Monitorovací systém Coral Reef Watch NOAA rozšiřuje svou síť „virtuálních stanic“ ke sledování bělení korálů vznikajícího v důsledku lokálního přehřátí oceánu, na jehož častějším výskytu se spolupodílí globální oteplování Země.

Napříč celou historií ovlivňovaly poruchy životního prostředí a změny globálního klimatu silně i to, jak byla zvířata a potom i lidé napadáni parazity.

Mírné zimy přispěly v Britské Kolumbii ke kalamitě, při které padlo za oběť hmyzím škůdcům asi 85 000 kilometrů čtverečních horského lesa. Zelené borové lesy se změnily na rezavě hnědé plochy mrtvých stromů.

Kvalita ovzduší má mnohé parametry, které se neustále mění. Proto může soustavné monitorování přinést mnoho informací, které se dají využít v mnoha oborech. Jak to vypadá s jedním z oxidů dusíku a s ním úzce spojeným přízemním ozónem ukazují následující řádky.

Koráli patří k nejohroženějším mořským živočichům. Jen v Karibském moři postihuje korály devětadvacet různých onemocnění. Z Indického a Tichého oceánu je hlášeno dalších sedm chorob. O jejich příčinách vedou vědci spory.

Nová studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v pátek 13. června ve Science, vedená výzkumníky z kolumbijské univerzity objevila, že uzavření ozónové díry, které je předpovídáno někdy na druhou polovinu 21. století, může významně ovlivnit klimatické změny na jižní polokouli, a tím i celého globálního klimatu.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

Saze, ať už vzniklé spalováním biomasy nebo jako součást exhalací naftových motorů, mají vliv na oteplování atmosféry tři- až čtyřikrát větší, než se dosud odhadovalo. Píše se o tom v článku zveřejněném v novém čísle časopisu Nature Geoscience.

Technická novinka pro Afričany. Kolo z bambusu.

Na travnaté savaně se pasou stáda zeber a kolem nich brousí smečka lvů. Většina ekologů považuje za základ tohoto systému rostliny. Vydatnost pastvy určuje množství zeber a tím i to, kolik lvů se v dané oblasti uživí. Americký ekolog Oswald Schmitz z Yaleovy university obrátil tuto představu na hlavu. Ve studii zveřejněné v časopise Science dokázal, že masožravci určují složení flóry.

Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.

Brazilští vědci Fernando Pelicice a Angelo Agostinho upozornili na stránkách vědeckého časopisu Conservation Biology na alarmující situaci na jihoamerických přehradách.

Mezinárodní tým vědců vedený Yavinderem Malhim z Oxfordské university provedl na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science analýzu současného stavu Amazonie a zhodnotil její vyhlídky do budoucna.

Musí globální oteplení přinést roztání veškerého polárního ledu? O tom, že se tak stane už v blízké budoucnosti, mnozí nepochybují. O tom, že se tak nestalo v dávné minulosti, existuje přesvědčivý vědecký důkaz.

Ti, co pochybují o tom, že současné změny klimatu vyvolal člověk, dostali podle předního amerického časopisu Scientific American „další potřebnou munici“. Scientific American tak reaguje na novou studii švédského týmu zveřejněnou v Nature.

Výzkum historických teplotních záznamů, ukázal, že oteplování Severního Atlantiku v posledních padesáti letech (1950 - 2000) neprobíhalo rovnoměrné. V době, kdy se subtropické vody oteplovaly, subpolární vody se naopak ochlazovaly.

Na celém světě narůstá odpor k činnosti Mezivládního panelu o změně klimatu. Výrazem toho je tato výzva Organizaci spojených národů podepsaná význačnými vědci z celého světa. Množí se skutečné vědecké zprávy na rozdíl od zpráv, o kterých hlasují právníci a lidé vzdělaní v humanitních oborech a nikoliv přírodovědných a které nakonec píší vládní úředníci, kteří zřídka mají ponětí o vědeckých metodách a ještě méně o meteorologii a klimatologii. Míněny jsou tím samozřejmě zprávy Mezivládního panelu o změně klimatu. O vědeckých poznatcích nelze hlasovat.

Elegantní studie norských badatelů vážně zpochybňuje letošní argumentaci norského výboru pro Nobelovu cenu za mír a vyvrací tradovanou představu, že zhoršené prostředí a vyčerpané zdroje vedou k válce.

Nová studie porovnala výsledky 22 nejuznávanějších modelů globálního klimatu s aktuálními klimatickými údaji a ukázalo se, že modely odvádějí neuspokojivou práci při modelování klimatických změn v podstatné části zemské atmosféry.

Konstrukce dopravních staveb z obnovitelných zdrojů nabírá na obrátkách. V Číně testují vysokokapacitní bambusový most.

Čínské úřady potvrdily, že hodlají pokračovat ve vypouštění pand velkých do přírody. První v zajetí odchované zvíře při návratu do přirozeného prostředí uhynulo a program byl terčem ostré kritiky.

Evropská environmentální agentura (EEA) posuzovala evropské státy v roce 2002 podle ekologické šlápoty (zatěžování přírody člověkem). Zjistila, že přírodu nejméně zatěžují Rumunsko a Bulharsko, nejvíce Finsko. Rakousko patřilo do té horší poloviny. Rakouská vláda se s tímto negativním hodnocením a hořkým výsledkem musela nějak vypořádat a zadala proto Rakouské hospodářské komoře nepřímo státní úkol. Ta po letech vědeckého bádání přišla s novou soutěží mezi evropskými státy a umístila Rakousko na první místo a Rumunsko a Bulharsko na poslední místa.

Lidská logika je jedna věc a dění v přírodě věc druhá. Přesvědčit jsme se o tom mohli na vlastní kůži už mockrát. Některé věci nám připadají tak samozřejmé, že se zdá zbytečné je zkoumat. O to větší překvapení pak zažíváme, když je zkoumáme a zjišťujeme, že je všechno úplně jinak.

Oxid uhličitý je základní “potravou” skoro všech rostlin. Čím více ho ve vzduchu mají, tím lépe se jim žije a jsou produktivnější. Oxid uhličitý se může stát našim spojencem při řešení potravinové krize navozené nárůstem lidské populace.

Zrychlený pohyb hornin v oblasti Yellowstonského národního parku vyvolal poplach mezi americkými geology. Tým složený z odborníků z University of Utah v Salt Lake City a z U.S. Geological Survey v kalifornském Menlo Parku zaznamenal, že od roku 2004 se celá oblast zvedá čtyřikrát rychleji než v předchozích letech. Nikdo si nedovolí brát tyto události na lehkou váhu.

Novým šlágrem na poli boje proti oteplování je vypouštění močoviny do vod moří a oceánů. Hnojení vody se může stát jedním z nejlukrativnějších odvětví.

Jedovaté chemikálie v řekách a jezerech zdaleka neškodí jen v koncentracích, kdy už ryby plavou břichem vzhůru. I ve zdánlivě neškodných množstvích zasahují některé látky do života pod vodní hladinou s nevídanou razancí.

Nová forma ekologického pesticidu by mohla dát zemědělcům do rukou mocnou zbraň proti škůdcům. Zabírá i proti hmyzu, který si ke stávající formě pesticidu vyvinul odolnost.

Klimatologové se realisticky přiznávají, že z principu nelze přesně předpovědět budoucí vývoj klimatu.

Co mají společné Thajsko, Urugvaj a Ghana? Snaží se o co největší produkci pohonných hmot z obnovitelných zdrojů.

Topolům se při současném zvýšení teploty a koncentrace oxidu uhličitého daří lépe. Stejně tak se daří všem rostlinám téhož typu – totiž C3 – které reprezentují 95 % veškeré pozemské vegetace. Rostliny migrují dále na sever a výše do hor, aniž by vytlačovaly tam již rostoucí vegetaci. Narůstá tak biodiverzita (druhové bohatství). Za kytičkami táhnou také motýli, poněvadž pro ně představují potravu.

Chrostíci údajně trpí Bt kukuřicí, ale nic není tak černobílé, jak by se zdálo.

Ivan Rynda, sociální ekolog, Centrum pro otázky životního prostředí.

Jen málokdo je v dnešním světě nenáviděný víc, než optimistický environmentalista Bjorn Lomborg.

Analýza dírkonošců ze dna Pacifiku vylučuje proklínaný plyn z role hybatele planetárním klimatem ledových dob.

Ničivé nálety sarančí stěhovavých ukončí globální oteplování.

Správný ochránce přírody chrání velryby a delfíny a horuje pro větrné elektrárny. Jak naznačuje zpráva Whale and Dolphin Conservation Society (WDCS), někde si budou muset ochránci vybrat. Buď delfíny a velryby a nebo větrníky. Obojí dohromady nejde.

Za letošní ničivé požáry v Řecku zdaleka nemohou jen žháři a vedro. Může za ně především špatná ochrana přírody.

V hustě obydlené oblasti na pobřeží Bengálského zálivu se může odehrát tragédie, vedle které blednou i následky ničivé vlny tsunami na Sumatře z 26. prosince 2004. Počet obětí může překročit milion.

Představa o vysoké pestrosti nížinných tropických pralesů, kde se druhové složení fauny mění pomalu s každým dalším krokem, vzala díky výzkumu českých vědců za své. Rozsáhlá území mají faunu velmi podobnou.

Hormonální antikoncepce se stává problémem pro životní prostředí. Působí jako tzv. endokrinní disruptor. Kanadští a američtí vědci prokázali, že hormony v životním prostředí mohou vyhubit některé druhy ryb.

Zajímavý názor odvážného odborníka, který varuje před obnovitelnými zdroji a chválí proklínanou jadernou energii.

Náhlé a prudké nárůsty metanu v posledních desetiletích jsou způsobovány přírodními událostmi jako např. výbuchem sopky Pinatubo (červen 1991), jevem El Nino (1997-98) nebo náhlými výrony metanu ukrytého v permafrostu nebo hydrátech metanu v hloubkách od 100 do 800 metrů. V tomto ohledu je také známý Bermudský trojúhelník. Po nich ale vždy následoval opět prudký pokles metanu k jeho základnímu množství.

Hráči golfu mohou odpalovat míčky s vědomím, že svoji vášní prokazatelně přispívají k ochraně druhové diverzity.

Ve 20. století hladina oceánů stoupala, ale ne rychlostí 35 mm za 10 let jak tvrdí alarmisté, nýbrž za 100 let. A ne proto, že by se podstatně rychleji rozpouštěly ledovce, nýbrž proto, že nárůstem globální teploty se zvětšil objem oceánů. V porovnání s první polovinou 20. století se v druhé polovině 20. století nárůst objemu oceánů nezjistil. Vědce také udivuje, že v druhé polovině století vzrostlo množství CO2 3,5krát, ale vůbec se to neprojevilo na výši hladin oceánů. V teorii alarmistů je něco naprosto chybného.

V posledních 12 letech se zvýšil počet silných hurikánů nad severním Atlantikem. Někteří odborníci dávají tento trend do přímé souvislosti s globálním oteplením.

Usazené vrstvy na dně Severního ledového oceánu vypovídají o jeho vzniku a napínavé historii.

Mohutný sesuv půdy zničil jedno z nejúžasnějších míst Kamčatky.