Jak Češi pomáhali budovat z tepla svého domova částicový urychlovač LHC.

Madagaskarští lemuři kata spolu hovoří řečí pachů a vůní. Výrobci kosmetiky u nich zřejmě inspiraci hledat nebudou. Lemuři lidskému nosu dvakrát nevoní. Samice lemurů však pach zdatného samce neodolatelné přitahuje. Pokud samec onemocní nebo poklesne ve společenském žebříčku, projeví se to i na jeho pachové vizitce a zájem samic o něj rázem klesá.

Cizopasníci nejednou významně zasahují do chování svých obětí a manipulují s nimi ve svůj prospěch.

Ropucha obrovská (Bufo marinus) proslula v Austrálii jako „třtinová žába“, protože byla cíleně dovezena v roce 1935 z Havaje k likvidaci hmyzích škůdců cukrové třtiny.

Vědci z UT Southwestern Medical Center zjistili, že feromony bez proteinu nazvaného „LUSH“, jsou na nic.

Koráli patří k nejohroženějším mořským živočichům. Jen v Karibském moři postihuje korály devětadvacet různých onemocnění. Z Indického a Tichého oceánu je hlášeno dalších sedm chorob. O jejich příčinách vedou vědci spory.

V soutěži o nejdražší oblečení na světě by to nevyhrály extravagantní kreace módních návrhářů, ale pracovní oděv.

Nová studie, jejíž výsledky byly zveřejněny v pátek 13. června ve Science, vedená výzkumníky z kolumbijské univerzity objevila, že uzavření ozónové díry, které je předpovídáno někdy na druhou polovinu 21. století, může významně ovlivnit klimatické změny na jižní polokouli, a tím i celého globálního klimatu.

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii patří k nejúspěšnějším parazitům světa. Dosáhl globálního rozšíření a napadá stovky nejrůznějších živočišných druhů včetně člověka.

O včelách se v poslední době hodně mluví. Jedna z posledních zajímavých prací která se objevila se zaměřuje na matení „pojmů“ při komunikaci včel.

Dieta s vyšším obsahem bílkovin, ve které je kladen důraz na konzumaci libového masa a nízkotučných mléčných výrobků, může pomoci ke ztrátě nadbytečných kilogramů, aniž by při tom došlo i ke ztrátě kvality kostní hmoty. To jsou poznatky, které přinesla nová studie University of Illinois.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Jak konkrétně vypadá, když se člověk dostane do mezní fyzikální, chemické, fyzické či psychické situace, jaké jsou možnosti přežití, co všechno organismus snese a kdy ještě je možné přežít bez trvalých následků? Co máme dělat a jak se zachovat? To jsou otázky, které si za normální situace nikdo z nás neklade. Ovšem jakmile se do podobné situace dostaneme sami, nebo někdo z našeho okolí, rádi bychom na takové otázky znali odpovědi.

Amyloidy jsou většinou skloňovány ve všech pádech jako příčina zla. Vědci ale začínají tušit i jejich široké uplatnění v nanotechnologích.

V polovině června dojde ve Spojených státech ke krajně nezvyklé dražbě. Soukromá biotechnologická společnost BioArts nabídne v aukci pět míst v pořadníku na naklonování psa.

Arktický led roztál v roce 2007 na rekordní hranici. Mnohé zachvátila panika. V zimě 2007-2008 se led ale náhle rozšířil a dosáhl hranic jaké jsme neviděli již mnoho let. Ozvaly se hlasy, že led se sice obnovil, je ale tenký a brzy zase roztaje.

Jezerní záhadou nemusí být jen objevení příšery v jezeře Loch Ness. Může jí být i mizení maličkého, ale velmi důležitého tvorečka v hlubinách jezera Michigan, a ostatních Velkých jezer.

Britská studie, kterou provedli na na Nottinghamské univerzitě, doporučuje restauracím provést ekologický audit.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

Mušky octomilky si obvykle spojujeme s rozkládajícím se ovocem. Základ potravy těchto zástupců dvoukřídlého hmyzu tvoří bakterie a některé octomilky je hledají na místech, která nemají s ovocem nic společného.

Kalimantanský poddruh slona indického zřejmě z tohoto ostrova vůbec nepochází. Podle posledních výzkumů jsou tito sloni potomky zvířat dovezených z Jávy.

„Co když je hydrologie důležitější pro předpovídání vývoje biodiverzity vodních ekosystémů než biologie?“ Tuto otázku si položili výzkumníci, kteří poněkud zapochybovali o obecném nahlížení na vývoj biologické různorodosti a rozhodli se otevřít nové cesty k odpovědím na nejednu otázku týkající se faktorů majících vliv na biodiverzitu.

Vědci z University of California San Francisco (UCSF) přišli na to, že herbicid, který je „podezřelým“ v kauze malformací u žab a ryb (a je v USA běžně používaným přípravkem), mění hormonální signalizaci v lidských buňkách.

Náhodně byla objevena látka, která podporuje erekci.

Možná jste se také při pohledu na rozkvetlé stromy podivili, kde že je to dříve všudypřítomné hučení včel. Důvodů, proč včely dnes nemají na růžích ustláno je víc, a tak není divu, že je vítaná každá dobrá zpráva, která by mohla znamenat objev účinné pomoci.

Spojení mezi hudbou a matematikou fascinuje učence již celá staletí. Již před více než 2000 lety Pythagoras objevil, že líbivé hudební intervaly by mohly být popsány s využitím jednoduchých matematických poměrů.

V lidském těle jsou místa, kde lze zjistit drobné „částečky“, které mají v průměru kolem 50 nanometrů (miliontin milimetru). Dostaly jméno nanobakterie. Na povrchu jsou kryty vápenatou skořápkou, ale uvnitř měly ukrývat vše, co potřebují k životu, dědičnou informaci nevyjímaje. Podle některých mikrobiologů představují nanobakterie nejmenší buněčné organismy.

Podle nové studie výzkumníků z Massachusetts Institute Of Technology se hurikány v některých oblastech, včetně severního Atlantiku, pravděpodobně v důsledku globálního oteplování, stávají silnějšími, i když jejich počet může klesat.

Darwinův strom života znázorňuje cestu a odhad času, který potřebovala evoluce, aby se dostal život na současnou rozmanitost. Nové objevy nyní naznačují, že by si tato ikona evoluce možná zasloužila trochu přemalovat.

Původce kapavky Neisseria gonorhoeae je nejsilnějším organismem světa.

Na kongresu Společnosti pro výzkum materiálů konaném na sklonku března v San Francisku představili vědci z Massachusetts Institute of Technology zařízení, které lze s mírnou nadsázkou označit na umělou buňku. Syntetizuje si vlastní geny a vyrábí podle jejich instrukcí bílkoviny.

Kdyby ji vytvořili biologové v laboratoři, byla by to zrůdnost. Když ji stvoří evoluce, je to zázrak.

V březnovém čísle Světa biotechnologií se dočtete o tom, že biopaliva vytváří uhlíkový dluh.

Zobákovité čelisti hlavonožců tvoří jeden z nejtvrdších a zároveň nejpevnějších organických materiálů, jaké jsme zatím v přírodě objevili.

Není spermie jako spermie. Samci některých živočišných druhů jsou vybaveni pohlavními buňkami hned dvou různých typů. Jedny spermie využívají tradičně k oplození. Úloha druhého typu spermií je nejasná. S jistotou víme jen to, že k početí potomků se nehodí.

Saze, ať už vzniklé spalováním biomasy nebo jako součást exhalací naftových motorů, mají vliv na oteplování atmosféry tři- až čtyřikrát větší, než se dosud odhadovalo. Píše se o tom v článku zveřejněném v novém čísle časopisu Nature Geoscience.

Aligátoři jsou vynikající plavci. Umějí se potopit i vynořit bez jediného šplouchnutí. Hladinu nezčeří, ani když se ve vodě obracejí na bok. Vděčí za to souhře svalů, které mění polohu plic v těle a posouvají tak aligátorovo těžiště. Když se chce aligátor ponořit, zatáhne plíce směrem k ocasu. Při vynoření je naopak vrací do původní polohy tím, že je natlačí dopředu. Pro elegantní otočku posouvá plíce ke straně těla.

Podle vědců z univerzit v Leedsu a Kodani je mravenčí svět na hony vzdálen po léta přijímanému vzoru rovné spolupráce ve prospěch celku – ba právě naopak je prostoupený podvodem a korupcí, a to vše jen kvůli cestě na vrchol.

Látce DEET daly vznik kruté zkušenosti amerických vojáků z bojů v tropických džunglích během druhé světové války. Ty přiměly armádní generály k tomu, aby si u chemiků objednali látku, která by od člověka komáry odpuzovala.

Mělo se zato, že největší div gekonů jsou jejich unikátní „přísavkové“ prsty. Nyní se přišlo na to, že jejich chloupky opatřené prsty by jim bez ocasu nebyly nic platné. Ocas je tím, co rozhoduje o jejich životě a smrti.

Když je larva ostnokožce Dendraster excentricus v nebezpečí, tak se naklonuje.

Jedna ze zvažovaných variant dalšího vývoje automobilismu spočívá v nahrazení aut se spalovacími motory jejich ekologickými elektrickými následovníky. Podle Američanů získala nyní tato teorie určitou trhlinu – týká se jejich velké potřeby vody.

Aneb nepostradatelný třetí vzadu.

Ze "zobáku", který děti našly na poli a jehož fotky se dostaly do redakce Osla, se nakonec vyklubal zub megalodona. Pomůže někdo posoudit význam dalšího paleontologického nálezu?

V roce 2006 došlo k nečekanému nálezu bludných balvanů ve Frýdeckém lese. Odborná literatura tuto lokalitu jako místo výskytu bludných balvanů neuváděla a je možné, že bludné balvany se dostaly na povrch odplavením zeminy při povodních v roce 1997.

Technická novinka pro Afričany. Kolo z bambusu.

Housenky východoasijského otakárka Papilio xuthus se pasou na řadě rostlin. Častými hosty jsou například na mandarínkových plantážích. Hladké zelené listy neskýtají mnoho příležitostí k úkrytu. A tak se housenky otakárka uchylují k velmi důmyslnému maskování.

Na travnaté savaně se pasou stáda zeber a kolem nich brousí smečka lvů. Většina ekologů považuje za základ tohoto systému rostliny. Vydatnost pastvy určuje množství zeber a tím i to, kolik lvů se v dané oblasti uživí. Americký ekolog Oswald Schmitz z Yaleovy university obrátil tuto představu na hlavu. Ve studii zveřejněné v časopise Science dokázal, že masožravci určují složení flóry.

Jedni jeho vliv na oteplování zpochybňují, jiní jsou zase přesvědčeni, že může způsobit i zhroucení potravního řetězce v oceánech.

Návrat posledního z třech výzkumných plavidel antarktické flotily znamenal završení nejambicióznějšího projektu polárního výzkumu tohoto roku známého jako CEAMARC (Collaborative East Antarctic Marine Census).