Tým kryoinženýrů a chirurgů z Minnesoty popsal techniku, která transplantace posouvá na novou úroveň. Poznatek je nejspíš předzvěstí uchovávání lidských orgánů ve zmrazeném stavu v kryobankách, jako je tomu v případě spermií, vajíček a embryí.

Tak lze shrnout nadějné výsledky rozsáhlé, zatím nerecenzované studie, v níž vědci ze Stanfordovy univerzity a Vídeňské univerzity podrobně analyzovali záznamy téměř 300 tisíc obyvatelů Walesu.

Vysvětlovat děje kvantové fyziky je snaha nevděčná, neboť výsledkem bývá text veskrze nezáživný. Se složitostmi, které s těmi kvantovými nezadají, se setkáváme i na úrovni živého mikrosvěta. Popsat interakce molekul uvnitř buňky se také neobejde bez zavádění nových termínů. Případně se těm starým dávají významy jiné, než které měly ve starém dobrém biologickém makro-světě. Tolik varování autora, který předesílá, že další text bude nezáživný a popisuje objev bez praktického uplatnění.

mRNA vakcíny sa blížia k cieľu, pre ktorý pred vyše dvadsiatimi rokmi začali práce, smerujúce k ich klinickému použitiu. Experimentálna vakcína od spoločností Moderna a Merck, pridaná k imunoterapii jedného z najzhubnejších nádorov, malígneho melanómu kože, podľa počiatočných dát znižuje riziko jeho šírenia po operácii o 65% a nádejnou sa javí aj vakcína od BioNTechu proti adenokarcinómu pankreasu.

K sepsání tohoto článku mne přivedl nedávný poznatek, o němž informoval MUDr. Čiernik, respektive nesouvisející poznámky pod jeho článkem snažící se nás přesvědčit o škodlivosti vakcinace. Nové poznatky z imunologie a statistiky dávají vakcinaci do souvislosti s poruchou intelektu ale ne tak, jak rádi tvrdí antivaxeři.

Hromadia sa poznatky, že zamestnávanie mozgu vlastnou tvorivou aktivitou, ale aj množstvom vonkajších podnetov u starších ľudí spomaľuje rozvoj demencie. A ukázalo sa, že dobrým zdrojom podnetov môže byť aj internet.

HOPO 14-1 nabízí novou léčbu při kontaminaci radioaktivní látkou. Je to výkonné chelační činidlo, které je komfortní pro uživatele, protože ho lze podávat jako tabletky. Přípravek byl navržen k ochraně při akutních radioaktivních hrozbách, jako je útok špinavou bombou.

Někdy se to tak semele, že se rozhodneme vzdát se pohodlí matčina lůna předčasně. I na takové případy jsou na jednotkách intenzivní péče připraveni – dají nás do inkubátoru. Je tam teplo, a když je třeba, tak tam za nás i dýchají,… Od našich rakouských sousedů nyní zaznělo, že i tento výdobytek techniky nám může zadělat na problém.

Vědci z významné čínské univerzity díky důmyslné metodě odhalili způsob, jak uchránit buňky jater člověka, který pozřel smrtelně jedovatou muchomůrku. Vypátrali první nadějný protijed - sloučeninu vyvinutou firmou Kodak.

Nová léčba vražedného glioblastomu zahrnuje uhlíkové nanotrubičky naplněné nanočásticemi oxidu železa, speciální protilátku a vnější magnetické pole. Tyto ingredience vytvoří nanorobotické skalpely, které proniknou do buněk glioblastomu a rozsekají je zevnitř. První výsledky na myších jsou slibné.

Paliatívna sedácia je uznaná liečebná procedúra, málo známa verejnosti, ale aj lekárom, snáď s výnimkou hospicov a špecialistov na paliatívnu medicínu. Pritom môže prinášať úľavu trpiacim pacientom počas posledných hodín a dní ich života.

Chronická bolest je vysilující fenomén, který postihuje přibližně každého pátého člověka na světě. Jedná se o jedno z nejčastějších důvodů, proč pacienti vyhledávají lékařskou pomoc, a je výsledkem celé řady kombinovaných biologických, psychologických a sociálních faktorů a zároveň tak vyžaduje multifaktoriální přístup v rámci léčby. Kromě nefarmakologických přístupů pacienti vyžadují léky ke zvládnutí bolesti.

Australští vědci infikovali zhoubný nádor oslabeným stafylokokem, aby připomenuli některým bílým krvinkám imunitního systému jejich poslání – škodlivé buňky nechránit, nýbrž ničit.

Tým šestnácti japonských vědců a jednoho úspěšného mladého českého chemika zveřejnil výsledky výzkumu, který může být prvním krokem k terapeutické metodě regenerace poškozené mozkové tkáně.

Ať už tak činíte kvůli hubnutí, nebo z pohnutky tradované napříč kulturami, že je půst něco očistného co nám prospívá, mohly by vás zajímat výsledky pokusů, z nichž vyplývá, že i odpírání si jen jednoho jídla denně, zanechává na imunitním systému škody. Z pohledu ochrany před infekcemi se taková očista jeví jako hendikep.

Laboratorní vyšetření krve nebo moče se staly rutinou. Výzkum vědců z Newyorské univerzity možná povede k tomu, že u zubaře si jednou za čas plivneme do zkumavky.

Fonendoskop, symbol úctyhodného lekárskeho povolania, stráca svoje postavenie. Nahradí ho ultrasonograf?

Náhlé úmrtí není nic, o co bychom měli stát. Ne však vždy. Stačí se v našem uvažování přenést z úrovně organismu do mikrosvěta na úroveň buněk a všechno je jinak. Správně a rychle organizovaná sebevražda je doslova k nezaplacení. Vědci pro ní mají termín apoptóza. Podle mnohých to je naše hlavní ochrana před smrtí na úrovni celého organismu protože pokud si něčím mechanismus organizované smrti buněk rozštelujeme, většinou to pak s námi vezme rychlý konec.

NEJM group, nasledovník renomovaného lekárskeho časopisu New England Journal of Medicine, aj teraz zverejňuje prehľad najdôležitejších vedeckých poznatkov za rok 2022. Z kardiologickej časti sú niektoré zaujímavé len pre špecialistov alebo USA, iné však aj pre pospolitú lekársku a pacientsku verejnosť.

Podle vědců ze známého MITu může zraková a sluchová stimulace vhodně modulovaným světlem a zvukem u lidí ohrožených Alzheimerovou nemocí zpomalit postup neurodegenerativních změn.

Krabička cigaret, do kafe rum, rum, rum, do Red-Bullu dvě vodky a teď doktore čum, čum, čum…..

Ucpání, případně ruptura cév v mozku patří nejen k nejčastějším zdravotním příhodám, ale také k těm nejstudovanějším. Vzhledem k nespočtu publikací a haldě tlustých knih by si na nějaký překvapivý objev v této oblasti vsadil jen málo kdo. Mezinárodnímu týmu vedenému Sergejem Kirovem se ale nejspíš něco takového nyní poštěstilo.

…a šíří se navzdory očkování a překonaným covidovým nákazám jako lavina. Ale žádnou paniku, není fatální.

Hluboké pochopení toho, jak fungují receptory otevírá cestu k zdokonaleným medikamentům, kde bezpečnější opioidy jsou pouhou špičkou ledovce farmaceutického Klondiku.

Alzheimerova choroba je najčastejšou príčinou demencie. Je spojená s hromadením beta-amyloidu (Aβ) v medzibunečnom priestore mozgu, hromadením zhlukov tau-proteínu a poškodením synapsii nervových buniek. Príčiny a súvislosti týchto dejov nie sú dosiaľ úplne jasné a nie je známa liečba s uspokojivými výsledkami.

aneb Prevence a nefarmakologická léčba lehkých stavů u virových infekcí

Z generace na generaci si předáváme také genetické dědictví retrovirových nákaz z různých dob vývoje našeho druhu. Na jedné straně mohou tito genetičtí vetřelci hrát evolučně pozitivní roli, na straně druhé být rizikovým faktorem některých nemocí. Nebo, jak zjistil tým převážně německých vědců, způsobit selhání embryonálního vývoje.

Když se chirurgovi dostaneme na stůl, často ho pak opouštíme s něčím kovovým v těle navíc. Někdy to máme na doživotí, ale většina z toho musí za čas ven. Ne vždy to jde po dobrém a často nás kvůli tomu musí znovu řezat. Díky inženýrům z Massachusettského technologického institutu by takových opakovaných zákroků v narkóze nemuselo být tolik.

O tom, že kočičí parazit Toxoplasma gondii mění lidské imunitní buňky v trojské koně roznášející infekci po celém těle, jsme již na Oslu psali. Nyní tu máme nejnovější poznatek švédsko – francouzsko – amerického týmu. Odhalil molekulární fígl parazita, kterým přechytračuje imunitu, aby mohl beztrestně lézt do mozku.

Sú to už 3 roky od prvých prípadov nového vírusového ochorenia, ktoré najskôr dostalo názov Wuchanská pneumonia. Jeho pôvodca bol dočasne označený ako 2019-nCoV, definitívne potom SARS-CoV-2 a choroba dostala meno COVID-19. Ako sme sa posunuli od počiatočnej paniky a hľadania účinnej liečby, cez milióny mŕtrvych až k dnešnému prijatiu novej choroby ako súčasti každodenného života?

Vyšetrenie koncentrácie lipoproteínu(a) - Lp(a) v krvi spresní predpoveď individuálneho rizika aterosklerotických kardiovaskulárnych ochorení a jej vyšetrenie by sa malo stať súčasťou klinickej praxe. Čoskoro by malo byť možné liečbou znížiť hladinu tohto silno aterogénneho lipoproteínu.

Nadbytek soli je dnes prakticky ve všem. Sladkými palačinkami pro děti počínaje a hotovými jídly v restauracích konče. Studie vědců z Vanderbilt University odhalila, proč je zabijákem i pro mnohé z nás, kteří vysoký krevní tlak nemáme. A nebo máme?

Štúdie potvrdzujú pozorovania: nielen výskyt srdcovocievnych ochorení a cukrovky, ale aj závažnosť demencie a pokles mentálnych schopností je miernejší u aktívnych starších ľudí.

Predpokladá sa, že približne polovica úmrtí na zhubné nádory je spojená s odstrániteľnými rizikovými faktormi. Na prvom mieste je fajčenie, nasledujú konzumácia alkoholu a obezita, pričom počet úmrtí na nádory vo vzťahu k metabolickým faktorom je najvýraznejší v chudobných krajinách. Vzťah alkoholu a nádorov osobitne skúmala kórejská štúdia.

Lidé jsou nemocní a potřebují nové orgány. Poptávka neustále roste a darované orgány nestačí. LyGenesis nabízejí jako řešení pěstování minijater v lymfatických uzlinách pacienta, kam předtím vpíchnou jaterní buňky z darovaných jater, které jako celek nejsou vhodné pro transplantaci. Na výsledky průlomového experimentu se můžeme těšit za dva roky.

Zhruba před dvěma měsíci jsme v článku „O biolepidla je zájem“ zmiňovali jednu stařinku v podobě lepidla z oslí kůže a dvě novinky - „kanadské“ lepidlo využívající molekulárního řetězce silikonových tekutin z dílny  University of Western Ontario a hydrogelové lepidlo z dílny Harvard University. S další super-novinkou schopnou lepit mokré povrchy přichází tým profesora Jianyu Li z McGill University. Nynější kanadská novinka stojí na bublinkách.

Superhrdinové, kteří skutečně existují! Žijí vedle nás a s námi. O kom je tady řeč?

Kardiovaskulárne ochorenia, medzi ktoré patrí aj ischemická choroba srdca alebo cievne mozgové príhody, sú najčastejšou príčinou smrti v Európe. Európska kardiologická spoločnosť v rámci svojej činnosti venuje pozornosť prevencii týchto ochorení a vydáva odporúčania, väčšinou podložené veľkými štúdiami. Ako prichádzajú nové poznatky, odporúčania sa upravujú, niekedy aj menia. Spochybňované bývajú zriedka – ale stalo sa.

Rozšírenie indikácii a dopyt po tejto liečbe, ktorá sa stala pre pacientov poslednou nádejou na záchranu života, spôsobilo rozšírenie indikácii a nedostatok výrobných kapacít, ktorý sa nedá rýchlo vyriešiť.

1. dubna 2020 se Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rozhodl po více něž třiceti letech používání stáhnout z trhu veškeré přípravky obsahující farmakologicky účinnou látku (API) ranitidin, v EU byla platnost registrace pro danou látku pozastavena 30. dubna 2020. Důvodem byla kontaminace účinné látky vysoce genotoxickou a karcinogenní nečistotou zvanou N-nitrosodimetylamin (NDMA).

Záchranáři oxid uhelnatý rádi nemají, protože tam, kde řádil, většinou už jen volají koronera. Pro všeobecné lékaře je oxid uhelnatý součástí krve a přirozený produkt rozpadu a recyklace erytrocytů, takže jim je vcelku lhostejný. Ti, kdo ho milují, jsou imunologové. Počátky jejich náklonnosti souvisí s rozmachem transplantací. Někdy kolem roku 2005 vyšlo najevo, že tvorbu enzymu řídícího syntézu oxidu uhelnatého (hem oxygenasa), si pacienti po transplantaci plic zvyšují. Dobře dělají.

Kily navíc narůstá naše hmotnost, objem i riziko vážných nemocí. Bostonští vědci zkoumají, jak využít lidskému tělu vlastní mechanismy, které neblahé důsledky obezity zmírňuji.

Když profesorka Cara Bealová před časem prohlásila, že „moč je dokonalé tekuté zlato“, nemohla tušit, jak její slova mohou být prorocká. Čínsko-americký tým s výraznou převahou Asiatů před několika dny publikoval v časopisu Frontiers in Cell and Developmental Biology poznatek, který z hnojiva pro zahrádkáře dělá žádoucí surovinu regenerační a léčebné medicíny.

Letos jsou podle všeho trendy opičí neštovice. Choroba z tropické Afriky, která se doposud jen velmi vzácně šířila mimo pralesy, se najednou objevila v desítkách zemí po celém světě. Součástí vysvětlení může být neobvykle zmutovaný genom virů této vlny, který nese oproti svým předchůdcům asi 10krát víc mutací, než by měl.

Většina definic Alzheimerovy nemoci začíná tam, kde pacienti bohužel obvykle končí, totiž na patologii. Těmito slovy začínal na Oslovi nedávno článek o totální válce v mozku jako důsledku infekce. Nejnovější poznatky zveřejněné na stránce University of Texas takovému pojetí dávají za pravdu. Statistika ze souboru téměř dvou milionů Američanů odpůrce vakcinace rozhodně nepotěší.

Vědci zkonstruovali lipidové nanokuličky, jimiž dopravují do rakovinových nádorů molekulární nástroje pro genetické manipulace. Ty pak sabotují některé z obranných mechanismů tumoru a podporují útok imunitního systému na jeho buňky.

Již několik starších studií naznačilo, že kyselina acetylsalicylová, kterou v našich končinách nejlépe známe ve formě účinné látky acylpyrinu, generické analogie aspirinu, do jisté míry působí preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku i vývoji jeho metastáz. Bezpochyby v tom hrají roli i její protizánětlivé účinky. Vědci z Kalifornské univerzity vytvořili rozsáhlý matematický model, kterým odhalují působení aspirinu na rychlost množení a zániku nebezpečných buněk kolorektálních adenomů v pokročilém stadiu. Právě tyto polypy na sliznici tračníku a konečníku se často zvrhnou v metastázující zhoubný nádor.

Mikroglie, speciální buňky imunitního systému, doslova čistí mozek. Když tuto funkci neplní správně, jde vždy o problém. To platí i v případě obávané Alzheimerovy nemoci. Vědci identifikovali glykoprotein, který ovlivňuje činnost mikroglií. Jsou na cestě k nové terapii nebo dokonce k prevenci neurodegenerativního procesu?

Když začneme vidět „divně“ a brýle to nespraví, často nám u očního zjistí, že máme v oku „drúzy“ - bělavě pozměněné okrsky tkáně s nahromaděnými lipidy bez pigmentů. Léčba onemocnění zvaného makulární degenerace je problematická, navíc není plně kryta zdravotním pojištěním, a tak se mnohým dostane jen poučení, že musí přestat kouřit a nekuřákům, že by měli změnit životosprávu. 

Jaká zdravotní rizika pro nás představuje přítomnost poly- a perflourovaných látek v našich potravinách?