Situace kolem gigantické exploze v Bejrútu se stále vyvíjí. Už ale panuje velká shoda na tom, že explodoval nevhodně uskladněný náklad zabaveného ledku amonného, který se velmi riskantně a trestuhodně nacházel přímo v životně důležitém bejrútském přístavu. Ledek amonný je sice hnojivo, ale také má velice explozivní choutky. Za vhodných podmínek se brutálně utrhne ze řetězu.

Novozélandský startup Emrod chce do jisté míry splnit sen Nikoly Tesly o bezdrátovém přenosu energie. Jeho zakladatelé spojili síly s novozélandským distributorem energie Powerco a připravují testy prototypu zařízení, které právě tohle dokáže. Dočkáme se distribuce energie bez drátů?

Že spermie plavou jako úhoři popsal jako první Anton van Leeuwenhoek. Jenže se mýlil a spolu s ním také my.

Zatímco vykopaným zkamenělým dinosaurům se do života moc nechce, japonští vědci hlásí úspěšné vzkříšení mikrobů z mořských sedimentů starých sto milionů let.

Mágové kvantové optiky vytvořili kvantové optické zrcadlo z metamateriálu, který je založený na strukturované vrstvě pár set atomů. K vytvoření rekordně lehkého zrcadla ovšem posloužila veliká 2tunovaná aparatura. Nové kvantové zrcadlo by se mohlo uplatnit ve výzkumu i ve kvantových technologiích.

Podivné kovy (strange metals) jsou sice známé už delší dobu, fyzici ale až teď dali dohromady jejich životaschopný model. Což vzhledem k jejich exoticky kvantové povaze nebylo zrovna snadné. Ukázalo se, že představují plnohodnotné skupenství hmoty. Teď by podivné kovy mohly otevřít nové směry výzkumu ve fyzice.

Kentucky Fried Chicken experimentují se 3D biotiskem kuřecích nugetů. Ve spolupráci se startupem 3D Bioprinting Solutions hodlají vyrábět biotištěné nugety přírodní konzistence i chuti z kultur kuřecích buněk, rostlinného materiálu a původního KFC koření pro kuřecí nugety.

Kompozit ze strukturovaného hliníku a keramických kuliček je velmi lehký a zároveň extrémně odolný vůči řezání či vrtání, ať již bruskou, vrtákem či proudem vody. Proteus by se mohl stát materiálem pro osobní brnění nebo rozmanité ochranné či bezpečnostní pomůcky.

Vezměte kus běžného levného hliníku. Pomocí femtosekundových laserových pulzů na něm vytvořte povrch se specifickou mikro a nano strukturou. Ponořte spodní část upraveného hliníku do znečištěné vody. Nechte na něj svítit Slunce. A získávejte čistou vodu, která se odpařuje z horní části hliníku.

V roce 1861 v Gotě v Sasko-kobursko-gothajském vévodství u tehdy světoznámého geografického vydavatelství Justus Perthes vyšla první geologická mapa různých oblastí ve Slezsku, na Moravě a v Haliči. Pro nás je zajímavá jako první geologická mapa části Ostravska a Beskyd. Její celý název včetně označení autora je Geognostische Karte der Nord-Karpathen in Schlesien und den angrenzenden Theilen von Maehren und Galizien von Ludwig Hohenegger, Director der Erzherzoglichen Eisenwerke.

Kapalné kovové baterie by se mohly stát zajímavou technologií pro velice rozmanité aplikace Až doposud to ale značně komplikovala vskutku pekelná provozní teplota, která neklesala pod 240 °C. Nová baterie tohoto typu ale funguje při teplotě 20 °C, což jí otevírá dveře k širokému uplatnění, od titěrné nositelné elektroniky až po masívní energetické systémy rozvodných sítí.

Novým řešením chronického problému se stíněním elektromagnetických vln by se mohl stát ultralehký a vysoce porézní hybridní aerogel, tvořený nanovlákny celulózy a nanodrátky stříbra, případně nanoplátky karbidu titanu. Výsledný materiál napodobuje buněčné stěny a mohl by se stát průlomem ve vývoji elektroniky.

Palivo TRISO pro jaderné reaktory připomíná cucavé bonbony „gobstoppers“ s velkou výdrží. Tvoří jej částice o velikosti zrnek máku, v nichž je oxid uranu obalený vrstvami pyrolytického uhlíku a karbidu křemíku. Reaktory s takovým palivem by měly být bezpečné s mnohem menším úsilím oproti dnešním komerčním reaktorům.

Náš příběh se začíná psát roku 1995 ve městě Henderson v Minesotě, USA, kdy parta středoškoláků našla v rybníku zdeformované skokany levhartí (Rana pipiens). Deformaci podléhají zejména zadní končetiny, které mohou chybět, popřípadě mohou mít obojživelníci končetiny nadbytečné a/nebo různě zdeformované. Následný výzkum objevil, že polovina místní populace skokanů levhartích byla znetvořena.

Představte si taser v podobě projektilu, který je možné vypálit z obyčejné brokovnice. Takový projektil může zasáhnout cíl elektrickým šokem, až v pětinásobné vzdálenosti oproti taseru. Relativní bezpečnost projektilu SPECTER by měl zajistit brzdný padáček.

Japonsko se po 9 letech vrací do čela žebříčku superpočítačů TOP500. Na první místo prorazil nový superpočítač Fugaku s výkonem 415,5 petaflops, který téměř třikrát převyšuje dosavadního šampiona, americký superpočítač Summit z laboratoří ORNL.

Estonští Milrem Robotics vyvinuli nový typ robotických obrněnců. Vozidla Type-X mohou být ovládána na dálku anebo mohou operovat samostatně, jako obrana konvojů a základen, podpora konvenčních mechanizovaných jednotek nebo i v podobě samostatných robotických jednotek.

Že jsou samičky vybíravé, jsme poznali nejspíš každý. Rafinované pokusy s folikulární tekutinou a spermatem různých mužů odhalily, že nejen ženy, ale i jejich vajíčka mají své vyvolené. Nejzajímavější na těchto skrytě prosazovaných preferencích je, že volba vajíčka bývá v rozporu s tím, jak vybírá srdce jejich nositelky. Co teď s tím?

Kataklyzma. Rozsáhlé území zasypané rozpáleným sopečným sklem, které sežehlo vše živé. Celé kontinenty zasněžené jemným popelem. Inferno. Tohle dokázal Yellowstone v miocénu, kdy odpaloval supererupce jednou za půl milionu let. Během posledních milionů let to už ale, slušně řečeno, není taková sláva.

…aneb Jak se nakupují pravěcí plazi

Video: Úspěšný start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon americké firmy SpaceX + simulátor řízení lodi

Do fotovoltaiky vtrhli zombíci a je to z toho pěkný rozruch. Překvapivý objev vedl k vývoji pozoruhodných zombie článků, což jsou barvivem senzitizované články, kterým vyschl kapalný elektrolyt. Na těchto článcích jsou založení chytří zombíci (smart zombies), čili bezdrátová zařízení s umělou inteligencí, která extrémně účinně těží energii z pokojového osvětlení.

Neodym překvapil. Fyzici v něm objevili nový typ exotické hmoty, který připomíná spinové sklo. Pozorování rastrovacím tunelovým mikroskopem v neodymu odhalila komplexní chování spinů, které by v budoucnu mohlo posloužit při vývoji biomimetických umělých inteligencí.

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

Na výsadkové lodi USS Portland je instalovaný laserový systém LWSD s výkonným pevnolátkovým laserem. Teď si připsal na konto úspěšný test, v němž zasáhl proti letícímu dronu. V budoucnu by se na moři mohlo bojovat laserovými zbraněmi.

Australští vědci vyvinuli důmyslný optický čip, který zařídí ohromující rychlost přenosu dat v již existující optické síti. V 76,6 kilometrů dlouhém optickém kabelu mezi univerzitními kampusy v Melbourne dosáhli přenosové rychlosti 44tisíckrát vyšší, než jakou zvládne dne nejrychlejší komerční internet Google Fiber.

V laboratořích ORNL by v roce 2023 měli spustit minireaktor, který se stane bouřlivou novinkou v jinak překvapivě konzervativním a vůči změnám velmi rezistentním jaderném průmyslu. Heliem chlazený minireaktor Transformational Challenge Reactor bude mít velmi výkonné a přitom levné 3D tištěné jádro z karbidu křemíku.

Nový typ leteckého pohonu funguje, aniž by vyžadoval fosilní palivo. Vytváří plazma z okolního vzduchu, který stlačí a ionizuje pomocí mikrovln. Zatím to je jednoduchý prototyp, ale v budoucnu by mohl proměnit leteckou dopravu.

Singapurští kvantoví inženýři postavili „motor“ a „ledničku“, které jsou založené na jediném atomu barya. Jsou to termodynamické strojky, které využívají přesuny energie spojené s vibracemi atomu. Podobná extrémně miniaturní zařízení by se mohla uplatnit v kvantových počítačích anebo nanostrojích.

3D tiskárny dnes už vytisknout téměř cokoliv z téměř čehokoliv. Když ale přijde na barvení nebo podobnou úpravu povrchu 3D tišteného objektu, tak už to není taková legrace. Velmi slibné je elektrosprejování, které funguje rychle, efektivně a levně.

Mikrovlnné záření urychluje organické reakce, které promění polymer PET na tereftalát sodíku. Ten je slibným materiálem pro anody lithium-iontových a sodíko-iontových baterií, které by se mohly stát klíčovým prvkem obnovitelné energetiky.

Na rozhraní jádra a pláště Země se dějí věci. Zřejmě tam proudí rozmanité izotopy železa. Těžší směrem vzhůru do pláště a lehčí zase dolů, do jádra. Tento proces může běžet celé miliardy let a část materiálu z jádra Země s těžšími izotopy železa se může dostat až do lávy vyvřelé v horkých skvrnách, jako jsou třeba Havajské ostrovy.

Když se materiálovým vědcům dostane do ruky pokročilá 3D tiskárna, tak jsou k nezastavení. Jejich nové uhlíkové nanomřížky jsou pevnější než diamant a přitom mají jen nízkou hustotu. Podobné nanomateriály by se mohly prosadit v leteckém a kosmickém průmyslu.

Společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) podepsala smlouvu o “technické podpoře při demontáži” s kanadskou firmou specializovanou na jadernou technologii Kinectrics. KHNP vyšle do Kanady své vlastní odborníky na demontáž jaderných elektráren a bude to vůbec poprvé, kdy své zaměstnance k zahraniční akci tohoto charakteru přidělí.

Dnešní baterie spoléhají na kovy. Nová organická baterie má elektrody z polymerů chinonů a elektrolyt s ionty vodíku, čili s protony. Nemůže explodovat, nevzplane a funguje i za teploty mínus 24°C. Blíží se budoucnost s organickou energetikou?

Každý den se koupeme v moři teraherzových vln, které nesou spoustu energie. Tuhle energii bychom mohli využít k dobíjení běžné elektroniky. Mohl by nám s tím významně pomoci grafen, společně s dalšími 2D materiály.

GPS navigace je skvělá. Ale není všudypřítomná a rozhodně není nezranitelná. Autonomní stroje mívají jako záložní navigační systém inerciální měřící jednotku s gyroskopy, které jsou obvykle drahé a objemné. Nový převratný gyroskop nabízí levnou a výkonnou navigaci, která by se mohla uplatnit v dronech, autonomních vozidlech, robotech i v navigaci pro vojenské jednotky.

…aneb „Vojenský diplodokus“ z 1. světové války

Venuše v plném lesku, občas pohromadě s Měsícem a Plejádami, k tomu šance na další zajímavé úkazy.

Dnešní bojové ponorky jsou nesmírně sofistikované a také nesmírně drahé. Jsou účinné, ale je jich málo. Námořnictvo je proto nasazuje jen, když není vyhnutí a šetří s nimi. Teď by mohly nastoupit ponorkové drony, které mají proti ponorkám s lidmi řady výhod. Jsou podstatně menší při stejném vybavení a nepotřebují systémy pro podporu posádky.

Kratos Defense upravují své bojové tryskové drony XQ-58A Valkyrie pro nasazení v kontejnerech. Přináší to celou řadu výhod, od snadné přepravy až po nenápadnost. Válečné stroje v kontejnerech nejsou vidět a je možné je uskladnit téměř kdekoliv. Připravte se na války kontejnerů!

Malé až maličké jaderné reaktory se zjevují jako houby po dešti. Jestli to takhle půjde dál, tak éra jaderných dinosaurů brzy skončí. Mikroreaktor Aurora slibného startupu Oklo by měl mít výkon pouhých 1,5 MW. První Auroru chtějí spustit do pěti let v Idahu.

Známá hypotéza, že oteplování vede ke krutějším zimám, dostala další trhlinu. Nárůst „vlnitosti“ tryskového proudění (Jet Stream) vzduchu se nepotvrdil.

Vyrobit skutečná náhodná čísla je velice těžké. Počítače ve skutečnosti nemají náhody rádi a neumějí s nimi pracovat. Krystalizační robot hledá náhodná čísla v růstu krystalů a je v tom dobrý. Šifra odvozená z krystalů je odolnější vůči prolomení, nežli klasický šifrovací algoritmus.

Nové pozoruhodné zařízení Air-gen dovede vyčarovat elektřinu doslova ze vzduchu. Je k tomu nutná bakterie Geobacter, která vyrobí nezbytné proteinové nanodrátky. Air-gen funguje ve dne, v noci, na Sahaře i uvnitř místnosti. Časem by z toho mohly být chytré telefony nebo celé domy, co pojedou na vlhký vzduch.

Sarančata jsou ve skutečnosti skvělými detektory chemických látek, na jejichž parametry s umělými systémy zatím nestačíme. Co kdybychom toho využili a udělali ze sarančat miniaturní pyrotechniky? Stačí jim číst myšlenky a sledovat, jaké látky právě cítí. Sarančí detektory výbušnin podle všeho fungují velice dobře.

Nový kapkový generátor elektřiny s teflonovým filmem dramaticky prorazil limity, které doposud svazovaly tento zajímavý způsob těžby energie. Z dopadu jedné běžné kapky vody z výšky 15 cm vytěží přes 140 V.

Média cítila nedávno potřebu sdělit celému světu, že v Antarktidě je v létě teplo. U protinožců mají totiž léto v lednu až březnu.

Lidé propadají klimatické úzkosti. Někteří dokonce dobrovolně přestávají létat letadly, i když jenom málokterý dar naší civilizace je více povznášející. Existuje ale ještě jedna možnost. Vykašlat se na chmury, kterých je stejně vždycky dost, a zkusit s tím něco kloudného udělat.

Včela medonosná je celosvětově významný producent medu a především opylovač, bez kterého bychom se s některými potravinami mohli v zásadě rozloučit. I když včela funguje i jako modelový druh a o její biologii toho víme stále víc, paradoxně je na tom stále hůř, sužována řadou neblahých faktorů, které vedou k úbytku včelstev nebo k jejich špatnému zdraví.