Pod povrchem Země číhají supervulkány, jejichž erupce by mohly zasáhnout celé kontinenty a změnit podnebí na dlouhá desetiletí. Podle nových odhadů nejsou intervaly mezi supererupcemi zase tak dlouhé.

Lidští experti na analýzu satelitních snímků leccos dovedou, ale nejsou dokonalí. Umělé inteligence, vycvičené na velkých soubor tréninkových dat, by jim s tím mohly pomoct. Po stanovištích raket protivzdušné obrany pátrají mnohem rychleji, než lidé.

„Nicméně, byla to, podle informací z kauzy Monsanto papers, právě vědecká obec, která tento stav nedůvěry způsobila tím, že se zapletla s touto společností a psala studie na míru. Někteří Vaši kolegové se prostě zaprodali a přišlo se na to“. (z příspěvku europoslankyně K. Konečné do diskuse pod článkem o glyfosátu)

Vylepšené bakterie, vycvičené řízenou evolucí, mohou vytvářet chemické vazby, jaké v přírodě neuvidíte. Před časem to byla vazba mezi uhlíkem a křemíkem, teď bakterie dovedou i vazbu mezi uhlíkem a bórem.

Tvor z Mariánského příkopu vypadá tak obyčejně, že by jeden nepředpokládal, že je z hloubky osmi kilometrů. Nemá obrovskou tlamu s hrozivými zuby ani žádný prapodivný tvar, jaký bychom očekávali. Dostalo se jí druhového jména Pseudoliparis swirei.

Pláže v Hondurasu v posledních letech úpí pod záplavou plastu. Plastové lahve, sáčky, nádobky všeho druhu, ale i vaky s krví z nemocnic ohrožují krajinu, mořské živočichy i místní obyvatele.

V roce 1992 Unie znepokojených vědců zorganizovala petici „Světoví vědci varují lidstvo“ (World Scientists‘ Warning to Humanity). Stav světa se prý stále zhoršuje. V říjnu 2017 časopis Bioscience uveřejnil volné pokračování s dodatkem „Druhá upomínka“.[1] Tentokrát má 15 tisíc signatářů z nejrůznějších vědních oborů, humanitních věd, studentů a vůbec vysokoškoláků.

Parta geologů z NASA v nejnovějším čísle časopisu Journal of Geophysical Research popsala, jak se snaží přijít na kloub příčině tání ledovců. Na území pojmenovaném Země Marie Byrdové jim vychází, že to jsou zdroje spodního tepla, které antarktický ledovec činí tak nestabilním.

Nová studie přináší příjemné zjištění, kterak červené víno může pomoci embryonálnímu vývoji. Za úspěchem stojí epigenetika, jejíž změny si navozujeme dnes a denně i tím, co jíme a pijeme. Nové poznatky poukazují, že příznivé epigenetické změny lze v laboratoři navodit i embryu, které zatím „papá“ jen to, co mu přidáme do kultivační misky.

Bitcoin roste jako splašený. Ale blízká budoucnost pro kryptoměny nevěstí mnoho dobrého. Budou se muset vyrovnat s brutální výpočetní silou kvantových počítačů.

Masy nedostávají do pohybu jen válečné konflikty, ale i hlad. Podle OSN je podvyživených už více než 800 milionů a hovoří se o potravinové krizi. Do roku 2050 se má k celosvětovému stolu posadit další 2 až 3 miliardy nových strávníků. Migrace, které Evropa dnes čelí, nejspíš není nic proti tomu, co nás teprve čeká.

Jak si poradit s protivníkem, který disponuje množstvím tanků? Významnou výhodu by mohlo poskytnout elektrotermální dělo, které je zajímavých kompromisem mezi klasickým tankovým kanonem a railgunem.

Co se stane, když si vědci vypěstují minimozky a pak je zalejí šťávou získanou z halucinogenních ropuch? Nový výzkum přinesl unikátní pohled na fungování psychedelických látek v mozku.

Dnešní nabíjitelné baterie jsou drahé nebo nepraktické. Extrémně laciné baterie ze síry, slané vody a vzduchu by to časem mohly změnit.

Bezpilotní víceúčelový pozemní robot Phantom byl navržen a vyvinut tak, aby obstál v náročných podmínkách elektronického boje.

Mořské jedlé slávky, srdcovky, spolu s měkkýši podobajícími se červům, se živí detritem a prvoky, a tak jsme je měli za neškodné. Nikomu nevadily a labužníci si je pochvalovali. To se teď ale může změnit. Ukázalo se, že produkují metan, a že ho není málo. Angličtí a švédští výzkumníci plží „pšoukání“ změřili a porovnali ho s říháním a pšoukáním krav. Postarali se tím o nastolení vpravdě nerudovské otázky - co teď s nimi?

V oceánech je nezměrná spousta vody. A tím pádem i vodíku, kterým je možné pohánět vodíkovou energetiku. Bylo by skvělé, kdybychom ho mohli jednoduše získávat z mořské vody.

Obrněná vozidla Stryker existují v rozmanitých verzích. Mohou vozit pěchotu, průzkumníky, ženisty, specialisty na zbraně hromadného ničení, zdravotníky, dělo, minomet, laser, rakety, a teď i umělou inteligenci.

…vyjde vás jen na 2,2 milionu (bez dopravy)

Podmořské kuřáky, jaderné gejzíry anebo horká jezírka s meteority? Kolem pátrání po vzniku života se objevují pozoruhodné exotické hypotézy.

Spojené arabské emiráty to s autonomními drony nejspíš myslí vážně. Toto pondělí již uskutečnili s Volocopterem testovací let. Zatím ještě bez pasažéra. Oficiální zpráva hovoří o „koncepčním a úspěšném“ letu.

Test laserové protivzdušné obrany od Lockheed Martin dopadl na jedničku. Systém ATHENA se 30 kW laserem sestřelil všechny útočící drony jako mouchy.

"Housenky zavíječe voskového dokáží strávit polyetylen, jeden z nejběžnějších plastů." Tak se to píše v české i anglické verzi Wikipedie. Soudě podle toho, co nyní zveřejnili němečtí vědci, tato formulace brzo zmizí. A spolu s tím se rozplynou i představy, jak se o vršící se kupy plastu postarají farmy housenek s jejich bakteriemi a enzymy.

V letošním roce jsme měli štěstí na nová vydání řady kvalitních populárně-naučných knih. Jednu z nich představuje také Je Bůh matematik? od Maria Livia, původní profesí astrofyzika. Kniha se v zásadě zabývá filozofií matematiky, speciálně pak otázkou, zda matematické objekty mají nějak realitu nezávislou na fyzickém světě či lidské mysli (matematický platonismus). S tím souvisí problém, zda matematické poznatky tedy spíše vynalézáme a vytváříme, nebo objevujeme. A za další je tu i hádanka, proč je svět vůbec matematický, respektive matematika poskytuje prakticky jediný jazyk pro jeho komplexnější popis.

Kdepak Yetti nebo Lochneska. Druhý otřes po Kimově nejnovější explozi, to je nefalšovaná záhada. Seismologové si zatím marně lámou hlavy s tím, o co vlastně mohlo jít.

Ze školních dob si ho pamatujeme jako kropidláka. Ukazovali nám ho v mikroskopu, protože se dá snadno "sehnat". Daří se mu prakticky na všem. Od cibule a hroznového vína přes arašídy až po celou ledničku. Občas napadne i naše plíce a potom tomu říkáme aspergilóza. Myši jsou této infekci vystaveny mnohem více, a přesto jí odolávají. Teď už víme proč a poznatek by měl jít využít i u lidí.

Vydejte se s českými vědci nejen za nejrychlejšími tvory zemské souše, ale i za sebevražednými atentátníky a dalšími pozoruhodnými tvory.

Raketa Hwasong-12 ze Severní Koreje před pár týdny vesele přeletěla japonský ostrov Hokkaidó. Navzdory silným prohlášením a připraveným armádám ji ale nikdo nesestřelil.

Američtí a kanadští diplomaté a jejich rodiny v Havaně se stali terčem útoků neznámou sonickou technologií. Výsledkem je trvalé poškození sluchu a také mozku u některých obětí.

Žít v "době jedové" není jen tak. Řada z toho, co nám slouží, také škodí a neblaze se podepisuje na našich mozcích. Úctyhodně rostou i počty těch, kteří se o neurony připravují různými životabudiči sami a dobrovolně. Těm v bílých pláštích se až obdivuhodně daří natahovat nám nit života, ale s uchováním při životě i patřičného počtu neuronů jim to zatím moc nejde. Výsledkem toho všeho je, že řady dementních povážlivě rostou. Na kolik takové hloupnutí společnost a postižené rodiny přijde, se pokusil zjistit Eric Jutkowitz se svými kolegy z "břečťanové ligy".

Klostridie se solárními nanopanely ze sulfidu kadmia dovedou vyrobit kyselinu octovou z oxidu uhličitého, vody a slunečního záření. Syntetická biologie nabírá na obrátkách.

Pád asteroidu by byl hrozný. Ale podle odborníků NASA představují akutní hrozbu spíše supervulkány. Co jim zkusit pustit žilou?

Multikoptéry TIKAD, co létají se samopalem nebo granátometem, dovedou zasáhnout protivníky s chirurgickou přesností, aniž by přitom vystavily riziku vojáky, policisty nebo civilisty.

Na břehu jezera žil se svou hádavou zlou ženou rybář. Jednou mu v síti uvízla rybka a ta ho lidským hlasem začala prosit o slitování. Slibovala bohaté výkupné. "Jsem starý, nač by mi bylo zlato a drahé kamení", odvětil rybář a s povzdechem a slovy: "kdybys mi tak mohlo pomoci v tom, jak to tady všechno ve zdraví přežít", jí dal svobodu. Rybka přání splnila a naučila rybáře dělat alkohol. Od těch dob jí říkáme zlatá rybka.

Většině z nás se při slově kloto nejspíš vybaví přezdívka úřednického stavu, kdy „inkousti“ nosili klotové návleky, aby si neušpinili lokty. Znalcům dějepravy ale vytane na mysl jedna z Moir. A protože jde o bohyni sympatickou, mající v popisu práce utkat nám nit života co možná nejdelší, bude to náplní i dnešního článku.

Veliká termojaderná hlavice na malou jadernou explozi? To by bylo jako s pancéřovkou na komára. Co zkusit malé a chytré jaderné zbraně?

Chcete střílet energetickými zbraněmi? Bez skvělého zdroje energie se to neobejde.

Vezměte nikl. Potáhněte ho grafenem. A pak ještě naneste fosfid železa s manganem. Tak vznikne účinný katalyzátor pro elektrolytický rozklad vody.

I když se to nelíbí zdaleka každému, asi 85 a možná i 92 procent lidského genomu je jenom nesmyslné žvanění sekvencí. Nejspíš se budeme muset smířit s tím, že naprostou většinu lidství vyplňuje totální genetický odpad.

Na Bikini explodovalo 23 jaderných zbraní a také jedny plavky. Jenže krátery po termojaderných pumách vesele kolonizují koráli. Mohli bychom odkoukat jejich triky pro boj s rakovinou?

Středověk byl tak temný, že jsme ani partnerkám nedůvěřovali a nasazovali jim pásy cudnosti. Dnes spoléháme na věrnost. Klopušky jsou obezřetnější, ale stejně jim to není nic platné.

S tím, jak roste počet baťůžkářů toužících se dostat do nebe zkratkou za co největší počet usmrcených jinověrců, nám nezbývá, než se začít smiřovat se stále většími intimnostmi Velkého bratra. Není žádným tajemstvím, že jeho bdělé oko čte značky aut a zná, kam jsme kdy jeli koho navštívit, a nebo že nás na letištích a asi už i jinde poznává podle tváře. Parta Španělů ho nyní hodlá obdařit schopností rozpoznat mihnoucí se zbraň.

Kdo se jednou podíval brýlemi pod vodu, byť to bylo jen při šnorchlování, zažil něco, co televize ani v pořadu sira Davida Attenborougha zprostředkovat nedokáže. Překvapení, jak je podvodní svět neuvěřitelně barevný. Vyšňoření nejsou jen plži a ryby, ale barvami hýří i trsy korálů. U těch v mělkých vodách už vědci zjistili proč. Pigmentem se chrání proti ostrému slunečnímu světlu. Proč ale jsou barevní i ti v hloubce, kde je světla více než poskrovnu?

Kvantové počítače jsou za rohem nebo v to alespoň doufáme. Zatím si je můžeme simulovat na superpočítačích, abychom se na ně více těšili.

Od čmeláků jsme se dočkali dalšího překvapení – když je potřeba, dokáží přimět rostlinu k poslušnosti ultrazvukem.

Bitevní vrtulníky představují výtečnou zbraň. A s vysokoenergetickým laserem budou ještě lepší. Laserový paprsek dovede být velice přesný a velmi ničivý.

Kulky a granáty už nestačí. Moderní armáda potřebuje elektronické zbraně, s nimiž je možné dělat pozoruhodné kousky.

Uhlík je prvkem nepřeberných možností. Jeho nová forma nabízí unikátní kombinaci vlastností a široké možnosti využití.

Barentsovo moře je plné kráterů starých 12 tisíc let. Od té doby z nich unikla spousta metanu. Jak velký je to problém?

General Atomics intenzivně vyvíjejí zbraňové systémy s railguny pro pozemní jednotky i námořnictvo. Budoucnost bude hypersonická.