Magnetické pásky jsou nezmarem technologií ukládání dat. Je jim už skoro sedmdesát let. Přesto se stále používají. A jak je vidět, stále také mají potenciál k dalšímu výzkumu a vývoji. Nová magnetická páska, jejíž povrch obsahuje částice feritu stroncia, dovoluje uložit až 317 GB dat na čtvereční palec pásky. Datacentra si na ni už brousí zuby.

Realita překonala science-fiction. Důkladně vycvičená umělá inteligence ARTUµ byla velitelem mise letounu U-2. Poprvé v historii Pentagonu velel pilotovanému letounu stroj nadřazený lidskému pilotu. Jak se zdá, bojové letouny řízené umělými inteligencemi jsou nadosah.

Sympatičtí tvůrci modulárních jaderných reaktorů NuScale navrhují používat jejich jaderné moduly k výrobě vodíku elektrolýzou přehřáté páry. Jaderný reaktor by na to podle potřeby využil více či méně vyrobené elektřiny. Jeden jaderný modul by mohl za běžného provozu vyrobit téměř 50 tun vodíku denně. Blíží se vodíková jaderná budoucnost?

Hlenky jsou skvělé optimalizátorky. Bravurně řeší neblaze proslulý Problém obchodního cestujícího. Japonský tým užasl natolik, že postavil biomorfní elektronickou hlenku. A jak se zdá, tak to trefili. Optimalizuje jako divá. Do budoucna by se elektronické hlenky mohly rozlézt do počítačů a do Internetu věcí.

Baterie s pevným elektrolytem bývají skvělé v hustotě uložené energie. Nová technologie od QuantumScape k tomu ještě navíc přidává rychlé nabíjení, dlouhou životnost a odolnost vůči velkému rozmezí teplot. Jestli to tahle baterie dotáhne až do průmyslové výroby, mohl by z toho být převrat v elektromobilech.

Vulkanické ostrovy Islands of the Four Mountains v centrálních Aleutách hostí celkem šest stratovulkánů, včetně sopky Mount Cleveland, což je v posledních dvaceti letech nejaktivnější vulkán severní Ameriky. Podle geologů je více než pravděpodobné, že jde o jednu velkou kalderu, ve které dřímá další severoamerický supervulkán.

Startup Aevum vstoupil do závodu o vynášení malých satelitů a nákladu na nízkou oběžnou dráhu s unikátním systémem Ravn X. Spojuje největší letecký autonomní dron na světě s malou nosnou raketou. Zakázky pro armádu i civilní zákazníky se prý jen hrnou.

Bojoví roboti pokročili od jednoduchých vozítek k multifunkčním autonomním bojovým systémům. Osmikolový obrněnec Mission Master – Armed Reconnaissance má k dispozici teleskopickou věž se senzory i kulomet ráže 7,62 milimetru, který se nebojí použít na povel lidského operátora.

Megačip WSE obsahuje 1,2 bilionů tranzistorů a téměř 400 tisíc výpočetních jader. Díky své unikátní architektuře představuje superpočítač na čipu a klidně to dokáže. Systém CS-1 s tímto čipem nedávno hravě porazil superpočítač Joule v simulaci elektrárenských spalovacích procesů.

Vodík by chtěl pro energetiku každý. Jen ho přijatelným způsobem vyrábět ve velkém. Nová technologie kapičkových mikroreaktorů se živými řasami a bakteriemi nabízí výrobu vodíku za běžných podmínek. Vývoj je sice na počátku, podobné fotobiologické technologie ale mají slušný potenciál.

Poněkud v rozporu s převládající teorií vzniku základních stavebních kamenů života, která předpokládá, že jejich vznik se dál pod taktovkou energie dodávané zářením (například UV zářením), přichází britští vědci s tvrzením, že k tomu záření není třeba, neboť to svede i „temná chemie“. Americký tým vědců si nyní přisadil jednoduchým vznikem koacervátů a protobuněk.

Představte si létající palety, které pohání iontový vítr vytvořený působením elektrického pole na molekuly vzduchu. Pokud by taková technologie uspěla, mohlo změnit přepravu malých zásilek. Zatím ale není jasné, jak praktické by takové drony byly.

Na křižovatkách se prý děje nejvíc nehod i nejvíc setkání. Na světě je mnoho křižovatek – a tomu, co se děje za nimi, většinou rozumíme až z pohledu z míst za tou či onou křižovatkou.

Hlubokomořská ponorka Fendouzhe pronikla v oblasti Challenger Deep Mariánského příkopu do hloubky 10 909 metrů pod hladinou moře. Což je nový čínský rekord. Motivací čínských aktivit v Pacifiku je zřejmě především těžba surovin v hlubokomořském prostředí.

V posledních dnech se nejen na Ekolistu, objevila celá řada příspěvků napadajících výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Je v nich celá řada nepravd a účelových manipulací, a proto jsem se rozhodl alespoň některé z nich uvést na pravou míru.

Jak létat přes heliopauzu do mezihvězdného prostoru? Jednou z možností je solární termální pohon, který využívá těsný manévr kolem Slunce a důmyslný pohonný systém s vodíkem v tepelném štítu, k urychlení na cca 90 kilometrů za sekundu.

Je to velký úspěch! Protiraketový systém Aegis na palubě raketového torpédoborce USS Jon Finn si zahrál na obranu Havaje a sestřelil simulovanou střelu ICBM. Letěla z atolu Kwajalein nad oceán severovýchodně od Havajských ostrovů. Raketa Standard Missile-3, použitá ve variantě SM-3 Block IIA, byla přitom původně navržena jen proti střelám krátkého a středního doletu.

V Černobylu došlo k velmi významné události. První kontejner s palivovými soubory z nepoškozených reaktorů Černobylské jaderné elektrárny byl zavezen do přechodného suchého úložiště ISF-2. Tím se realizoval klíčový krok k tomu, aby se úložiště dostalo do plného provozu.

Perovskity jsou super. Často ale obsahují olovo a halogeny, což poněkud komplikuje jejich využití. Řešením by mohly být netoxické materiály inspirované perovskitem PIM. Na slunečním svitu nejsou nijak oslnivé, ale výtečně těží elektřinu při osvětlení v místnosti. V budoucnu by mohly pohánět nositelnou elektroniku, biomedicínská zařízení nebo senzory.

I když koncept zvukového paprsku není nový, izraelská firma Noveto je první, která tuto technologii uvádí na trh. Poslechové zařízení nahrazující sluchátka má být první vlaštovkou poslechové revoluce.

Pro mnohé to bude šokující, ale železný prach je podivuhodným čistým, výkonným a recyklovatelným palivem pro průmysl. Hořením dosahuje teplot až 1 800 °C. Jediným produktem je přitom rez, kterou je možné vcelku snadno a efektivně recyklovat pomocí solární elektřiny. Na obzoru jsou bezuhlíkové spalovací systémy pro cirkulární ekonomiku.

Dřevo používáme od nepaměti. To ale neznamená, že bychom ho nemohli vylepšit a zkřížit s pokročilými technologiemi, jako jsou třeba kvantové tečky. Vznikne tenký dřevěný film, který může světélkovat různými barvami a zároveň je odolný vůči vodě. Světélkující nábytek či tapety nezní špatně.

Nabíjitelné megabaterie pro rozvodné sítě mají úspěch. Všimli si toho v australském státě Victoria a nechají si tam od Tesly 300 a 450 MWh baterii. Taková baterie bude tlumit výkyvy v rozvodné síti, především ukládáním obnovitelné energie. V provozu by měla být na konci roku 2021,

Konstelace Starlink už má na orbitě 895 satelitů. SpaceX spustili beta testování této sítě pod názvem „Better Than Nothing Beta“. Jeden uživatel z Montany dosáhl přenosové rychlosti 174 Mbps a podobné zprávy přicházejí i z dalších míst. Těšíte se na planetární internet?

Pro zpracování odpadů na zajímavé produkty bývají nezbytné katalyzátory. Nový „houbovitý“ materiál s hierarchickou strukturou pórů dovede katalyzovat více chemických reakcí zároveň a je v tom superefektivní. Klidně sežvýká stolní olej, pneumatiky, slupky z rýže nebo mnohé další odpady, v nichž je až 50 procent kontaminantů.

Včely si máme tendenci spojovat s krásnými slunečnými dny. V Austrálii mají ale i takové, které sbírají nektar i v noci. Hned dva druhy včel u protinožců příroda obdarovala schopnostmi, k jakým si vojáci a myslivci musejí nasazovat udělátka zvaná noktovize.

Autonnomní drony Pegasus od Robotic Research jsou jako nefalšovaní transformeři. Během mise se klidně přemění z kvadrikoptéry na pozemní pásové vozidlo a naopak. Mohou nést speciální vybavení a stát se cenným pomocníkem pozemních jednotek při bojových i jiných operacích.

Významní hráči v oblasti vojenských technologií společně vyvíjejí praktický laserový zbraňový systém o výkonu 100 až 250 kW, který by měl být použitelný pro pozemní, námořní i vzdušné systémy. Očekává se od něj především protivzdušná a protiraketová obrana.

Fukušima je plná radioaktivní vody. Denně ji přibývá asi 160 tun. Kapacity pro její uložení se rychle tenčí. Japonská vláda se rozhodla, že vodu, která obsahuje především tritium a pak i další radioaktivní izotopy, vypustí do Pacifiku. Je to nejlepší možnost?

Ultrabílý materiál založený na uhličitanu vápenatém je jako kouzlo. Odráží 95,5 procent dopadajícího slunečního záření. Díky tomu zůstává citelně chladnější než okolí, i když do něj pere Slunce na plný plyn. Kdybychom takovou barvou natřeli podstatnou část povrchů, tak to ochladí celou planetu.

Fúze je stále v nedohlednu. Ale až ji budeme mít, tak by mohla pohánět kosmické lodě a sondy. Fúzní pohon by nám příjemně „zmenšil“ Sluneční soustavu a řada zajímavých světů by se rázem ocitla skoro na dosah ruky.

Doposud neznámé želvušky rodu Paramacrobiotus z indického Bengalúru se klidně opalují pod sterilizační UV lampou,aniž by je to vyvedlo z míry. Tajemství jejich úspěchu spočívá ve fluorescentním pigmentu, který přemění tvrdé UV záření na neškodné modré světlo.

Alespoň těm ze Skalnatých hor, respektive hor Skalistých v USA a Kanadě. Přemnožení kůrovce by nemělo prospívat jen včelám v Rocky Mountains, ale i těm z naší kotliny.

Boj ve městě bývá velmi náročný a přináší mnoho obětí. Britský autonomní dron i9, jehož operace řídí vzdálený operátor, útočí na protivníky v místnostech či budovách palbou ze dvojhlavňové brokovnice. Kromě toho dokáže srážet cizí drony z oblohy jako létající beranidlo.

Nedávno objevená bakterie Ideonella sakaiensis se dokáže živit PET plasty. Vědci prozkoumali strukturu klíčových enzymů, které jsou za to zodpovědné, a pak je důkladně vylepšili. Vytvořili chimérický superenzym, který je v odbourávání PET plastů šestkrát rychlejší než původní enzymy ideonelly.

Hybridní palivo ANEEL (Advanced Nuclear Energy for Enriched Life) tvoří thorium s málo obohaceným uranem. Jeho použití v jaderných reaktorech přináší celou řadu výhod, od vyšší bezpečnosti, až po nižší náklady a menší problémy s jaderným odpadem.

Když se nanočástice křemene o průměru 30 nanometrů převlékne za fenylalanin, tak se dovede vplížit do nádorové buňky. Tam pak spustí katastrofickou produkci kyslíkových radikálů, která přiměje dotyčnou buňku spáchat sebevraždu.

Boeing a Loyal Wingman společně vyvíjejí bezpilotní tryskový dron s umělou inteligencí. Loyal Wingman bude na bojových i průzkumných misích doprovázet jiné drony i letouny s lidskou posádkou. První test turbodmychadlového motoru dopadl na jedničku.

Lithium-iontové baterie uloží spoustu energie, ale fungují pomalu. Ultrakapacitory jsou naproti tomu velmi rychlé, ale energie se do nich vejde jen poskrovnu. Hybridní systémy by měly využít předností obou těchto technologií a potlačit jejich omezení. Skeleton Technologies vsadili na grafenový hybridní systém, v němž lithium-iontové baterie a ultrakapacitory pracují ve vzájemné souhře.

Slitina železa, hliníku, niklu a přesně vyladěného množství chromu je superelastická. A také superodolná, protože na rozdíl od jiných podobných slitin si udrží své podivuhodné vlastnosti ve velmi širokém rozmezí teplot. Funguje od mínus 263 °C až plus 200 °C, takže by ji mohli využít i kosmičtí inženýři na Marsu nebo na Měsíci.

Australský tým vyvinul nový postup s vysokoteplotním pyrolýzovým reaktorem, který zařídí výrobu vodíku a uhlíkových nanomateriálů z lidských exkrementů a dalšího materiálu v odpadní vodě. Nová technologie je efektivní a slušně mobilní, takže by mohla nalézt řadu praktických uplatnění.

Blíží se doba odstavení německých jaderných elektráren a uzavření řady uhelných bloků u našich sousedů. Zároveň jedná naše uhelná komise o doporučených termínech a podmínkách zavírání uhelných elektráren u nás. V Evropské unii sílí tlak na přechod k nízkoemisní energetice a rostou ceny emisních povolenek. V české energetice je tak už potřeba konečně začít budovat zdroje, které nahradí zdroje uhelné a stárnoucí zdroje jaderné a fotovoltaické.

Jednoduché a levné MGA kostky svojí strukturou připomínají muffiny s čokoládou. Díky vysoké tepelné vodivosti v nich lze ukládat nadbytečnou energii. MGA kostky by také mohly „zachránit“ dnes již nepopulární tepelné elektrárny, protože by v nich mohly vyrábět energii namísto uhlí.

V laboratoři bundeswehru v Mnichově již necelé dva týdny po otravě Alexeje Navalného zjistili, že se stal obětí vražedného organofosfátu z rodiny novičoků. Detaily nejsou známé, ale odborníci jsou schopni rekonstruovat několik scénářů, jak se to Němcům povedlo.

Společnost Google o sobě dala vědět ve kvantovém klání, které probíhá mezi nimi a IBM, a také dalšími aktéry. S kvantovým procesorem Sycamore poprvé kvantově simulovali chemickou reakci. Byla to zatím jen „rozcvička“ s jednoduchou reakcí, ale brzy bychom se mohli dočkat dalších kvantových kouzel v chemii.

Technologie Nano Diamond Battery využívá nanodiamanty uhlíku -14, vyrobené z ozářeného grafitu, jako zdroj energie pro převratný koncept téměř věčných baterií. Měly by být neuvěřitelně dlouhověké, prakticky nezničitelné a hlavně levné. Do dvou let by měly být na trhu.

Nová aplikace stále populárnějších kovových organických koster (MOF) umí divy s odsolováním a čištěním vody. Jeden kilogram MOFu PSP-MIL-53 vyrobí z mořské vody za jeden den téměř 140 litrů pitné vody. K regeneraci materiálu pro opětovné použití přitom postačí pár minut slunečního svitu.

Američtí vojenští vývojáři uspořádali klání umělých inteligenci v soubojích na virtuálních stíhačkách. Pěkně jeden na jednoho, jen s palubními kanony, jako za 2. světové války. Vítězná inteligence dostala možnost bojovat s lidským pilotem. Zadupala ho do země 5:0.

Před čtvrt stoletím americký spisovatel Larry Niven ve sci-fi povídce „Žena v kráteru Del Rey“ píše o povlaku na získávání energie. Ten jakoby z oka vypadl tomu s čím nyní přichází parta výzkumníků z Washington University. Vědci hodlají spižírny energie dělat ze stále ještě nejběžnějšího stavebního materiálu - pálených cihel. Jejich červená barva nanesením polymeru a ochranného povlaku z pryskyřice hodně ztmavne, takže vizionář Niven se i tou černou barvou docela trefil.

Od samého začátku používání osobních počítačů byly na ně vytvářeny programy pro simulaci řízení letadla. Nejznámějším představitelem těchto programů pro širokou veřejnost byl Flight Simulator (nazývaný FS nebo MSFS) od firmy Microsoft.  První verze tohoto programu byla vydána v roce 1982 a Microsoft jí zařadil do své nabídky stálých programů s cyklem nových vydání přibližně každé dva roky. V pojetí Microsoftu se jednalo o zábavnou hru, která ani nemohla mít ambice skutečného leteckého simulátoru, protože fyzikální model aerodynamických procesů byl velmi ošizen.