Kanadští věci podrobili schránku mikroskopické rozsivky podrobnému výzkumu, aby odhalili tajemství struktury, která pomáhá zelené jednobuněčné řase získávat světlo potřebné k fotosyntéze

Halit, tedy obyčejná kamenná sůl, může obsahovat velmi cenné fosilní materiály, včetně dávných mikroorganismů. V halitu z australské formace Browne z mladších starohor našli mikroby, přičemž část z nich by mohla být životaschopná. Dosavadní rekord je přitom asi 250 milionů let, rovněž v halitu.

Molekulární archeologové objevili nejstarší genom původce moru v pozůstatcích dávného muže z dnešního Lotyšska. Překvapeně zjistili, že se archaický mor nešířil pomocí blech, nejspíš byl méně infekční, a také méně smrtící, než pozdější patogen Černé smrti. Jde o další křiklavý příklad situace, kdy se patogen během soužití s lidmi stal nebezpečnějším a vražednějším.

Želvušky je těžké zabít. Britští astrobiologové vyzkoušeli, jestli to zvládne vysokorychlostní plynové dělo, kterým stříleli do písku ledové projektily se zamraženými želvuškami. Takové nepěkné zacházení napodobuje nárazy meteoritů při pádu z nebes a mohlo by odpovědět na otázku, nakolik je u želvušek reálná panspermie.

Zatímco vykopaným zkamenělým dinosaurům se do života moc nechce, japonští vědci hlásí úspěšné vzkříšení mikrobů z mořských sedimentů starých sto milionů let.

V Japonsku jsou pozadu s výzkumem nejhorších patogenů v laboratořích s nejvyšším stupněm biologické ochrany BSL-4. U příležitosti nadcházejícího sportovního svátku si přivezli pětici obávaných virových infekcí a hodlají zapracovat na své připravenosti.

Měsíc je úplně pustý, prázdný a mrtvý. A to je naprosto skvělé. Kdyby totiž Měsíc navštívila mimozemská civilizace nebo tam alespoň dopadly mikroskopické mimozemské organismy, klidně před miliardami let, tak tam jejich stopy ještě nejspíš jsou, stále na stejném místě. Pokud to tak doopravdy je, tak je stačí jenom najít.

Bakterie dovedou všechno. Když na to přijde, tak spořádají i uhlovodíky podobné těm, co jsou v ropě. A nejpočetnější zastoupení mají ve společenstvech na dně Mariánského příkopu. Je tam úplný uhlovodíkový ekosystém.

V severoirském kraji Boho mají kouzelnou hlínu, která léčí všechny rány a infekce. A jak zjistili mikrobiologové, tohle kouzlo skutečně funguje. V irské hlíně žijí doposud neznámé strepomycety které produkují velmi účinné antibakteriální látky.

Pentagon usiluje o to, aby syntetická biologie se svými produkty pronikla z příjemného prostředí laboratoří do drsného terénu. Pokud uspějí, tak se jim nabízí celá řada vojenských a pochopitelně také civilních aplikací.

Mikrobiální cihly z moči šetří energii i životní prostředí. Při jejich výrobě nevznikají v takové míře skleníkové plyny, nýbrž látky s dusíkem a draslíkem, které je možné využít v průmyslových hnojivech.

Američané vrátili britsko-australskému týmu úder. Austrálie obhájila prvenství na titul kontinent s nejstarší fosilií. Uvedli jsme zde několik titulků zpráv, kterými media uvádějí informaci o studii publikované ve Sborníku americké Akademie věd. Dá se těmto závěrům věřit?

Masy nedostávají do pohybu jen válečné konflikty, ale i hlad. Podle OSN je podvyživených už více než 800 milionů a hovoří se o potravinové krizi. Do roku 2050 se má k celosvětovému stolu posadit další 2 až 3 miliardy nových strávníků. Migrace, které Evropa dnes čelí, nejspíš není nic proti tomu, co nás teprve čeká.

Ze školních dob si ho pamatujeme jako kropidláka. Ukazovali nám ho v mikroskopu, protože se dá snadno "sehnat". Daří se mu prakticky na všem. Od cibule a hroznového vína přes arašídy až po celou ledničku. Občas napadne i naše plíce a potom tomu říkáme aspergilóza. Myši jsou této infekci vystaveny mnohem více, a přesto jí odolávají. Teď už víme proč a poznatek by měl jít využít i u lidí.

Když se chce zabijácký zlatý stafylokok MRSA vyhnout antibiotikům, zachová se jako bojový letoun nebo vrtulník. Vědci jen zírali.

Technologický rozvoj na počátku 21. století považujeme za důsledek zmenšování a zlevňování elektronických obvodů. Změní se to někdy?

Bakterie střevního traktu nejenže jsou nezbytné pro správný růst jedince po narození, ale také přispívají k určení jeho velikosti v dospělosti.

Ochrana vlastnictví genomů asi želvuškám nic neříká. Jsou to šikovné genové zlodějky, které si opovážlivě geneticky modifikovaly genom tisícovkami cizích genů.

Celosvětový úbytek biodiverzity obojživelníků zahrnující zmenšování areálů, pokles početnosti populací až po vymírání druhů je fenomén dobře doložený už přes deset let. Ukázalo se, že nemalou roli na tomto úbytku mají infekční nemoci, které se obchodem se živými zvířaty rozšířily na nová území.