Autonomní drony, které by doprovázely pilotované bojové letouny na operačních misích, vzbudily pozornost vojáků i výrobců. Po amerických společnostech se do vývoje takových dronů, jak se ostatně dalo čekat, pouštějí i v Číně. Jejich výtvorem je tryskový dron LJ-1, který může létat jako doprovodný letoun, rádiová rušička i jako střela s plochou dráhou letu.

Jsou velké jako hrášek a připomínají plivance na Petriho misce. Přesto mají vylepšené minimozky z lidských kmenových buněk neurální aktivitu, která důvěrně připomíná aktivitu mozků předčasně narozených dětí. Minimozky mají ohromný potenciál, jen se nesmíme bát ho využít.

Poněkud překvapivým vítězem závodu o kvantový radar se stává rakouský institut IST Austria. Jejich mikrovlnný kvantový radar má za sebou první testy. Hlavní výhodou kvantových radarů je zobrazování cílů ve vysokém rozlišení, které umožňuje jejich rychlou identifikaci.

Francouzský president Macron nenadále vyhlásil, že tématem nadcházejícího summitu G7 musí být vyhlášení „výjimečného stavu“ (emergency). Prý kvůli gigantickým megapožárům v Amazonii, které přesahují všechny rekordy klimatické krize. Brazilský president Bolsonaro se urazil, že jeho zemi chce koloniální velmoc poučovat. Macron dokonce vyhrožuje, že pohřbí 20 let připravovanou obchodní smlouvu mezi EU a Mercosur. Aby potrestal Brazílii za chování k přírodě. Tím už ale dopálil i Angelu Merkelovou, která takto impulsivní boření dlouhých let diplomacie odmítla.

Je to jako technologické kouzlo. Pronesete správné zaklínadlo a těžba ropy na ropných polích se změní na těžbu vodíku. Který funguje jako palivo a při jeho spalování nevznikají žádné emise uhlíku. Nová metoda těžby vodíku je jako by ropná pole polila živá voda.

V současné době se objevují první konkrétnější představy o složení a cílech české uhelné komise. Postupně se k tomuto tématu vyslovují různé organizace i jednotlivci. Je tak vhodná doba se podrobněji podívat na to, jak by mohla vypadat práce a výsledky komise a co bude muset řešit.

Není to tak dávno, co naši předci považovali skot za božský dar. Asi proto, že je svým masem a mlékem byl schopen uživit a jako bonus v podobě hnoje s metanem vracel půdě humus a úrodnost. S nástupem křesťanství skot začal upadat v nemilost. Nově jsme mu přisoudili roli škůdce, který nás svým říháním a pšoukáním postrkuje do pekel otepleného klimatu. Reputaci všemu rohatému by teď mohly vylepšit olivíny.

Biotechnologie slibují velké pokroky v medicíně, ale také ve vojenských technologiích. Čínské armádní špičky v poslední době vedou řeči o „genetických zbraních“, „etnicky specifických genetických útocích“ a „nekrvavých vítězstvích“. Generálové se sice rádi chvástají, ale stejně, obezřetnost bude jistě na místě.

Od výbuchu při testech ve vojenském polygonu v Bílém moři již uplynulo více než týden. Přesto jsou informace o něm velice omezené. Nyní ohlásil Norský úřad pro jadernou bezpečnost zaznamenání stopového množství radioaktivního izotopu jódu. Ten sice s daným výbuchem souviset nemusí, ale i tak je zajímavou příležitostí si shrnout známé skutečnosti, které o události víme.

Stále více indicií svědčí o tom, že nedávná ruská fatální jaderná nehoda souvisela s vývojem jaderného Buřňáka, čili střely s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem 9M730 Burevestnik. Spojené státy přitom zrušily vývoj takových střel před déle než padesáti lety a to z velice dobrého důvodu.

Bachor, nejobjemnější část předžaludku přežvýkavců, je mimořádně bohatý ekosystém osídlený anaerobními bakteriemi, prvoky, houbami a metanogenními archae. Tyto mikroorganismy rozkládají krmivo předžvýkané hostitelským zvířetem až na konečné metabolické produkty (mastné kyseliny s krátkým řetězcem), které jsou pro hostitele zdrojem energie. Při mikrobiální fermentaci krmiva však také vzniká oxid uhličitý a vodík, ze kterého metanogenní archae tvoří metan, což je skleníkový plyn asi 23krát větším devastačním účinkem než CO2.

Když robotická sonda Beresheet izraelské společnost SpaceIL narazila do Měsíce, tak nebyla tak docela bez posádky. Na palubě měla spoustu želvušek ve stavu hluboké hibernace. Podle odborníků měly obstojnou šanci přežít náraz a teď by mohly být pozemskou posádkou na Měsíci.

Vezměte nanovrstvu rzi a propláchněte ji slanou vodou. Elektrokinetický jev vyrobí elektřinu a nepotřebuje k tomu obvyklé chemické reakce. Ve vhodném prostředí, jako je oceán nebo třeba lidské tělo, by podobné systémy mohly zajistit prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

Data z celé zeměkoule ukazují, že prakticky každá část světa zažila za posledních deset tisíc let vyšší teploty než dnes. Globální průměr vytvářený diskutabilními statistickými metodami na tom nemůže nic změnit.

25.7.2019 v Paříži padla rekordní teplota 42,6°C. Čímž byl po desítkách let konečně pokořen rekord z horkého roku 1947. Bez kontextu taková informace ale může být zavádějící. Jinak lidé podlehnou dojmu, že teploty div ne na úrovni amerického Údolí smrti (nejteplejší místo na Zemi) jsou v evropské Paříži mimo veškerou přirozenost.

Vážky mají při lovu útoky úspěšné na 95 procent. Zvládají to s velmi jednoduchou neurální výbavou. Vojenští vývojáři by rádi vážkovou inteligencí vybavili životně důležité systémy protiraketové obrany, které nebudou lovit vosy, včely nebo komáry, ale mnohem nebezpečnější kořist.

Pod nohama máme obstojný zdroj přírodní energie. Jde jenom o to, najít technologii, která by geotermální energii účinným způsobem těžila. Geotermální STC článek japonských vědců a inženýrů to dokáže. Stačí ho zakopat na vhodném místě do země a pak vyrábí elektřinu.

Lodě U. S. Navy jsou přinejmenším teoreticky ohrožené spoustou různých protilodních systémů Číny. DARPA a Raytheon vyvíjejí důmyslný a přitom levný obranný systém, který je založený na pokročilé chytré munici pro soudobé dělostřelecké systémy amerických lodí.

Z paluby vrtulníkové výsadkové lodi třídy Wasp USS Boxer zasáhl protidronový systém Light Marine Air Defense Integrated Systém (LMADIS) a podle tvrzení americké strany zlikvidoval příliš dotěrný íránský dron.

Až vám někdo bude tvrdit, že v otázce klimatu má věda jasno a diskuse skončila, vzpomeňte si na tento článek.

Je to jako dvě mouchy jednou ranou. Nová technologie odebere oxid uhličitý z atmosféry a udělá z něj oblíbený 2D materiál grafen. Stačí k tomu vodík, běžný tlak, teplota 1 000 °C a pevný katalyzátor se substrátem v jednom z mědi a paladia.

V těžbě a zpracování vzácných zemin má dnes prakticky monopol Čína. To představuje geopolitický problém. Hledání nových nalezišť těchto prvků je problematické. Co kdybychom ale zkusili nahradit atomy vzácných zemin sestavami mnohem lépe dostupných a mnohem levnějších prvků periodické tabulky? Svět by byl hned o něco bezpečnějším místem.

Autonomní přistávací systém německého výzkumného týmu TUM má inteligenci, která rozpoznává ranveje stejně jako lidští piloti – zrakem. Nepotřebuje k tomu GPS ani ILS ani nic podobného. Prostě letí, najde si dráhu a přistane na ní. Létání už nebude, co bývalo.

Na palubě speciální hlubokomořské jaderné ponorky Lošarik došlo k incidentu, při němž zemřelo 14 členů posádky. Lošarik má zřejmě řadu úprav pro operace ve velkých hloubkách. Podle expertů by tato ponorka mohla být zbraní proti podmořským komunikačním kabelům.

Kvantové komunikační sítě v dnešní době buď používají pozemní optická vlákna anebo satelity na oběžné dráze. V prostoru mezi nimi by mohly fungovat dronové kvantové sítě s malými komerčními drony anebo s velkými drony, které by létaly ve vysokých nadmořských výškách a pokrývaly stovky kilometrů čtevrečních.

Bude řeč o ochraně spíše zdobné, symbolické až magické, přesto hlavně o ochraně penisu, byť funerální. Dýka bude reálná, i když zatím z meteoritického železa. V každém případě jde o kuriozity v muzejních sbírkách, tentokrát ve Varně a v Ankaře.

Zpracování obsidiánu bylo jedním z významných stupňů po cestě od pazourku k bronzu a dalo také vznik řadě pozoruhodných kulturních forem. Příkladem je poměrně nedávný objev mezolitických obsidiánových nástrojů v egejské oblasti a pozdější rozvoj kamenných technologií. Skončíme nespolehlivou úvahou o materiálních předpokladech civilizací.

Sucho v televizi, v rádiu, v tisku, odborníci všech profesí upozorňují na vysychání české krajiny, kupodivu klimatologové v TV mluví o tom, jak mají zemědělci hospodařit a zemědělci upozorňují na to, že nastává sucho agronomické. Prostě vše nějak opačně, celková hysterie, všichni mluví, jak by to mělo být, ale kdo právě teď v praxi realizuje nějaká zásadní opatření, mimo projektovou přípravu? A proč zemědělci upozorňují po pěti letech na sucho? Dotace? Nezaspal někdo? A kdo?

V internetu bude nakonec zapojeno úplně všechno. Senzory a elektroniku chytrých obalů pro výrobky na jedno použití by měly pohánět nové, k prostředí šetrné a hlavně laciné mikro biobaterie, které bude možné po použití prostě vyhodit.

Hypersonické zbraně se stávají kriticky významnými prvky výzbroje moderních armád. US Air Force vyvíjí střelu AGM-183A Air Launched Rapid Response Weapon (ARRW), kterou by chtěli mít ve výzbroji kolem roku 2022. Teď má za sebou historicky první let vzduchem, i když jen pasivní, bez motoru a bez paliva.

Létat světem letadly klasických tvarů je fajn, ale také poněkud jednotvárné. Co kdyby ale oblohu brázdila Létající Véčka, která by jako z oka vypadla legendární elektrické kytaře Gibson Flying V? Kromě úžasných křivek Flying V slibuje ekonomický provoz a možnost využívat stávající letiště bez podstatných úprav.

Pan Josef Patočka napsal v Deníku Referendum článek, který je inspirován seriálem Černobyl. Trochu paradoxem je, že i podle režiséra dané série není jeho dílo tolik o jaderné energetice, ale spíše o nutnosti neskrývat fakta, nezatajovat je, otevřeně diskutovat o všech hlediscích a to z různých pohledů. A právě toto poselství je určeno nejvíce právě takovým lidem, jako jsou v redakci Deníku Referendum.

Kompozitní kovové pěny slibují nové pancíře pro obrněná vozidla, které budou odolné jako ocel, ale přitom dvakrát lehčí. Kromě toho jsou kovové pěny slušně odolné vůči plameni, horku, a také různým typům tvrdého záření. Po takovém materiálu rádi sáhnou vojenští i civilní vývojáři.

Je to k až k nevíře. Nejen o kvalitě vědecké studie, ale i o důvěryhodnosti časopisu, rozhoduje „prkotina“ - pomlčky.

Kde vzít dýchatelný molekulární kyslík pro dlouhodobé cesty vesmírem? V Caltechu se inspirovali objevem molekulárního kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vyvinuli reaktor, který vyrábí dýchatelný kyslík podobným způsobem – prudkým nárazem molekuly oxidu uhličitého na inertní povrch.

Studentský tým University of Southern California podle všeho na čtvrtý pokus zvítězil v prestižním závodu světových univerzit o pokoření hranice vesmíru vlastnoručně postavenou a vypuštěnou raketou. Raketa Traveler IV vzlétla ze Spaceportu America a doletěla do výšky 103 kilometrů. Překonala tím formální Kármánovu hranici vesmírného prostoru.

Každý dron US Navy má svůj ovladač. Je v tom zmatek a ovládací systémy zabírají cenný prostor na lodích. Co kdyby ale na všechny drony mohli námořníci použít jediný dálkový ovladač, univerzální řídící systém pro hladinové, podvodní, letecké i pozemní drony?

V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Concorde je už dlouho minulostí. Stále více společností ale usiluje o to, aby se komerční nadzvuková doprava vrátila na scénu. Novým hráčem se teď stal americký startup Hermeus, který chce postavit extrémně rychlý letoun se soudobými technologiemi.

Podmořští roboti a další autonomní stroje v oceánu potřebují ke svému provozu zdroj energie. Ten by měl být schopen dodávat energii po dlouhou dobu, ale také zvládat nárazové velké požadavky na výkon. Nové zařízení čínského týmu to dokáže.

Minulý týden vyšel na Oslovi článek „současná situace v exascale závodech je předběhnutí Aurory Frontierem, možná se do toho nečekaně vloží Čína“. Pojďme se na věc podívat podrobněji.

Ještě před pár dny byl budoucí superpočítač Aurora následníkem trůnu nejrychlejšího superpočítače světa. Jenomže teď o svůj budoucí titul podle všeho přišel. Nový budoucí král exascale výpočtů se jmenuje Frontier a postaví ho v laboratořích Oak Ridge National Laboratory.

Dostupných informací není mnoho, ale laserový systém SHiELD od Lockheed Martin už podle všeho sestřeluje rakety. Je to sice zatím jenom neohrabaný pozemní laser, ale protiraketové laserové systémy pro letadla jsou již na dohled.

Kanál nezní zrovna moc libozvučně a lze si pod tím představit ledasco. Tentokrát bude řeč o „dírkách“ v bičících spermií s funkcí spínače forsáže motility. Lze si je představit také jako potrubní poštu, která poslům lásky zvěstuje něco jako: „Jsi blízko, Ty to dáš“! Lenošivé spermie taková informace nejen potěší, ale i povzbudí k činnosti a také určí směr, kterým je třeba se vydat.

Z vykácených lesů budovy a nábytek prakticky nejsou.

Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Nanotechnologie budeme nacházet v potravinářství stále častěji v podobě nanoingrediencí, chytrých biologicky rozložitelných obalů nebo nanosenzorů. Cílem nanotechnologů je zlepšit chuť i vzhled potravin a snížit jejich plýtvání.

Když si pořídíte mozek prasete z jatek a připojíte ho na šikovný systém, který simuluje napojení mozku na další orgány, tak můžete přinejmenším z části takový mozek oživit. Etici experiment chválí jako slibný pro léčbu následků mrtvice a poškození mozku, a jedním dechem varují před řadou etických komplikací, které z takového průlomu v biologii mozku vyplývají.

Minulý týden jsem se zúčastnil diskuze mezi vědci a českými organizátory středoškolské stávky za klima. Pořádala ji organizace Paralelní polis v rámci cyklu Enviro meetup. Více než dvouhodinové moderované diskuze se zúčastnili tři středoškolští studenti a tři vědci.

Bakterie dovedou všechno. Když na to přijde, tak spořádají i uhlovodíky podobné těm, co jsou v ropě. A nejpočetnější zastoupení mají ve společenstvech na dně Mariánského příkopu. Je tam úplný uhlovodíkový ekosystém.