Švýcarsko-rakouský tým ohlásil, že v lidském mateřském mléce odhalil nové proteiny, které se v mléce krav nevyskytují. Proteiny zřejmě pomáhají ničit bakterie, viry a další patogeny v zažívacím traktu novorozence.

Kdo někdy zkusil kouřit, tak ví, že to je zpočátku nuda. Patří k tomu kašel, nevolnost a nezřídka zvracení. Jsou mezi námi ale i tací, kterým se to líbí hned napoprvé. Může za to gen na jejich patnáctém chromozómu.

Američtí vědci vypěstovali v laboratoři nemocné neurony dvou žen trpících amyotrofní laterální sklerózou. Onemocnění postihuje nervové buňky mozku a míchy ovládající pohyb svalů. Je známé také jako Lou Gehringova choroba, protože k jejím nejznámějším obětem patřil vynikající předválečný americký hráč baseballu Lou Gehring.

Pouhé vdechování toxického aerosolu při procházkách na mořském pobřeží může být životu nebezpečné.

Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Řídnutí kostí ohrožuje především lidi v pokročilejším věku. Toto plíživé onemocnění označované odborně jako osteoporóza zvyšuje riziko zlomenin a následných závažných komplikací. Vědci byli přesvědčeni, že kosti starších lidí řídnou, protože kostní tkáň „leniví“ a nereaguje na zvýšenou námahu. Tým finských lékařů pod vedením Teppa Järvinena z university v Tampere zjistil, že to není pravda. Starým lidem tak svitla naděje na úspěšný boj s osteoporózou.

Lovastatin, lék používaný na snížení hladiny cholesterolu v krvi a prevenci kardiovaskulárních nemocí, prokázal u pokusných zvířat vliv na zlepšení hojení kostí při neurofibromatóze typu 1 (NF1).

Australským chovem koní se šíří onemocnění vyvolané novou formou viru hendra. Onemocnění je přenosné na člověka.

Nová studie přináší poznatek, že lidé s vysokým rizikem vývoje demence, kteří užívají statiny na snížení cholesterolu, mají dvakrát lepší vyhlídky oproti těm, co statiny neužívají. Riziko stařecké demence u nich totiž klesá na polovinu.

Nízké hladiny přirozeně se objevujících protilátek mohou představovat zvýšené riziko vývoje kardiovaskulárních nemocí, zejména mrtvice u mužů. Tento objev, publikovaný ve vědeckém časopise Atherosclerosis, možná povede k pokusu o vývoj vakciny proti kardiovaskulárním chorobám.

Velké pozdvižení vyvolala letos švýcarská federální komise expertů, kteří hodnotili rizika přenosu viru HIV a došli k závěru, že HIV-pozitivní lidé nemusí při pohlavním styku používat kondomy. Podle švýcarské komise stačí, když pacientům zabere léčba a srazí množství viru HIV v jejich těle na dostatečně nízkou úroveň. Komise prohlásila léčené HIV-pozitivní osoby za „pohlavně neinfekční“. Nejnovější analýzy australského epidemiologa Davida Wilsona z University of South Wales v Sydney dokazují, že doporučení švýcarské komise může během deseti let zvýšit nárůst počtů HIV-pozitivních osob na čtyřnásobek.

Internetový prodej léčiv stále roste a do roku 2010 se očekává dosažení obratu 75 miliard amerických dolarů.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Skupina kanadských a evropských výzkumníků odhalila tajemství genu s potenciálem řídit a také úplně blokovat ovulaci.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

S použitím superpočítače „Blue Gene“ předvedli švýcarští vědci dosud nejrozsáhlejší simulaci pevnosti struktury kostí člověka. Tento úspěch může vést k zdokonalení diagnostiky a léčby osteoporózy, celosvětově rozšířené nemoci, která mezi osobami nad padesát let postihuje jednu ze tří žen a jednoho z pěti mužů.

V rozsáhlé studii, která byla provedena na jihovýchodě Spojených států, objevili výzkumníci z University of Georgia a Emory University vztah mezi bouřkami a astmatickými záchvaty v oblasti metropole Atlanty, který má významný dopad na lidské zdraví.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Vědci na lékařské fakultě Indiana University (IU) možná přišli na způsob, jak se bránit toxoplazmóze a dalším parazitům, kteří zatím unikají léčbě přechodem do latentního stavu.

V súčasnosti už vedci vedia naprogramovať ďalší vývoj kmeňových buniek kultivovaných in vitro v laboratóriách. V kalifornskom Ústave Jonasa Salka pre biologický výskum to však dokázali s dospelými kmeňovými bunkami, ktoré sa nachádzajú priamo v živom mozgu.

V roce 1981 vyrobila americká biotechnologická firma Genentech první lidský růstový hormon pomocí bakterií upravených metodami genového inženýrství a otevřela tak nové možnosti pro léčbu závažných poruch růstu u dětí. Lék si brzy našel cestu mezi zakázané prostředky sportovního dopingu a v současné době kvete ilegální obchod s růstovým hormonem jako se zaručeným omlazovacím prostředkem.

Lidé si obvykle myslí, že chov hospodářských zvířat v „přirozených“ podmínkách s sebou automaticky nese produkci kvalitnějších potravin, oproti produktům pocházejícím z velkochovů. Že tomu tak vždy nemusí být, ukazuje jedna americká studie.

O tom, že kouření škodí zdraví, způsobuje rakovinu, impotenci a spoustu dalších problémů se můžeme dočíst na každé krabičce cigaret, doutníků nebo tabáku. Podle nejnovější francouzské studie je kouření zřejmě spojeno i se zvýšeným rizikem výskytu poruch paměti, učení a logického myšlení.

Kdyby měly pravdu všechny zprávy, jež referují o úspěších moderní medicíny, byl by svět rájem na zemi. Řadu závažných onemocnění, s nimiž se lékaři stále marně potýkají, bychom dokázali bez problémů vyléčit.

Australský vědec nabádá k potírání penisu poševním krémem určeným původně k léčbě ženského klimakteria.

„Po požití extáze objevily se nesnáze.“ I tak by se dal parafrázovat známý výrok. Nemusí být jen pouhé nesnáze, ale může dojít i k ohrožení života. Je dobré o tom vědět.

Představte si, že vaše dítě ztrácí vědomí až dvěstěkrát za den, zatímco se učí ve třídě, hraje baseball, účastní se hodin baletu nebo jede na kole. Nic příjemného! Výzkumníci z University of California-Los Angeles přichází s objevem, který by měl přispět ke zcela novým léčebným postupům.

Kuřáci, kteří hojně konzumují ovoce, zeleninu a pijí zelený nebo i černý čaj se tím mohou poměrně úspěšně bránit rakovině, tvrdí vědci.

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají, jak bychom potřebovali. Buď se nám vytratí nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

Může společné bydlení s kočkou ochránit děti ohrožené astmatem před projevem jeho příznaků? Na tuto otázku se snaží odpovědět studie, vydaná výzkumníky z Columbia Center for Children's Environmental Health (CCCEH) na Columbia University's Mailman School of Public Health, která ukazuje, že vlastnictví kočky může mít ochranný účinek proti vývoji astmatických příznaků u pětiletých dětí.

Výzkumníci z Illinoiské univerzity oznámili, že látka obsažená ve velkém množství v celeru a zelených paprikách může narušit fungování klíčové složky provázející zánětlivou reakci v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.

Podle nové studie je u šestnácti- a sedmnáctiletých dárců krve významně pravděpodobnější výskyt zdravotních komplikací spojených s dárcovstvím, jako jsou například mdloby nebo zvýšená tvorba modřin.

Také jste měli po zubařově injekci proti bolesti ještě dvě hodiny po odchodu z ordinace tvář s mimikou indiánské pohřební masky? Tento pocit „dřevěné tváře“ by se po zavedení anestetika nové generace mohl stát minulostí.

Před diabetiky se rýsuje lákavá perspektiva. Inzulín budou moci užívat v tabletách. Slibují to výsledky výzkumu amerických vědců z University of Texas vedených Nicholasem Peppasem.

Mezinárodní tým vedený Gordonem Kellerem z torontského McEwen Centre for Regenerative Medicine vypěstoval v laboratoři tepající srdeční svalovinu z embryonálních kmenových buněk.

O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi záhy. Dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci. Tukové buňky hromadíme až do věku dvaceti let. Pak už s jejich počtem nic nenaděláme. Nepřibývá nám jich, ale také jich neubývá.

Odhalování léčiv v produktech a v životním prostředí by se mohlo stát snazším díky nové terénní sadě, kterou vyvinul a ověřil tým vědců z Agricultural Research Service (ARS), Abraxis, LLC a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.

U ugandských opic gueréz červených byl zjištěn dosud neznámý virus. Patří do blízkého příbuzenstva dnes vymýceného viru, jenž u člověka vyvolával pravé neštovice. Rodina tzv. orthopoxvirů je poměrně bohatá. Vyvolávají nákazu u široké škály zvířecích druhů od drobných hlodavců, přes tuleně a domácí skot až po člověka.

Víte, že mezi práce nebezpečné lidskému zdraví patří i tlumočení? Světe div se, je tomu tak! Tlumočení ze znakové řeči je velmi rizikovou činností, která se může na lidském zdraví podepsat trvalými následky.

S rostoucí nadmořskou výškou ubývá ve vzduchu kyslíku a člověku se rychle krátí dech. Horolezci šplhající na vrcholky velehorských štítů bez kyslíkového přístroje o tom vědí své. Málokterého ale asi napadne, že v procesu aklimatizace, kterým se organismus přizpůsobuje námaze v řídkému vzduchu, sehrává klíčovou roli kůže.

Celý rok není po chřipce ani vidu ani slechu a přesto se každou zimu spolehlivě dostaví epidemie vyvolaná novými variantami virů. Nestane se, že by si někdy „vybrala volno“. Kde se skrývá chřipkový virus, když nás zrovna nenutí uléhat do postelí? Kam v nástupem jara zmizí? Přežívá někde v našem okolí a mění se na novou variantu? A nebo od nás zmizí nadobro a příští zimu máme co do činění s jeho nástupcem, který přišel bůhví odkud?

Děti matek trpících alergiemi nebo astmatem mají zvýšené riziko dušnosti, jestliže se účastnily plavání miminek do šesti měsíců věku.

Noční můrou, nejenom mnohých chovatelů hospodářských zvířat, jsou ptačí chřipka, slintavka a kulhavka a další nebezpečná virová onemocnění. Viry, které je způsobují, by mohly být rychle odhaleny s použitím malého kontrolního čipu.

Ozařování nádorů nemocnému pomáhá, protože ničí rakovinné buňky. Na druhé straně mu ale i škodí, protože postihuje zdravé tkáně, především slezinu, trávicí trakt a kostní dřeň. Tým vědců z Roswell Park Center Institute a soukromé biotechnologické společnosti Cleveland BioLabs v americkém Buffalu vedených Andrejem Gudkovem vyvinul lék, který skýtá před nežádoucími účinky ozařování účinnou ochranu.

Pití vína by se mohlo stát součástí boje proti slabomyslnosti. Zda by se ale jeho pozitivní účinek projevil u každého, jisté není.

Vědci objevili jak devastující na mozkové buňky je kombinace marihuany a alkoholu.

Tuberkulóza vyvolávaná bakterií Mycoplasma tuberculosis slaví děsivý comeback. Každou minutu na ni ve světě umírají čtyři lidé. Mnozí z původců tuberkulózy už odolávají antibiotikům a lékaři proti nim obtížně hledají obranu. K šíření tuberkulózy přispívá i to, že se šíří vzduchem podobně jako obyčejná rýma.

„Dejte si každý den kávičku a možná se k vám nenastěhuje ten protivný Němec, co pořád schovává všechny věci.“ Vědci odhalili, že šálek kávy denně by mohl pomoci chránit proti Alzheimerově chorobě.

Přeskupování struktury DNA, na níž závisí funkce genů v mozku, může hrát velkou roli u abstinenčních příznaků osob závislých na alkoholu, zejména pocitu úzkosti a neklidu, který ztěžuje alkoholikům skoncovat s jejich závislostí.

Uspokokojivý pohlavní styk trvá od tří do třinácti minut, což je v rozporu s oblíbenou fantazií o potřebě celých hodin sexuálních aktivit. Alespoň tak to tvrdí průzkum amerických a kanadských sexuologů.