Ledové vulkány, výprava k Europě, neuronová síť soudcem, vodní elektrárny a skleníkový efekt, fyzika ve Třetí říši a voňavkářství doby bronzové... Následuje přehled odkazů pro tento týden.

Spolu s dědičnou informací vědci nevědomky přečetli i genomy bakterií, které v těle mušek žijí.

Myš s lidským mozkem, horní limit pro hmotnost hvězd, tekuté písky, gravitační vlny, velké vymírání v triasu, displeje z nanotrubiček...

Jak a kdy se na zemi vzali mravenci? Jsou příbuzní dalšímu společenskému hmyzu, například termitům? A jakými evolučními kroky vůbec něco tak složitého, jako je mraveniště, vzniklo? Známe nějaké mezistupně, nebo zde kreacionisté mají prostor pro svá oblíbená tvrzení o chybějících článcích?

Pokusy na opicích potvrzují, že samci mají lepší prostorovou orientaci. S postupujícím věkem jim ale tato přednost rychle mizí.

Staroegyptská detektivka, budoucnost letů do vesmíru, kdy vyschly řeky na Marsu, jak se polární záře na Jupiteru liší od těch pozemských, vojenské technologie v antice i logické hádanky... Následuje další díl odkazů.

Studie ukázala, že v sedimentech, které leží hluboko pod mořským dnem, žijí bakterie. Tito mikrobi produkují metan. Kolik ho produkují zatím nevíme, ale je možné, že ho tvoří tolik, že se významně podílejí na na oteplování Země.

V arktickém tunelu byly objeveny bakterie uvězněné v ledu v době pleistocénu. Po rozmrazení v laboratoři obživly.

Tímto obrázkem budeme nadále uvádět novou rubriku, která bude jakýmsi přehledem o novinkách ve výzkumu z domova i ze světa.

Prvočíslo s téměř 10 miliony cifer. Akademie věd ČR se oficiálně vyjádřila k výzkumu embryonálních kmenových buněk. Největší stavbou světa by se mohl stát kilometrový solární komín. Snubní prstýnky z kostí partnera.

Původ hadích toxinů byl vystopován na překvapivá místa v těle – do oka, mozku nebo do varlat.

Biochemici odhalili tajemství pestrého zbarvení papouščího peří.

Japonští vědci nechali narůst samičí pohlavní buňky ve varlatech myšáků.

Hobita Froda činil neviditelným kouzelný prsten. Ten věda zatím vykovat neumí. Ale naděje na neviditelný plášť povážlivě stouply.

Pravděpodobně jste se již setkali s tvrzením, že muži čtou mapy jinak než ženy, to není žádná novinka. Ale napadlo vás jak jsou na tom gayové a lesbické ženy?

Jedním z nejdéle žijících živočichů je zřejmě mořský červ Lamellibranchia luymesi. Za svůj metuzalémský věk vděčí síře. Nejsou to jediné sirné kejkle hlubokomořských červů.

Úryvky z knihy
Pavel Houser: Vlkodlaci, Triton, Praha, 2005.

Na otázky týkající se nálezů z Flores odpovídá Jan Zrzavý, evoluční biolog z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Ženy v pozdní fázi svého měsíčního cyklu dávají přednost zdravě vyhlížejícím mužům.

Spadnout ze stromu na zem umí každý. Spadnout ze stromu na strom umějí jihoameričtí mravenci Cephalotes stratus.

Primát nejrychlejšího polykače potravy mezi savci patří krtkovi hvězdonosému.

Výzkum bakterií zpochybnil naše vyhlídky na nesmrtelnost.

Opičáci jsou ochotni platit za pohled na tváře svých kolegů a zadky kolegyň.

Technologie odkoukaná u vodních rostlin by měla vést k výrobě samočistících oken. Stejného principu lze využít ke snížení tření součástek uvnitř mikropřístrojů.

Nález genů u původce úporných průjmů - prvoka Giardia lamblia - posouvá počátky pohlavního rozmnožování do doby před 2 miliardami roků.

Převlekem za samici se domáhají malí samci australských sépií úspěchu v páření.

Vybavíte si ještě, ve které části gymnaziální zoologie se probíraly vršenky? Nemůžete si vzpomenout? Nemusíte se vůbec stydět, protože vršenky jste s pravděpodobností hraničící s jistotou vůbec neprobírali.

Porovnání genomu živoucí fosílie z období prvohor s jejími mladšími suchozemskými příbuznými může přinést mnoho zajímavého.

Pomáhaly, pomáhají a budou při tom nápomocné drogy?

Život jako tepelný stroj – vztah mezi biologií a termodynamikou.

Vědci provedli rozbor zbytků DNA největšího orla všech dob. Dorůstal hmotnosti až 15 kg a lovil ptáky moa na Novém Zélandě.

Při pronásledování kořisti si mečouni v chladných hloubkách oceánu zapínají „topení“, které jim zvyšuje teplotu jejich očí a mozku.

Teenageři procházejí okolo věku 20 let změnou spánkového režimu.Za jejich lenost mohou biorytmy.

Už jste si koupili kalendář na rok 2005? Měli bychom ho vybírat zodpovědně. Jestli se prosadí nápad amerického fyzika Dicka Henryho, tak si měli dát letos s nákupem kalendářů zvlášť záležet, protože jej po nás zdědí potomci. Tenhle kalendář bude platit každý rok.

Nový druh z podřádu vyšší primáti (Anthropoidea) byl objeven v Indii.

Darwinovy ceny jsou každoročně udělovány jedincům, kteří se sami připraví o možnost šířit dál své geny - buď se zabijí, nebo sterilizují - a to podivuhodně hloupým, mimořádně pošetilým a neuváženým způsobem. O udělení Darwinovy ceny se může ucházet pouze člověk, který projevil naprostý nedostatek soudnosti a zdravého rozumu.

Genom prvního motýla byl zveřejněn čínskými a japonskými genetiky.

Jihoamerické opice byly přistiženy ve volné přírodě při používání nástrojů.

Schizofrenním patogenem nemyslíme bacil či virus s psychickými problémy, ale původce choroby u člověka.

Německá vláda připravila, jako součást balíku opatření zaměřených na genetické inženýrství a biotechnologie, koncept, ve kterém je zakotveno právo zaměstnavatele, provést u uchazeče o práci genetický test.

Nově stanovený obsah argonu přidal pozemské atmosféře na hustotě.

Mužská injekční antikoncepce se po studii provedené na opicích zase o něco přiblížila realitě.

Google představil novou službu pro výzkumníky a studenty.

Proč mají lidé žijící na rovníku tmavou barvu kůže a ti v mírném pásu spíše světlou? Asi nás ihned napadne odpověď, že to souvisí s množstvím slunečního svitu. Jenomže tak jednoduché to být nemusí.

Z 55 na 33 metrů se zmenšil „nejdelší“ známý dinosaurus poté, co vědci přehodnotili svůj původní nález.

Určení živočišných druhů, ze kterých výrobek pochází nemusí být přesné a někdy je dokonce zavádějící.

Jasná a intenzívní červená barva dominovala pompejským malovaným zdem. Až nyní se podařilo odhalit tajemství „dvousložkového“ pigmentu, které přetrvalo dva tisíce let.

Ačkoliv by titulek "proč se lidé zabíjejí" mohl nasvědčovat tomu, že před sebou máme svěží dílko o sebevraždách, ve skutečnosti se budeme zabývat vraždami - tedy otázkou, proč jedni lidé zabíjejí jiné lidi.

Vědci vypěstovali v laboratoři samčí pohlavní buňky.

Světločivné buňky lidského oka pocházejí z mozku.

Ačkoli se hmyz množí jako na běžícím pásu, vědci si dali práci s jeho klonováním.