Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

„Všechny zásadní pravdy procházejí třemi stádii. Nejprve jsou zesměšňovány, pak zuřivě vyvraceny, aby byly nakonec přijaty jako samozřejmost.“ˇ

Výroba paliv biologickou cestou za přispění elektrické energie aneb jak skladovat elektřinu.

Drobné mořské placičky jsou ve skutečnosti bazální skupinou jedné ze dvou hlavních větví živočichů a příbuzenské vztahy je pojí s houbovci, žebernatkami a žahavci.

Za bránami známeho amerického MITu vznikajú prototypy nabíjateľných batérií. K ich hlavným komponentom patria geneticky modifikované vírusy.

Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny dostatečně rychle nacházejí svůj cíl v DNA, kde se navážou a ovlivňují aktivitu genů.

Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální hvězda? Nemá větší význam pro teplotu na Zemi Slunce? Klimatolog David Archibald má za to, že ano.ˇ

V mělkých vodách u indonéských ostrovů byl objeven nový druh zvláštně vypadající a ještě zvláštněji se pohybující ryby.

Ryba s anglickým názvem barreleye má extrémně citlivé oči, které dokáže uvnitř hlavy sklápět. Přední část hlavy má naplněnou průhlednou tekutinou a krytou průhledným štítem. To, co na první pohled vypadá jako oči, jsou ve skutečnosti čichové orgány.

Japonskí biológovia už roky skúmajú zvláštne, u vošiek (mšic) zatiaľ nepozorované sociálne správanie sa. Jeden z japonských druhov tohto drobného, ale početného hmyzieho škodcu pripomína svojou obetavosťou a deľbou povinností včely, či termity.

Pod antarktickým ľadom sa rozprestiera neprebádaný kontinentálny horský masív - Gamburcevovo pohorie. V novembri 2008 sme na stránkach Osla uverejnili podrobnejší článok o výskume tohto pohoria, medzičasom sa uskutočnil podrobný letecký rádiometrický a gravimetrický prieskum. Spracovanie výsledkov však nejaký ten mesiac potrvá.

Podle analýzy National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) a National Climatic Data Center v Asheville (NCDC) byl rok 2008 spolu s rokem 2001 osmým nejteplejším od roku 1880.ˇ

Svítící bakterie Vibrio fischeri žije v rybě a zároveň i ve hlavonožci a potřebuje k tomu jeden jediný šikovný gen navíc.ˇ

Pod článkem "Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen" se rozpoutala diskuse, která mě přivedla k volnému pokračování článku. Nejde v něm o to, že některé závěry neplatí, ale spíše o to, že původní článek byl záměrně redukován na rozsah, kde lze závěry ověřit s pomocí školních učebnic. Ostatně v diskusi se vynořilo několik dalších témat. Předkládám jakési shrnutí podnětů z diskuse, některá zdůvodnění se nacházejí ve jmenovaném článku.

Podle německých chemiků z techniky v Karlsruhe je možné zefektivnit výrobu biopaliv natolik, že výrobní náklady klesnou na půl euro za litr. Výsledky jejich bádání zveřejnil časopis Biofuels, Bioproducts & Biorefining.

Zločinci mohou lehce dojít k přesvědčení, že papilární linie na prstech jsou jen k vzteku, protože dovolují identifikaci pachatelů trestných činů podle otisků prstů. Vědci si ale lámali s účelem papilárních linií hlavu po dlouhá léta. K čemu jsou dobré? Podle některých odborníků nám usnadňují držení hladkých předmětů. Zvyšují tření podobně jako vzorek pneumatiky na hladkém asfaltu. Zastánci konkurenční teorie byli přesvědčeni, že papilární linie zvyšují citlivost hmatu. Někteří vědci byli ochotni ke kompromisu a přiznávali papilárním liniím obě funkce.ˇ

Po desetiletí se genetici honili za vidinou embryonálních kmenových buněk laboratorního potkana. Marně. Teď slaví na tomto poli nezávisle na sobě úspěch hned dva týmy.

Už ve školních škamnách nám bylo sděleno, že rostliny pomocí chlorofylu zachytávají oxid uhličitý a světlo, vytváří organické látky a přitom uvolňují kyslík.

Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné počtářské schopnosti - vnímají rozdíl mezi různými čísly.

Převratný objev českých vědců odhalil Achillovu patu klíšťat a otevřel novou cestu k boji s klíšťaty a s chorobami, které tito nebezpeční roztoči přenášejí.

Se zajímavým receptem pro boj s globálním oteplením přichází tým britských vědců vedený Andym Ridgwellem z University of Bristol. Zemědělské plodiny, jako je kukuřice, ječmen nebo proso, mají odrůdy s různě lesklými listy. Díky tomu odrážejí různou intenzitou sluneční záření. Ridgwella napadlo využít pole osetá nejlesklejšími odrůdami jako obří zrcadla, jež by odrážela sluneční záření od zemského povrchu.

Naplnění nové přehradní nádrže mohlo spustit ničivé zemětřesení, jež si v čínské provincii Sečuán v květnu loňského vyžádalo 80 000 obětí na lidských životech.ˇ

Mravenec Lasius neglectus pochází z tureckých hor. Dneska se s ním můžeme střetnout i ve Španělsku, Uzbekistánu, Německu či Polsku.ˇ

Odvážně uveřejněné pozorování severoatlantické konvekce mořských proudů v termohalinním výměníku nenaplnilo očekávání a stojí proti oteplovacímu trendu.

Analýza ledových jader z vrtů do ledovců v Antarktidě z expedice 2000-2002 ukázala, že jev El Niňo ovlivňuje klima v západní Antarktidě. Tak tomu bylo například také v letech 1939 -1942. Teplota tehdy v důsledku El Niňo stoupla o 3 – 6 stupňů Celsia. To podpořilo masivní únik oxidu uhličitého z oceánu do atmosféry – až 1700 ppm v roce 1940 – jak v Antarktidě tehdy zjistili Court a Lockhart.

Využití starých chemických měření oxidu uhličitého.

...aneb již staří Skytové...

Cizopasníci zdaleka neškodí svému hostiteli jen tím, že čerpají z jeho organismu živiny nebo zatěžují jeho tělo zplodinami své látkové výměny. Často ovládají hostitele jako loutku a nutí jej k chování, které je sice výhodné pro parazita, ale hostitel na ně doplácí.ˇ

Příspěvek Evropy k měření skleníkových plynů.ˇ

V temných hlubinách oceánu žijí krakatice s pozoruhodnými rozmnožovacími choutkami.ˇ

Ve studii, která boří dosavadní názory o mozku hmyzu a jeho fungování, výzkumníci objevili a popsali mnohé zajímavé skutečnosti, například to, že včely na kokainu mají sklony ke zveličování. Zjistili i to, že nám jsou fungováním mozku mnohem blíž, než bychom si kdykoliv předtím byli ochotni připustit.ˇ

Biologové vnesli jasno do principu přesouvání věcí uvnitř buňky.

Nedávno na Oslu vyšel článek o měření množství oxidu uhličitého na ostrově Mauno Loa, který je součástí Havajských ostrovů. Článek obsahuje řadu nejasností a nekorektností, takže mě to podnítilo k tomu, abych se na měření množství oxidu uhličitého a jeho výsledky podrobněji podíval.

Zvířata chovaná v zajetí se obvykle dožívají delšího věku než jejich divocí příbuzní ve volné přírodě. Pro slony to neplatí. V zajetí netrpí nedostatkem potravy a jsou uchráněni před přirozenými nepřáteli a pytláky. Přesto hynou v podstatně nižším věku. Úmrtnost slonů v zajetí je dokonce vyšší než jejich porodnost.

Ani děsivé zemětřesení, jež na sklonku roku 2004 zvedlo v Indickém oceánu ničivou vlnu tsunami, neuvolnilo veškerou energii nahromaděnou v zemské kůře nedaleko Sumatry. Nejnovější analýzy varují. Pod dnem oceánu zůstalo nahromaděno dost energie na další katastrofu.

Na ostrově Havaj se pod vrcholem největší aktivní sopky světa Mauna Loa měří ve specializované observatoři atmosférický oxid uhličitý a z nedalekého sopečného systému Kilauea ženou pasáty na měřící přístroje ročně další 3,3 miliony tun oxidu uhličitého. Naměřené hodnoty vědci observatoře interpretují jako bezpříkladný vliv činnosti lidí.

Přes noc z 10. na 11. prosince 2008 byly změněny grafy o rozsahu a ploše zalednění Severního ledového oceánu poskytované veřejnosti na internetu. Na grafech ubylo 500.000 km čtverečních. Do 14.prosince 2008 nepodalo Nansenovo centrum v Norsku žádné oficiální vysvětlení. Něco shnilého je v království ...

Nastávající matka si vyměňuje s plodem překvapivě velké množství buněk. Z matčina těla putují buňky krví přes placentu do organismu plodu. Buněčný provoz v placentě je obousměrný. Také plod posílá do matčina těla své vlastní buněčné vyslance. Oba si nesou buňky toho druhého ještě dlouhá desetiletí a na jejich zdraví to má často zcela zásadní vliv.ˇ

Výzkumníci z Duke University se domnívají, že evoluce sice dala kočkovitým šelmám energeticky náročnější chůzi, ale na druhé straně jim to bohatě vynahradila snadnějším způsobem lovu kořisti.ˇ

V tomto článku uvedeme na pravou míru chyby z článku Pravda na dně moře o logice.

Jasno okolo dohadů o síle delfíního ocasu vneslo sledování pohybujících se bublin. Rychlost proudění vody okolo jejich těla prokázala, že delfíni jsou větší "svalovci", než se soudilo. Jakési záhadné vlastnosti delfíní kůže, jimiž se vysvětlovala rychlost jejich pohybu, jsou zřejmě pouhou fikcí.

Protein s poetickým názvem Jumonjd3 startuje něco, co by se dalo nazvat vydáváním občanských průkazů kmenovým buňkám. Ty pak mají v kolonce specializace uvedeno “neuron“.

Některé se prodávají za víc než 3,5 miliónu amerických dolarů. Na světě jich existuje jen asi 700 kusů. Jsou ukládány do trezorů, ale navzdory tomu se často stanou kořistí zlodějů. A nejen, že se kradou, ony bývají často padělány. O čem je řeč? Přece o jedinečném výrobku z cremonské dílny Antonia Stradivariho – o houslích.

Tým přírodovědců z Texas A&M University objevil skupinku primátů, kteří nebyli spatřeni více než 85 let.

Pod kilometry antarktického ledu se skrývají tajemství, která zajímají nejen geology, ale i klimatology, protože jim mohou přinést spoustu jedinečných informací o klimatu v dávné minulosti naší Země

Vypouštíte z domácího komína či automobilového výfuku vydatné porce oxidu uhličitého? Tak přijměte upřímné díky, protože jste zachránili svět!

Andrew Holt testoval v laboratořích edmontonské University of Alberta látku, od které si sliboval účinnější léčbu Parkinsonovy choroby. S výsledky pokusů si nevěděl rady. Nadějná molekula v laboratorních testech záhadně nabírala na síle.

Bakterie Wolbachia prosluly jako mistři machiaveliánské manipulace. Nejnovější objev australských vědců ale dokazuje, že svým obětem nakonec protrpěné příkoří kompenzují ochranou před smrtícími onemocněními.