Pouštní chameleon namibijský nemění barvu ani tak pro maskování, ale kvůli termoregulaci. V horkém dni zesvětlá, během chladné noci ztmavne. Nový materiál TARCC, založený na mikrokapsulích s polyvinylidenfluoridem, dokáže totéž, když s ním jsou natřené střechy nebo třeba zdi domů.

Klasická výroba cementu je doslova motor na emise uhlíku. Na jednu tunu cementu vznikne jedna tuna emisí oxidu uhličitého. Sublime Systems to chtějí změnit. Jejich elektrolytická výroba vápna pro cement je sice o něco dražší, ale dramaticky omezuje množství emisí uhlíku. Pokud se ji povede doladit a dotáhnout do průmyslového měřítka, mohla by zmírnit globální emise.

Tryskový dron LongShot, po zuby ozbrojený raketami vzduch-vzduch, představuje velmi zajímavý pokus vrátit do hry stárnoucí bojové letouny 4. generace. Právě ty by měly vozit LongShoty do vzdušných bitev a pak z odstupu sledovat, jak se jim daří vyřídit protivníka. Letové testy dronu, jehož vývoj běží necelé tři roky, by měly být zahájeny již v příštím roce.

Zatím ani pořádně nechápeme vlastní vědomí a už nás zneklidňuje možnost, že určitou formu vědomí mají velké jazykové modely. Mezinárodní tým odborníků tvrdí, že přistihl velké jazykové modely při situačním povědomí. Nejsou sice napojené na raketová sila, ale pro jistotu to vědci hodlají pořádně prozkoumat.

Agentura pro vojenské projekty budoucnosti DARPA pokročila s programem POWER (Persistent Optical Wireless Energy Relay), který cílí na technologie pro bezdrátový přenos energie na velkou vzdálenost pomocí laserů. Měl by vzniknout systém, který zvládne test s přenosem 10 kW z letecké platformy na pozemní cíl, vzdálený 200 kilometrů.

Společnost QinetiQ přichází s pozoruhodným dronem Jackdaw neboli Kavka. Mělo by jít o autonomní tryskové drony, které budou natolik levné a zároveň schopné, že je bude možné nasazovat do misí jako součást týmů s pilotovanými letouny anebo v hejnech dronů. Měly by hrát roli návnad, průzkumných či komunikačních strojů anebo by měly vést elektronický boj.

Hypersonické systémy jsou pozoruhodné samy o sobě. Tým University of Central Florida pracuje na morfujícím scramjetu, který bude za letu schopný měnit tvar, aby se co nejlépe adaptoval na podmínky za letu. Už mají aerotermodynamický model, který trápí v experimentech.

Antora Energy, podporovaní Billem Gatesem, postavili pozoruhodnou kontejnerovou baterii, která má ohromnou ambici dekarbonizovat těžký průmysl. Tento žhavý ďábel obnovitelné energetiky využívá kompaktní bloky uhlíku. V nich uloženou energii lze opět uvolnit v podobě tepla anebo elektřiny, díky super efektivním termofotovoltaickým článkům.

Program Replicator slibuje vytvořit na pacifickém bojišti „peklo na zemi" pomocí tisíců levných dronů. Pentagon chce držet Čínu na uzdě jejich vlastní zbraní – kvantitou. Admirál Aquilino, který velí INDOPACOMu, doufá v rychlé pořízení takového množství dronů, aby bylo možné během 24 hodin udeřit proti tisícovce cílů.

Když se před 19 miliony let pustila do práce yellowstonská horká skvrna, vytvořila nejprve sopečný dóm a po něm McDermittovu kalderu na hranici dnešního Oregonu a Nevady. Našly se tam velmi zajímavé rudy, včetně rtuti, uranu a nedávno i lithia. Je to ráj geologů a také těžařů, kteří společně zkoumají geologickou historii kaldery.

Pilotní inteligence se v závodech dronů donedávna doslova loudaly. Lidští piloti z nich měli legraci. S tím je konec. Pokročilá pilotní inteligence Rorýs prošla tvrdým výcvikem v pokročilém simulovaném prostředí, a teď poráží nejlepší lidské piloty. Možnosti uplatnění extrémní. Brzy určitě i na vaší obloze.

Jestli byly dezinformace problém, tak teď s nástupem umělých inteligencí přeřazujeme na vyšší rychlostní stupeň. Experiment CounterCloud potvrdil, že dnešní inteligence mohou s vynaložením minimálních nákladů generovat masivní (dez)informační obsah, ať už pro temnou stranu anebo pro dobrou věc.

Společnost Boom Supersonic pokročila ve vývoji nadzvukového dopravního letounu. Jejich prototyp XB-1 úspěšně zvládl testy na ranveji a získal certifikát FAA, díky němuž míří k prvnímu letu. Prototyp s rozpětím křídel 5,2 metrů by mohl dosáhnout rychlosti až Mach 1,7. Připravte se na nadzvukovou dovolenou.

„Marno je na vodu plynoucí psát, písmena začnou tancovat…“ začíná jedno z půvabných starojaponských pětiverší z 8. a 10. století z proslulé sbírky Veršů psaných na vodu. Do češtiny ji geniálně do zrýmované formy přeložil Bohumil Mathesius (1888–1952). I díky tomuto malému literárnímu skvostu se psaní do vody stalo obrazem beznadějného úsilí sdělit své pocity a myšlenky tomu, kdo nechce naslouchat. Čtveřici německých vědců se však ve spolupráci s jejich čínským kolegou podařilo tuto bariéru prolomit. Ne sice bariéru lidské lhostejnosti, nýbrž nemožnosti něco do vody napsat.

Američtí materiáloví vědci vyvinuli nový typ fotomechanického materiálu, který tvoří fotomechanické mikrokrystaly v polymeru, jehož struktura se podobá mořské houbě. Je to slibná alternativa k tradičnímu elektrickému pohonu, která by mohla nalézt uplatnění v rozmanitých robotech, dronech nebo třeba biomedicínských aplikacích.

V roce 1929 byl na zemědělské škole v Opavě založen dendrologický park. Tehdejší ředitel školy František Drahný vytvořil v parku spolu se studenty geologickou sbírku, jejíž součástí bylo 7 bludných balvanů z okolí Opavy. V roce 1939 byla škola zrušena a po jejím obnovení v roce 1945 se většina exponátů sbírky ztratila. V roce 2008 byla geologická sbírka obnovena s použitím původních bludných balvanů Drahného sbírky.

Nová technologie zobrazování atomární struktury materiálu vsPDF (variable shutter atomic pair distribution function) je jako fotoaparát s expozicí jedné biliontiny sekundy. S její pomocí bychom mohli lépe pochopit fungování komplexních materiálů s užitečnými vlastnostmi a dále je vylepšit.

Technologie High-Density Hydro je vlastně vodní přečerpávací elektrárna, jenže bez vody. Namísto toho využívá tajemnou kapalinu R-19, která je údajně velice levná a zároveň 2,5krát hustší než voda. Díky této fyzikální vlastnosti umožňuje stavět mnohem menší a tím pádem levnější přečerpávací elektrárny při stejném výkonu, jaký nabízí vodní varianta.

Americká společnost Lockheed Martin úspěšně pokračuje ve vývoji pokročilých protiraketových střel programu Next Generation Interceptor (NGI), které se stanou klíčovou součástí již existujícího systému protiraketové obrany Ground Missile Defense (GMD). První střely NGI by měly být dodány v roce 2027.

Nikdy nepodceňujte sílu geologických procesů. Farmaření s drcenou lávou, nejlépe v horkých a vlhkých tropech, by během pár desítek let mohlo vycucnout z atmosféry ohromné množství uhlíku. Kyselý déšť s oxidem uhličitým reaguje s lávou za vzniku karbonátů, které pak odtečou do oceánu. Je to jednoduché a účinné.

Píše se rok 2023. Přesto, i když je to nanejvýš pozoruhodné, doposud nikdo s jistotou nevěděl, jak skutečně vypadá lithium. Mělo to jasný a pochopitelný důvod. Ale bylo to samozřejmě stresující. Teď už to víme. A tento průlomový objev by mohl zásadně přispět k vývoji pokročilých technologií, například vylepšených lithium-kovových baterií.

Umělá inteligence programu Skyborg Vanguard, kterou vyvíjí americké letectvo, se nedávno poprvé proletěla s autonomním tryskovým bojovým dronem XQ-58A Valkyrie. V budoucnu by autonomní drony měly operovat samostatně, v hejnech autonomních dronů anebo v týmech, společně s letouny pilotovanými lidskou posádkou.

Klasická chemie bere chemické reakce jako náhodné srážky atomů, při nichž mohou vzniknout molekuly. Když ale uděláte Boseho-Einsteinův kondezát s atomy, které jsou všechny ve stejném kvantovém stavu, chemická reakce probíhá jako kolektivní proces a podstatně rychleji než obvykle. Taková je kvantová superchemie.

Švýcarská společnost Energy Vault ve spolupráci s čínskými partnery buduje gravitační systém pro ukládání energie EVx, který pojme 25 MW/100 MWh. Zařízení v blízkosti čínské Šanghaje by mělo být připojeno k rozvodné síti ještě letos. Excelentní výsledky testů prototypu ve Švýcarsku dávají tušit úctyhodné parametry.

Přijdou vám už nosné rakety nudné? Longshot Space sázejí na extravagantní kinetickou technologii, která navazuje na projekt V-3 nacistického Německa. Jde o gigantické pneumatické dělo, které vystřelí mnohonásobně urychlený projektil rychlostí Mach 30. Chtějí se dostat na cenu 10 dolarů za kilogram nákladu na nízkou oběžnou dráhu.

Smíchejte vodu s cementem a uhlíkovými nanosazemi. Samovolně vznikne beton protkaný fraktální drátkovitou strukturou, který po namočení do elektrolytu funguje jako elektroda. Ze dvou navzájem izolovaných desek takto vylepšeného betonu lze vyrobit strukturální superkapacitor. Těšte se na elektrické budovy, silnice nebo třeba mosty.

300 kW laserový zbraňový systém byl cool a úspěšný. Lockheed Martin ale neusnuli na vavřínech. Dalších metou je praktický, lehký, výkonný a spolehlivý 500 kW laser. Pokud uspějí, měl by likvidovat větší, odolnější a pohyblivější cíle než jeho předchůdci. Čekejte laserovou show na bojištích.

Houby nejsou jen plodnice, které vidíme vyrůstat z půdy nebo zpráchnivělého dřeva. Je to především velká hustá síť vláken mycelia. Podhoubí lze ve vhodném substrátu cíleně pěstovat, což u některých dřevokazných druhů nabízí netradiční a možná i perspektivní možnosti využití zcela mimo potravinářský průmysl. Jako materiál zajímavý pro stavebnictví, nebo při výrobě oděvů, bot a doplňků, kde má potenciál nahradit pravou kůži.

V severokorejském Pchjongjangu se odehrála vojenská přehlídka. Mimo jiné tam defilovaly torpédové drony, které by měly být podobné ruskému systému Poseidon, především ve schopnosti jaderného útoku z moře. Na rozdíl od Poseidonu ale určitě nemají jaderný pohon ani možnost vypuštění z velké ponorky, což značně omezuje jejich případné nasazení.

Staré pohádky jsou půvabné příběhy propletené tajemstvím, fantazií i poučením. Taký je i reálný svět kolem nás, plný živých organismů – rostlin, tvorů, tvorečků. Čím jsou pro nás běžnější, všednější, tím méně se o ně zajímáme, natož abychom obdivovali jejich překvapivé vlastnosti či schopnosti. Koho potěší pavouk jakoby levitující ve vzduchu, ve skutečnosti zachycený na vlastním, téměř neviditelném vláknu? Je jemné, pružné, sestaveno z mnoha ještě tenčích bílkovinových fibril, přesto mnohem pevnější než ocelový drátek stejného průřezu. A může být i zářivě zlaté. Alespoň na pohled.

Naše Země před 717 miliony let zmrzla na kost. Bylo by skvělé vědět proč. Pokročilé datování zirkonu z pravěké lávy v kanadské Arktidě potvrzuje jako hlavního podezřelého katastrofální soptění Franklinovy velké magmatické provincie, které o 1-2 miliony let předcházelo příchodu Sněhové koule.

Pevný jako sklo. Zní to bláznivě, ale sklo je opravdu neuvěřitelně pevné, pokud ovšem v jeho struktuře není žádný kaz. Toho téměř není možné dosáhnout, pokud ovšem nevyrobíte sklo tenčí než jeden mikrometr. Když takovým ultratenkým sklem potáhnete důmyslně navržené řetězce DNA, dostanete tak pevný a zároveň lehký materiál, že před ním ocel červená studem.

Asi si to málokto vôbec všimol, ale polovodičové zdroje svetla nahradili žiarovky aj bez nariadení Európskej únie. Je tu istá šanca, že sa to nakoniec stane aj s elektromobilmi, ktorých direktívneho zavedenia sa na základe súčasných technických možností desí mnoho realisticky uvažujúcich ľudí.

Šťastná souhra okolností vedla k objevu fenoménu, předpovězeného v roce 2013. Experiment se sledováním prasklin v nanokrystalické platině potvrdil, že se praskliny v kovu mohou samovolně a beze stopy zacelit. Pokud to bude možné využít v praxi, rozpoutá to revoluci v konstrukcích.

Francouzští kvantový inženýři postavili vylepšený kvantový mikrovlnný radar, který dosáhl kvantové výhody oproti srovnatelným klasickým radarům. Teoreticky by takový radar mohl být až čtyřikrát rychlejší v detekci cílů, ale 20 procent, kterých dosáhl francouzský radar, rovněž není k zahození.

Australští Cortical Labs a Monash University získali armádní grant na vývoj wetwaru pro pokročilé umělé inteligence, které budou ovládat autonomní stroje a přitom se budou učit na základě zkušeností získaných během „života.“ Lidské minimozky na čipech čekají velké věci a to brzy.

Dnešní geotermální elektrárny spoléhají na vertikální vrty, které musejí dosáhnout do potřebné hloubky. Technologie Fervo Energy rafinovaně využívá horizontální vrty, které získávají teplo systémem prasklin v hornině. Po úspěšném pilotním komerčním Project Red v Nevadě přijdou na řadu další.

Čínský společnost Fourier Intelligence chce do konce roku vyrobit 100 humanoidních robotů. 165 cm vysoký robot GR-1 o hmotnosti 55 kg má sice ještě velmi daleko do plánované „univerzálnosti,“ pokud ale opravdu unese 50kilový náklad, představuje slibnou základní platformu, která by brzy mohla přinést zajímavé aplikace.

Obávaná klíšťata. Nemají křídla, nedokážou skákat, lezou pomalu, přesto ani svižný turistický krok nás před nimi neuchrání. Britští vědci ověřovali známý fyzikální mechanismus, který umožňuje klíštěti v mžiku překonat vzdálenost několika milimetrů a přichytit se na těle potenciální oběti.

GPS navigace nefunguje pod vodou. Zajímavou alternativou by se mohla stát navigace založená na analýze polarizace slunečního záření umělou inteligencí. Funguje do hloubky cca 300 metrů, což je mnohem lepší než v případě GPS. Prozatím je přesná na 40-50 kilometrů, ale tvůrci věří ve značné zlepšení.

Letní věda je plná Slunce, horka a fantazie. Naopak se zdrženlivostí si moc starosti nedělá. Příběh objektu CNEOS 2014-01-08 se začíná podobat odvázanému filmovému scénáři. Avi Loeb vyrazil do oblasti u pobřeží Papui-Nové Guineje, kde měl dopadnout zmíněný objekt – a našel tam jakési nepatrné železné kuličky. Zatím není ani jasné, zde nejde o pozemské znečištění, ale o letní zábavu je postaráno.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii posoudila navržený postup při vypouštění vody obsahující tritium ve Fukušimě I. Potvrdila, že by jeho realizace zaručila zanedbatelné dopady na životní prostředí. I na základě rozhodnutí této organizace a analýzy vlastních odborníků souhlasila s touto metodou i Jižní Korea.

Pozoruhodný nový raketový Typhon Weapon System je založený na důmyslně upravených návěsech, které mohou odpalovat typicky námořní střely Tomahawk a také SM-6. Nový testem s raketou Tomahawk potvrdil Typhon své možnosti a brzy by měl být připraven k úvodnímu operačnímu nasazení.

Při výrobě nového typu skla LionGlass se namísto uhličitanu sodného a vápence používá oxid hliníku nebo sloučenina železa. Díky tomu je možné snížit výrobní teplotu až o 400 °C, což vede k úsporám energie i emisí uhlíku. LionGlass je mnohem méně křehké než běžné sklo, což může mít dalekosáhlé důsledky.

Zničení Kachovské přehrady ohrožuje i Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou zásobovala vodou. Přímé nebezpečí sice není, ale podmínky a rizika v elektrárně se tím významně zhoršují. Zároveň se zvyšuje intenzita bojů v jejím okolí a zvyšuje se pravděpodobnost, že budou probíhat přímo u ní. Proto je užitečné se podívat na dopady různých možných událostí.

Telefonní podvody jsou morem dnešní doby. Většinou jsou jen otravné, ale někdy mohou připravit nic netušící oběti o značné částky. Mnohojazyčný chatbot Apate, vybavený pokročilou inteligencí, dokáže podvodníka udržet na lince dlouhé minuty. Podvodník si myslí, že ulovil slibnou kořist, ale přitom je sám podveden. Když mluví s Apate, nemůže podvádět někde jinde.

Zapomeňte na sličné terminátorky, které dští plameny. Thermonator od společnosti Throwflame je podle všeho zcela reálný kráčející plamenomet s umělou inteligencí a desetimetrovým plamenem, kterého si můžete pořídit již letos, za pár tisíc dolarů.

Snad spíše jako zábavný školní experiment, než vážná vědecká práce se jeví studie chilských fyziků, v níž vysokorychlostní kamerou zaznamenávali volný pád malé PET láhve s vodou a její pružný odraz při různé rychlosti rotace. Relativně jednoduchý experiment i nás motivuje k oprášení základních fyzikálních znalostí a lepšímu pochopení jevů.

Dvě třetiny dostupného lithia se skrývá ve slané vodě z podzemních zdrojů. Těžba lithia se v takovém případě spoléhá na zdlouhavé odpařování v rozsáhlých povrchových nádržích. Kanadští Volt Lithium úspěšně zavádějí novou metodu Direct Lithium Extraction, která využívá vysoce selektivní absorbent.

Biologové z University of Bristol spolu s fyziky z Diamond Light Source odhalují architekturu křídel nočních motýlů. Poznatky hodlají využít k přípravě antiecholokačních povlaků.