Pro mikroskopickou lidskou spermii poháněnou bičíkem je 20 centimetrů v hodině celkem úctyhodný výkon. Mezi samčími pohlavními buňkami primátů nejsou ty člověčí zdaleka nejrychlejší, ale nepatří ani k nejpomalejším. Co to na nás prozrazuje?

Náhlé a prudké nárůsty metanu v posledních desetiletích jsou způsobovány přírodními událostmi jako např. výbuchem sopky Pinatubo (červen 1991), jevem El Nino (1997-98) nebo náhlými výrony metanu ukrytého v permafrostu nebo hydrátech metanu v hloubkách od 100 do 800 metrů. V tomto ohledu je také známý Bermudský trojúhelník. Po nich ale vždy následoval opět prudký pokles metanu k jeho základnímu množství.

Lep inspirovaný škeblí a gekonem

Hráči golfu mohou odpalovat míčky s vědomím, že svoji vášní prokazatelně přispívají k ochraně druhové diverzity.

Hraje promiskuita v přírodě nějakou úlohu? Ano hraje. Pokusy na včelách ukázaly, že zvyšuje produktivitu kolonie a včelařům přináší zisk.

Ve 20. století hladina oceánů stoupala, ale ne rychlostí 35 mm za 10 let jak tvrdí alarmisté, nýbrž za 100 let. A ne proto, že by se podstatně rychleji rozpouštěly ledovce, nýbrž proto, že nárůstem globální teploty se zvětšil objem oceánů. V porovnání s první polovinou 20. století se v druhé polovině 20. století nárůst objemu oceánů nezjistil. Vědce také udivuje, že v druhé polovině století vzrostlo množství CO2 3,5krát, ale vůbec se to neprojevilo na výši hladin oceánů. V teorii alarmistů je něco naprosto chybného.

Parazitičtí červi ve střevě žraloků mohou tyto kriticky ohrožené paryby paradoxně chránit. Ukazuje se, že červi koncentrují velké množství těžkých kovů, které žraloci přijímají s potravou.

Epopej tolkienovských rozměrů, v níž se točí osudy velice zvláštních parazitů spěje k poměrně překvapivému rozuzlení. Rybomorky jsou úchylní žahavci.

Na geneticky modifikované kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak, lákají k sobě lumčíky a ti chrání kukuřici před housenkami motýlů.

V posledních 12 letech se zvýšil počet silných hurikánů nad severním Atlantikem. Někteří odborníci dávají tento trend do přímé souvislosti s globálním oteplením.

Po sto letech hledání byl konečně objeven impaktový kráter po tělese, které v roce 1908 nadělalo spoušť u sibiřské řeky Tungusky. Tvrdí to italští vědci.

Usazené vrstvy na dně Severního ledového oceánu vypovídají o jeho vzniku a napínavé historii.

Mohutný sesuv půdy zničil jedno z nejúžasnějších míst Kamčatky.

Vše živé je z vejce. Tuto zásadu vytyčenou v 18. století britským přírodovědcem Williamem Harveyem neporušilo ani narození ovce Dolly. I pro vznik klonu z buňky odebrané z dospělého zvířete je zapotřebí vajíčko. Z něj se odebere dědičná informace a ta se nahradí dědičnou informací tělní buňky.

Pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo představí v pátek na Medarda v 11.00 podivuhodnou žábu.

Zatím se na východním pobřeží Ameriky nevylodila čínská námořní pěchota, ale „jen“ krab říční. I z něj mají Američané zamotanou hlavu.

Dosavadní debata o knize Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta se soustředí hlavně na to, jak si prezident může dovolit zpochybňovat názory klimatologů, když jejich oboru přece nerozumí. Tím se ovšem problém zplošťuje, hlavní téma knihy je mnohem obecnější. V polemice prezidentovi nejde ani tak o to, zda se klima mění a zda se mění vlivem člověka. To, zda Václav Klaus závěry klimatologů popírá nebo je jen jinak interpretuje, je spíše vedlejší.

Všichni je oficiálně chrání, ale zachránit je asi nedokážou.

Houby se radioaktivity nejen nebojí, ale ještě ke všemu ji díky melaninu dovedou zužitkovat jako zdroj energie.

Před 12 900 lety se v zemské atmosféře kdesi nad Kanadou rozpadla a explodoval velká kometa. Rozsáhlá území Severní Ameriky zachvátil požár, vše bylo pokryto troskami exploze a popelem. Vyspělá kultura předchůdců indiánů dnes nazývaná Clovis spěla rychle ke svému úpadku.

Bez kvašení, bez tvrdé chemie. Jen s enzymy propůjčovanými v přírodě vyrábějí američtí vědci celkem lacino velké množství vodíku.

Kniha rozhovorů s českými vědci Než přijde vakovlk se po dvou letech dočkala pokračování pod názvem Kapka metanového deště. Podobně jako v případě předcházející publikace jsou také nyní v rozhovorech zastoupeni spolupracovníci Osla: nyní konkrétně Pavel Koten a Stanislav Mihulka. Z biologů zde najdeme rovněž Tomáše Grima, Fatimu Cvrčkovou a Jana Šturmu.

o účast na Týdnu se současnou biologií v Českých Budějovicích

Obojživelníci procházejí těžkou krizí. Z 5 743 známých druhů jich 43% mizí, 32% je ohroženo vymřením a 168 druhů již zřejmě vyhynulo.

Atlantické hurikány se rodí v bouřkách nad etiopskou vysočinou. Zdaleka ne z každé etiopské bouřky je hurikán. Na druhé straně ale prakticky není hurikánu, který by neměl etiopské rodiště.

Tak to máme posvěcené usnesením orgánu nejvyššího - OSN. Biopaliva mohou škodit.

Mnozí jej známe jen díky jedné větičce v Matoušově evangeliu. Podle biblického příběhu nechal Herodes v Betlémě a v jeho okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let, neboť se zalekl proroctví o narození nového krále. Jeho hrob se má nacházet 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma v pevnosti Herodium.

Poslední den, kdy nám můžete poslat odpovědi na otázky, je 10. května 2007.

Fungující vlastnické vztahy překvapivě znovu zalesňují biologicky nesmírně zajímavý ostrov Madagaskar.

Vědci se starají, aby nejvzácnější živočich světa přišel o zápis do Guinessovy knihy rekordů.

Jednoduchý a hlučný obraz lidmi vyvolaného vražedného oteplování planety se zlehka začíná drolit.

Pes, který se má naučit novému kousku, o svém úkolu přemýšlí. Dokazuje to zajímavý experiment vědců vedených Friederikou Rangeovou z university ve Vídni.

Vědci ze dvou pracovišť - Edgewood Chemical Biological Center a University of California v San Francisku jsou přesvědčeni, že se jim podařilo najít viníky, kteří mají v USA a Evropě na svědomí hromadné úhyny včel.

Legislativa EU, jež protlačuje používání bionafty, nepřispívá ke snížení globálního oteplení. Spíše naopak. Tvrdí to studie zveřejněná v Chemistry & Industry.

Jelikož Newtonovy Principie představovaly tak ambiciózní dílo, vyvolaly i některé znepokojivé otázky ohledně uspořádání vesmíru. Je-li svět jevištěm, tak jak velkým? Je nekonečný, anebo konečný? To je prastará otázka, kterou byl fascinován i římský filozof Lucretius. „Vesmír není v žádném směru ohraničený,“ napsal. „Kdyby byl, nutně by měl někde hranici. Ale zjevně věc nemůže mít hranici, ledaže existuje něco vně, co ji vymezuje ... ve všech směrech, na té straně či na druhé, vzhůru či dolů vesmírem, nikde není konce.“

Auta poháněná etanolem mohou škodit našemu zdraví víc než auta jezdící na benzín.

Spolehlivý návod na to, jak zastavit neustálé ohřívání zemské atmosféry. Pilu do ruky a řezat a řezat a řezat…

Maličké a velmi složité schránky rozsivek mohou po přeměně na křemík fungovat jako nanosoučástky mnoha různých tvarů.

Globální teplota planety je podle všeho poněkud pochybný údaj, který je nutné brát s nadhledem.

Pavouci vylučují bílkovinu pavučiny v rozpustném stavu a pak ji mění na vlákno podivuhodných vlastností. Tajemství spřádání pavučiny odhalili němečtí vědci.

V době, kdy moderní kvantová teorie přicházela na svět, se fyzika soustřeďovala především na popis atomů a záření. Toto počáteční stadium bylo na konci 20. a v průběhu 30. let následováno obdobím expanze, kdy nové ideje nacházely uplatnění při popisu širší třídy fyzikálních dějů. Kvantová teorie například přinesla zásadně nové chápání dynamiky elektronů uvnitř krystalických pevných látek.

Muž, který se dozví, že otcem jeho dětí je jeho bratr, asi zatouží vyříkat si pár věcí s vlastní manželkou a pak se pustit se sourozencem do toho, čemu se říká „bratrovražedný boj“. U kosmanů Kuhliových (Callithrix kuhlii) neznamená „bratrský“ potomek nutně nevěru družky, ani to, že by si bratři lezli do zelí.

Vrátí se morové rány? A budeme proti nim stejně bezbranní jako byli naši předci ve středověku?

Stále sílí hlasy, že je moudřejší nejen bojovat proti skleníkovým plynům, ale i snažit se proměnlivému klimatu přizpůsobovat.

Ani ne před týdnem jsme vás informovali o překvapivém zjištění, že vznik nových druhů (alespoň u savců a ptáků) probíhá v chladných oblastech třikrát rychleji než v tropech. Dnešní článek se také týká vzniku nových druhů, ale bezpohlavním množením. To, co se myslelo, že není možné, možné je a trvá to již od třetihor a možná i druhohor.

Před čtyřmi roky křižoval americký genetik Craig Venter na palubě jachty Sorcerer II ve vodách kolem Galapážských ostrovů. S odstupem 170 let plul ve stopách lodi Beagle, na které navštívil tuto oblast Charles Darwin.

Vědci z Rensselaer Polytechnic Institute vypátrali nepatrnou baktérii, která by mohla jednoho dne změnit dnešní způsob odstraňování polychlorovaných bifenylů (PCB). Bagrování a spalování zeminy zaneřáděné touto rakovinotvornou látkou, by se mohlo stát minulostí.

Vědcům ze Stithsonian Tropical Research Institute stačilo u pobřeží Panamy pobýt jedenáct dnů, aby mohli prohlásit, že zhruba polovina organismů, které se zde v některých místech vyskytují, jsou pro vědce neznámé.

Britští vědci zjistili, že ve středu Atlantického oceánu existuje oblast velká tisíce čtverečních kilometrů, která, jak se zdá, je bez patřičně silné a pevné povrchové vrstvy. Zemská kůra, která jinde dosahuje mnohakilometrové hloubky, zde tvoří jen slupečku mající 3 000 metrů.

Tok protonů v poraněné části těla navozuje regeneraci. Zatím jen u pulců.