Inženýři z NASA vyprojektovali osobní tichý dopravní prostředek. Jde o hybrid mezi vrtulníkem a letadlem u něhož funkci startovací a přistávací rampy zajišťují čtyři ocasní křídla.

Japonskí vedci predstavili nový hydrogél. V porovnaní so svojou konkurenciou je mnohonásobne pevnejší, tvarovateľný a navyše má zaujímavé samoregeneračné schopnosti. Výrobu vraj za tri minúty zvládne každá manželka doma v kuchyni. Ak má však tie správne prísady. Ponúkame recept.

Tasmánští ďáblové medvědovití díky své rvavosti čelí pozoruhodné a velmi vražedné infekční rakovině. Ošklivé obličejové nádory vznikly u jednoho ďábla před asi 20 lety ze Schwannových buněk, které obalují periferní nervová vlákna.

Climate Research Unit v Norwichi na University of East Anglia je kromě NASA asi nejvýznamnější klimatologické pracoviště na světě.

Nejstarší případ lepry a zároveň i důkaz dokládající nepravost tzv. turínského plátna odhalili vědci v krajně neobvyklém „rubášovém hrobě“ poblíž Jeruzaléma.

V městech, jejichž ulicemi se budou prohánět „ekologická“ auta na biolíh, se bude těžko dýchat. Zvláště pak v zimě.

Energie čerpaná z hloubi Země může být nebezpečná. V poslední době byly „odpískány“ hned dva projekty.

Umělá krev je v kurzu. Nejvíce novinek nabízí army shopy, prodejny líčidel a maskérny. V oblasti funkčních náhražek skutečné krve byla delší dobu pauza, nyní ale prestižní Sborník Americké akademie věd informuje o průlomu ve výrobě sRBC, kvazi buněk z lidského hemoglobinu a kravského proteinu. Výsledný produkt je měkký, pružný a výkonové parametry přenosu kyslíku jsou na úrovni přirozených erytrocytů a s jedním bonusem navíc – umělé krvinky mohou sloužit jako nosiče léků.

...pravidelně a často, podlehne, podobně jako člověk, závislosti na alkoholu. Dvě americké bioložky podrobily octomilky dlouhé řadě experimentů, aby našly odpověď na otázku, v čem se ukrývá magická síla přitažlivosti jinak nechutného etanolu.

Ženy mají větší cit v prstech jen díky tomu, že jejich prstíky jsou obvykle menší než mužské.

Když kolonie tropických kočovníků Dorylus molestes přijde o královnu, tak se osiřelé dělnice buď odhodlají k výchově malého počtu vlastních samců anebo se ve většině případů elegantně připojí k sousední kolonii, kde dožijí ve službě příbuzné královně.

Nové analýzy ledovcových jader z Východní Antarktidy mluví jasně. V nejmladší době meziledové - čili před 125 tisíci lety - bylo v Antarktidě o 6 stupňů Celsia tepleji, než dnes!

Vojenští vizionáři uspořádali úžasnou hru pro uživatele světové sítě k poctě kulatého výročí internetu. Tým Media Lab z MIT sehnal GPS souřadnice 10 červených balónů na území USA za pohádkových 9 hodin.

Ve filmu „Den poté“ nastala doba ledová a vše zmrzlo „na kost“ za několik týdnů. Vědci nyní odhalují, že tento scénář nemusí být daleko od pravdy.

O zvláštních, i když běžných rybkách a jejich ještě zvláštnější formě rozmnožování, ve které hraje táta téměř mámu. A přitom některé své potomky živí a jinými se živí.

Michael Hanlon a Ivan Semeniuk prezentují v New Scientistu pesimistický a lehce optimistický pohled na možný vývoj situace kolem pilotovaných vesmírných misí. Ke komu z nich se přikloníte?

Rakovina má dlouhé prsty. Přinejmenším občas mohou nádory v rodičích ovlivnit děti, třeba průnikem skrz placentu nebo zmutováním spermií.

Asteroid, který nedávno explodoval 15 kilometrů nad jižním Sulawesi, znovu káravě připomněl naší bezmocnost vůči kosmickému kamení v našem nejbližším okolí.

Překvapení se dočkali brazilští vědci pod vedením Julia Bicca-Marquese z university v Porto Alegre při výzkumu vřešťanů černých. Vřešťani se živí listím stromů. Jídelníček si zpestřují jen ovocem, ořechy a květy, a byli proto považováni za přísné vegetariány. Pokud přeci jen tu a tam snědli nějakého brouka nebo pavouka, pak to bylo omylem, když se jim připletl do rostlinné potravy a opice si ho nevšimly.

Pavouci jsou lovci. Mezi 40 000 známých druhů pavouků si jich jen asi 40 občas zpestří masitou stravu popíjením nektaru z květů. Proto vědce zaskočil objev pavouka, který je ryzí vegetarián.

Alespoň podle dnešního tlaku přírodního výběru na náš vlastní druh. Naši potomci se budou určitě nějak lišit, i když se dá jen obtížně předpovědět v čem konkrétně.

Překvapivá studie chování metanu v podmínkách svrchního zemského pláště zpochybňuje výhradní postavení fosilií při vzniku ropy.

Podivuhodná tyčinkovitá bakterie má zřejmě na povel vznik zlatých nuget a spoustu dalších věcí kolem sloučenin s těžkými kovy. Zlatokopové budoucnosti budou podle všeho zdatní v mikrobiologii.

Izraelští vědci vytvořili z biomolekul (řetězců DNA a enzymů) systém, který se podobně jako počítač dokáže pomocí algoritmů matematické logiky dopracovat k správné odpovědi.

V mořích, zvláště těch jižních, ale také ve východním Pacifiku, je železo pro růst planktonu limitujícím faktorem. Smog by v tomto směru mohl být přínosem, hraje totiž roli při utváření prachových nanostruktur a zvyšuje reaktivitu železa přítomného v mracích. Dostatek železa ve „stravitelné“ formě by mělo znamenat, že se začne dařit mořským sinicím a ty by na oplátku měly z atmosféry odčerpávat oxid uhličitý - „skleníkový“ plyn.

Špeh, zbraň nebo záchranář? Zlatohlávci řízení lidským operátorem pomocí voperovaných elektrod a vysílačky jako hračky naznačují možnosti hmyzích kyborgů blízké budoucnosti.

Je posledný deň tohtoročného leta, možnosť bilancovať. Ako po uplynulé roky, aj teraz sa médiami šíri správa o roztápajúcom sa arktickom ľade. V septembri sa zmenšuje jeho rozloha na minimum, je čas „udržiavať paniku“. Toto leto bolo v Arktíde tretie najhoršie. „Situácia je vážna, nie však zúfalá“.

Tání grónského ledovce patří mezi varovné signály současných klimatických změn. Jeho jednotlivé ledové vrstvy však skrývají záznam dramatičtějšího oteplení v době, kdy člověk klima určitě neovlivňoval.

V důsledku znečištění atmosféry poklesly za posledních padesát let ve východní Číně mírné dešťové srážky o plnou čtvrtinu. To má závažný dopad nejen na zemědělství. Méně vydatné deště přispívají i ke zdravotním problémům obyvatel a samy dále zasahují do změn klimatu.

Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.

Mikročip s biologickou laboratoří na výrobu heparinu dokáže skoro totéž jako jednoduchý Golgiho aparát. Kdy se dočkáme umělé buňky?

Voda v mořích a oceánech je v neustálém pohybu. Pohánějí ji větry i mořské proudy. Fyzikové z California Institute of Technology John Dabiri a Kakani Katijová došli k závěru, že do pohybu vodních mas významně zasahují i mořské medúzy.

Led se hýbe, hýbal se a hýbat se i bude. Data z prehistorického ledovce v kanadské Arktidě odhalují dramatické změny rychlosti odlamování ledu.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Vykopávky v centrálním Peru odkryly pozůstatky hostiny na dýňovém a tykvovém nádobí. Zdá se, že tehdy byly v kurzu maniok a brambory.

Dějiny atmosférického skleníkového efektu jsou dějinami nedorozumění, omylů, nespolehlivých a nepřesných přístrojů a podvodů. Pro uvedení na pravou míru přinášíme přehled zpracovaný německým chemikem Ernstem Georgem Beckem.

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Snaha prežiť a odovzdať svoje genetické posolstvo v štafete generácií ďalej je hlavným motorom evolúcie života na zemi. Tento motor poháňa rôzne organizmy po rôznych, často sa rozdvojujúcich vývojových cestách. Niektoré sú slepé a iné zas vedú k prekvapujúcim riešeniam problému ako prežiť. Známy mexický druh mloka je dôkazom, že dorásť do úplnej dospelosti vôbec nemusí byť výhodné. Vedci už desaťročia hľadajú spôsob ako podrobne preskúmať a pre ľudské zdravie využiť mechanizmy, ktoré telo malého obojživelníka obdarili neuveriteľnými regeneračnými schopnosťami.

Zobák papagájov a čeľuste novoobjaveného druhu dinosaura majú podobný tvar. Je to rovnaké evolučné riešenie luskáčika na tvrdé orechy?

Mikroorganizmy tvoria asi tretinu pozemskej biomasy. Odhad predpokladá existenciu asi 3 miliónov druhov, z ktorých zatiaľ poznáme necelých 8 tisíc. Niektoré z nich dokážu žiť, alebo aspoň v hybernovanom stave existovať v extrémnych podmienkach. Po desiatky až stovky tisícov rokov, čo potvrdili aj novoobjavené baktérie zamrazené v trojkilometrovej hĺbke grónskeho ľadovca.

A co na to krajina? Přesvědčte se sami.

Již dlouhou dobu jsme svědky názorových kontroverzí řešení energetické budoucnosti ve světě. Od dob protijaderných mírových manifestací dával „zelený“ svět velmi jasně najevo odpor k jaderné energetice. Nutno říci, že se mu s využitím senzacechtivosti médií a strachuplné propagandy dařilo svými názory prosáknout až do nejvyšších politických kruhů. Populismem postižení politici pak bez ostychu zamítají vlastně velmi rozumné řešení jádra jako podstatné části budoucího energetického mixu a „na oko“ odstupují od svých jaderných programů.ˇ

Čeští vědci vydali Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin - dokument shrnující dosavadní zkušenosti s geneticky modifikovanými rostlinami. Nezapřeli přitom Cimrmanovského ducha.

Američtí ekologové Holly Jonesová a Oswald Schmitz z Yale University v New Havenu vyvracejí ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PLoS ONE tradovanou představu, podle které současné lidstvo páchá na přírodě nenapravitelné škody.

„Základními nositeli vědy a výzkumu musí být vysoké školy v těsné součinnosti s aplikační sférou. Požadujeme optimalizovat působnost Akademie věd ČR a postupný přechod vybraných pracovišť AV, zejména v oblasti technických a přírodních věd na vysoké školy, především tam, kde tyto vysoké školy mají vysoký potenciál spolupráce s aplikační sférou.“ˇ

Poučný příběh o tom, jak se z noční můry archeologů nestal trh plenitelů vykopávek, ale světová síť obchodu s výtečnými padělky.

Americký meteorolog Anthony Watts dokumentuje řadu let kvalitu meteorologických stanic v USA. Po vyhodnocení 865 stanic z 1221 (70 %) dospěl k závěru, že jsou nespolehlivé. 11 % měří s chybou větší jak 5 °C, 58 % s chybou mezi 2 a 5 °C. Otřesný výsledek.

Lužická kultura a příbuzné kultury přetrvávají hluboko do protohistorické doby. Kolem žádné jiné pravěké kultury nevzniklo tolik diskusí o její etnické příslušnosti. Vyhrotily se dokonce natolik, že mívaly dohru mezi diplomaty. Během nacistické éry šlo především o to, aby lužická kultura byla vyloučena z etnogeneze Slovanů.

Chceme vás seznámit se zcela novou a jednoduchou technologii včelaření, která (jak naznačují naše dosavadní výsledky) může zabránit možnosti propuknutí parazitóz i moru včelího plodu ve včelstvech a pomůže efektivně zabránit nežádoucímu plodování včelích matek v zimním období.