Jen málokdo je v dnešním světě nenáviděný víc, než optimistický environmentalista Bjorn Lomborg.

Vědci objevili bílkovinu, která spouští vývoj embrya po oplození vajíčka spermií.

Krvežízniví trapiči, jako jsou komáři, blechy nebo některé druhy ploštic, řeší dnes a denně kardinální problém. Kam bodnout oběť, aby se co nejrychleji dostali k vydatné porci krve?

V údolí řeky Jordán tiká časovaná bomba mohutného zemětřesení. Není otázka jestli k němu dojde, ale kdy to bude.

Organické čili ekologické zemědělství si připsalo „vlastní branku“. Přičiněním německých ekozemědělců získal obaleč jablečný rezistenci proti bakulovirům.

Analýza dírkonošců ze dna Pacifiku vylučuje proklínaný plyn z role hybatele planetárním klimatem ledových dob.

Zajímavé výsledky přinesl experiment, který byl uskutečněn v loňském roce na palubě raketoplánu Atlantis. Baktérie pěstované ve stavu beztíže se po návratu na Zemi ukázaly být odolnější než vzorek stejného druhu, který hranice zemské tíže neopustil.

Už není třeba garnáty přibarvovat. Stačí je na několik hodin přemístit do tmavého hrnce.

Objevy nových živočišných druhů si podvědomě umisťujeme do dob Livingstona a oblastí tropů. Přesto je nový druh pijavice se zvláštními výrůstky po stranách těla popisován z podzemí pohoří Velebit, tyčícího se nad pobřežím Jadranu.

Ničivé nálety sarančí stěhovavých ukončí globální oteplování.

Správný ochránce přírody chrání velryby a delfíny a horuje pro větrné elektrárny. Jak naznačuje zpráva Whale and Dolphin Conservation Society (WDCS), někde si budou muset ochránci vybrat. Buď delfíny a velryby a nebo větrníky. Obojí dohromady nejde.

Za letošní ničivé požáry v Řecku zdaleka nemohou jen žháři a vedro. Může za ně především špatná ochrana přírody.

V hustě obydlené oblasti na pobřeží Bengálského zálivu se může odehrát tragédie, vedle které blednou i následky ničivé vlny tsunami na Sumatře z 26. prosince 2004. Počet obětí může překročit milion.

Studie dvou druhů novokaledonských kaniců ukazuje, že korálové ryby zřejmě mají nečekaně hodně různých druhů rybích parazitů.

Procházky přírodou s pejskem devastují ptačí populace.

Pavouci jsou považováni za notorické individualisty. Výjimky jak známo, potvrzují pravidlo.

V tlamě murény se skrývají dva páry čelistí.

Gigantické sítě utkali texasští pavouci v parku. Miliony pavouků vytvořily podél naučné stezky spleť sítí jako v pohádce. Sítě jsou tak husté, že místy brání sluníčku proniknout až na zem.

Osud horala z doby bronzové se znovu mění. Původně jej měla překvapit náhlá bouře, při níž pokojně umrznul. Pak ale měl být podle rentgenu, který odhalil hrot šípu, zabit střelou do zad. Nové vyhodnocení dat z tomografu ale svědčí o tom, že mu rozbili hlavu kamenem.

Rozhlasová stanice zaměřená na popularizaci vědy slaví narozeniny.

Patogen, který způsobuje potraty u zvířat i lidí, vyhodnocuje světelné podmínky. Při dostatku světla zvyšuje svoji virulenci.

Kouzelný polymer přírodního původu dostal šanci předvést své schopnosti na palubě raketoplánu Endeavour.

Představa o vysoké pestrosti nížinných tropických pralesů, kde se druhové složení fauny mění pomalu s každým dalším krokem, vzala díky výzkumu českých vědců za své. Rozsáhlá území mají faunu velmi podobnou.

Časný úsvit imunitního systému.

Hormonální antikoncepce se stává problémem pro životní prostředí. Působí jako tzv. endokrinní disruptor. Kanadští a američtí vědci prokázali, že hormony v životním prostředí mohou vyhubit některé druhy ryb.

Zajímavý názor odvážného odborníka, který varuje před obnovitelnými zdroji a chválí proklínanou jadernou energii.

Konstruktéři letadel se učí od platýzů. Vzorem je protein, který se váže na vznikající ledové krystaly. Snahou je získat na povrchu letadel vrstvu, která by bránila vzniku námrazy.

Pro mikroskopickou lidskou spermii poháněnou bičíkem je 20 centimetrů v hodině celkem úctyhodný výkon. Mezi samčími pohlavními buňkami primátů nejsou ty člověčí zdaleka nejrychlejší, ale nepatří ani k nejpomalejším. Co to na nás prozrazuje?

Náhlé a prudké nárůsty metanu v posledních desetiletích jsou způsobovány přírodními událostmi jako např. výbuchem sopky Pinatubo (červen 1991), jevem El Nino (1997-98) nebo náhlými výrony metanu ukrytého v permafrostu nebo hydrátech metanu v hloubkách od 100 do 800 metrů. V tomto ohledu je také známý Bermudský trojúhelník. Po nich ale vždy následoval opět prudký pokles metanu k jeho základnímu množství.

Lep inspirovaný škeblí a gekonem

Hráči golfu mohou odpalovat míčky s vědomím, že svoji vášní prokazatelně přispívají k ochraně druhové diverzity.

Hraje promiskuita v přírodě nějakou úlohu? Ano hraje. Pokusy na včelách ukázaly, že zvyšuje produktivitu kolonie a včelařům přináší zisk.

Ve 20. století hladina oceánů stoupala, ale ne rychlostí 35 mm za 10 let jak tvrdí alarmisté, nýbrž za 100 let. A ne proto, že by se podstatně rychleji rozpouštěly ledovce, nýbrž proto, že nárůstem globální teploty se zvětšil objem oceánů. V porovnání s první polovinou 20. století se v druhé polovině 20. století nárůst objemu oceánů nezjistil. Vědce také udivuje, že v druhé polovině století vzrostlo množství CO2 3,5krát, ale vůbec se to neprojevilo na výši hladin oceánů. V teorii alarmistů je něco naprosto chybného.

Parazitičtí červi ve střevě žraloků mohou tyto kriticky ohrožené paryby paradoxně chránit. Ukazuje se, že červi koncentrují velké množství těžkých kovů, které žraloci přijímají s potravou.

Epopej tolkienovských rozměrů, v níž se točí osudy velice zvláštních parazitů spěje k poměrně překvapivému rozuzlení. Rybomorky jsou úchylní žahavci.

Na geneticky modifikované kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak, lákají k sobě lumčíky a ti chrání kukuřici před housenkami motýlů.

V posledních 12 letech se zvýšil počet silných hurikánů nad severním Atlantikem. Někteří odborníci dávají tento trend do přímé souvislosti s globálním oteplením.

Po sto letech hledání byl konečně objeven impaktový kráter po tělese, které v roce 1908 nadělalo spoušť u sibiřské řeky Tungusky. Tvrdí to italští vědci.

Usazené vrstvy na dně Severního ledového oceánu vypovídají o jeho vzniku a napínavé historii.

Mohutný sesuv půdy zničil jedno z nejúžasnějších míst Kamčatky.

Vše živé je z vejce. Tuto zásadu vytyčenou v 18. století britským přírodovědcem Williamem Harveyem neporušilo ani narození ovce Dolly. I pro vznik klonu z buňky odebrané z dospělého zvířete je zapotřebí vajíčko. Z něj se odebere dědičná informace a ta se nahradí dědičnou informací tělní buňky.

Pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo představí v pátek na Medarda v 11.00 podivuhodnou žábu.

Zatím se na východním pobřeží Ameriky nevylodila čínská námořní pěchota, ale „jen“ krab říční. I z něj mají Američané zamotanou hlavu.

Dosavadní debata o knize Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta se soustředí hlavně na to, jak si prezident může dovolit zpochybňovat názory klimatologů, když jejich oboru přece nerozumí. Tím se ovšem problém zplošťuje, hlavní téma knihy je mnohem obecnější. V polemice prezidentovi nejde ani tak o to, zda se klima mění a zda se mění vlivem člověka. To, zda Václav Klaus závěry klimatologů popírá nebo je jen jinak interpretuje, je spíše vedlejší.

Všichni je oficiálně chrání, ale zachránit je asi nedokážou.

Houby se radioaktivity nejen nebojí, ale ještě ke všemu ji díky melaninu dovedou zužitkovat jako zdroj energie.

Před 12 900 lety se v zemské atmosféře kdesi nad Kanadou rozpadla a explodoval velká kometa. Rozsáhlá území Severní Ameriky zachvátil požár, vše bylo pokryto troskami exploze a popelem. Vyspělá kultura předchůdců indiánů dnes nazývaná Clovis spěla rychle ke svému úpadku.

Bez kvašení, bez tvrdé chemie. Jen s enzymy propůjčovanými v přírodě vyrábějí američtí vědci celkem lacino velké množství vodíku.

Kniha rozhovorů s českými vědci Než přijde vakovlk se po dvou letech dočkala pokračování pod názvem Kapka metanového deště. Podobně jako v případě předcházející publikace jsou také nyní v rozhovorech zastoupeni spolupracovníci Osla: nyní konkrétně Pavel Koten a Stanislav Mihulka. Z biologů zde najdeme rovněž Tomáše Grima, Fatimu Cvrčkovou a Jana Šturmu.

o účast na Týdnu se současnou biologií v Českých Budějovicích