Zastánci zdravého životního stylu pálí jouly v nejrůznějších posilovnách. Proč by měla jít tato energie pánu bohu do oken?

Naši nejbližší příbuzní se stali majiteli další technologie považované za výhradně lidskou. S pomocí vlastnoručně vyrobených oštěpů loví oblíbené komby.

Byly to sinice, které jako první začaly produkovat kyslík a změnily tak atmosféru na Zemi? A kdy se tak stalo?

Analýza kamenných schránek na kosterní pozůstatky, které pochází z 2000 let staré hrobky v Jeruzalému z lokality Talpiot, vydává souvislosti, které naznačují, že by mohlo jít o ostatky Ježíše z Nazaretu a jeho rodiny.

Statečné meteorologické stanice v Antarktidě přinášejí překvapivá data, v nichž neslušně schází globální oteplování.

Většina lidí by řekla že ano, zvlášť pokud obývají podobnou ekologickou niku. Někdy ale mohou přinést původní populaci nezanedbatelný prospěch.

Cesaremu a Lucrezii Borgiovým sourozenectví nebránilo v incestním vztahu. Ale co chcete od dětí, jejichž tatínkem byl bezskrupulozní papež Alexander VI.? Většinová společnost považuje za správné, aby si sourozenci pomáhali, jak mohou. Ale pohlavního styku a plození dětí by se měli vyvarovat. Leda Cosmidesová je přesvědčena, že ví, jak se sourozenci poznají a jak to ovlivní jejich vztahy.

Pět let se vědci marně honili za přízrakem zvaným multipotentní dospělé progenitorové buňky. Teď se ukázalo, že buňky zřejmě nejsou tak skvělé, jak se v roce 2002 zdálo.

Skoro valentýnský příběh o mladých mečovkách, které vstupují do dospělosti podle toho zda vidí nebo nevidí zkušené dospělé samce s nápadnými meči.

Čerstvé = (často) konzervované. Platí to i o hroznech. Náhrada tradičního oxidu siřičitého za ozon by mohla snížit rizika pro alergické a astmatické konzumenty hroznů a vín.

K proniknutí z jedné buňky do druhé nutí viry nakaženou buňku stavět mezibuněčné mosty.

Reklamy nás přesvědčují, abychom s bakteriemi rázně zatočili. Asi by to nebylo tak jednoduché, protože jsme jimi doslova obaleni. A svědčí nám to.

Nenápadné bílé molice při dobývání světa skleníků a pokojových rostlin oboustranně výhodně spolupracují s rostlinnými begomoviry.

Oplození vajíčka spermií je obvykle vylíčeno jako závod jednotlivců, který má jen jednoho jediného vítěze. Přinejmenším u hlodavců je však oplození výsledkem závodu často velmi početných týmů tvořených desítkami spermií.

V těsné blízkosti Stonehenge existovala v mladší době kamenná vesnice kypící životem. Neolitickou vesnici vědci datují do doby 2600 let před Kristem. Tito vesničané nejenže postavili památník známý dnes jako Stonehenge, pár kilometrů opodál měli i jakousi jeho dřevěnou obdobu. Ta bývala svědkem hostin a bujarého veselí.

Vysoko v Andách v mlžných lesích Peru bylo objeveno podivné stvoření. Velký hlodavec velikosti veverky, který svým vzhledem připomíná ohromného štětinatého potkana.

Berete si na rande zrcátko? A co baterku? Asijský pavouk Cosmophasis umbratica si bere obojí. Má to ale trošku pomotané. Zrcátky jsou vybaveni kluci a baterku nosí holky. Ale co se dá dělat. Bez baterky a zrcátka se žádné randění nekoná.

Sondy do zmrzlého bahna kanadského arktického jezera CF3 odhalují pestrou minulost klimatu po konci zatím poslední doby ledové.

V lednovém čísle internetového bulletinu je výtah zprávy Evropské komise o pěstování geneticky modifikovaných plodin. Další informace jsou zaměřeny na nanobiotechnologie, biotechnologie v průmyslu a ve zdravotnictví.

Lov sekvencí v mořích severní polokoule přinesl pozoruhodný objev možná úplně nových Eukaryot.

Maličké korálové rybky čeká už v nejútlejším dětství dlouhá odysea. Jen se vykulí z vajíčka, uchvátí je mořské proudy a zanesou je na kilometry daleko od rodiště. Nejnovější výzkum amerických biologů ale prokázal, že rybky nejsou vydány vodnímu živlu napospas. Mnohé z nich se po několika týdnech života ve volném oceánu vydají na cestu zpátky domů. Svůj rodný korálový útes bezpečně najdou. Jak je to možné? Podle čeho se v mořských dálavách orientují?

Spojené molekulární laboratoře celého světa přečetly genom velmi běžného sexuálně přenosného parazita s nápadným jménem.

Maso a mléko klonů hospodářských zvířat je bezpečné. Svět reaguje na tento verdikt americké FDA jako jeden velký Kocourkov.

Fosílie pravěkých embryí pravěkých živočichů nám měly prozradit tajemství vzniku prvních bezobratlých tvorů. Místo toho máme před sebou náhled do života dávných bakterií. Nebo možná ještě něco jiného.

Krtek hvězdonosý a rejsek bažinný čichají pod vodou.

Nové výzkumy jihoaustralských jeskyň potvrzují vražedné úspěchy našich údajně moudrých a šetrných předků.

Největší současný ještěr světa se rozmnožuje i bez tatínků.

Když v Ohiu v létě shoří les, nastartuje se tím obnova cenných dubových porostů.

Scény v nichž se policejní pes s čenichem u země nadšeně žene za pachovou stopou prchajícího zločince patří nejen k tradičním klišé detektivního žánru, ale i k dennímu chlebu reálných kriminalistů. Zkuste si však na místě čenichajícího psa představit člověka.

Nižší obratlovci mají úžasnou schopnost regenerace tkání a orgánů. Notoricky známé je například dorůstání ocasu u ještěrek nebo nohou u čolka. Některé experimenty na laboratorních myších naznačují, že si savčí organismus zachoval signální dráhy regeneračních procesů, ale za obvyklých podmínek je nedokáže aktivovat. Proto je v současné době věnována velká pozornost regeneraci těla nižších obratlovců.

V podzemí kalifornských dolů žijí potvůrky, které nepotřebují sluneční svit, živí se železem a libují si v kyselém prostředí, které je spíš elektrolytem do autobaterií než čímkoli jiným. Jde přitom o nejmenší organismy, jaké jsme dosud poznali. Měří jen 100 nanometrů a to je velikost, kterou jsme přisuzovali jen virům.

Neuvěřitelné triky želvušek schopných přežít kosmický prostor mohou dramaticky vylepšit zmrazování nejen lidských vajíček.

Jak se háďátka brání proti bakteriím a také k čemu je vlastně horečka dobrá.

Někteří zaměstnanci budou možná při nástupu do práce muset plivnout na testovací destičku a následná analýza slin je může poslat domů vyspat.

Podivuhodný materiál objevili biologové v kůži chobotnic.

Optimistický komentář pesimistické studie osudu mořského fytoplanktonu ve světle nových objevů v adaptabilitě kokolitek.

Další díl ze seriálu o životě hmyzu, tentokrát o nelehkém životě samců vodní ploštice mohutnatky Lethocerus deyrolli.

Hlavu v pejru, srdce v kalhotách, žaludek v krku a nervy v kýblu – to známe všichni. Netopýr Anoura fistulata má něco, co nemáme a mít nebudeme. Jazyk v hrudi.

Čím měřit úspěchy vědecké kariéry? Slávou? Penězi? Nebo radostí z objevování? Stále častěji se ozývají hlasy, že úspěšnost vědce lze vyjádřit tzv. Hirschovým indexem.

Jako dva kámoši, kteří se vydávají na hon, se chová muréna a kanic. Vyrážejí společně a co uteče jednomu, to dopadne druhý.

Vědci vzali dvě molekuly, které jsou přirozenou součástí naší krve. Poněkud je upravili a vytvořili z nich komplex, který umí využít sluneční energii a rozložit vodu na kyslík a vodík.

Římská loď, která ztroskotala před dvěma tisíci let, vezla mechanické zařízení, které obsahuje technické prvky o nichž se soudilo, že byly objeveny až v šestnáctém století. Zpracováno je na takové úrovni, která odpovídá technickým zvyklostem osmnáctého století...

Čím jsi plodnější, tím víc máš synů. Tak zní v kostce jelení krédo. Vliv kondice laní na pohlaví potomků je dlouho znám. Vliv kondice a plodnosti jelenů na pohlaví zplozených kolouchů je překvapením.

Z prsta vycucaná kacírska teória o pôvode šimpanzích dažďových tancov. Spískali to domorodci a ich deti?

Pilotní studie vztahu hrubých parametrů nábožnosti a zdravotního stavu společnosti boří zažité mýty o nutnosti nadpřirozené morálky.

V hlubinách jihozápadního Pacifiku, kde vyvěrá ze země plyn, byla objevena neobyčejná forma života.

Tohle můžeme s klidem říci o samcích australských semiakvatických ploštic druhu Phoreticovelia disparata.

Požáry severských lesů planetu překvapivě neoteplují, ale naopak ochlazují.

Podle nové převratné studie shrnující reálnou situaci kolem odlesňování planety se v mnohých zemích situace dramaticky zlepšila a svět tvrdě směřuje od odlesňování k zalesňování.

Kohouti jsou ke svému harému ohleduplní, když přijdou na něco k snědku, vydávají nezaměnitelné „ko ko ko ko“ a svolávají hejno k svačince. Jeho družky na jeho pohostinnost reagují jen v případě, když nemají jistotu v tom, že se v jejich teritoriu něco k sezobnutí také nachází. Podle vědců to je neočekávaný způsob komunikace a důkaz toho, že ptáci mají podobný způsob uvažování jako lidé.