Inženýři MIT vymysleli M–Blocks, kostky poháněné setrvačníkem, které se hýbou, skládají do 3D tvarů a někdy také létají vzduchem. Metamorfující roboti z tekutého kovu jsou zase o něco blíž.

Nejen rosnička šplhající po žebříku dokáže předpovídat počasí. Spolehlivě to dokáže i některý hmyz.

Počítače jsou čím dále rychlejší, simulace na nich prováděné stále komplexnější. Ale jedno jim chybí a ani nejlepší programátoři dneška to svým výtvorům nedokáží předat – lidskou invenci, schopnost improvizovat a nacházet nečekaná řešení. To všechno vedlo vědce k založení crowdsourcingového projektu na léčbu rakoviny.

Velké porosty invazní toxické tolity pletou slavné motýly monarchy, kteří na ně kladou vajíčka a tím své snůšky odsoudí k zániku. Naštěstí, tolitu v Eurasii rády požírají housenky zobonosců a teď si to zkusí i v severní Americe.

Alespoň pokud jde o jejich matematiku. Zdá se, že oceánské víry mají ostře vymezené hranice, po nichž krouží mořská voda, tak jako krouží fotony po fotonové sféře černých děr v hlubokém vesmíru. Pozření planety oceánským vírem se ale bát nemusíme.

aneb slepice v reklamě a stereokamera v praxi

Koncept Hyperform dovoluje vytisknout větší objekty v podobě úsporně namačkaných spojitelných článků. Ty si pak uživatel poskládá ručně, třeba do podoby elegantního lustru.

Máte doma MP3 a přemýšlíte, co s haldou nepotřebných audio CD? Možná se budou hodit k čištění splaškových vod.

Když nejsou peníze na nové letadlové lodě, možná se budou hodit podmořské bezpilotní transportéry. V krizových oblastech by z nich měly operovat průzkumné, bojové, i záchranné drony.

Stačí si pohrát s dopanty, tedy látkami, které ovlivňují elektrické vlastnosti materiálu při výrobě tranzistorů. Změny jsou pak jen na atomární úrovni. Ani detailní prohlídkou integrovaného obvodu nezjistíte, že vás mrzce zradí.

Zatímco ledním medvědům v Arktidě jejich kry tají, polárníky na Antarktidě sužují problémy zcela opačné. Od roku 1970 se tamní led nechová podle prognóz a nebývalým tempem roste. Antarktida má letos znovu našlápnuto k dalšímu rekordu. Oceánograf Jinlun Zhang se s jevem vymykajícím se trendu globálního oteplování popasoval. Čím? Větry!

aneb všechno už tu jednou bylo

US Army nedávno vyvinula mobilní laboratoře FDHS (Field Deployable Hydrolysis System), které lze odvézt do Sýrie a zapojit je tam do likvidace chemických zbraní. Jedna taková laboratoř zničí 5 až 25 tun chemických bojových látek denně.

Ve Stanfordu dělají nanoproužky z grafenu pro grafenové tranzistory na šabloně z DNA. Je to počátek průmyslové výroby grafenové elektroniky?

Náročné vrty mořského dna a další analýzy odhalily oblast Tamu Massif na podmořské plošině Shatsky Rise jako největší sopku planety Země a zároveň jednu z největších sopek Sluneční soustavy.

Tato hypotéza má dva háčky. Za prvé, oceány reagují se zpožděním. Za druhé, nelze srovnávat vrstvy oceánu, které mají různou tloušťku.

Dříve se říkalo: „H2S, páchne jako pes!“ Řeč byla o sulfanu, dříve sirovodíku. Stejně jako se slůvko „sulfan“ nehodí do říkanky o zápachu a psovi, stejně tak nemoderní je předsudek, že sulfan dokáže jenom smrdět. Ukazuje se totiž, že sulfan funguje nejen jako přenašeč signálu v buněčné komunikaci, ale zajímavý je také pro léčbu celé řady chorob spojených se stářím.

Pokud se americké jednotky rozhodnou pro omezené letecké údery na sklady chemických bojových látek, mohou k tomu použít speciální pumy. Ani s nimi to ale nebudou mít jednoduché.

Crowdfundingový projekt Sprayable Energy nabízí kofeinový sprej pro okamžitou aplikaci na kůži. Kdy se asi něco podobného objeví u nás?

aneb "Už Staří Římané..."

Švédští chemici díky svému lajdáctví v laboratoři dokázali připravit velmi dlouho očekávaný materiál. Dokonale suchý práškovitý uhličitan hořečnatý se skvělou schopností absorbovat vodu ponese jméno upsalit.

Pohled na parkoviště a ucpané ulice ve velkoměstech přivedl inženýry z Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) k vyprojektování skládacího elektrického auta pro cesty do práce, za nákupy a zábavou. Mělo by se stát integrální součástí veřejného dopravního systému hlavních městských dopravních tras.

Není žádným tajemstvím, že americká armáda v posledních dvou dekádách významně investovala do vývoje nových laserových technologií. Nyní se zdá, že tato snaha je blízko skutečnému bojovému nasazení.

Vdechne milovník technologií budoucnosti nový život projektu pneumatické přepravy? Anebo mu ve výstavbě Hyperloopu mezi Los Angeles a San Franciskem zabrání banální problémy spíše technického rázu?

Novozélandské úřady svolily. Experimentální verze stroje Martin Jetpack může absolvovat zkušební let s pilotem a příští rok by se měla objevit na trhu.

Pyrotechnici jistě uvítají nabídku cvičit s věrnými atrapami min v životní velikosti, zatímco lidé ze zaminovaných oblastí zase určitě ocení možnost bezpečně poznat rizika, která jim hrozí.

Omluvte, prosím, malinko zavádějící nadpis, který se snaží upoutat poněkud na úkor věcné správnosti. Data se nebudou ukládat na papírovou poštovní známku, ale na nový RRAM čip o velikosti poštovní známky.

Dvě robotické novinky určené záchranářům. Evrospská platforma DALER je letadélko, které může svými křídly otáčet. I když nemá kola, pohybuje se v terénu poskakováním. Americká novinka STAR létat neumí, je ale mnohem menší, hbitější a levnější.

Nově objevená tchajwanská vosička Hydrophylita emporos se ráda vozí na motýlicích a ještě jim za odměnu pojídá vajíčka.

Zatím těžko říct. Podle nových propočtů by to ale mohly pohodlně stihnout, pokud by kdekoliv v Mléčné dráze vznikla schopná civilizace před déle než 10 miliony let.

Lety do kosmu jsou velmi nákladné i kvůli tomu, že si všechno "palivo" vezeme sebou. Hybridní motor Sabre to může změnit.

Vypadá jako prapradědeček Terminátora, pohybuje se jako bázlivé malé dítě a přesto je to horký favorit na vítězství v soutěži DARPA. Řeč je o posledním produktu dílny Boston Dynamics, humanoidním (myšleno hodně přeneseně) robotovi Atlas

Kniha sepsaná neznámým písmem v neznámem jazyce o nejasných věcech podle počítačové analýzy komplexnosti obsažené informace není úplný blábol. Vojničův rukopis má smysl luštit, i kdyby to měl být sborník středověkých lechtivých vtípků.

Neuplynul ani měsíc od doby, kdy výzkumníci z University of Washington předvedli netradiční využití Wi-Fi signálu k zhasínání světla a přepínání programu televize pomocí gest, jak to již před nimi uměl Fantomas, a již je jejich kolegové z MIT trumfli. Dívají se co se děje za zdí, skoro jako Superman.

Také jste podlehli kouzlu filmů z dílny BBC moderovaných sirem Davidem Frederickem Attenboroughem a uvěřili, že varani si v tlamě a slinách pěstují bakterie, kterými své oběti zabíjejí? Americko-australský tým vědců si to ověřil a naznal, že to je nesmysl.

Ohromné množství plastového odpadu v oceánu vytváří zcela unikátní prostředí pro život, plastisféru. Jak se asi žije v mikroskopické plastové divočině?

Tak asi tohle si řekli inženýři z Tesla Motors, když minulý týden představili systém pro výměnu baterií u elektromobilů, díky níž je zastávka u benzínové, chtěl jsem říci elektrické, pumpy rychlejší než klasické tankování. Výměnu zvládnou za 90s, zkoušel jsem je porazit, ale nepovedlo se mi to, natankovat plnou mi trvá déle.

Světe div se, nesmírně pomalý a rozvážný pohyb kontinentů o sobě dal vědět u evropského pobřeží Atlantiku. Takříkajíc v přímém přenosu tu vzniká subdukční zóna, kde se zanoří oceánská kůra pod pevninskou. Nakonec se tu zřejmě srazí dnešní Iberský poloostrov s východní Severní Amerikou, tak za 220 milionů let.

Spalováním uhlí nejenže přibývá skleníkových plynů. Ale také z atmosféry mizí kyslík. Neblíží se den, kdy lidstvo kvůli hypoxii upadne do mdlob jako v pohádce o Šípkové Růžence?

Geofyzikální průzkum dna galilejského jezera nečekaně odhalil velkou kuželovitou stavbu z čedičových kamenů, podle všeho starou několik tisíc let. Co to asi postavili lidé starší doby bronzové?

aneb znovuobjevení a patentování kola

Synchrotronová pracoviště odhalují strukturu římského podmořského betonu, který odolal oceánu už 2 tisíce let. Snad se nám konečně povede v tomto směru Římany důstojně napodobit.

Těžko říct, ale pokud to opravdu dělají, pár věcí by se tím vysvětlilo. A pozemšťanům by nesmírně stouplo sebevědomí, protože bychom měli planetární klima v kapse.

Ruští vědci je měli najít na Sibiři, čímž se přiblížila možnost vytvoření živého mamuta. Tak to zaznělo včera v hlavních večerních zprávách. A protože lidé naší nejsledovanější televizi hodně věří, blud o živých buňkách z dob pleistocénu se šíří jako lavina.

Jihoameričtí mravenci druhu Nylanderia fulva zaplavují jižní oblasti Spojených států a masakrují místní mravence, včetně dřívějších invazních mravenců Solenopsis invicta. To není válka, to je genocida!

Měli by bez větší újmy přežít požár i nějakou dobu pod vodou a i když je příroda vybavila velkýma očima, nestačí to. Při výpravách za snížené viditelnosti se špatně orientují, bloudí a vystavují se velkému nebezpečí. Proč to dělají?

Umělý les z miniaturních stromků, které mají kmen z křemíku a větve z oxidu titaničitého, funguje jako první integrovaný nanosystém provádějící fotolýzu vody. Umělá fotosyntéza už klepe na dveře.

Precision Guided Firearm (PGF) od TrackingPoint sama zaměřuje zvolený cíl a vypočítává nejvhodnější okamžik ke střelbě. Stanou se chytré zbraně reálnou hrozbou pro veřejnost?

US Navy si bude muset vybrat mezi všestrannějšími proudovými drony a levnými drony na vrtulový pohon. Uspěje koncept Northrop Grumman X-47B?

Maroko nemělo štěstí na ropu ani zemní plyn. Teď se podle všeho stane velmocí ve výrobě solární energie. V poušti poblíž starobylého Ouarzazate vyroste první z řady gigantických slunečních elektráren.