Superman se jako klasický superhrdina stal zkušebním pilotem pozoruhodné technologie ukládání velikých objemů dat do křemenného skla. Stejnojmenný film z roku 1978 teď vydrží přinejmenším tisíc let, pokud se nesetká s nějakým kryptonitem.

Řidiči a piloti chtějí, aby se jejich stroje s elektrickým pohonem dobíjely co nejrychleji. Intenzivní dobíjení ale za normálních okolností drasticky poškozuje lithium-iontové baterie. Pokud je ale taková baterie předehřátá na 60 °C, tak se nabíjí velikou rychlostí jako nic. Příští meta: nabití baterie elektromobilu za 5 minut.

Představte si androida, který sice ještě není příliš pohyblivý, ale obstojně zvládne mluvení a grimasy. Přitom může vypadat jako kterýkoliv reálný či nereálný člověk. Pomalu se blíží doba, kdy lidé budou schopní dosáhnout digitální nesmrtelnosti, ať už z toho máme radost či nikoliv.

Soudobá komunikace čelí kvantovému útoku, který pro ni bude nejspíš fatální. Nadějí jsou kvantové technologie, které by mohly zabezpečit komunikaci proti novým hrozbám. Doposud k tomu byla nutná zařízení o velikosti ledničky nebo dokonce celého patra v budově. Teď se kvantová komunikace vejde do čipu o velikosti pár milimetrů.

Nová kvantová baterie je navržená tak, aby byla de facto imunní proti vlivům vnějšího prostředí. Jestli se povede design dotáhnout do podoby prakticky použitelných baterií, tak by se taková baterie mohla uplatnit například v budoucí kvantové elektronice. Velkou výhodou je, že kvantové nanobaterie bude možné vyrábět soudobými technologiemi pro pevné materiály.

Lidský mozek je velmi přitažlivý a zároveň extrémně nevhodný pro výzkum. Těžko zkoumat něco, co jsme si zkoumat zakázali. Naštěstí tu jsou mozkoidy, čili mozkové organoidy. Malé nanicovaté mozečky na Petriho misce konečně umožňují hledat odpovědi na otázky, které nás opravdu zajímají.

Odborníky na jaderný odpad velmi zajímá chování aktinoidů v životním prostředí. Když studovali elektronické a strukturní vlastnosti jejich sloučenin na synchrotronu ESFR, tak najednou narazili na doposud neznámou stabilní pevnou formu plutonia.

Textron Systems vyvinuli revoluční robotický tank s dálkově ovládanou zbraňovou stanicí. Nabízí uplatnění v roli obrněného vozidla, stíhače tanků, protiletadlového systému, ženijního vozidla nebo třeba robotického průzkumníka. Ripsaw M5 by mohl operovat jako doprovodný dron se zálibou v nebezpečných úkolech.

V současné době je stále palčivější problém s uskladňováním obnovitelné energie. Energy Vault hodlají vybudovat baterie vysoké 120 metrů, v nichž se energie ukládá pomocí zdvihání 35-tunových bloků betonu. Tuhle gravitační baterii si do kapsy nedáte, ale energii by mohla uskladnit na prakticky neomezenou dobu.

V Japonsku jsou pozadu s výzkumem nejhorších patogenů v laboratořích s nejvyšším stupněm biologické ochrany BSL-4. U příležitosti nadcházejícího sportovního svátku si přivezli pětici obávaných virových infekcí a hodlají zapracovat na své připravenosti.

Eliud Kipchoge 12.10.2019 po předloňském neúspěšném pokusu v Monze stáhnul maratonský čas pod psychologickou hranici 2 hodin časem 1:59:40. Tento čas však není uznán jako světový rekord, který drží tentýž Eliud časem 2:01:39 z Berlína 16.9.2018, přestože byly dodrženy podmínky IAAF co se trati týče: start a cíl nesmí být vzdáleny více než 50 % trati (eliminace vlivu větru do zad), celkové klesání nesmí být větší než 1 metr na kilometr (nesplňuje např. slavný Bostonský maraton). Pojďme se podívat na podmínky, za kterých Eliud dokázal tento čas:

- kde mé úly stojí, zas práškují, hnojí, já chemie zákaz bych chtěl….

Se zajímavým poznatkem přichází američtí výzkumníci ze Santa Barbary. Konkrétní osobu jsou schopni identifikovat přes zeď z radiofrekvenčních záznamů získaných pomocí dvou „wifin“.

Mikroorganismy jsou dnes pro vesmírné lety rizikem, které je nutné důkladně sterilizovat. Co kdybychom je ale přestali považovat za nepřátele a udělali z nich své spojence? Právě odolné mikroorganismy by mohly rozjet terraformování Marsu nebo i jiných světů, které bychom mohli časem kolonizovat.

Jak se zdá, prázdné vakuum je ve skutečnosti přeplněné energií. Jen ta energie není vidět. Americký fyzik Steven Carlip ji hodlá nalézt v břečce kvantové pěny, do které se podle něj na Planckově škále mění náš starý dobrý známý časoprostor. Právě kvantové jevy podle Carlipa před našimi zvědavými zraky a přístroji skrývají monstrózní energii prázdného vesmíru.

Měsíc je úplně pustý, prázdný a mrtvý. A to je naprosto skvělé. Kdyby totiž Měsíc navštívila mimozemská civilizace nebo tam alespoň dopadly mikroskopické mimozemské organismy, klidně před miliardami let, tak tam jejich stopy ještě nejspíš jsou, stále na stejném místě. Pokud to tak doopravdy je, tak je stačí jenom najít.

Američtí vládní hackeři a umělé inteligence spustili experiment s hacknutím malých satelitů na oběžné dráze. A dělají to s dobrým úmyslem. Dnešní satelity jsou podle všeho velmi zranitelné. Neustále čelí hackerským útokům, které mohou být úspěšné a jejich operátoři to ani nepoznají. V zabezpečení proti kybernetickým útokům mají výrobci satelitů co dohánět.

Nový kvantový zázrak IBM má na výpočty 53 qubitů. Pro zákazníky bude k dispozici od letošního října. S takovou mašinou se řeší extrémně komplexní problémy, jako například kvantové simulace molekulárních systémů.

Škeblemi a perlorodkami se inspirovali technologové při tvorbě brnění nové generace. Má být lehké, účinné a poddajné.

Zbrusu nový materiál je černější než nejtemnější hlubiny vesmíru. Pohltí nejméně 99,995 procent dopadajícího záření, čímž porazí dosavadní nejčernější materiál, známý jako Vantablack. Nový materiál už za sebou má vědeckou publikaci i použití při tvorbě pozoruhodného uměleckého díla „Vykoupení marnosti“.

Včelí radovánky probíhají za letu. Dánsko-australsko-americký tým nyní zveřejnil výsledky svého několikaletého včelího „šmírování“. Ve zprávě se konstatuje, že trubci svou vyvolenou při aktu obdarovávají nejen spermiemi, ale i notnou dávkou oslepujícího toxinu. Proč to dělají?

Vodík je už dlouho slibným zdrojem energie. Praktické aplikace ale váznou, hlavně kvůli obtížné výrobě vodíku a ještě obtížnější manipulaci s tímto potměšilým plynem. Hydrid hliníku je lehký prášek, který by mohl změnit pravidla hry. Hlavní problémem je teď jeho výroba ve velkém.

Ultraminiaturní akcelerometr využívá pozoruhodné vlastnosti 2D materiál grafenu. Mohl by se uplatnit v chytrých telefonech, nositelné elektronice, zařízeních pro snímání pohybu těla, medicínských přístrojích pro monitorování pacientů i ve velice citlivých senzorech nepatrných velikostí.

Polská armáda připravuje nový typ stíhače tanků, který by mohl do vzdálenosti 12 kilometrů proměnit pronikající tankové kolony na hromady šrotu. Klíčovou součástí stíhače tanků je raketový systém MBDA Brimstone, který je schopný přímých i nepřímých útoků proti bojovým obrněncům.

Skutečně účinná ochrana přírody jde někdy proti selskému rozumu i proti pochopitelným emocím. Ale takový už je život. Někdy je za daných okolností nejlepší takové řešení, z něhož se nám ježí veškerý porost na těle. Přesně to je případ trofejních lovů zvířat v Africe i jinde ve světě.

Autonomní drony, které by doprovázely pilotované bojové letouny na operačních misích, vzbudily pozornost vojáků i výrobců. Po amerických společnostech se do vývoje takových dronů, jak se ostatně dalo čekat, pouštějí i v Číně. Jejich výtvorem je tryskový dron LJ-1, který může létat jako doprovodný letoun, rádiová rušička i jako střela s plochou dráhou letu.

Jsou velké jako hrášek a připomínají plivance na Petriho misce. Přesto mají vylepšené minimozky z lidských kmenových buněk neurální aktivitu, která důvěrně připomíná aktivitu mozků předčasně narozených dětí. Minimozky mají ohromný potenciál, jen se nesmíme bát ho využít.

Poněkud překvapivým vítězem závodu o kvantový radar se stává rakouský institut IST Austria. Jejich mikrovlnný kvantový radar má za sebou první testy. Hlavní výhodou kvantových radarů je zobrazování cílů ve vysokém rozlišení, které umožňuje jejich rychlou identifikaci.

Francouzský president Macron nenadále vyhlásil, že tématem nadcházejícího summitu G7 musí být vyhlášení „výjimečného stavu“ (emergency). Prý kvůli gigantickým megapožárům v Amazonii, které přesahují všechny rekordy klimatické krize. Brazilský president Bolsonaro se urazil, že jeho zemi chce koloniální velmoc poučovat. Macron dokonce vyhrožuje, že pohřbí 20 let připravovanou obchodní smlouvu mezi EU a Mercosur. Aby potrestal Brazílii za chování k přírodě. Tím už ale dopálil i Angelu Merkelovou, která takto impulsivní boření dlouhých let diplomacie odmítla.

Je to jako technologické kouzlo. Pronesete správné zaklínadlo a těžba ropy na ropných polích se změní na těžbu vodíku. Který funguje jako palivo a při jeho spalování nevznikají žádné emise uhlíku. Nová metoda těžby vodíku je jako by ropná pole polila živá voda.

V současné době se objevují první konkrétnější představy o složení a cílech české uhelné komise. Postupně se k tomuto tématu vyslovují různé organizace i jednotlivci. Je tak vhodná doba se podrobněji podívat na to, jak by mohla vypadat práce a výsledky komise a co bude muset řešit.

Není to tak dávno, co naši předci považovali skot za božský dar. Asi proto, že je svým masem a mlékem byl schopen uživit a jako bonus v podobě hnoje s metanem vracel půdě humus a úrodnost. S nástupem křesťanství skot začal upadat v nemilost. Nově jsme mu přisoudili roli škůdce, který nás svým říháním a pšoukáním postrkuje do pekel otepleného klimatu. Reputaci všemu rohatému by teď mohly vylepšit olivíny.

Biotechnologie slibují velké pokroky v medicíně, ale také ve vojenských technologiích. Čínské armádní špičky v poslední době vedou řeči o „genetických zbraních“, „etnicky specifických genetických útocích“ a „nekrvavých vítězstvích“. Generálové se sice rádi chvástají, ale stejně, obezřetnost bude jistě na místě.

Od výbuchu při testech ve vojenském polygonu v Bílém moři již uplynulo více než týden. Přesto jsou informace o něm velice omezené. Nyní ohlásil Norský úřad pro jadernou bezpečnost zaznamenání stopového množství radioaktivního izotopu jódu. Ten sice s daným výbuchem souviset nemusí, ale i tak je zajímavou příležitostí si shrnout známé skutečnosti, které o události víme.

Stále více indicií svědčí o tom, že nedávná ruská fatální jaderná nehoda souvisela s vývojem jaderného Buřňáka, čili střely s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem 9M730 Burevestnik. Spojené státy přitom zrušily vývoj takových střel před déle než padesáti lety a to z velice dobrého důvodu.

Bachor, nejobjemnější část předžaludku přežvýkavců, je mimořádně bohatý ekosystém osídlený anaerobními bakteriemi, prvoky, houbami a metanogenními archae. Tyto mikroorganismy rozkládají krmivo předžvýkané hostitelským zvířetem až na konečné metabolické produkty (mastné kyseliny s krátkým řetězcem), které jsou pro hostitele zdrojem energie. Při mikrobiální fermentaci krmiva však také vzniká oxid uhličitý a vodík, ze kterého metanogenní archae tvoří metan, což je skleníkový plyn asi 23krát větším devastačním účinkem než CO2.

Když robotická sonda Beresheet izraelské společnost SpaceIL narazila do Měsíce, tak nebyla tak docela bez posádky. Na palubě měla spoustu želvušek ve stavu hluboké hibernace. Podle odborníků měly obstojnou šanci přežít náraz a teď by mohly být pozemskou posádkou na Měsíci.

Vezměte nanovrstvu rzi a propláchněte ji slanou vodou. Elektrokinetický jev vyrobí elektřinu a nepotřebuje k tomu obvyklé chemické reakce. Ve vhodném prostředí, jako je oceán nebo třeba lidské tělo, by podobné systémy mohly zajistit prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

Data z celé zeměkoule ukazují, že prakticky každá část světa zažila za posledních deset tisíc let vyšší teploty než dnes. Globální průměr vytvářený diskutabilními statistickými metodami na tom nemůže nic změnit.

25.7.2019 v Paříži padla rekordní teplota 42,6°C. Čímž byl po desítkách let konečně pokořen rekord z horkého roku 1947. Bez kontextu taková informace ale může být zavádějící. Jinak lidé podlehnou dojmu, že teploty div ne na úrovni amerického Údolí smrti (nejteplejší místo na Zemi) jsou v evropské Paříži mimo veškerou přirozenost.

Vážky mají při lovu útoky úspěšné na 95 procent. Zvládají to s velmi jednoduchou neurální výbavou. Vojenští vývojáři by rádi vážkovou inteligencí vybavili životně důležité systémy protiraketové obrany, které nebudou lovit vosy, včely nebo komáry, ale mnohem nebezpečnější kořist.

Pod nohama máme obstojný zdroj přírodní energie. Jde jenom o to, najít technologii, která by geotermální energii účinným způsobem těžila. Geotermální STC článek japonských vědců a inženýrů to dokáže. Stačí ho zakopat na vhodném místě do země a pak vyrábí elektřinu.

Lodě U. S. Navy jsou přinejmenším teoreticky ohrožené spoustou různých protilodních systémů Číny. DARPA a Raytheon vyvíjejí důmyslný a přitom levný obranný systém, který je založený na pokročilé chytré munici pro soudobé dělostřelecké systémy amerických lodí.

Z paluby vrtulníkové výsadkové lodi třídy Wasp USS Boxer zasáhl protidronový systém Light Marine Air Defense Integrated Systém (LMADIS) a podle tvrzení americké strany zlikvidoval příliš dotěrný íránský dron.

Až vám někdo bude tvrdit, že v otázce klimatu má věda jasno a diskuse skončila, vzpomeňte si na tento článek.

Je to jako dvě mouchy jednou ranou. Nová technologie odebere oxid uhličitý z atmosféry a udělá z něj oblíbený 2D materiál grafen. Stačí k tomu vodík, běžný tlak, teplota 1 000 °C a pevný katalyzátor se substrátem v jednom z mědi a paladia.

V těžbě a zpracování vzácných zemin má dnes prakticky monopol Čína. To představuje geopolitický problém. Hledání nových nalezišť těchto prvků je problematické. Co kdybychom ale zkusili nahradit atomy vzácných zemin sestavami mnohem lépe dostupných a mnohem levnějších prvků periodické tabulky? Svět by byl hned o něco bezpečnějším místem.

Autonomní přistávací systém německého výzkumného týmu TUM má inteligenci, která rozpoznává ranveje stejně jako lidští piloti – zrakem. Nepotřebuje k tomu GPS ani ILS ani nic podobného. Prostě letí, najde si dráhu a přistane na ní. Létání už nebude, co bývalo.

Na palubě speciální hlubokomořské jaderné ponorky Lošarik došlo k incidentu, při němž zemřelo 14 členů posádky. Lošarik má zřejmě řadu úprav pro operace ve velkých hloubkách. Podle expertů by tato ponorka mohla být zbraní proti podmořským komunikačním kabelům.

Kvantové komunikační sítě v dnešní době buď používají pozemní optická vlákna anebo satelity na oběžné dráze. V prostoru mezi nimi by mohly fungovat dronové kvantové sítě s malými komerčními drony anebo s velkými drony, které by létaly ve vysokých nadmořských výškách a pokrývaly stovky kilometrů čtevrečních.