Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.

Mořské jedlé slávky, srdcovky, spolu s měkkýši podobajícími se červům, se živí detritem a prvoky, a tak jsme je měli za neškodné. Nikomu nevadily a labužníci si je pochvalovali. To se teď ale může změnit. Ukázalo se, že produkují metan, a že ho není málo. Angličtí a švédští výzkumníci plží „pšoukání“ změřili a porovnali ho s říháním a pšoukáním krav. Postarali se tím o nastolení vpravdě nerudovské otázky - co teď s nimi?

"Housenky zavíječe voskového dokáží strávit polyetylen, jeden z nejběžnějších plastů." Tak se to píše v české i anglické verzi Wikipedie. Soudě podle toho, co nyní zveřejnili němečtí vědci, tato formulace brzo zmizí. A spolu s tím se rozplynou i představy, jak se o vršící se kupy plastu postarají farmy housenek s jejich bakteriemi a enzymy.

Na Bikini explodovalo 23 jaderných zbraní a také jedny plavky. Jenže krátery po termojaderných pumách vesele kolonizují koráli. Mohli bychom odkoukat jejich triky pro boj s rakovinou?

Barentsovo moře je plné kráterů starých 12 tisíc let. Od té doby z nich unikla spousta metanu. Jak velký je to problém?

Pokud jste žili v přesvědčení, že když po luštěninách více pšoukáme, zhoršujeme tím globální oteplení, je nejvyšší čas si špatné mínění opravit.

Posíláme do oceánu spoustu plastu. Přesto ho je tam ale mnohem méně, než by mělo být. A jde o statisíce, miliony tun plastových odpadků. Kam všechen ten plast mizí?

Když se dějí chemické zázraky, tak v tom často mívají prsty kovové organické kostry. Když chcete řešit skleníkové plyny a ještě k tomu získat energii, pořiďte si na to MOF.

Grafenoví specialisté z britského Manchesteru vyvinuli síta z oxidu grafenu, jejichž uniformně velká oka se svou velikostí blíží atomům. Laciné a účinné odsolování mořské vody je už nadohled.

O škatulkování. Reakce na příspěvky v diskusi.

Porovnání různých zdrojů energie podle jejich nároku na krajinu.

Možná je na čase přestat se živlů bát a zkusit se s nimi poprat. Je jenom otázkou času, kdy pořádné tsunami udeří příště.

Až se jaro zeptá, co dělali naši zemědělci loni na podzim, měla by korektní, častá a správná odpověď znít: „seli jsme řepku“. Podle jen několik dní zveřejněného šetření českého statistického úřadu (ČSÚ) týkající se soupisu ploch ozimů pro sklizeň 2017 se totiž meziročně plochy této olejniny v ČR opět zvýší, a to o 14 000 hektarů, z loňských 392 991 na letošních 407 196 hektarů. To jistě vzbudí na jaře, až řepka začne kvést a být i pro laiky viditelná, mediální emoce a další diskuse o prohlubování eroze naší krajiny nevhodnou skladbou na zemědělské půdě pěstovaných plodin.

Příběh o tom, že Antarktický poloostrov je nejrychleji se ohřívající oběť skleníkových plynů, se začíná rozpadat.

Ač bývá zvykem, že vědci s definitivou vyučují i v pokročilém věku, Curryová odchází po šedesátce do důchodu. Politizace vědy už ji nebaví.

V posledních letech se údaje satelitního měření stále více rozcházejí s údaji z pozemního měření. Nůžky se rozvírají až neuvěřitelně. Kdo má pravdu?

Chce to zvolit vhodný materiál a do něj radioaktivní jód zabudovat, například apatitové sklo. Takovým postupem bychom mohli zajistit nebezpečné izotopy v jaderných úložištích.

Dokončení stěny, která odděluje třetí a čtvrtý blok Černobylské elektrárny, je potvrzením, že dokončení nového hermetického krytu zničeného bloku se blíží.

Noví skeptici sice věří, že klimatická změna je skutečná a zaviněná lidmi, ale nevěří, že se s tím dá něco dělat.

Celosvětově to jde se včelami s kopce. Výzkum na zlepšení stavu toho zatím moc nenabídl a když, tak si doporučení často protiřečí. Jen v jedné věci jsou odborníci zajedno. Doporučují eliminovat rizika napadení včel ektoparazity aby silný včelí organismus měl více šancí ustát virové nákazy a nezajít na záhadný syndrom zhroucení včelstva. V praxi se používají přípravky na bázi chlorothalonilu. Nikdo proti nim zatím nic vážnějšího neměl, až dosud.

Podle australských a amerických geoinženýrů jsme tu před zhruba třemi miliardami let měli atmosféru o polovinu „lehčí“. Klimaprognostici tehdejšího vývoje prý ve svých výpočtech budou muset udělat veletoče a zásadních změny doznají i představy o možném vývoji života na jiných planetách ve vesmíru.

Na Ekolist.cz nedávno vyšel článek „Klimatologové založili platformu pro uvádění novinových omylů na pravou míru“. Klimatologové založili web Climate Feedback, aby protestovali proti snahám uklidnit paniku. Vědce totiž znepokojilo, co James Taylor z magazínu Forbes píše o tání polárního mořského ledu.

Dne 24. března jsme převzali do Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích, od městské policie v Kravařích, orla mořského s typickými příznaky otravy karbofuranem. Orel měl vole naplněné potravou, v křečovitě sevřených nehybných pařátech stále držel listí z místa, kde byl nalezen a křídla měl bezvládně spuštěna vedle těla.

Oteplení nám mělo hrozit především suchem. Podle nejnovější zprávy australských vědců ale narůst tepla zvýší též vlhkost ovzduší a zajistí nejsušším oblastem planety více srážek.

Satelitní data – kterým skeptici dávají přednost a která spravuje klimaskeptik – potvrzují, že se počátkem roku 2016 opakuje situace z roku 1998. Jev El Niňo způsobil skokový nárůst teploty.

V posledních letech jsem se dost zabýval úvahami o možnostech zajištění energetických potřeb nejen v České republice a případných rizicích, která v této oblasti hrozí. Nedávno jsem také začal pracovat v nově ustavené energetické komisi Akademie věd. Proto jsem se zájmem sledoval jednání a výsledky Klimatické konference COP 21 v Paříži. A snažil jsem se je posoudit se svými představami o různých možnostech cesty k nízkoemisní energetice. I proto jsem se nedávno zúčastnil besedy pořádané organizací STUZ, která se věnovala právě zhodnocení výsledků této konference z české strany.

Když nefouká vítr, tak je větrná energetika na lopatkách. Co způsobuje bezvětří v Severní Americe?

K přeměně oxidu uhličitého přímo na metanol stačí vyvinout dostatečně odolný katalyzátor z ruthenia. Není to ale úplně snadné. Na Univerzitě Jižní Karolíny to zvládli a posunuli se zase o kousek blíž metanolové ekonomice.

Jestli nás zajímá osud potomků a celé civilizace, tak bychom si nic neměli přát víc. Kéž by se to povedlo!

Vědci odmítají zveřejnit, jak a proč z dějin vymazali „pauzu v oteplování“. Podobně jako kdysi Michael Mann odmítal zveřejnit, jak a proč vymazal z dějin“malou dobu ledovou“.

Sucho trvalo jen rok a k válce došlo až o řadu let později. Začátek konfliktu však časově odpovídá zdražení potravin, který přivodila celosvětově biopaliva. Ne náhodou se biopaliva označují za „zločin proti lidskosti“.

Zdá se, že přírodě radioaktivní záření zdaleka tolik nevadí jako lidem. Z okolí Černobylské elektrárny se nestala radioaktivní poušť, ale úžasná oáza divočiny uprostřed východní Evropy. Stačilo jenom, že lidé odešli.

COTSbot je zřejmě celosvětově první autonomní robot s povolením zabíjet. Cíl - trnová koruna.

Desetitisíce podivuhodných sajg tatarských zahynulo během pouhých dvou týdnu. Vědci se teď rychle snaží zjistit proč a případně také zachránit alespoň nějaké sajgy pro budoucí generace.