Neodym překvapil. Fyzici v něm objevili nový typ exotické hmoty, který připomíná spinové sklo. Pozorování rastrovacím tunelovým mikroskopem v neodymu odhalila komplexní chování spinů, které by v budoucnu mohlo posloužit při vývoji biomimetických umělých inteligencí.

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

Na výsadkové lodi USS Portland je instalovaný laserový systém LWSD s výkonným pevnolátkovým laserem. Teď si připsal na konto úspěšný test, v němž zasáhl proti letícímu dronu. V budoucnu by se na moři mohlo bojovat laserovými zbraněmi.

Australští vědci vyvinuli důmyslný optický čip, který zařídí ohromující rychlost přenosu dat v již existující optické síti. V 76,6 kilometrů dlouhém optickém kabelu mezi univerzitními kampusy v Melbourne dosáhli přenosové rychlosti 44tisíckrát vyšší, než jakou zvládne dne nejrychlejší komerční internet Google Fiber.

V laboratořích ORNL by v roce 2023 měli spustit minireaktor, který se stane bouřlivou novinkou v jinak překvapivě konzervativním a vůči změnám velmi rezistentním jaderném průmyslu. Heliem chlazený minireaktor Transformational Challenge Reactor bude mít velmi výkonné a přitom levné 3D tištěné jádro z karbidu křemíku.

Nový typ leteckého pohonu funguje, aniž by vyžadoval fosilní palivo. Vytváří plazma z okolního vzduchu, který stlačí a ionizuje pomocí mikrovln. Zatím to je jednoduchý prototyp, ale v budoucnu by mohl proměnit leteckou dopravu.

Singapurští kvantoví inženýři postavili „motor“ a „ledničku“, které jsou založené na jediném atomu barya. Jsou to termodynamické strojky, které využívají přesuny energie spojené s vibracemi atomu. Podobná extrémně miniaturní zařízení by se mohla uplatnit v kvantových počítačích anebo nanostrojích.

3D tiskárny dnes už vytisknout téměř cokoliv z téměř čehokoliv. Když ale přijde na barvení nebo podobnou úpravu povrchu 3D tišteného objektu, tak už to není taková legrace. Velmi slibné je elektrosprejování, které funguje rychle, efektivně a levně.

Mikrovlnné záření urychluje organické reakce, které promění polymer PET na tereftalát sodíku. Ten je slibným materiálem pro anody lithium-iontových a sodíko-iontových baterií, které by se mohly stát klíčovým prvkem obnovitelné energetiky.

Na rozhraní jádra a pláště Země se dějí věci. Zřejmě tam proudí rozmanité izotopy železa. Těžší směrem vzhůru do pláště a lehčí zase dolů, do jádra. Tento proces může běžet celé miliardy let a část materiálu z jádra Země s těžšími izotopy železa se může dostat až do lávy vyvřelé v horkých skvrnách, jako jsou třeba Havajské ostrovy.

Když se materiálovým vědcům dostane do ruky pokročilá 3D tiskárna, tak jsou k nezastavení. Jejich nové uhlíkové nanomřížky jsou pevnější než diamant a přitom mají jen nízkou hustotu. Podobné nanomateriály by se mohly prosadit v leteckém a kosmickém průmyslu.

Společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) podepsala smlouvu o “technické podpoře při demontáži” s kanadskou firmou specializovanou na jadernou technologii Kinectrics. KHNP vyšle do Kanady své vlastní odborníky na demontáž jaderných elektráren a bude to vůbec poprvé, kdy své zaměstnance k zahraniční akci tohoto charakteru přidělí.

Dnešní baterie spoléhají na kovy. Nová organická baterie má elektrody z polymerů chinonů a elektrolyt s ionty vodíku, čili s protony. Nemůže explodovat, nevzplane a funguje i za teploty mínus 24°C. Blíží se budoucnost s organickou energetikou?

Každý den se koupeme v moři teraherzových vln, které nesou spoustu energie. Tuhle energii bychom mohli využít k dobíjení běžné elektroniky. Mohl by nám s tím významně pomoci grafen, společně s dalšími 2D materiály.

GPS navigace je skvělá. Ale není všudypřítomná a rozhodně není nezranitelná. Autonomní stroje mívají jako záložní navigační systém inerciální měřící jednotku s gyroskopy, které jsou obvykle drahé a objemné. Nový převratný gyroskop nabízí levnou a výkonnou navigaci, která by se mohla uplatnit v dronech, autonomních vozidlech, robotech i v navigaci pro vojenské jednotky.

…aneb „Vojenský diplodokus“ z 1. světové války

Venuše v plném lesku, občas pohromadě s Měsícem a Plejádami, k tomu šance na další zajímavé úkazy.

Dnešní bojové ponorky jsou nesmírně sofistikované a také nesmírně drahé. Jsou účinné, ale je jich málo. Námořnictvo je proto nasazuje jen, když není vyhnutí a šetří s nimi. Teď by mohly nastoupit ponorkové drony, které mají proti ponorkám s lidmi řady výhod. Jsou podstatně menší při stejném vybavení a nepotřebují systémy pro podporu posádky.

Kratos Defense upravují své bojové tryskové drony XQ-58A Valkyrie pro nasazení v kontejnerech. Přináší to celou řadu výhod, od snadné přepravy až po nenápadnost. Válečné stroje v kontejnerech nejsou vidět a je možné je uskladnit téměř kdekoliv. Připravte se na války kontejnerů!

Malé až maličké jaderné reaktory se zjevují jako houby po dešti. Jestli to takhle půjde dál, tak éra jaderných dinosaurů brzy skončí. Mikroreaktor Aurora slibného startupu Oklo by měl mít výkon pouhých 1,5 MW. První Auroru chtějí spustit do pěti let v Idahu.

Známá hypotéza, že oteplování vede ke krutějším zimám, dostala další trhlinu. Nárůst „vlnitosti“ tryskového proudění (Jet Stream) vzduchu se nepotvrdil.

Vyrobit skutečná náhodná čísla je velice těžké. Počítače ve skutečnosti nemají náhody rádi a neumějí s nimi pracovat. Krystalizační robot hledá náhodná čísla v růstu krystalů a je v tom dobrý. Šifra odvozená z krystalů je odolnější vůči prolomení, nežli klasický šifrovací algoritmus.

Nové pozoruhodné zařízení Air-gen dovede vyčarovat elektřinu doslova ze vzduchu. Je k tomu nutná bakterie Geobacter, která vyrobí nezbytné proteinové nanodrátky. Air-gen funguje ve dne, v noci, na Sahaře i uvnitř místnosti. Časem by z toho mohly být chytré telefony nebo celé domy, co pojedou na vlhký vzduch.

Sarančata jsou ve skutečnosti skvělými detektory chemických látek, na jejichž parametry s umělými systémy zatím nestačíme. Co kdybychom toho využili a udělali ze sarančat miniaturní pyrotechniky? Stačí jim číst myšlenky a sledovat, jaké látky právě cítí. Sarančí detektory výbušnin podle všeho fungují velice dobře.

Nový kapkový generátor elektřiny s teflonovým filmem dramaticky prorazil limity, které doposud svazovaly tento zajímavý způsob těžby energie. Z dopadu jedné běžné kapky vody z výšky 15 cm vytěží přes 140 V.

Média cítila nedávno potřebu sdělit celému světu, že v Antarktidě je v létě teplo. U protinožců mají totiž léto v lednu až březnu.

Lidé propadají klimatické úzkosti. Někteří dokonce dobrovolně přestávají létat letadly, i když jenom málokterý dar naší civilizace je více povznášející. Existuje ale ještě jedna možnost. Vykašlat se na chmury, kterých je stejně vždycky dost, a zkusit s tím něco kloudného udělat.

Včela medonosná je celosvětově významný producent medu a především opylovač, bez kterého bychom se s některými potravinami mohli v zásadě rozloučit. I když včela funguje i jako modelový druh a o její biologii toho víme stále víc, paradoxně je na tom stále hůř, sužována řadou neblahých faktorů, které vedou k úbytku včelstev nebo k jejich špatnému zdraví.

Laserové zbraně jsou hitem moderních armád. K čemu ale budou dobré na ponorce, když laser pod vodou nefunguje? Americké námořnictvo s nimi každopádně počítá pro útočné ponorky třídy Virginia. Silné lasery mohou bránit ponorku proti útokům ze vzduchu, proti hejnům dronů nebo člunů, a také je s nimi možné zaútočit na hodnotné cíle na pobřeží.

Growler je letadlo pro extrémní elektronický boj. Boeing s US Navy to dotáhli do krajnosti a předělali pár Growlerů na autonomní drony, které by mohly létat na bojové mise společně s letouny s lidskou posádkou. Časem by to mohly dokázat třeba i všechny Growlery US Navy.

V tyto dny je při únosném počasí dobrá šance vidět Merkur i pouhým okem a stát se „šťastným astronomem“. Šance je tak od 5. do 12. až 15. února. Pokud ovšem počasí dopřeje. Úkaz sice není vzácný, ale tentokrát je Merkur pěkně zarámovaný mezi jasnou Venuší a barevným západním obzorem.

Americká vojenská agentura DARPA udělila společnosti Northrop Grumman kontrakt za 13 milionů dolarů, aby vymysleli obranu proti hypersonickým střelám, v rámci programu s výmluvným názvem Glide Breaker. DARPA chce testovat technologii Glide Breaker už letos.

Máte přebytečnou tunu uhlí? Tunu zbytků jídla? Nebo třeba tunu plastového odpadu a pneumatik? Pozoruhodnou novou „bleskovou“ metodou z toho můžete udělat hromadu vloček velmi užitečného grafenu. Rychle a levně. Tohle by konečně mohlo otevřít grafenovou budoucnost!

Společnost Rolls-Royce vsadila na malé modulární jaderné reaktory s výkonem 440 MW. V prvním kole jich chtějí postavit až 15, v prostorech vysloužilých jaderných elektráren. Jeden takový minireaktor se vejde na kamion a mohl by pohánět celé město střední velikosti.

Hadí jed se získává ždímáním hadů, které chovají na hadích farmách. Nadějné organoidy z kmenových buněk jedových žláz kobříků kapských by takové farmy mohly nechat vymřít. Rostou skvěle na Petriho miskách a vyrábějí jed, který odpovídá jedu malých ale smrtícich kobříků.

Americká DARPA vyvíjí všestranné drony gremliny. Na svém prvním letu gremlin odstartoval z mateřského letounu C-130A Hercules. V budoucnu by gremlini mohli operovat na speciálních misích, v hejnech jako hrubá úderná síla anebo jako jednorázové levné střely s plochou dráhou letu pro přesné útoky.

Pokročilá kamera pro ultrarychlé zobrazování využívá starou a osvědčenou metodu fázového kontrastu k natočení obtížně viditelných věcí. Dokáže snímat rychlostí 1 bilionu snímků za sekundu a zachytí rázové vlny ve vodě nebo průlet laserového paprsku krystalickým materiálem.

Na Měsíci je spousta regolitu. A ten je plný kyslíku. Kdybychom tam dokázali kyslík vyrábět, tak by to byla velká pomoc pro kolonisty. Prototyp evropské továrny na kyslík to zvládne s využitím elektrolýzy tavených solí. Měsíční základny jsou zase o něco blíž.

Jako když se do sebe pustí Godzilla s King Kongem. Sofistikovaná umělá inteligence, poháněná jedním z nejvýkonnějších superpočítačů světa, zkřížila kordy s největším postrachem paleontologů, děravým fosilním záznamem. Podle všeho to odneslo masové vymírání na sklonku devonu, které se stane pozvolným úpadkem biodiverzity.

Co se stane, když vezmete kousíček mědi, tenčí než lidský vlas, a pak ho zmáčknete tlakem 30 milionů atmosfér? Je to jako kdybyste ji propasírovali do jádra Saturnu. Hustota takové mědi se ztrojnásobí, ale její krystalická struktura zůstane prakticky stejná, jako všude kolem nás na zemském povrchu.

aneb Další využití odpadního ochuzeného uranu

Stačí si namnožit buňky kůže a buňky srdce z embryí žab drápatek a můžete si poskládat vlastní xenobot. Není ani tradičně živý, ani mrtvý, takže tu máme první syntetickou a pěkně programovatelnou nemrtvou životní formu. S trochou úsilí by xenoboti mohli vyrazit do okolního prostředí likvidovat nebezpečné látky anebo do lidského těla čistit cévy.

Slavný a páchnoucí meteorit Murchinson z Austrálie ukrýval zrna kosmického prachu, který uhnětly umírající hvězdy asi před 7 miliardami let. K jeho datování posloužily izotopy neonu vytvořené galaktickým kosmickým zářením. Jde o zatím nejstarší věc, jakou kdy lidé měli v ruce.

Je to jako nanoalchymie. Vezměte nanočástice zlata, smíchejte je s vhodným polymerem, přidejte sůl, alkohol a výslednou hmotu vložte do tlakové komory. Vznikne lehké zlato, které vypadá jako zlato, blyští se jako zlato, funguje jako zlato v chemických a fyzikálních procesech, ale přitom je pětkrát až desetkrát lehčí než běžné zlato.

Extrémní situace vyžadují extrémní řešení. A odvahu. Austrálie letos shoří více, nežli bývá v jejich letních požárech běžné. Unikátní australská příroda dostane pořádně zabrat. A přestože to zní šíleně, pomoc jim skutečně nabízejí hnijící divočáci. Tohle je věda o masové zkáze!

Nová mobilní kvantová stanice váží pouhých 80 kilogramů a je možné ji nainstalovat na střechu automobilu. Čínský tým se s ní připojil ke kvantovému satelitu Mocius a přenesl s její pomocí kvantový klíč z Ťi-nanu do Šanghaje. Teď přijde na řadu kvantový nanosatelit.

Robotické exoskelety společnosti Sarcos dostanou první testeři. Budou to zaměstnanci Delta Airlines i vojáci US Army. Tenhle nositelný robot dává lidem až dvacetinásobnou sílu. Pohání ho baterie a na jedno dobití vydrží fungovat osm hodin.

Uhlí by mohlo dostat druhou šanci. Nikoliv fosilní uhlí, které pěkně zůstane pod zemí, nýbrž zelené a zcela obnovitelné bio uhlí, které se vyrábí z odpadní rostlinné biomasy, jako jsou rýžové slupky nebo podobný materiál. Je to ironie ďábelských rozměrů.

Co je lepší než vojenská robotická loď? Vojenská robotická loď, která umí mluvit. Lidským hlasem a do rádia. V námořním provozu jsou velmi důležité domluvy posádek lodí rádiem. Autonomní bojová plavidla to podle všeho budou muset zvládnout.

Loňský i letošní rok lze označit za přelomový v likvidaci následků obou velkých havárii v jaderné energetice. Ve Fukušimě a Černobylu se postupně rozbíhá likvidace zničených elektráren. U Fukušimy se začaly vyvážet palivové soubory z třetího bloku a stanovil se přesný plán jejich vyvezení u bloku prvního a druhého. Připravuje se i první vytahování částí zničené aktivní zóny z druhého bloku. U Černobylu se po dokončení nového sarkofágu začala postupně otevírat zakázaná zóna nejen pro turisty. Zájem turistů hlavně ze zahraničí dramaticky zvýšil seriál HBO o havárii, který se těšil obrovskému zájmu.