Jako dva kámoši, kteří se vydávají na hon, se chová muréna a kanic. Vyrážejí společně a co uteče jednomu, to dopadne druhý.

Vědci vzali dvě molekuly, které jsou přirozenou součástí naší krve. Poněkud je upravili a vytvořili z nich komplex, který umí využít sluneční energii a rozložit vodu na kyslík a vodík.

Čím jsi plodnější, tím víc máš synů. Tak zní v kostce jelení krédo. Vliv kondice laní na pohlaví potomků je dlouho znám. Vliv kondice a plodnosti jelenů na pohlaví zplozených kolouchů je překvapením.

V hlubinách jihozápadního Pacifiku, kde vyvěrá ze země plyn, byla objevena neobyčejná forma života.

Tohle můžeme s klidem říci o samcích australských semiakvatických ploštic druhu Phoreticovelia disparata.

Kohouti jsou ke svému harému ohleduplní, když přijdou na něco k snědku, vydávají nezaměnitelné „ko ko ko ko“ a svolávají hejno k svačince. Jeho družky na jeho pohostinnost reagují jen v případě, když nemají jistotu v tom, že se v jejich teritoriu něco k sezobnutí také nachází. Podle vědců to je neočekávaný způsob komunikace a důkaz toho, že ptáci mají podobný způsob uvažování jako lidé.

Když pruhované akvarijní rybičce daniu uříznete kus srdce, tak ji zase bez potíží doroste, stejně jako noha mlokovi. Otevírá se tím zajímavá cesta k léčbě srdečních chorob.

Měli jsme tři druhy trpasličích lemurů. Díky americké zooložce Suzanne Alonzové nám zbyl jen jeden.

Laboratorní experimenty s halofilními a metanogenními archebakteriemi původem z antarktického jezera naznačují, že by mikroorganismy pozemského typu mohly pohodově žít i na Marsu.

Vědci Izraele, Palestiny a Německa hodlají měnit samičí pohlaví sladkovodních ryb na samčí. Mělo by to vést k větším porcím na talíři a ke stabilizaci regionu.

Donedávna byla hlavní metodou studia jedů, které produkují různé druhy hmyzu, vysokotlaká chromatografie. Moderním přístrojům na NMR spektroskopii ale stačí i nepatrné množství chemické látky. Analýza sekretu pakobylky Anisomorpha buprestoides pomocí NMR přinesla překvapivá zjištění.

Nakažené ženy častějí porodí syna.

Výzkumníci z Universty of Pensylvania odhalili, že při usměrňování vývoje kmenových buněk do různých buněčných typů hraje nečekaně významnou roli elasticita podkladu, na kterém buňky rostou.

Rypoš lysý by se neměl podle nejnovějších výzkumů dožívat vysokého věku. Tento ignorant to ale neví a v poklidu se dožívá třicítky.

Při studiu chování narozených savců se ukázalo, že mateřské mléko obsahuje feromony, které působí jako chemické prostředky urychlující učení. Matkou vylučované látky mláďatům napomáhají zapamatovat si význam jednotlivých vůní a pomáhají jim orientovat se v prostředí.

Z rybích farem se nezadržitelně šíří parazité zvaní mořské vši. Až 95% mladých lososů, kteří okolo průmyslových farem migrují, hyne.

Ve dvanácti letech byl u toho, když jeho otec ve Stockholmu přebíral Nobelovu cenu za objevy týkající se syntézy deoxyribonukleové a ribonukleové kyseliny. V šedesáti si pojede pro svou vlastní „nobelovku“. Americký strukturní biolog Roger Kornberg ze Stanford University dostal letošní Nobelovu cenu za chemii za zásadní příspěvek k poznání molekulárních základů transkripce u eukaryotních organismů.

Ten říká to a ten zas tohle a všichni dohromady neudělají nic. Tři dobře míněné studie o roli metanu v klimatu názorně dokládají, že nad globálním oteplováním je dobré mít zdravý nadhled.

Nově osekvenovaný genom laboratorní modelky druhu Tetrahymena thermophila umožňuje nahlédnout hlouběji do tajů bizarního jednobuněčného života nálevníků.

Antidepresivum Prozac je schopno vážně narušit reprodukci sladkovodních mlžů. Do vody se dostává z moči lidí léčených na duševní deprese.

Drobný mravenec Linepithema humile patří ke zdatným cestovatelům. Z argentinsko-brazilské domoviny se rozšířil po celém světě. Všude jsou s ním problémy.

V živočišné říši nenajdeme mnoho milovníků kyselé chuti. Se svou slabostí pro nakládané okurky či tlačenku s octem a cibulí je člověk mezi savci výjimkou.

Průlomová studie s významnou účastí českých badatelů řeší dlouholetou otázku po původu velké druhové bohatosti tropického herbivorního hmyzu.

Embrya jsou považována za zdroj nediferencovaných buněk, které lze využít k léčebným účelům. Jejich použití ale naráží na etické problémy. Vědcům se podařilo připravit lidské embryonální kmenové buňky nepohlavní cestou - partenogenezí.

Nové vykopávky v ranně neolitické vesnici Gilgal I poblíž Jericha představují jako nejstarší zemědělskou plodinu fíkovník. Až do příštího senzačního nálezu je počátek zemědělství datován do doby přes 11 400 lety.

Americký biolog Jonathan Tilly zpochybnil prastarou zásadu, podle které je matka vždycky jistá. Tým biologů vedený Amy Wegersovou zpochybnil Tillyho studii. A Tilly se chystá na revanš zpochybnit studii Amy Wegersové. Tak už to ve vědě chodí.

Naposledy byl tento živočich spatřen v roce 1928. Od té doby se to nikomu nepoštěstilo, až nyní. V sousedství města San Benito v Kalifornii byla znovu objevena mnohonožka, jejíž původ sahá až do doby před 200 miliony let. Ze všech živočichů žijících na Zemi má největší počet nohou. Má jich až 750. Její latinský název je Illacme plenipes.

Bakterie Escherichia coli se dokáží živit DNA a tato schopnost může stát za jejich velkým rozšířením. A také za chováním, které je nám coby hostitelům těchto mikrobů potenciálně nebezpečné.

Pohlavní zdrženlivost v „plodných dnech“ sice zabrání početí, ale nezabrání „smrti embrya“.

Zvíře ulovené eskymáckými lovci je kříženec ledního medvěda s grizzlym. Potvrdily to analýzy DNA.

Lesbické ženy odpovídají na specifické lidské pachy jinak, než ženy heterosexuální. Pokud lesby inhalují chemikálie, o nichž se soudí, že jsou lidskými feromony, aktivují se v jejich mozku obdobná místa, jakými na stejný podnět reagují heterosexuální muži.

Alespoň u sociálních rypošů Cryptomys anselli, kterým oproti všem zkušenostem a zdravému rozumu sex nápadně prodlužuje život.

Pokud chcete někoho přesvědčit o své pravdě, nabídněte mu nejdříve šálek kávy. Vědci zjistili, že po kofeinu jsme k předkládaným návrhům mnohem vstřícnější.

Obvykle se má za to, že jevy jako popularita jsou typickým znakem lidských komunit a ve zvířecím světě není pro obdobné věci příliš místa. Série experimentů provedených Martinem Kavaliersem a kolegy (vyšlo v březnovém čísle Proceedings of the National Academy of Science) ukazují, že se však může jednat o náš samolibý předsudek.

První psí klon slaví narozeniny.

Srovnávací studie zaměřené na hladinu testosteronu si dosud všímaly především počtu pohlavních styků a agresivity, ale jen málo z nich se zabývalo vztahem testosteronu k době života, prosazení se v reprodukčním procesu a na přežití potomstva.

Existenci tvorů, kteří vydrželi miliony let bez pohlavního rozmnožování, označil významný britský biolog John Maynard Smith za „největší skandál v dějinách evoluce“. Jeden z takových skandálů právě „vyšuměl“, když se ukázalo, že droboučcí korýši vestalenuly svůj sexuální život před vědci dlouhou dobu úspěšně tajili.

Zpěvy keporkaků čili hrbounů dlouhoploutvých mají svou vlastní gramatiku a podobají se tak svou strukturou lidské řeči.

Ceny nezadržitelně stoupají. Podraží i jednorázové dřevěné jídelní hůlky dovážené z Číny.

V březnovém Vesmíru se objevil velice zajímavý a sympaticky kacířský článek Tomáše Grima Kde jsou ochranářské priority - medializace versus ochrana přírody. Protože na webu Vesmíru se text bohužel nachází v části určené pouze předplatitelům tohoto časopisu, pokusím se shrnout hlavní teze. Bylo by škoda, kdybychom je na Oslu opomněli.

K uživatelům ultrazvuku jsme mezi obratlovci řadili především zástupce savců z řad letounů a kytovců. Nyní musíme dát na seznam ultrazvukových obratlovců i obojživelníky.

Američtí vědci vylepšili pstruhům mozky kamením. Díky kamínkům rozprostřeným po dně odchovných tanků se vyvíjejí v líhních pstruzi s větším mozečkem a lepší koordinací pohybu.

Fascinující projekt amerických ekologů boří klasická ochranářská klišé a nabízí reálnou záchranu velkým obratlovcům v podobě oživení přírody amerického kontinentu.

Řada experimentů z poslední doby končila závěry, z kterých šimpanzi vycházeli jako individualističtí sobci. Stať v prestižním časopise Science to vyvrací. Zamlada jsou šimpanzi nezištní. Skoro jako lidé.

Učebnice anatomie jsou zřejmě jedny z mála, které nestárnou. Aspoň ne tak rychle jako učebnice molekulární biologie či genetiky. Ale občas se i anatomům povede „majstrštyk“. Němečtí vědci objevili nový orgán myši – kapesní brzlík.

Rozbilo se vám autíčko na dálkové ovládání? Pořiďte si místo něj dálkově ovládaného žraloka!

Teorie panspermie, hlásající že život se na Zemi dostal z vesmíru, získává nečekanou podporu.

Úspěšná invaze ropuchy obrovské v Austrálii hezky ilustruje, co dokáže přírodní výběr, když se nějaký druh dostane do nového a příznivého prostředí.

Lezou vám do brambor divočáci a na zahrádku se vám chodí pást laně? Nekupujte kulovnici ale nový australský repelent!

Ďábel medvědovitý – dravý vačnatec obývající Tasmánii – vymírá na přenosnou formu rakoviny.