Mezinárodní tým zoologů, jehož členem je Mgr. Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, prokázal existenci nového (šestého) druhu nosorožce, který se stává nejvzácnějším savcem planety; vědci registrují existenci jen několika jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu. Výsledky jejich studia byly nyní zveřejněny v prestižním americkém odborném časopise PLoS One.

Výzkum fosilních korálových útesů na Papui- Nové Guinei odhaluje překvapivou odolnost společenstev drobných křehkých korálů vůči děsivým změnám klimatu a pohybům mořské hladiny o desítky metrů v nedávné minulosti.

Tasmánští ďáblové medvědovití díky své rvavosti čelí pozoruhodné a velmi vražedné infekční rakovině. Ošklivé obličejové nádory vznikly u jednoho ďábla před asi 20 lety ze Schwannových buněk, které obalují periferní nervová vlákna.

Překvapení se dočkali brazilští vědci pod vedením Julia Bicca-Marquese z university v Porto Alegre při výzkumu vřešťanů černých. Vřešťani se živí listím stromů. Jídelníček si zpestřují jen ovocem, ořechy a květy, a byli proto považováni za přísné vegetariány. Pokud přeci jen tu a tam snědli nějakého brouka nebo pavouka, pak to bylo omylem, když se jim připletl do rostlinné potravy a opice si ho nevšimly.

Pavouci jsou lovci. Mezi 40 000 známých druhů pavouků si jich jen asi 40 občas zpestří masitou stravu popíjením nektaru z květů. Proto vědce zaskočil objev pavouka, který je ryzí vegetarián.

Mikročip s biologickou laboratoří na výrobu heparinu dokáže skoro totéž jako jednoduchý Golgiho aparát. Kdy se dočkáme umělé buňky?

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

Drobné mořské placičky jsou ve skutečnosti bazální skupinou jedné ze dvou hlavních větví živočichů a příbuzenské vztahy je pojí s houbovci, žebernatkami a žahavci.

Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.

Biologové vnesli jasno do principu přesouvání věcí uvnitř buňky.

Zvířata chovaná v zajetí se obvykle dožívají delšího věku než jejich divocí příbuzní ve volné přírodě. Pro slony to neplatí. V zajetí netrpí nedostatkem potravy a jsou uchráněni před přirozenými nepřáteli a pytláky. Přesto hynou v podstatně nižším věku. Úmrtnost slonů v zajetí je dokonce vyšší než jejich porodnost.

Protein s poetickým názvem Jumonjd3 startuje něco, co by se dalo nazvat vydáváním občanských průkazů kmenovým buňkám. Ty pak mají v kolonce specializace uvedeno “neuron“.

Bakterie Wolbachia prosluly jako mistři machiaveliánské manipulace. Nejnovější objev australských vědců ale dokazuje, že svým obětem nakonec protrpěné příkoří kompenzují ochranou před smrtícími onemocněními.

Živočichové mají dobrý důvod vyhýbat se hořké potravě. Zvláště důležité je to pro konzumenty rostlin. Pozemská flóra se brání proti býložravcům produkcí toxických látek a ty jazyk registruje prostřednictvím molekul určených k vnímání hořké chuti. Příkladem takových hořkých a toxických látek rostlinného původu je chinin.

Pozitivní výsledky dopingového testu hrozí i sportovcům, kteří zakázané prostředky neberou. A naopak. Dopingoví hříšníci mohou unikat odhalení. Podle amerického biostatistika Donalda Berryho z University Texas je to důsledek chybné koncepce testů Světové antidopingové agentury.

Koraly sú pradávne, rozmanité, nádherné a tajomné. Vyvinuli sa pred viac ako pol miliardou rokov a patria medzi organizmy, ktoré najviac ovplyvnili vývoj na Zemi. Premieňajú „nebezpečný“ kysličník uhličitý na belostné vápencové útesy. Stavebnú činnosť koralov riadi zaujímavý mechanizmus, ktorý podlieha režimu svetla a tmy.

Výzkumníci z University of Illinois v časopise Behavioral Neuroscience oznámili, že trvalé působení pohlavního hormonu estradiolu omezuje některé kognitivní funkce.

Madagaskarští lemuři kata spolu hovoří řečí pachů a vůní. Výrobci kosmetiky u nich zřejmě inspiraci hledat nebudou. Lemuři lidskému nosu dvakrát nevoní. Samice lemurů však pach zdatného samce neodolatelné přitahuje. Pokud samec onemocní nebo poklesne ve společenském žebříčku, projeví se to i na jeho pachové vizitce a zájem samic o něj rázem klesá.

Vědci z UT Southwestern Medical Center zjistili, že feromony bez proteinu nazvaného „LUSH“, jsou na nic.

O včelách se v poslední době hodně mluví. Jedna z posledních zajímavých prací která se objevila se zaměřuje na matení „pojmů“ při komunikaci včel.

Dieta s vyšším obsahem bílkovin, ve které je kladen důraz na konzumaci libového masa a nízkotučných mléčných výrobků, může pomoci ke ztrátě nadbytečných kilogramů, aniž by při tom došlo i ke ztrátě kvality kostní hmoty. To jsou poznatky, které přinesla nová studie University of Illinois.

Jak konkrétně vypadá, když se člověk dostane do mezní fyzikální, chemické, fyzické či psychické situace, jaké jsou možnosti přežití, co všechno organismus snese a kdy ještě je možné přežít bez trvalých následků? Co máme dělat a jak se zachovat? To jsou otázky, které si za normální situace nikdo z nás neklade. Ovšem jakmile se do podobné situace dostaneme sami, nebo někdo z našeho okolí, rádi bychom na takové otázky znali odpovědi.

V polovině června dojde ve Spojených státech ke krajně nezvyklé dražbě. Soukromá biotechnologická společnost BioArts nabídne v aukci pět míst v pořadníku na naklonování psa.

Kalimantanský poddruh slona indického zřejmě z tohoto ostrova vůbec nepochází. Podle posledních výzkumů jsou tito sloni potomky zvířat dovezených z Jávy.

Náhodně byla objevena látka, která podporuje erekci.

Kdyby ji vytvořili biologové v laboratoři, byla by to zrůdnost. Když ji stvoří evoluce, je to zázrak.

Zobákovité čelisti hlavonožců tvoří jeden z nejtvrdších a zároveň nejpevnějších organických materiálů, jaké jsme zatím v přírodě objevili.

Není spermie jako spermie. Samci některých živočišných druhů jsou vybaveni pohlavními buňkami hned dvou různých typů. Jedny spermie využívají tradičně k oplození. Úloha druhého typu spermií je nejasná. S jistotou víme jen to, že k početí potomků se nehodí.

Aligátoři jsou vynikající plavci. Umějí se potopit i vynořit bez jediného šplouchnutí. Hladinu nezčeří, ani když se ve vodě obracejí na bok. Vděčí za to souhře svalů, které mění polohu plic v těle a posouvají tak aligátorovo těžiště. Když se chce aligátor ponořit, zatáhne plíce směrem k ocasu. Při vynoření je naopak vrací do původní polohy tím, že je natlačí dopředu. Pro elegantní otočku posouvá plíce ke straně těla.

Látce DEET daly vznik kruté zkušenosti amerických vojáků z bojů v tropických džunglích během druhé světové války. Ty přiměly armádní generály k tomu, aby si u chemiků objednali látku, která by od člověka komáry odpuzovala.

Mělo se zato, že největší div gekonů jsou jejich unikátní „přísavkové“ prsty. Nyní se přišlo na to, že jejich chloupky opatřené prsty by jim bez ocasu nebyly nic platné. Ocas je tím, co rozhoduje o jejich životě a smrti.

Aneb nepostradatelný třetí vzadu.

Housenky východoasijského otakárka Papilio xuthus se pasou na řadě rostlin. Častými hosty jsou například na mandarínkových plantážích. Hladké zelené listy neskýtají mnoho příležitostí k úkrytu. A tak se housenky otakárka uchylují k velmi důmyslnému maskování.

Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

„Dobrého nepálí, zlý se nedá,“ říká staré přísloví. Podle něj by museli být rypoši lysí (Heterocephalus glaber) dobráci od kosti. Nepálí je ani kyselina ani pálivá paprika, respektive její pálivá složka zvaná kapsaicin.

Parazité manipulují svými oběťmi. Názorným příkladem jsou červíci, kteří si zařídí, aby jejich hostitele mravence sezobl pták, protože právě do ptačích útrob se potřebují dostat.

Fámy se mohou šířit jen mezi neinformovanými.

Těžce poškozený srdeční sval laboratorních myší se podařilo vyspravit týmu německých a amerických vědců vedených Michaelem Kotlikoffem z Cornellovy university a Berndem Fleischmannem z university v Bonnu. Za největší přínos studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature považují odborníci fakt, že zhojené srdce pracuje na jedničku a netrpí nepravidelností tepu.

Vědci z University of Illionois v Chicagu umí u samečků octomilek probudit homosexuální choutky. Nejen genetickou manipulací, ale i krmením umí z heterosexuálů udělat biseuxály a změnit je zase zpátky během několika hodin. Všichni samečci octomilek mají od přírody potenciál stát se homosexuály. Tento „homosexuální okruh“ je však většinou potlačen a samečci se tak chovají heterosexuálně.

Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské Harvard Medical School. Výsledky svého bádání publikoval v prestižním vědeckém časopise Cell.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

K čemu je myším kožíšek? Během gravidy a péče o mláďata nejspíš jen k vzteku.

Klonováním – přenosem jader somatických buněk – získali vědci embryonální kmenové buňky makaka. Narození prvního klonu prvního primáta tímto postupem se zatím odkládá. Osel o této události referoval už 27. 6. 2007, když byly výsledky zveřejněny na konferenci v Austrálii. Nyní vychází stať v Nature. A tak se k tématu vracíme.

Nová fylogenetická studie primátů a jejich okolí založená na kombinovaných molekulárních datech odhalila jako naše nejbližší příbuzné tajemně vyhlížející letuchy.

Ježura patří k sexuálním exotům mezi savci. Ejakuluje jen půlkou penisu a spermie uvolňuje v týmech.

Středoamerický halančík Rivulus Marmoratus (Mangrove Killifish) zřejmě nikdy nechodil do školy pro spořádané rybičky. Evidentně mu totiž uniklo, že správná ryba má žít ve vodě, nebo že k tomu, aby založil rodinu, potřebuje rybí kluk ještě rybí holku.

Mezinárodní tým australských a izraelských vědců odhalil, co by mohlo být pro korály afrodisiakem.