovosti.

Pokud onemocníme virovou infekcí, genetický materiál útočníků v našem těle zůstává ještě dlouhou dobu poté, co jsme se uzdravili. Pro tyto pozůstatky infekcí vědci začali razit termín bioportfolio. Dá se z něj mnohé vyčíst.

Pokud celý týden nemáte na sport čas a pak se to snažíte dohnat o volných dnech, spadáte do kategorie, která už má v ambulancích svůj pojem - „víkendový atlet“. Členstvím v takovém klubu si koledujete o polízanice, často připadají v úvahu porušené vazy. Vědci z Jeruzaléma možná našli způsob, jak takový problém s pomocí kmenových buněk léčit.

Antibiotika na bázi aminoglykosidů se používají již 60 let. Mnoho z nás jim vděčí za to, že jsme přestáli nebezpečné akutní infekce, nebo třeba i tuberkulózu. Hodně je i těch, kteří by se bez nich neobešli, protože potřebují celoživotní antibakteriální clonu, například ti s cystickou fibrózou. Kromě mnoha předností mají zmíněná antibiotika také jednu nectnost. Někdo po nich ohluchne.

Tzv. dimorfní houby jsou organismy „dvou tváří“. V půdě žijí celkem nenápadně. V lidských plicích se mění na původce těžkých a někdy i smrtelných zápalů plic. Vědci odhalili gen, který je tento přerod z hodného houbového „doktora Jekylla“ na zlého kvasinkového „pana Hydea“ zodpovědný.

Proti šíření SARS pomohly důkladné kontroly na letištích, termokamery odhalující pasažéry se zvýšenou teplotou a omezení letecké dopravy do krizových oblastí. Má stejný psotup šanci i v případě pandemie chřipky?

Pokusy vytvořit vakcínu, která by chránila proti širšímu spektru chřipkových virů a nemusela se měnit každý rok, vypadají nadějně.

Virus H5N1 se otužuje. Dnes vydrží mnohem více než před devíti lety.

Může se virus ptačí chřipky přizpůsobit lidskému organismu podobně jako viry vyvolávající běžné chřipkové epidemie? Jak daleko už v tomto procesu pokročil? A co mu ještě chybí? Podle amerických virologů připomíná virus H5N1 izolovaný z lidských obětí některými rysy původce ničivé španělské chřipky. K proměně na masového zabijáka by mu mohly pomoci mutace genů, kterými by napodobil původce hongkongské chřipky z roku 1968.

Podávání protilátky a peptidu, z kterého se tvoří inzulín, výrazně zefektivnilo léčbu cukrovky typu I. Zatím jen u myší. Ale klinické zkoušky by měly začít v USA ještě letos. Několikadenní kůra zažene myším cukrovku na celý život.

Japonští vědci zjistili, jak s pomocí transplantace buněk kostní dřeně do mozku lze navodit vznik nových neuronů. V mrtvicí poškozených částech mozku lze u myší obnovit některé ze ztracených neurologických funkcí.

Vědci objevili v mléce klokanů látku, která je stokrát účinnější než penicilin.

Po Francouzích jsou to čínští chirurgové, kdo použili k vyspravení znetvořeného obličeje tvář z mrtvoly.

Mysteriózní infekční proteiny, které způsobují neléčitelné onemocnění mozku, zůstávají smrtelnou hrozbou i poté, co uváznou v půdě přilepené na jílovité částice. Toto zjištění je do značné míry překvapením, protože proteiny, které se na půdní částice navážou, většinou změní svůj tvar a tato změna se u nich projeví poklesem jejich aktivity. U prionů to neplatí.

Místo papíru gel, místo inkoustu kapalina s živými buňkami a trojrozměrný tisk – to jsou teoretické základy pěstování orgánů „na míru“.

Buňky, které obsahuje oční sítnice a které normálně nejsou na světlo citlivé, se mohou stát na světlo reagujícími buňkami, když do jejich membrány je uměle vpraven protein rhodopsin.

Poznatky ze země kmene Navajo odhalují, že „žlutá příšera“ je mnohem zákeřnější a že kromě radioaktivity škodí i jinak. Nový objev staví účinky střel z ochuzeného uranu do horšího světla.

Klíšťata už si na nás určitě někde brousí sosáky a mikroskopické brebery v jejich útrobách se nemohou dočkat, jak nás proženou po doktorech. Klíšťata toho přenášejí tolik, že se proti všemu vlastně ani očkovat nemůžeme. Už proto, že proti některým chorobám vakcíny zatím ani nejsou . Proto se vyvíjejí i vakcíny proti klíšťatům. Ty sice sníží riziko napadení klíšťaty, jenže zase nechrání před přenášenými původci chorob. Slovenští vědci ve spolupráci s Brity nyní představili vakcínu založenou na účincích proteinu 64TRP a ta dělá obojí. Ničí klíšťata a chrání před infekcí, kterou klíšťata přenášejí. Gratulace na Slovensko!

Poprvé pomohl pacientům orgán, který pro ně orgánoví inženýři vypěstovali v laboratorních podmínkách. Tímto orgánem je močový měchýř.

Někdy nemocnému skutečně nezbývá nic jiného, než se jen modlit, aby všechno dobře dopadlo. Mnoho studií dokazuje, že lidé, za které se někdo modlí, mají lepší vyhlídky na přežití či uzdravení. Nejnovější studie prokázala, že modlení nezabírá a v některých případech dokonce škodí.

Nově objevený lidský retrovirus má původ u myší, u kterých vyvolává nádorové onemocnění. U mužů stižených vzácnou mutací provází virus rakovinu prostaty. Je to první známý případ nákazy lidí retrovirem hlodavců.

Vyzařování z mobilních telefonů stimuluje mozkovou aktivitu v časných fázích spánku a to dokonce i tehdy, když už jej nepoužíváte.

Čínští vědci vyrobili účinnou protilátku proti viru chřipky metodou imunizace koní. Test na hlodavcích ukázal, že připravená protilátka je účinná.

Němečtí vědci objevili ve varlatech myšáků buňky, které by mohly posloužit k léčbě závažných onemocnění podobně jako kmenové buňky získávané z embryí.

S vitamínem D je potíž. Kromě toho, že zabraňuje abychom nedostali křivici nás také chrání před rakovinou tlustého střeva. Snahy využít jej k léčbě zhoubných nádorů ztroskotávaly na tom, že když se ho dávíc, způsobuje selhání srdce. Vědci z Georgetown University přichází s myšlenkou oddělit jeho „vitamínové“ účinky od těch, které zajišťují v organismu jiné funkce.

Americko-japonský tým virologů vedený Jošihirem Kawaokou z University of Madison v americkém Wisconsinu a tým nizozemských virologů vedených Thijsem Kuikenem z Erasmovy univerity v Rotterdamu zjistily, že ptačí chřipkové viry tíhnou k infekci plicních sklípků a nelíbí se jim v horních cestách dýchacích. Až se jim změní chutě, tak nám zřejmě teprve ukážou, zač je toho loket.

Nositelé genu, který je viněn ze zvýšeného sklonu k agresivitě, mají pozměněné funkce mozku. Především muži mají utlumená centra pro kontrolu emocí a naopak aktivovaná centra pro poplachovou“ reakci.

Mozková forma malária patří k nejnebezpečnějším. Každoročně zabije statisíce lidí, především dětí. Vědci nyní odhalili, jak si původce této choroby otevírá dvířka do mozku svých obětí.

Virus ptačí chřipky se rozdělil na dvě vývojové větve. Situace se tím komplikuje.

Botulotoxin, může vyhladit vrásky, a případně také část lidské populace. Nedávno vědci objevili kudy proniká do našich neuronů.

Nejeden „starý paprika“ má problémy s prostatou. Aby se nestal obětí nádoru prostaty, měl by si dávat papričky a to ty nejpálivější.

Nanomateriály pronikají do lékařství. Nejnovějším šlágrem se stala bílkovinná nanosíť, která vytváří podmínky pro regeneraci poškozeného očního nervu.

Tvorba shluků z dvanácti bílkovinných molekul vně nervových buněk vyvolává poruchy paměti a je předzvěstí Alzheimerovy choroby.

Ázerbájdžán se zapsal do kroniky ptačí chřipky smutně hned dvakrát – prvním psem, kterého zabil virus H5N1, a obětí, která načala druhou stovku.

Japonci zjistili, že lidské kmenové buňky lze získávat z menstruační krve. Vlastnosti těchto buněk skýtají naději pro jejich využití k léčebným účelům.

Látka s účinky acetylcholinu vrací mozku paměť a navíc ho čistí od bílkovinného „smetí“, kterým jej zanáší Alzheimerova choroba.

Ze studie, jejíž výsledky včera presentovali vědci z Pittsburghské lékařské university vyplývá, že Omega-3 nenasycené mastné kyseliny mohou vylepšit naší špatnou náladu a ovlivnit naše impulsivní jednání.

O Extázi se tvrdí, že jde o látku, která způsobuje deprese a úzkostné stavy. Není to zřejmě tak docela pravda. Pravděpodobnější je, že jen „přiživí“ to, co v člověku dřímalo již předtím než drogu začal brát. Nejedná se tedy prvotní příčinu.

Nikdo nechceme vypadat jako starý. Vědci z Lékařského centra při Vanderbiltské universitě přišli na molekulární indikátory, kterými lze sledovat stav našich kožních buněk. Tyto "bioznačky" mohou sloužit k posouzení účinnosti terapie proti stárnutí, ale i k dalším věcem.

Obor tkáňového inženýrství si připsal na své konto další úspěch. Úspěšnými testy prošla céva vyrobená v laboratoři výhradně z lidských buněk. Jednou tak snad bude možné každému z nás vypěstovat tepny náhradou za ty, co nám beznadějně zkornatěly.

Nízká hladina vitamínu D způsobuje malou odolnost k tuberkulóze.

Vědci z Yalské lékařské university v Connecticutu podali důkaz, že hormon tvořený v žaludku a střevech podněcuje mozek k vyššímu výkonu v oblastech prostorového vnímání a paměti. Z toho odvozují, že učení by nám mělo jít nejlépe tehdy, když máme prázdný žaludek.

První vyhrání z kapsy vyhání. Platí to i o případné výhře nad pandemií ptačí chřipky. Pokud utečeme hrobníkovi z lopaty jednou, nemáme nic jisté. Ptačí chřipka přijde podruhé, potřetí, počtvrté…

Těhotné ženy, které utrpěly trauma při útoku na Světové obchodní centrum, přenesly důsledky stresu na své nenarozené děti.

Syntetické struktury na bázi kyseliny mléčné pomáhají kmenovým buňkám obnovit funkce přerušené míchy. Lidské buňky vracejí zvířatům do značnémíry jejich pohyblivost. Polymery s kyselinou mléčnou jsou příslibem pěstování tkáňových náhradních dílů „na zakázku“.