Laserové zbraně jsou hitem moderních armád. K čemu ale budou dobré na ponorce, když laser pod vodou nefunguje? Americké námořnictvo s nimi každopádně počítá pro útočné ponorky třídy Virginia. Silné lasery mohou bránit ponorku proti útokům ze vzduchu, proti hejnům dronů nebo člunů, a také je s nimi možné zaútočit na hodnotné cíle na pobřeží.

Growler je letadlo pro extrémní elektronický boj. Boeing s US Navy to dotáhli do krajnosti a předělali pár Growlerů na autonomní drony, které by mohly létat na bojové mise společně s letouny s lidskou posádkou. Časem by to mohly dokázat třeba i všechny Growlery US Navy.

V tyto dny je při únosném počasí dobrá šance vidět Merkur i pouhým okem a stát se „šťastným astronomem“. Šance je tak od 5. do 12. až 15. února. Pokud ovšem počasí dopřeje. Úkaz sice není vzácný, ale tentokrát je Merkur pěkně zarámovaný mezi jasnou Venuší a barevným západním obzorem.

Americká vojenská agentura DARPA udělila společnosti Northrop Grumman kontrakt za 13 milionů dolarů, aby vymysleli obranu proti hypersonickým střelám, v rámci programu s výmluvným názvem Glide Breaker. DARPA chce testovat technologii Glide Breaker už letos.

Máte přebytečnou tunu uhlí? Tunu zbytků jídla? Nebo třeba tunu plastového odpadu a pneumatik? Pozoruhodnou novou „bleskovou“ metodou z toho můžete udělat hromadu vloček velmi užitečného grafenu. Rychle a levně. Tohle by konečně mohlo otevřít grafenovou budoucnost!

Společnost Rolls-Royce vsadila na malé modulární jaderné reaktory s výkonem 440 MW. V prvním kole jich chtějí postavit až 15, v prostorech vysloužilých jaderných elektráren. Jeden takový minireaktor se vejde na kamion a mohl by pohánět celé město střední velikosti.

Hadí jed se získává ždímáním hadů, které chovají na hadích farmách. Nadějné organoidy z kmenových buněk jedových žláz kobříků kapských by takové farmy mohly nechat vymřít. Rostou skvěle na Petriho miskách a vyrábějí jed, který odpovídá jedu malých ale smrtícich kobříků.

Americká DARPA vyvíjí všestranné drony gremliny. Na svém prvním letu gremlin odstartoval z mateřského letounu C-130A Hercules. V budoucnu by gremlini mohli operovat na speciálních misích, v hejnech jako hrubá úderná síla anebo jako jednorázové levné střely s plochou dráhou letu pro přesné útoky.

Pokročilá kamera pro ultrarychlé zobrazování využívá starou a osvědčenou metodu fázového kontrastu k natočení obtížně viditelných věcí. Dokáže snímat rychlostí 1 bilionu snímků za sekundu a zachytí rázové vlny ve vodě nebo průlet laserového paprsku krystalickým materiálem.

Na Měsíci je spousta regolitu. A ten je plný kyslíku. Kdybychom tam dokázali kyslík vyrábět, tak by to byla velká pomoc pro kolonisty. Prototyp evropské továrny na kyslík to zvládne s využitím elektrolýzy tavených solí. Měsíční základny jsou zase o něco blíž.

Jako když se do sebe pustí Godzilla s King Kongem. Sofistikovaná umělá inteligence, poháněná jedním z nejvýkonnějších superpočítačů světa, zkřížila kordy s největším postrachem paleontologů, děravým fosilním záznamem. Podle všeho to odneslo masové vymírání na sklonku devonu, které se stane pozvolným úpadkem biodiverzity.

Co se stane, když vezmete kousíček mědi, tenčí než lidský vlas, a pak ho zmáčknete tlakem 30 milionů atmosfér? Je to jako kdybyste ji propasírovali do jádra Saturnu. Hustota takové mědi se ztrojnásobí, ale její krystalická struktura zůstane prakticky stejná, jako všude kolem nás na zemském povrchu.

aneb Další využití odpadního ochuzeného uranu

Stačí si namnožit buňky kůže a buňky srdce z embryí žab drápatek a můžete si poskládat vlastní xenobot. Není ani tradičně živý, ani mrtvý, takže tu máme první syntetickou a pěkně programovatelnou nemrtvou životní formu. S trochou úsilí by xenoboti mohli vyrazit do okolního prostředí likvidovat nebezpečné látky anebo do lidského těla čistit cévy.

Slavný a páchnoucí meteorit Murchinson z Austrálie ukrýval zrna kosmického prachu, který uhnětly umírající hvězdy asi před 7 miliardami let. K jeho datování posloužily izotopy neonu vytvořené galaktickým kosmickým zářením. Jde o zatím nejstarší věc, jakou kdy lidé měli v ruce.

Je to jako nanoalchymie. Vezměte nanočástice zlata, smíchejte je s vhodným polymerem, přidejte sůl, alkohol a výslednou hmotu vložte do tlakové komory. Vznikne lehké zlato, které vypadá jako zlato, blyští se jako zlato, funguje jako zlato v chemických a fyzikálních procesech, ale přitom je pětkrát až desetkrát lehčí než běžné zlato.

Extrémní situace vyžadují extrémní řešení. A odvahu. Austrálie letos shoří více, nežli bývá v jejich letních požárech běžné. Unikátní australská příroda dostane pořádně zabrat. A přestože to zní šíleně, pomoc jim skutečně nabízejí hnijící divočáci. Tohle je věda o masové zkáze!

Nová mobilní kvantová stanice váží pouhých 80 kilogramů a je možné ji nainstalovat na střechu automobilu. Čínský tým se s ní připojil ke kvantovému satelitu Mocius a přenesl s její pomocí kvantový klíč z Ťi-nanu do Šanghaje. Teď přijde na řadu kvantový nanosatelit.

Robotické exoskelety společnosti Sarcos dostanou první testeři. Budou to zaměstnanci Delta Airlines i vojáci US Army. Tenhle nositelný robot dává lidem až dvacetinásobnou sílu. Pohání ho baterie a na jedno dobití vydrží fungovat osm hodin.

Uhlí by mohlo dostat druhou šanci. Nikoliv fosilní uhlí, které pěkně zůstane pod zemí, nýbrž zelené a zcela obnovitelné bio uhlí, které se vyrábí z odpadní rostlinné biomasy, jako jsou rýžové slupky nebo podobný materiál. Je to ironie ďábelských rozměrů.

Co je lepší než vojenská robotická loď? Vojenská robotická loď, která umí mluvit. Lidským hlasem a do rádia. V námořním provozu jsou velmi důležité domluvy posádek lodí rádiem. Autonomní bojová plavidla to podle všeho budou muset zvládnout.

Loňský i letošní rok lze označit za přelomový v likvidaci následků obou velkých havárii v jaderné energetice. Ve Fukušimě a Černobylu se postupně rozbíhá likvidace zničených elektráren. U Fukušimy se začaly vyvážet palivové soubory z třetího bloku a stanovil se přesný plán jejich vyvezení u bloku prvního a druhého. Připravuje se i první vytahování částí zničené aktivní zóny z druhého bloku. U Černobylu se po dokončení nového sarkofágu začala postupně otevírat zakázaná zóna nejen pro turisty. Zájem turistů hlavně ze zahraničí dramaticky zvýšil seriál HBO o havárii, který se těšil obrovskému zájmu.

Náš nedávný článek v Nature Photonics (2019), zabývající se syntézou vícerozměrné excitační dynamiky a lokalizačních přechodů v jednorozměrných mřížkách, demonstroval možnost oprostit se od omezení na tři prostorové dimenze při realizaci fyzikálních experimentů. Jeho poselstvím je, že v nám dostupných prostorových dimenzích lze experimentálně věrně reprodukovat situace, které panují v prostorech s libovolným počtem dimenzí.

Odpověď je nasnadě – jak pro koho. Určité skupiny se tváří, že uhlíková neutralita je trumfovým esem, které nelze v diskusi o prioritách nasměrování zdrojů a úsilí přebít žádnou jinou kartou, ale šéf think-tanku Copenhagen Consensus Center Bjorn Lomborg to vidí jinak.

Textové terminály moderních OS mají výchozí délku řádků 80 znaků, kterou lze sice změnit, ale nedělá se to, protože mnoho programů s textovým výstupem s touto šířkou počítá. V dobách mých začátků programování v 90. letech bylo nepsaným zvykem alokovat pro krátké textové řetězce 80 bytů. Historie této magické osmdesátky sahá až do 20. let minulého století, kde děrné štítky IBM (de facto standard) používaly 80sloupcový formát. Je to tedy asi první počítačový standard, jehož aktivní používání překonává zhruba 100leté výročí.

Tomuhle se říká ironie dějin: Nejvíc se u nás pije na svátek člověka, který se pokusil bujaré oslavy konce roku vymýtit. Podobných ironických zvratů je se sv. Silvestrem spojeno vícero, za některé z nich ani nemůže. Pak to bude o úlitbách vůči moci. Nakonec o Saturnovi pro útěchu.

Křemíková elektronika má svá fyzikální omezení, která se týkají i rychlosti fungování komponent. Když se ale elektronika zkříží s optickým zařízením, tak by mohla vzniknout sofistikovaná a ďábelsky rychlá plazmonickooptoelektronická zařízení.

Představte si nezměrný oceán roztavených hornin vnějšího jádra Země, ze kterého na vzdálenost několika set kilometrů putují železné vločky a vytvářejí stovky kilometrů mocné závěje železa na pevném vnitřním jádře planety. Pod našima nohama rozhodně není nuda.

Vědecký tým z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v prosinci spolu s dobrovolníky testoval, co se stane, když se na silnici vytvoří kolona z více aut, jejichž řidiči mají zapnutý tzv. adaptivní tempomat. Experiment ukázal, že u náhodného vzorku vozů na českých silnicích bude docházet i s použitím ACC ke kvalitativně stejnému chování jako u lidských řidičů – tedy ke vzniku bezdůvodných (fantomových) dopravních zácp.

Éra velkých a nesmírně nákladných jaderných reaktorů se možná chýlí ke konci. Nahradit by je mohly malé modulární reaktory, které mají sice malý výkon, jsou ale velmi bezpečné a mohou pracovat v celých jaderných hejnech.

Dron Songar je oktoptéra vybavená lehkým kulometem nebo jinou podobnou palnou zbraní. Namísto umělé inteligence má lidského operátora, který s pomocí sofistikovaného zaměřování a robotických paží, co kompenzují zpětný ráz výstřelu, pohodlně zasáhne za letu cíl o velikosti 15 cm na 200 metrů.

Obyvatelé horkých pramenů a zřídel fungují při teplotách ranní kávy. Jejich proteiny inspirovaly tvůrce nového hydrogelu, který po zahřátí nezměkne, ale naopak brutální ztvrdne a zpevní se. Takový materiál by se mohl uplatnit třeba v ochraně motoristů či cyklistů anebo při stavbě budov.

Největší 3D tištěná stavba světa je vlastně nábřežní hráz o délce přes půl kilometru. Ale určitě nebude poslední. 3D tisk vyrazil z měst do okolní krajiny, kde nabízí levné a pohotové konstrukce, které funkční a přitom šetrné vůči prostředí.

Několik poznámek o starších tradicích dětských her a taky o ochraně před nespravedlivými rozsudky.

Chemické reakce často probíhají bleskurychle. Když je zmrazíte na teploty těsně nad absolutní nulou, tak sice mohou stále ještě běžet, ale nesmírně zpomalí. A pomalé reakce se mnohem lépe studují a manipulují. Otevírá se před námi chemie absolutní nuly.

Kdepak drony s vrtulkami na elektřinu. Tohle je naftový tryskáč, který bude létat 500 kilometrů v hodině. A s přídavným spalováním možná ještě rychleji. Nebude to nejlevnější záležitost, ale kdo by nechtěl mít doma malý tryskáč s kolmým startem a přistáním?

To, že se k nám v dobách pleistocenních zalednění ze severu dostávaly souvky (horninové částice – klasty, transportované činností ledovce) a také velké bludné balvany ze severských hornin, je známo. Méně či spíše vůbec nic se ale neví o tom, že pohyb úlomků hornin se v těch dobách uskutečňoval také v opačném směru, tedy z jihu na sever. Důkazem jsou valouny z hornin pocházející kupříkladu z Brd, které se vyskytují v pískovně Fresdorfer Heide u Postupimi, několik kilometrů jihozápadně od Berlína.

Nejprve to byl jen teoretický přízrak, který nebylo možné prakticky vyrobit. Pak ale přišly 3D tiskárny a ty dovedou vytisknout neuvěřitelné věci, ať už z polymeru, kovu nebo třeba keramiky. Nový typ materiálu by se mohl uplatnit na stavbách, při zpracování ropy či zemního plynu nebo i ve vesmíru.

Startup Cerebras se s tím nemaže. Letos v létě přišli s megačipem WSE, který je daleko největším čipem světa a zároveň nejmenším superpočítačem. Teď kolem čipu WSE postavili počítač CS-1, který se hned stal nejrychlejším počítačem světa pro umělou inteligenci.

Termosolární elektrárny koncentrují sluneční paprsky a proměňují je na teplo. Umělá inteligence s počítačovým vidění umožnila Heliogenu extrémně přesně nastavovat zrcadla, čímž dosáhli extrémně vysoké teploty. Příští cíl: 1500 °C!

Dnešní chytré telefony mívají kvalitní mikrofony. Když pak nahraná videa dostane do ruky výkonný analytický systém, tak dokáže najít zdroj nahraných zvuků. Když to jsou výstřely, tak pohotově určí pozici střelce. Inteligence VERA je teď dostupná jako open-source software.

Nosorožce kriticky ohrožuje astronomická cena jejich rohů. Je tak extrémní, že je s podivem, že zoologické zahrady a muzea ještě mají nějaké nosorožce v celku. Rituální spalování zabavených rohů očividně nefunguje. Nosorožce by teď mohli zachránit ochranáři padělatelé, pokud zaplaví černý trh zdařilými padělky nosorožčích rohů.

Supravodivé materiály by mohly podstatně zlepšit výkon a efektivitu větrných elektráren. První testy turbíny se supravodivým generátorem konsorcia EcoSwing v terénu na pobřeží Dánska dopadly více než dobře.

Představte si nepotopitelné lodě. Nebo nepotopitelné autonomní námořní drony. Anebo ochranné kovové prvky, které by byly zároveň nepotopitelné. To všechno by mohlo vzniknout díky nové nanostruktuře na povrchu kovu i jiných materiálů, kterou vyčaruje femtosekundový laser.

Úkaz je to vzácný, zajímavý a přímo symbolicky poučný. Pouhým okem není vidět nic, normální člověk si vůbec ničeho nevšimne. Astronomové jsou ovšem v pohotovosti, nadšenci se kochají – a starosvětští ctitelé poetiky přírody a intelektu si užívají. Jako první tento úkaz pozoroval Pierrei Gassendi, velice inspirativní přírodovědec a filosof.

Americká armáda nedávno představila etické principy pro využívání umělých inteligencí. Vše nasvědčuje tomu, že čínské výrobce dronů toto gesto nijak zvláště neoslovilo. Čína vyváží na Střední východ drony, které mohou autonomně podniknout přesný smrtící útok.

Superman se jako klasický superhrdina stal zkušebním pilotem pozoruhodné technologie ukládání velikých objemů dat do křemenného skla. Stejnojmenný film z roku 1978 teď vydrží přinejmenším tisíc let, pokud se nesetká s nějakým kryptonitem.

Řidiči a piloti chtějí, aby se jejich stroje s elektrickým pohonem dobíjely co nejrychleji. Intenzivní dobíjení ale za normálních okolností drasticky poškozuje lithium-iontové baterie. Pokud je ale taková baterie předehřátá na 60 °C, tak se nabíjí velikou rychlostí jako nic. Příští meta: nabití baterie elektromobilu za 5 minut.

Představte si androida, který sice ještě není příliš pohyblivý, ale obstojně zvládne mluvení a grimasy. Přitom může vypadat jako kterýkoliv reálný či nereálný člověk. Pomalu se blíží doba, kdy lidé budou schopní dosáhnout digitální nesmrtelnosti, ať už z toho máme radost či nikoliv.

Soudobá komunikace čelí kvantovému útoku, který pro ni bude nejspíš fatální. Nadějí jsou kvantové technologie, které by mohly zabezpečit komunikaci proti novým hrozbám. Doposud k tomu byla nutná zařízení o velikosti ledničky nebo dokonce celého patra v budově. Teď se kvantová komunikace vejde do čipu o velikosti pár milimetrů.