„Je to první známý případ, kdy se kliničtí lékaři pokusili předejít homosexualitě tak záhy“ prohlašuje Alice Dregerová, profesorka klinické medicíny a bioetiky z Northwestern University Feinberg School of Medicine.

V mediích se objevila informace, že tým vedený výzkumníky z Yale University úspěšně regeneroval funkční plicní tkáň, ve které probíhá výměna plynů. Realita ale není tak růžová, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Arizonskí vedci tak trochu znovuobjavili Ameriku, keď ďalším prieskumom potvrdili, že dobrovoľná samota neškodí, ale pocit osamelosti vnímame ako chronický stres.

Chronickému působení arsenu jsou vystaveny miliony lidí. Desetiletá studie ukazuje na jeho dosud neznámou stránku. Pokud je organismus jednou vystaven vyšším dávkám, jejich pozdější snížení už nic nespraví.

Vědci z Medical College of Georgiam odhalili gen, který z úsměvu dělá grimasu a močový měchýř se střevem zbavuje kontroly vůle.

S horkou novinkou z pera německých vědců přichází vědecký časopis Headache, vydávaný nakladetlstvím Wiley-Blackwell pod patronací American Headache Society: Vysokoškoláky po pitkách bolí hlava.

Na sklonku roku 2007 se v Evropě objevil virus sezónní chřipky H1N1 vzdorující léku Tamiflu. O rok později už tento typ chřipkového viru převládl na celém světě. Jeden z klíčových léků tak byl rázem pro boj s chřipkou nepoužitelný. Jak se něco takového mohlo stát?

... by měly pomoci lidem ochrnutým, nebo po amputacích končetin. Při pokusech na primátech se využívají impulzy, které myšlenky na pohyb vytvářejí v neuronech přímo v mozku, lidé již ovládají mechanické protézy pomocí vzruchů v nervových vláknech, které z mozkových motorických center přicházejí do svalů.

Malaričtí komáři a původci malárie sice do jisté míry reagují na teplotu, na dějinách malárie se ale zásadně podepsal ústup chudoby a spolu s ním zlepšování zdravotní péče, chinin, vysoušení bažin a DDT. Sdělí to někdo klimatickým aktivistům?

Glukokortikoidy pomáhají regenerovat poškozenou tkáň. Tak zní nadějný závěr zatím jenom laboratorního výzkumu na buňěčných kulturách.

Před rokem se ve Spojených státech a Mexiku objevil nový chřipkový virus typu A (H1N1) a tak zvaná prasečí chřipka se rychle rozšířila po celém světě. V červnu 2009 vyhlásila Světová zdravotnická organizace chřipkovou pandemii. Ta ještě zdaleka neskončila. Virologové, epidemiologové a lékaři bilancují její první rok a hledají řešení pro blízkou i vzdálenější budoucnost.

Chcete prospět svému mozku? Pravidelně kláboste mobilem, nejlépe při kávě. Zní to příliš absurdně, než aby to byla pravda? Výzkumy naznačují, že vůbec nemusí jít o nesmysl.

Tentokrát nejde o „chytré rady typu: necpi se a cvič!“ Výrazně urychlit stárnutí dokážou i některé nízkokalorické potraviny. Vědci obvinili široce používané přísady do potravin - kyselinu fosforečnou a její soli. Myslí si, že stejně jako krátí život hlodavcům, činí i nám.

Evropská studie zpochybňuje tvrzení Světové zdravotnické organizace o prospěšnosti „zdravé výživy“, která nás má rakoviny ušetřit.

Šikovná lidská myeloperoxidáza, běžná součást výbavy bílých krvinek, likviduje nejen bakterie, ale i uhlíkaté nanotrubičky, široce využívaný nanomateriál podezřelý z nepříznivých účinků na lidské zdraví. Přichází doba zdravého rozumu?

Vědci z Národního ústavu zdraví (USA) chtěli studovat, jak prionová choroba poškozuje mozek. Přišli ale na novou formu nemoci. Ta kupodivu neškodí neuronům, ale cévám. V mozku při ní nevznikají pro prionové onemocnění tak typické díry připomínající houbu, ale plaky. Tedy znaky příznačné spíše pro Alzheimerovu chorobu, jež s priony nemá nic společného.

Mitochondrie jsou dobrým sluhou, ale jen tehdy, když jsou tam, kde mají být. Při zranění nás umí připravit o život.

„Neopouštěj staré věci pro nové,“ radí písnička pánů Svěráka a Uhlíře. Poslechnout by ji měli i biologové vyvíjející nové léčebné postupy. Američtí vědci narazili při pokusech se žhavou novinkou, tzv. indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami, na nečekané komplikace. „Staré dobré“ embryonální kmenové buňky, nad nimiž už mnozí lámali hůl, těmito neduhy netrpí.

Děti žen, které v těhotenství dbají o svůj zevnějšek a hojně používají kosmetiku, čelí několikanásobně vyššímu riziku hyperaktivity a poruch pozornosti. Zvláště když se jejich matky nevyhýbají kosmetice obsahující ftaláty. Vyplývá to ze studie amerických epidemiologů zveřejněné ve vědeckém časopise Environmental Health Perspectives.

Nová analýza Women's Health Initiative (WHI) dokládá, že hormonální terapie zvyšuje ženám po menopauze riziko onemocnění srdce. V prvních dvou letech kombinované hormonální terapie se riziko více než zdvojnásobuje.

Doporučení omezovat při transfuzích ženskou krev je vedeno dobrým úmyslem, ale může mít zlé následky.

Konzumace mléka v těhotenství zřejmě prospívá vývoji plodu a snižuje nebezpečí, že se u potomků vyvine roztroušená skleróza. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené třemi věhlasnými pracovišti: University of Reading, Cardiff a Bristol.

Velmi snadno. Stačí naordinovat kyselinu valproovou a z bledé mrtvoly se stane živá konzerva, která by měla vydržet na tomto světě, než se dostane do nejbližší nemocnice.

Zdá se vám název článku poněkud otřepaný? Máte pravdu. Jenže hlasatelů toho, že díry v mozku přece nemůže způsobovat „něco“, co nemá ani dědičnou informaci ve formě DNA ani RNA, je stále dost. Jsou i tací, kteří stále tvrdí, že u prionů o žádnou infekční záležitost nejde. Vědci nyní nechali prionový protein vyrobit bakterii, poté jej přeměnili v infekční a sledovali jeho dopady na pokusných zvířatech až do jejich smutného konce.

Povrchy opatřené materiálem na bázi titanu a palladia lze využít k desinfekci vody, čištění vzduchu i optiky. K aktivaci žádoucího efektu stačí v místnosti rozsvítit světlo. Zvláštní paměťový efekt dokonce zajistí, že látkou potažený povrch zabíjí patogeny ještě 24 hodin po zhasnutí.

Těla našeho druhu Homo sapiens byla v průběhu evoluce nucena k fyzickým výkonům a strádání, které si my, co pravidelně hledíme na monitory, jen stěží dovedeme představit. Výkonný mozek nám umožnil zajistit si velkou míru pohodlí, ve kterém nám schází to, co bylo pro naše předky nevyhnutné a přirozené - pohyb. A tak se sami musíme zas a znovu přesvědčovat, že energií nazdařbůh plýtvající cvičení prospívá tělu i mozku.

Na každou buňku lidského organismu připadá deset buněk bakterií, jež člověk hostí ve svém těle. V našich útrobách žije asi kilo a půl bakterií a pestrou bakteriální zoo nosíme i na kůži. Někteří biologové dokonce vnímají člověka jako superorganismus tvořený lidskými a bakteriálními buňkami, jež spolu čile komunikují a vzájemně spolupracují. Stále častěji se ukazuje, že je to právě množství a druhová skladba bakteriálních „podnájemníků“, co rozhoduje o našem zdraví. Nejnovější výzkumy prokázaly, že změny ve společenství mikroorganismů se podílejí na vyšší odolnosti obřezaných mužů k infekci virem HIV a hrají významnou roli i při astmatu.

Časopis Nature Neuroscience zveřejnil studii amerických lékařů, která možná nabízí odpověď, proč lidi trpící migrénou jsou při jejích útocích světloplaší.

Pandemický virus chřipky H1N1 se přehnal světem a lékaři i epidemiologové bilancují první zkušenosti. Budou se nám všem hodit, protože virus „prasečí chřipky“ se bude vracet.

Dnešní vydání časopisu Nature přináší výsledky výzkumu amerických vedců, kteří zrealizovali nápad jak pomocí různých barev světla regulovat mozkovou aktivitu. Zatím jenom u myší.

O syndromu RLS většina z nás nic neví, ačkoli příznaky tohoto neurologického onemocnění na sobě pocítilo zhruba 10% lidí. Dosud se soudilo, že jde jen o nutkavou potřebu pohybovat končetinami, která nás obtěžuje a v noci budí. Nyní se ukázalo, že tento syndrom obnáší ještě jednu nepříjemnost – zbavuje nás „mužné síly“.

Preparáty s výtažky listů Gingko biloba jsou v obchodu se zdravím velmi výhodným artiklem. Kdo by nechtěl mít lepší paměť? Pružnější mysl, chráněnou před následky stárnutí a hrozbou neurodegenerativních poruch? S účinky jinanu, které četné reklamy proklamují, to ale tak jednoznačné není. Ve výzkumu spojeném s větším byznysem se někdy stává, že výsledky nejednou závisí od toho, kdo studii financuje. Bilance je ale jednoznačná – práce podporované z veřejných a ne soukromých zdrojů a zveřejňované v renomovanějších odborných časopisech tvrdí: Jinan mentální zdraví starších lidí neovlivňuje.

Izraelští vědci vyvinuli nový způsob léčby abscesů způsobených bakteriemi rezistentními k antibiotikům.

Britští vědci předčetli genom zhoubného melanomu a malobuněčného karcinomu plic.

Základním požadavkem kladeným na výsledky vědeckého výzkumu je možnost jejich verifikace, tedy potvrzení (aneb vyvrácení) jinými, nezávislými experimenty, nebo studiemi. To praví teorie, ale praxe v jednotlivých oblastech vědy dokazuje, že vedle sebe celé léta koexistují různé, navzájem protichůdné výsledky, jež jsou pak citovány podle toho, jak se komu hodí. A stále jde o výsledky „přísně vědecké“. Tento paradox žel není výjimečnou výsadou jenom současné globální oteplovací hysterie. Týká se i jiných hrozeb, nebo „hrozeb“. Například na otázku: Zvyšuje telefonování přes mobilní telefony riziko vzniku mozkových nádorů?, přibývají nové a nové, společností dobře přeplácené odpovědi. Ta nejnovější, ze Skandinávie, zní NE. Odpůrci však s nadějí čekají na výsledky další megastudie. Její případné ANO by bylo argumentem pro další a další „verifikace“.

Vědci z Johns Hopkins vyvinuli řetězce polymeru, který selektivně zabíjí buňky spouštějící agresivní alergie a záchvaty astma. Mělo by jít o významný krok směrem k výrobě nových druhů levných léků.

Jak obalit vir HIV nebo buňku nádoru prostaty protilátkami a vyzradit je tak imunitnímu systému? Pomohou syntetické ARM molekuly.

Nová studie odhalila, že ženy s hustou prsní tkání jsou v případě rakoviny vystaveny vyššímu riziku, že se jim nemoc vrátí.

Ošetření za pomoci viru HIV slavilo u nemocných chlapců úspěch.

Co má společného s chronickou únavou retrovirus XMRV? Nejspíš všechno. Právě on je totiž zřejmě viníkem vysmívaného a také proklínaného syndromu chronické únavy.

Může mít současná hospodářská krize za následek zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva? Ve prospěch tohoto názoru svědčí jak analýzy dopadů nedávných poklesů hospodářského růstu tak i data z „Velké krize“ z počátku třicátých let 20. století.

Vědci prozkoumali, jak se oxidovaná forma cholesterolu – oxysterol - podílí na tvorbě nervových buněk a tyto poznatky hodlají využít na in-vitro kultivaci neuronů, které produkují dopamin. Nabízí se tak vskutku reálná šance na léčbu neurodegenerativních nemocí, zejména Parkinsona.

Vědci z University of Rochester Medical Center tvrdí, že injekce briliantové modři G (BBG) umožní potkanům s přerušenou míchou zase chodit. Blahodárný efekt by se měl projevit i u lidských nešťastníků. Potravinářskou barvičku zřejmě čeká v oblasti humánní medicíny strmá kariéra. Jediným vedlejším efektem totiž má být jen dočasné zmodrání.

Při této otázce asi mnohým přijde na mysl pohyb, nebo cvičení. Odpověď je správná, ale jen částečně. O některých biologických příčinách stárnutí svalů a úpadku jejich regeneračních schopností, ale i o naději, kterou nabízejí nové vědecké poznatky, vypovídají výsledky výzkumu amerických a dánských biologů.

Infekčním nemocem se snažíme bránit očkováním – imunizací. Jde o aktivaci imunitního systému, který potom infekci snadněji zvládne. Prionové choroby jsou také infekční choroby. Pokus švýcarských vědců ale potvrzuje, že u nich je posílení imunitního systému imunizací kontraproduktivní.

Lidé s vrozenou či postupnou slepotou jsou po prezentaci výsledků výzkumů protéz sítnice na mezinárodní konferenci Artificial Vision v Bonnu opět o velký krok blíže k vidění reálného světa ve všech barvách a tvarech.

Stresovaným myším se aktivuje imunitní systém. Ten pak zařídí, že se stanou ke kožnímu nádoru odolnější.

Pokud má člověk smůlu a zdědí obě alely genu FTO, které v sobě nesou predispozici k obezitě, jeho riziko, že se obézním také stane je 2,5x vyšší. Platí to ale jen za předpokladu, že jeho příjem potravy bude také „nadstandardní“. Strava chudá na tuky dokáže škodlivý efekt rizikových genů vymazat.ˇ

Stát se obdivovaným svalovcem je pracné a stojí to mnoho potu. Přijít o muskulaturu je snadné a zvláště ve stáří nám to jde zcela samo. Vědci si myslí, že by svaly seniorů mohly vypadat lépe a že by úbytku svalové hmoty mělo jít zabránit lepším prokrvením svalů, případně i jinak.

Svět obíhá další zpráva o multipotentních kmenových buňkách. Tentokrát (ne poprvé) získaných z tukové tkáně dospělých lidí. Zdá se, že liposukce bude prospěšná dvojnásobně – nejen že nás zbaví přebytečného sádla, ale poskytne i náhradní buňky pro opravu poškozených orgánů.