Tuberkulóza je v mnoha zemích světa stále velmi rozšířena. A ani v rozvinutých zemích se nedá jednoznačně hovořit o jejím ústupu. Boj proti této chorobě je obtížný a zdlouhavý. Zlom může přinést nový způsob „očkování“ inhalační vakcínou, který je jednodušší, levnější a účinnější.

Pacienti, kteří na operačním sále při operaci srdce dostanou infuzi starší krve, mají ve srovnání s těmi co dostanou krev „čerstvou“, o třicet procent větší riziko, že umřou.

Matky čelí o poznání nižšímu riziku rakoviny prsu než bezdětné ženy. Neplatí to však ve všech případech a některé ženy onemocní navzdory mateřství. Američtí vědci vedení Vijayakrishnanem Gadim z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu našli pro tento fenomén celkem nečekané vysvětlení. Ženy jsou chráněny před rakovinou buňkami, které se do jejího organismu dostaly během těhotenství z plodu. Pokud se jim v těle buňky plodu neuchytí, zůstanou bez ochrany.

Jste alergičtí na sóju? Vydržte, pomoc je na cestě! Vědci z Illinoiské univerzity už ví, jak na to.

Taky jste se někdy ohlédli za do bronzova opálenými děvčaty vracejícími se z pravidelné návštěvy „solárka“? Inu, proč ne.

V posledním čísle časopisu Diabetes Care je článek obviňující z diabetu tenké střevo. Největším překvapením je zjištění, že cukrovku 2. typu lze jako střevní poruchu léčit chirurgickým zákrokem.

Tým vedený Wolframem Rufem ze Scripps Research Institute v kalifornské La Jolla nyní odhalil základní mechanismy, které spouštějí otravu krve. Otevřel tak cestu k její účinnější léčbě.

Hned v několika zemích testuje švýcarská společnost Anecova zvláštní zařízení pro kultivaci lidských embryí při léčbě neplodnosti. Inkubátor v těle budoucí matky má vytvořit lidským zárodkům prostředí, které se co nejvíce podobá podmínkám při přirozeném početí.

Polínko na oheň nekončícího sporu, jestli nadměrné telefonování člověku škodí či nikoliv, přiložily výsledky studie zveřejněné v lednovém čísle časopisu Fertility and Sterility vydávaném Americkou společností pro reprodukční medicínu.

Virus vybavený dvojící léčebných genů dokázal zlikvidovat smrtící nádor mozku a navíc zajistil obnovu funkcí, které růst zhoubného nádoru narušují.

Nejen kondom může chránit proti přenosu HIV, ale i vaginální mikrobicid s obsahem antiretrovirálního (ARV) léku používaného při léčbě HIV pozitivních osob, je podle výsledků klinických testů bezpečný pro sexuálně aktivní HIV-negativní ženy při každodenním i dlouhodobém použití.

I tak by se dal parafrázovat známý výrok Neila Armstronga, pronesený při završení nejslavnějšího projektu NASA cesty na Měsíc. Hodí se na projekt, který pro NASA zpracovává tým vědkyň z Missourské univerzity.

Pacienti, kteří se uzdravují po mozkové cévní příhodě, by měli poslouchat několik hodin denně hudbu. Vyplývá to ze studie finských lékařů zveřejněné ve vědeckém časopise Brain.

I když starší studie zaměřené na bezpečnost nanočástic oxidu zinku potvrzovaly jejich bezpečnost, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Ani dnes vlastně nikdo přesně neví, co tyto nanočástice v našich tělech provádějí v reálných situacích.

Ani ty nejlepší současné léky nedokážou úplně vymýtit virus HIV z nakaženého těla. Mikroskopický zabiják přežívá v skrytých zákoutích organismu i u úspěšně léčených pacientů, u kterých testy přítomnost viru neprokázaly.

Mikrojehly mají velké přednosti při aplikaci těžko rozpustných léků. Umožňují dávkování bez velkých výkyvů.

Profesionální cyklisté, kteří se ženou po vysokohorských silnicích, nemají na první pohled s pacienty postiženými těžkou srdeční chorobou mnoho společného. Tým Andrewa Markse z newyorské Columbia University tuto spojitost našel. Díky objevu, který zveřejnil přední vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences svitla šance na uzdravení nemocných. Vrásky na čele naskakují dopingovým komisařům. Látka vyvinutá Marksovým týmem se jeví jako dokonalý doping pro všechny druhy vytrvalostních sportů.

Není snad u nás člověka, kterého by nezaujal oscarový film, v němž mistrným způsobem ztvárnil roli autisty Dustin Hoffman. Vědci nyní přichází s myšlenkou, že příčinou některých forem autismu by mohly být matčiny protilátky.

Izraelská vědkyně Dr. Siegal Sadetzki prokázala spojení mezi používáním mobilního telefonu a vývojem nádorů.

Podle výzkumníků z Penn State z University Park a College of Medicine může dieta s vysokým obsahem celozrnných produktů napomoci nejenom k významnému snížení hmotnosti, ale také zredukovat riziko chronických nemocí, jakými jsou třeba cukrovka a kardiovaskulární onemocnění.

Již několik let vědci řeší záhadu, proč tolik ryb v povodí řeky Potomac má ve svých varlatech nezralé vaječné buňky a trpí intersexualitou. Nyní se zdá, že jsou blízko nalezení odpovědi.

Využití DNA ke stimulaci imunitní reakce se zdá být tou správnou cestou k výrobě lepších vakcín na široké spektrum chorob – od chřipky po rakovinu. Nicméně dosud byl tento způsob léčby omezován jeho nízkou účinností při intramuskulární aplikaci DNA.

Sklony k obezitě by mohly být pevně zabudovány do mozku již od narození. (Kredit: iStockphoto/Ekaterina Monakhova)

„Každá správná máma ví, co je pro její dítě dobré,“ tímto sloganem nás často masíruje televizní reklama. Ale o nadměrném používání dětské kosmetiky to rozhodně neplatí.

Stoupající počet amerických vojáků, kteří se vracejí z války v Iráku s vážnými duševními potížemi, mobilizoval lékaře. Oběti se nedokážou delší dobu soustředit, trpí bolestmi hlavy nebo nespavostí. Mnozí si stěžují na závažné výpadky paměti. Lékaři popsali případ ženy, která před nástupem do armády učila na střední škole. Po ukončení mise v Iráku se chtěla vrátit k původnímu povolání, ale nešlo to. Nemohla si ze své učitelské profese skoro na nic vzpomenout.

Experti varují před epidemií rakoviny plic souvisící s nárůstem obliby kouření trávy.

Vědci z Oxfordu dali dohromady tým 120 vědců z 21 zemí světa a zkoumali souvislost mezi perorální antikoncepcí a zhoubnými nádory. Studie vyšla v časopisu The Lancet a její závěry jsou příznivé - antikoncepce je prospěšná.

S každou vykouřenou cigaretou vstupuje do organismu kuřáka asi 4 700 toxických látek. Některé z nich uspávají v plicích gen pro sirtuin. To může mít pro kuřáka vážné následky.

Léčba kmenovými buňkami u lidí je předmětem zuřivých debat. U zvířat se už začala používat.

Tři studie, které jsou příslibem pro transplantační medicínu. Všechny se zabývají fenoménem tolerance příjemce k transplantovanému orgánu bez imunosuprese.

Vědci odhalili rakovinné „kmenové buňky“, jež způsobují nejčastější rakovinu dětí – akutní lymfoblastickou leukemii.

Italové testují látky o nichž si myslí, že půjdou využít k tlumení nemocničních infekcí způsobovaných multirezistentními baktériemi. Objevili je v kůži žab.

To, že lidi s nadváhou mají vyšší riziko infarktu, ví i malé dítě. Někomu se ale tuk hromadí pod kůží, jinému spíše v útrobách. Jsou oba typy uložených zásob stejně nebezpečné? Myši zřejmě daly odpověď na to, jakému riziku jsme vystaveni my, jež máme „pivní mozol“ ale jinak nijak zvlášť tlustí nejsme.

Vědci tvrdí, že z Eboly udělali neškodný virus se kterým lze pracovat v běžné laboratoři a použít ho k přípravě vakcíny.

K nejúčinnějším lékům na úporné dlouhotrvající bolesti stále patří morfin. Jeho používání má ale nežádoucí účinky. Genová terapie by nás měly zbavit bolesti i vedlejších účinků.

První, kdo se holedbal tím, že má lidský klon, byla firma Clonaid. Nyní totéž prohlašují vědci sdružení v malé firmě Stemagen, kterou založil nejmenovaný investor. I oni tvrdí, že jsou první, komu se podařilo klonovat lidské embryo.

Američtí vědci vypěstovali v laboratorních podmínkách tepající srdce potkana.

Panel expertů vyvrátil tvrzení Seraliniho a spol., podle kterých geneticky modifikovaná kukuřice MON863 škodí zdraví.

Vědci připravili několik linií embryonálních buněk způsobem, proti kterému by veřejnost nemusela mít námitek. Měly by se stát vhodnou „surovinou“ pro transplantace prováděné ve velkém.

Lidské embryonální kmenové buňky zacelily otvor v lebce laboratorní myši.

Němečtí biologové odhalili v lidském spermatu bílkovinu, která stotisíckrát zvyšuje šanci viru HIV na proniknutí do lidských buněk. Objev najde využití při vývoji nových metod prevence šířeni viru HIV a nemoci AIDS.

Mikročip dokáže zachytit nádorové buňky z lidské krve. Lékaři dostanou do rukou velmi citlivý nástroj pro diagnostiku.

Pod tímto titulkem přináší prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology redakční úvodník, v němž je rozebrána současná situace v povolování a prověřování geneticky modifikovaných rostlin v Evropské unii. Podtitulek úvodníku říká, že „v Evropě zjevně nikdo nechce naslouchat, když pro něj máte dobrou zprávu o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Přinášíme vám překlad úvodníku a jeho originál v pdf.

Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak, jako na jiné věci?

I když se snažíme svá těla udržovat v čistotě, ve skutečnosti bakterie vedou na body deset ku jedné a naše tělesné schránky připomínají spíše chodící kultivační Petriho misky.

Máme-li to štěstí, že patříme mezi ty šťastlivce, jež mohou bez problémů spořádat větší množství sacharidů, aniž by ztloustli, tak to ještě neznamená, že máme vyhráno. Pokusy ukazují, že konzumace lehce stravitelných sacharidů, po nichž rychle roste a zase padá hladina krevního cukru, je zřejmě spojena s poruchami centrálního vidění a slepotou.

Podivné zjevení beranů nakažených tularémií u nepřátel Chetitů nejspíš bylo geniálním genocidním tahem starodávných Indoevropanů.

U zrodu bezmála každého pátého případu rakoviny stojí viry. K nejčastějším patří nádory jater vyvolané viry žloutenky B a C nebo nádory děložního krčku způsobené papilomovým virem. Jen na konto těchto virů připadá ročně milion nových případů rakoviny. Tým amerických vědců vedených Arturem Casadevallem a Jekatěrinou Dadachovou z newyorské Albert Einstein College of Medicine přišel s nápadem léčit tyto nádory podobně jako virovou infekci. Výsledky jsou překvapivě dobré.

Někdy se to tak semele, že nepatrná změna má nedozírné následky. Platí to i pro koňský herpes virus. Pouhá změna jedné aminokyseliny rozhodne o tom, zda kůň bude pokašlávat, nebo zchromne.

Bezprecedentní utajování výsledků testů geneticky modifikované kukuřice pěstované na pokusných plochách v italské Lombardii. Vědci protestují. Veřejnosti jsou tajeny informace důležité s ohledem na zdravotní rizika. Farmářům vznikají škody, které se odhadují až na miliardu euro.