Vrty v podmořské plošině Shatsky Rise odhalily velké skoky klimatu ve spodněkřídovém Aptianu. Problém je, co z toho všechno vyvodit pro naši veselou současnost.

Tisk z hmyzích křídel, jak si představit čtyřrozměrný prostor, předek slona velikosti prasete...

Je relativně známý fakt, že náš zrak je schopen vnímat i velmi rychlé podněty, které na nás mohou mít vliv, aniž bychom je ovšem vědomě zaznamenali.

Donedávna byla hlavní metodou studia jedů, které produkují různé druhy hmyzu, vysokotlaká chromatografie. Moderním přístrojům na NMR spektroskopii ale stačí i nepatrné množství chemické látky. Analýza sekretu pakobylky Anisomorpha buprestoides pomocí NMR přinesla překvapivá zjištění.

Celoplanetární srovnání sexuálního chování odhaluje mimo jiné souvislost sexuálního zdraví se sociálními poměry a nefunkčnost manželství coby ochrany proti sexuálním rizikům.

Přestože konzumujeme jako diví a nadšeně vypouštíme oxid uhličitý, povrch moří se mezi lety 2003 a 2005 prokazatelně ochladil. Klimatologové z toho mají těžkou hlavu.

Nakažené ženy častějí porodí syna.

Jak může kácení tropického pralesa přispět k růstu biodiverzity, jak ionizace atmosféry ovlivňuje pozemské klima, slitina vodíku s kyslíkem...

Vodivý papír, sebevražda jako způsob řešení běžných problémů, nejstarší včela...

Mezi jednu ze starých učebnicových "pravd" v oblasti evoluce lidského chování patří tvrzení o tom, že ovulace u člověka je zcela skrytá a u žen v průběhu cyklu nedochází k žádným změnám jejich vzhledu či chování.

Výzkumníci z Universty of Pensylvania odhalili, že při usměrňování vývoje kmenových buněk do různých buněčných typů hraje nečekaně významnou roli elasticita podkladu, na kterém buňky rostou.

50 žáků, kteří nejlépe odpoví na otázky soutěže bude odměněno. Nejlepších deset získá možnost samostatně pracovat v laboratoři specializované na oblast molekulární genetiky.

O vodních válkách se vede hodně řečí, ale ve skutečnosti se za posledních 4500 let vůbec žádná neodehrála.

Rypoš lysý by se neměl podle nejnovějších výzkumů dožívat vysokého věku. Tento ignorant to ale neví a v poklidu se dožívá třicítky.

Při studiu chování narozených savců se ukázalo, že mateřské mléko obsahuje feromony, které působí jako chemické prostředky urychlující učení. Matkou vylučované látky mláďatům napomáhají zapamatovat si význam jednotlivých vůní a pomáhají jim orientovat se v prostředí.

Pochybnosti O Lucy II, v Evropě byl objeven nový druh savce, kde se v lidském mozku skrývá paranoia...

Z rybích farem se nezadržitelně šíří parazité zvaní mořské vši. Až 95% mladých lososů, kteří okolo průmyslových farem migrují, hyne.

Ve dvanácti letech byl u toho, když jeho otec ve Stockholmu přebíral Nobelovu cenu za objevy týkající se syntézy deoxyribonukleové a ribonukleové kyseliny. V šedesáti si pojede pro svou vlastní „nobelovku“. Americký strukturní biolog Roger Kornberg ze Stanford University dostal letošní Nobelovu cenu za chemii za zásadní příspěvek k poznání molekulárních základů transkripce u eukaryotních organismů.

Bahenní erupce, srážka pevninských desek jako příčina kambrické exploze, automobily bez řidiče...
Další přehled odkazů. O nedávno udělených Nobelových cenách je toho všude napsáno dost, toto téma proto pomíjíme.

Ten říká to a ten zas tohle a všichni dohromady neudělají nic. Tři dobře míněné studie o roli metanu v klimatu názorně dokládají, že nad globálním oteplováním je dobré mít zdravý nadhled.

Nově osekvenovaný genom laboratorní modelky druhu Tetrahymena thermophila umožňuje nahlédnout hlouběji do tajů bizarního jednobuněčného života nálevníků.

Antidepresivum Prozac je schopno vážně narušit reprodukci sladkovodních mlžů. Do vody se dostává z moči lidí léčených na duševní deprese.

Soukromý kosmodrom, pití alkoholu zvyšuje příjmy, jak má vypadat dobrý matematický důkaz...

Bažina uprostřed plantáží cukrové třtiny vydává svědectví o konci „blbouna nejapného“.

Drobný mravenec Linepithema humile patří ke zdatným cestovatelům. Z argentinsko-brazilské domoviny se rozšířil po celém světě. Všude jsou s ním problémy.

Lucy číslo 2, zloději mrtvol, neutrina a temná hmota, proč lidé mluví a nevyjí...

Superčočky, cykly sluneční aktivity, poslední neandrtálci a matematické důkazy...

Psycholog zjistil, že řidiči míjejí cyklisty těsněji, pokud na nich spatří helmu. Když si ji cyklista sundá, řidiči se mu ze široka vyhnou. Riziko vzniku nehody, tak klesá.

Proč preferujeme křupavá jídla, rychlejší mrznutí teplejší vody, mělo by smysl kosmické programy odložit?

Vědci z New Yorku (SUNY Downstate Medical Center) objevili základ paměti na molekulární úrovni. Paměť pracuje na principu binárního kódu. Inhibicí molekuly enzymu vědci demonstrovali „vymazání“ dlouhodobé paměti.

Kamenná kola místo peněz, lidé možná nemají žádnou speciální schopnost rozpoznávat tváře, je SETI spíše věda, nebo náboženství?

V živočišné říši nenajdeme mnoho milovníků kyselé chuti. Se svou slabostí pro nakládané okurky či tlačenku s octem a cibulí je člověk mezi savci výjimkou.

Patnáct let strávila mrtvola myšího samce v mrazícím boxu a nakonec se stala otcem zdravých čilých myšek. Přičinil se o to Atsuo Ogura z výzkumného centra RIKEN v japonském Ibaraki a japonský profesor Ryuzo Yanagimachi působí už od šedesátých let na universitě v havajském Honolulu.

Špatná pověst se získává snadno. Zbavit se jí bývá o poznání těžší. Zdaleka to neplatí jen o lidech. Těžko smazatelný cejch dostávají i chemikálie. Snad o žádné jiné látce to neplatí více než o 1,1,1-trichlor-2,2-bis (4-chlorfenyl) ethanu známějším pod smutně proslulou zkratkou DDT. Nedávno ohlásily některé země, že zákaz používání DDT odvolají. Jako první to uvedli představitelé Tanzanie, kterou následovaly další země. DDT berou na milost i mezinárodní organizace jako je Agentura pro mezinárodní rozvoj v USA nebo Světová zdravotnická organizace. Zní to jako nesmysl, ale je to tak. DDT se potichu a nenápadně vrací. Lidstvo je nuceno uznat, že se bez něj neobejde.

Průlomová studie s významnou účastí českých badatelů řeší dlouholetou otázku po původu velké druhové bohatosti tropického herbivorního hmyzu.

Přelomová studie prokazuje hodnotné spirituální prožitky po užití psilocybinu a snad konečně láme náboženskou kletbu nad seriózním výzkumem psychoaktivních substancí.

Nové iontové pasti, zlaté bakterie, slovník v lidském mozku...

Záměrné vypouštění oxidu siřičitého, kde se v lidském mozku skrývá chápání kauzality...

Embrya jsou považována za zdroj nediferencovaných buněk, které lze využít k léčebným účelům. Jejich použití ale naráží na etické problémy. Vědcům se podařilo připravit lidské embryonální kmenové buňky nepohlavní cestou - partenogenezí.

Pastelky kreslící 3D, nová divočina na okrajích velkoměst, lvům neudělal lov lidí dobře...

Nové technologie využívané ve výzkumu poznávacích schopností jako je např. magnetická rezonance nebo tomografie se velkou měrou zasloužily o to, že nás vědci téměř denně bombardují novinkami o fungování mozku. Nicméně i některé na první pohled starosvětské techniky, jako třeba elektroencefalogram, mohou stále přinášet velmi zajímavé objevy. Jeden z nich představuje i práce týmu Andreye Anokhina z Washingtonské univerzity, která se objeví v nadcházejícím čísle časopisu Brain Research, a je o tom, jak zpracováváme vizuální erotické podněty.

Nejstarší korále, zaostávání evropské vědy, laoská myš...

Ofer Bar-Yosef (Harvard), Mordechai E. Kislev a Anat Hartmann (Bar-Ilan University) objevili fíky staré asi 11 400 let. Jde přitom o plody již domestikovaného stromu, což by z fíků dělalo nejstarší v tuto chvíli domestikovanou plodinu vůbec.

Nové vykopávky v ranně neolitické vesnici Gilgal I poblíž Jericha představují jako nejstarší zemědělskou plodinu fíkovník. Až do příštího senzačního nálezu je počátek zemědělství datován do doby přes 11 400 lety.

Sklo z oxidu uhličitého, smrt na únavový syndrom...

Americký biolog Jonathan Tilly zpochybnil prastarou zásadu, podle které je matka vždycky jistá. Tým biologů vedený Amy Wegersovou zpochybnil Tillyho studii. A Tilly se chystá na revanš zpochybnit studii Amy Wegersové. Tak už to ve vědě chodí.

První klon domácí fretky (Mustela putorius furo) získal mezinárodní tým vědců vedený Johnem Engelhardtem z University of Iowa. Otevírá se tak nová cesta pro výzkum plicních chorob včetně cystické fibrózy.

Exoplanety bohaté na metan, zemřel tvůrce jednoho z prvních šachových programů, rychlý vznik pozemského života, otylost a serotonin...

Naposledy byl tento živočich spatřen v roce 1928. Od té doby se to nikomu nepoštěstilo, až nyní. V sousedství města San Benito v Kalifornii byla znovu objevena mnohonožka, jejíž původ sahá až do doby před 200 miliony let. Ze všech živočichů žijících na Zemi má největší počet nohou. Má jich až 750. Její latinský název je Illacme plenipes.

Identifikace jazyka do 3 vteřin, společná silnice pro vlaky i automobily, nejstarší portrét, černé a bílé labutě...