Výrobce raketových motorů Ursa Major vyvíjí praktický hypersonický motor Draper pro zbraňové systémy. Jeho zásadní předností je nekryogenní kapalné palivo. Draper spaluje kerosin s peroxidem vodíku, což dramaticky usnadňuje jeho provoz a logistiku. Za méně než rok dotáhli Draper od začátku vývoje k zážehovým testům.

Představte si, že byste mohli mít 3D tiskárnu neustále u sebe. V kapse nebo třeba v příručním zavazadle. Bleskurychle by tiskla objekty z pryskyřice, kdykoliv si jen vzpomenete. V zaměstnání, na výletě, ve škole. Vědci a inženýři na tom už pracují. Prototyp 3D tiskárny na čipu funguje, vývoj pokračuje.

Společnost Airbus vstoupila do závodu ve vývoji velkých autonomních bojových dronů konceptu Loyal Wingman. Jak ukazuje nedávno představený model dronu Airbus Wingman v životní velikosti, letectva západních zemí se mohou těšit na výkonné a přitom relativně levné letouny.

Jihokorejští vědci zkombinovali běžně používané suroviny a vytvořili materiál, který by mohl nahradit mnohé obalové plasty. Prý je dostatečně pevný, voděodolný, přesto bezpečně biodegradovatelný i v mořském prostředí.

Metamateriály se opět předvedly. Nový metapovrch s niobátem lithia je klíčovým prvkem nové technologie, která v podobě velmi tenkého filmu konvertuje fotony infračerveného záření přímo na viditelné světlo. Jen tak. Brýle s takovým filmem by umožnily vidět v noci podobně dobře jako s dnešním drahým a těžkým vybavením.

Tvůrci legendárních mrakodrapů Burdž Chalífa v Dubaji nebo třeba Willis (Sears) Tower v Chicagu společně s konstruktéry gravitačních baterií Energy Vault navrhují postavit mrakodrapy až kilometrové výšky s bateriemi, které by byly založené na pohybech velkých závaží anebo přečerpávání vody.

Představte si, že by se velké bojové nebo průzkumné drony nemusely vracet na základnu, kde by čerpaly energii nebo palivo. Pozemní systém by jim posílal energii bezdrátově, na velkou dálku, v podobě elektromagnetických vln. Drony by mohly operovat skoro donekonečna. Přesně na tomhle teď DARPA pracuje.

Těžký průmysl často využívá teploty nad 1 000°C, má ohromnou spotřebu energie a přitom stále jede na fosilní paliva. Co kdyby ho ale pohánělo Slunce? Převratná solární tepelná past, založená na křemeni a karborundu, velkolepě prolomila hranici 1 000°C pro tento typ zařízení. Těšte se na solární ocel, cement nebo sklo!

Ačkoliv důvody zatím nejsou příliš jasné, srdce dětí předškolního věku si při učení získají spíše roboti než lidé. Děti by je raději měli za důvěrníka, který zná jejich tajemství, za kamaráda a také za učitele. Právě robotům více tolerují chyby a nedomnívají se, že by to roboti dělali schválně. Pedagogové mají každopádně nad čím přemýšlet.

Nanoinženýři vytvořili rekordně tenké čočky, jejichž výška činí pouhých 0,6 nanometrů. Dosavadní rekordně tenké čočky z roku 2016, jejichž tloušťka byla 6,3 nanometrů, předčí více než desetkrát. Ohýbají jen červené viditelné světlo, což otevírá prostor pro zajímavé aplikace, jako je rozšířená realita.

Přicházejí organoidní čipy. FinalSpark vyvinuli biopočítač s lidskými mozkovými organoidy o velikosti asi poloviny zrnka máku. Zařízení Neuroplatform, které je možné odměňovat dopaminem, je připojené k cloudu a můžete si koupit jeho počítačový čas. Je to úsvit éry brainoware a svět už nikdy nebude jako dřív. Mají mozkové organoidy vědomí? A kdo nemá?

Nový metamateriál exceluje v tom, co mají metamateriály nejraději. Dělá si legraci ze selského rozumu. Téměř přes něj není vidět, ale přitom propustí ještě více světla, než obyčejné sklo. Jeho důmyslná mikrostruktura interpretuje fyzikální zákony vyloženě zlomyslným způsobem.

Revoluční raketový pohon aerospike pracuje v širokém rozmezí nadmořských výšek. Mohl by dostat kosmoplán ze startovací dráhy až na orbitu. Zatím se nejdál dostal startup Polaris, který zahájil úplně první letový test s lineárním aerospike pohonem. Prototyp MIRA I se ale zřítil při startu, ještě před spuštěním pohonu aerospike. Polaris zamáčkl slzu a jede dál.

Recyklace betonu je svízelnější, než by člověk myslel. Tým odborníků z Cambridge vyvinul nový postup, díky němuž lze důmyslně recyklovat starý beton v elektrické obloukové peci pro recyklaci oceli. Pokud se k tomu použije energie z obnovitelných zdrojů, je výsledkem zázrak, čili uhlíkově neutrální cement.

Skepticky o činnosti skeptiků ze spolku Sysifos

Tým společnosti Anthropic vymyslel důmyslný algoritmus, s jehož pomocí lze do jisté míry zkoumat, které skupiny umělých neuronů inteligence Claude 3 Sonnet mají sklon být aktivní při určitých zadáních. Je to sonda do myšlení pokročilé generativní inteligence střední velikosti.

Termosolární elektrárny obvykle ukládají získané teplo do tavených solí. Mají sice vhodné fyzikální vlastnosti, ale také řadu nevýhod. Pozoruhodnou alternativu tavených solí představuje sopečný popel. Mohl by se stát novým praktickým materiálem pro uložení termální energie. Stačí si ho nasbírat někde u sopky.

Spoofingové útoky představují vážnou, potenciálně smrtící hrozbu letecké i námořní dopravě. Velká Británii vyvíjí účinnou obranu v podobě kvantového systému Quantum Inertial Navigation System (Q-INS), který by se měl stát záložní navigací. V současné době probíhají testy na palubě letounu RJ100 Airborne Technology Demonstrator.

Lithium se stalo jedním z nejvíce problematických prvků dnešní doby. Poptávka stoupá, vývoj alternativních řešení zabere nějaký čas. Nouzovým řešením se mohou stát nové zdroje tohoto alkalického kovu, s nimiž jsme původně nepočítali. Nedávno se překvapivě ukázalo, že masivním zdrojem lithia může být odpadní voda z frakování zemního plynu v oblasti Pittsburghu.

Warpový pohon je sice možné spočítat z Einsteinových rovnic gravitačního pole, ale jeho realizaci nejspíš věřil jen málokdo. Až doposud to vypadalo, že bychom potřebovali exotické částice či mechanismy, které nejspíš ani neexistují. Časy se ale mění. Objevil se návrh warpového pohonu, který nevybočuje z mainstreamové fyziky.

Sestřelovat laciné drony za pár tisíc dolarů sofistikovanými protivzdušnými střelami, jejichž cena se pohybuje v milionech dolarů, je ekonomicky i vojensky sebevražedné a dlouhodobě neudržitelné. Jedním z řešení jsou energetické zbraně jako vyvíjený britský systém Radio Frequency Directed Energy Weapon (RFDEW), který (poněkud netradičně) operuje v oblasti rádiových vln.

Australská společnost Hysata vyvinula extrémně účinný kapilární systém pro elektrolýzu vodíku, který je mnohem účinnější než jiné srovnatelné technologie. Technologie je založená na eliminaci bublin, které jinak sabotují elektrolýzu vodíku navyšováním elektrického odporu. Hysata teď směřuje k výrobě vodíku ve velkém.

Tvůrci proudového létajícího motocyklu P2 Speeder Mayman Aerospace nahradili lidského pilota pokročilou inteligencí Skyfield. Vznikl autonomní letoun Razor VTOL, s nímž se počítá pro vojenské účely. Může fungovat jako šikovný náklaďák, sofistikovaný cvičný cíl, výkonný průzkumný letoun, levná střela s plochou dráhou letu anebo autonomní bitevník s protitankovými střelami.

Nevěřili byste, co všechno se vejde do kousíčku mozku o velikosti zrnka máku. 57 tisíc mozkových buněk, 230 milimetrů krevních cév a 150 milionů synapsí. Detailní mapa něčeho takového by jen tak nevznikla bez zapojení výkonné umělé inteligence. Výsledkem je doposud nejrozsáhlejší 3D rekonstrukce struktury lidského mozku.

Minihra Borderlands Science! zdařile propojila vědce, herní vývojáře a obrovskou masu hráčů, kteří se stali občanskými vědci a ani to moc nebolelo. Úspěšný projekt ukazuje cestu pro popularizaci výzkumu a sbližování odborníků s veřejností. Jak je vidět, klíčem je odvaha zkoušet nové věci.

Izraelská společnost BaroMar navrhuje uskladňovat energii pro rozvodné sítě v bateriích se stlačeným vzduchem. Díky ponoření do několikasetmetrové hloubky mohou být jednoduché a tím pádem velmi levné. Vhodných lokalit u pobřeží je prý spousta. Brzy by měli spustit pilotní projekt na Kypru.

Anduril Industries představili celou novou rodinu systémů pro elektronický boj Pulsar. Je vybavená umělou inteligencí, která používá algoritmy rychlého radiofrekvenčního učení (RFML), pro co nejrychlejší analýzu nových typů hrozeb na elektronickém bojišti. Vývoj proběhl z valné části ve skrytu, Pulsary již prý mají k dispozici vybrané americké jednotky.

Američtí vojenští vývojáři DARPA vyvinuli velké autonomní podmořské plavidlo Manta Ray, které svým názvem ani designem nezapře podobnost s elegantními parybami. Informací je poskrovnu, ale Manta Ray se nejspíš připravuje na náročné dlouhodobější mise pod mořskou hladinou. Takové plavidlo přijde velmi vhod.

Přírodní diamanty rostou věky a syntetické diamanty několik dní. V obou případech jsou nutné extrémní teploty a tlaky. Nový postup výroby diamantů v kapalném kovu vystavenému metanu a vodíku, to zvládne za desítky minut. Sice stále vyžaduje vysokou teplotu, ale zároveň probíhá při normálním tlaku.

Létající robot BionicBee společnosti Festo připomíná včelu o délce a rozpětí křídel přes 20 centimetrů. Do včelího úlu by se nevešla, zato umí autonomně létat v hejnu, přičemž hejnové chování řídí centrální počítač. Je to významný milník ve vývoji autonomního letu i hejnových inteligencí.

Iontronický memristor je umělá synapse o velikosti 150 krát 200 mikrometrů, která napodobuje prostředí, v němž probíhají kouzla nervové soustavy, tedy v podstatě solný roztok. Tento typ synapse by mohla využít slibně se rozvíjející neuromorfní iontronika, která sází právě na fyziologický rozměr biomimetických výpočetních systémů.

Vojenští vývojáři DARPA a US Air Force poprvé vypustili letoun pilotovaný umělou inteligencí program ACE. Nad leteckou základnou Edwards se inteligence střetla v simulovaném souboji s lidským pilotem. Pilotní inteligence obstála skvěle a otevřela cestu k dalšímu vývoji pilotních inteligencí.

Sodík je mnohem běžnější než lithium. Mohl by se stát ingrediencí pro novou generaci nabíjitelných baterií, ale parametry sodík-iontových baterií zatím nebyly příliš přesvědčivé. Nová sodík-iontová baterie spojuje anody typické pro baterie s katodami vhodnými pro superkapacitory.

Když děláte míchaná vajíčka, musíte nejdříve vajíčka rozbít a až pak si pochutnáte. Dlouhodobé vzpomínky se vytvářejí podobně. Neurony v hippokampu nejprve vyvolají zánět a rozbíjejí DNA a poté ji opravují, aby se mohla vytvořit seskupení neuronů, která uchovají vzpomínku na dlouhou dobu. Matička Příroda opět improvizovala.

Americké námořnictvo by rádo co nejrychleji získalo účinný mikrovlnný systém pro obranu lodí. V roce 2026 by mělo dojít na námořní testy vyvíjeného systému METEOR. Měl by fungovat proti dronům a podobným levným cílům, ale také proti balistickým protilodním střelám, které lze očekávat od technologicky vyspělých protivníků.

Stavebnictví se topí v problémech. Řešení by mohly přinést robotické minitovárny s nízkými kapitálovými náklady, které nabízejí úspory na práci a ještě větší na dodavatelských řetězcích a logistice. Automated Architecture (AUAR) s nimi chtějí v roce 2030 stavět 75 tisíc nízkoenergetických domů ročně.

Grafen je sice stále úžasný, ale o pozornost světa se perou další 2D materiály. Novinkou z výhně objevů materiálových vědců je zlaten od týmu švédské Linköpings universitet, 2D materiál z jediné vrstvy atomů zlata. Mohl by se uplatnit jako velmi výkonný katalyzátor rozmanitých procesů nebo třeba při výrobě elektroniky.

Prostá kokální sinice obsahuje fascinující strukturu, kterou je vytváření molekuly běžného enzymu citrátsyntázy. Elektronový mikroskop ukáže elegantní Sierpińského trojúhelníky, jednoduchý, ale uhrančivý fraktální tvar. Nejlepší na tom je, že to zřejmě vzniklo pár jednoduchými mutacemi a nejspíš to k ničemu neslouží. Čirá estetika na molekulární úrovni.

Finští Vantaan Energia vybudují masivní podzemní úložiště tepla Varanto, v hloubce kolem 100 metrů pod městem Vantaa. Tvoří ho 3 umělé jeskyně, které budou naplněné vodou, díky zvýšenému tlaku ohřátou až na 140 °C. Varanto udrží dostatek tepla na vytápění středně velkého finského města po dobu 1 roku.

Ryby se mohou potopit do hloubek kolem osmi kilometrů. Možnosti savců včetně člověka jsou omezenější. Přesto představují ponory do hlubin jeden z nejúžasnějších výkonů, jakých se můžeme stát v živočišné říši svědky.

Výzkum mimozemsky vypadající kokolitky Braarudosphaera bigelowii a jejího tajuplného endosymbionta, sinice UCY-A, přinesl překvapivý objev. Podle všeho jsme svědky probíhajícího zrodu organely pro fixaci dusíku, takzvaného nitroplastu. Budoucí organela už má synchronizovaný růst s hostitelskou buňkou a používá proteiny, které jí buňka vyrábí.

Jen málokdo nezná vztek. Emoce se utrhnou ze řetězu, vidíme rudě a mozek jede na autopilota. V takové situaci si vědomí může tak maximálně přát, aby nedošlo na nenapravitelné nebo nákladné škody. Japonští experimentální psychologové nabízejí jako pomůcku pro zvládání vzteku papír, tužku a špetku magie. Klidně si zkuste sami.

Magnetická levitace vypadá jako zázrak, ale je zcela reálná. Problém je, že obvykle vyžaduje vnější zdroj energie nebo se s ní pojí technické potíže. Tým japonského institutu OIST upravil grafit, který je diamagnetický, ale jeho levitace je jenom velmi dočasná, kvůli rušivým elektrickým proudům. Nový materiál obsahuje částice grafenu obalené křemenem a levituje jako o život.

Protilodní podzvuková stealth raketa AGM-158C LRASM je ve službě od roku 2018. Zároveň je ale stále ve vývoji, hlavně pokud jde o její autonomní a týmové schopnosti. Nedávný a úspěšný test 12th Integrated Test Event (ITE-12) poprvé předvedl, jak tyto střely operují v týmu.

V pondělí 8. dubna se nad úzkým pruhem Spojených států, od Texasu po Maine, na pár minut zatmí Slunce. Dávné úzkosti se vyvalily v podobě záplavy konspirací, které bez problémů nabalily další spuštění LHC v CERNu, blouznění okultisty horolezce a jednu skulpturu, darovanou s dobrým úmyslem.

Mohl by si dron v krajině sám shánět energii? Proč ne, když se dokáže nabíjet z drátu elektrického vedení. Přesně tohle umí „parazitický“ dronový systém, který vyvíjejí na dánské Syddansk Universitet pro inspekce elektrické rozvodné sítě. Důmyslný nápad by ale mohl mít daleko širší využití. Elektrické dráty jsou skoro úplně všude.

Experimenty s přesvědčováním mezi lidmi a mezi člověkem a generativní inteligencí nemilosrdně ukázaly, že tam kde lidé tragicky selhávají a nejsou schopni přesvědčit druhé, i když o nich mají základní demografické informace, generativní inteligence se stávají zázračnými mašinami na přesvědčování. Vymluvily by i tele z vola.

Želvušky jsou nejdrsnější živočichové, jaké známe. Vydrží věci, které by nás zabily, kdybychom na ně déle mysleli. Co kdybychom si jejich triky vypůjčili a zapracovali na vlastní odolnosti? Mezinárodní výzkumný tým to udělal a zjistil, že speciální ochranné proteiny želvušek fungují v lidských buňkách podobně a chrání je před strastmi okolního prostředí.

Každý ví, že Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Ne každý ví o výchově hudebníků elektrickými šoky a o nabíjení nemocných. A jen málokdo tuší hluboké spojitosti jeho životních témat. Jejich cesta vede z Théb přes Athény, Paříž a Helvíkovice do Louky u Znojma a Přímětic. Od blesku a vína přes filosofii a teologii k bleskům, hudbě, léčení a vínu.

Fyzik Heinrich Barkhausen v roce 1919 jako první předvedl přízračné praskání magnetické laviny, která doprovází magnetizování feromagnetického materiálu. Po více než 100 letech jeho moderní nástupci zjistili, že ve vhodně zvoleném materiálu mohou Barkhausenův šum vytvářet nesmírná množství současně probíhajících tunelových jevů.