Extrémně lehký aerogel z oxidu grafenu a polyvinylalkoholu výtečně izoluje zvuk při hustotě pouhých 2,1 kilogramu na metr krychlový. Vyrábí se podobně jako sněhové pusinky. Jak žoviálně uvádějí jeho tvůrci, při použití na kryty leteckých motorů by mohl snížit hluk v kabině proudového dopravního letounu zhruba na úroveň fénu na vlasy.

Americké námořnictvo odpískalo slibně postupující projekt elektromagnetického děla. Railgun funguje, ale doplatil na změnu strategického směřování Spojených států. Pro měření sil s vojensky významnými protivníky se moc nehodí. Dalším fatálním problémem je i to, že námořnictvo má jen pár lodí, na které by mohlo railguny smysluplně instalovat.

…aneb Pár vět o reálné rychlosti pohybu zvířat

Když ve vhodném poměru smícháte skandium, hliník, wolfram a kyslík, tak získáte ultra-termostabilní materiál. V rozmezí teplot od téměř absolutní nuly až více než 1000 stupňů Celsia nehne ani brvou. Pokud se materiál podaří dotáhnout do prakticky využitelné podoby, tak by se mohl uplatnit v celé řadě zajímavých aplikací.

Izraelští materiáloví mágové dokázali vytvořit optický metamateriál z vateritu, minerálu blízkého kalcitu a nanočástic zlata. Podobné metamateriály se přitom obvykle vyrábějí z toxických chemických látek, což brání jejich využití v biomedicíně. „Zlatý vaterit“ nalezne využití například ve fototermální léčbě, fotoakustické tomografii nebo v bioimagingu.

V dnešní době jsou v mořích k vidění velké větrné turbíny. Plovoucí Windcatcher je sice také velký, ale funguje podobně jako velká segmentová zrcadla velkých teleskopů. Stejného nebo ještě lepšího efektu při těžbě větrné energie dosahuje využitím velkého počtu malých rotorů. Windcatcher by měl být levnější, praktičtější, odolnější a výkonnější než srovnatelně velké větrné turbíny.

Americké námořnictvo vyvíjí autonomní tankovací letoun MQ-25 T1, známý jako Stingray, který bude operovat z paluby letadlových lodí. Před pár dny poprvé za letu poskytl palivo jinému stroji. Tím se stal Super Horner US Navy s lidským pilotem. Dronový tanker teď čekají testy na palubě letadlové lodi.

Slyšeli jste o konkretenu? Tohle libozvučné slovo se teď nejspíš bude skloňovat stále častěji. Grafenoví mágové z Manchesteru spojili síly se stavaři a poprvé v praxi použili beton s grafenem, čili konkreten, při stavbě budovy. Nová tělocvična poblíž Stonehenge se stane technologickou laboratoří pro studium tohoto pozoruhodného nového materiálu, který šetří peněženku zákazníků i životní prostředí.

Fresky patří mezi typické výtvarné žánry mykénské kultury, tedy kultury achájských Řeků pozdní doby bronzové, a to zdaleka nejen přímo v Mykénách. Většinou zobrazují náboženské rituály. Zjevná je návaznost na umění minojské Kréty.

Ze zkušenosti víme, že Zemi dovedou ochladit mohutné sopečné erupce nebo rozsáhlé lesní požáry. Napodobit takové jevy ale není úplně snadné. Američtí experti NOAA vyvinuli technologicky a ekonomicky zvládnutelný postup, který zahrnuje oxid siřičitý, levitující saze a asi 20 tisíc letů flotily 335 dopravních letadel. Byla by to první pomoc v případě brzkého dramatického oteplování planety.

Zhruba před rokem došlo během konfliktu v Libyi k autonomním útokům tureckých sebevražedných dronů STM Kargu na jednotky Chalífy Haftara. Podle všeho měla po celou dobu velení umělá inteligence. Zároveň ale není jasné, zda při takových útocích někdo zahynul či nikoliv, i když se to nedá vyloučit.

Zemětřesení trvají sekundy nebo minuty, někdy dny, měsíce nebo až pár let. Singapurští geologové analyzovali mikroatoly u pobřeží Sumatry a zjistili, že se v této oblasti v letech 1829 až 1861 odehrálo zemětřesení, jehož slabé otřesy trvaly 32 let. Jde o „nejpomalejší“ (ve smyslu dlouhého trvání) zemětřesení, o jakém víme.

Díky knihám prý může mít dvacetiletý mladík zkušenost sedmdesátiletého starce, a přitom život před sebou. Opravdu? V čem ano a v čem ne? Místo nářku nad úpadkem sečtělosti to bude o renesančním optimismu Marsilia Ficina a problémech literární orientace vzdělanosti.

Těžké bombardéry nerostou na stromech. Když na to ale přijde, tak je možné improvizovat. US Air Force vymysleli jednoduchý a účinný systém, s jehož pomocí lze udělat z transportních letounů C-130 či C-17 bombardéry nebo spíše mateřské letouny pro střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Díky tomu bude možné v případě potřeby rychle a mohutně zvýšit palebnou sílu letectva.

Americká DARPA se podílí na vývoji „nehacknutelného“ procesoru Morpheus. V nedávném klání se do procesoru pustily stovky zkušených hackerů, kteří se snažili najít sebemenší skulinu nebo slabé místo. Morpheus se jim ovšem měnil pod rukama s každým mrknutím oka. Neuspěli ani jednou jedinkrát.

Dva roboti THeMIS estonských Milrem Robotics účinkovali na nedávném cvičení s ostrou střelbou Estonských obranných sil. Spolupracujícím lidským jednotkám poskytovali palebnou podporu, sbírali informace o situaci na bojišti, naváděli dělostřeleckou palbu a evakuovali simulované raněné a padlé.

Želvušky je těžké zabít. Britští astrobiologové vyzkoušeli, jestli to zvládne vysokorychlostní plynové dělo, kterým stříleli do písku ledové projektily se zamraženými želvuškami. Takové nepěkné zacházení napodobuje nárazy meteoritů při pádu z nebes a mohlo by odpovědět na otázku, nakolik je u želvušek reálná panspermie.

Beton je velmi užitečný materiál, i když jeho výroba velmi zatěžuje prostředí. Bylo by skvělé, kdyby kromě samotné konstrukce mohl beton nabídnout ještě něco navíc. Díky nové betonové nabíjitelné baterii, kterou je možné použít ke konstrukci jako běžný beton, by betonové stavby mohly fungovat jako velké nebo přímo ohromné nabíjitelné baterie.

Levný autonomní bojový dron Skyborg ještě není hotový. Ani jeho řídící mozek Autonomy Core System (ACS). Americké letectvo ale dobře ví, že každý správný pilot chce co nejdřív do vzduchu. Ranou verzi mozku ACS instalovali na taktický dron Kratos UTAP-22 a poslali do vzduchu.

Pleistocenní zalednění pokrývalo jen malou část dnešního území České republiky. V Čechách to je Šluknovský a Frýdlantský výběžek. Rozsahem jsou významná zalednění moravskoslezské oblasti, která zasáhla plochu cca 2700 km². V souvcích, které se k nám dostaly s ledovcem, se někdy nacházejí pozoruhodné fosilie.

Je to jako noční můra konspirátorů. Šikovný čipový systém velikosti desetiny milimetru krychlového, který lze vpíchnout do těla, kde monitoruje teplotu v reálném čase. K nabíjení i ke komunikaci používá ultrazvuk. Podobné systémy mají velkou budoucnost v medicíně i dalších odvětvích.

Bylo by skvělé mít pohon, s nímž by bylo možné létat rychlostí Mach 17 a vzlétnout s ním ze zemského povrchu až na oběžnou dráhu. Úspěšný explozivní experiment experimentálního rázového ramjetu (Shock-Ramjet Engine) otevírá cestu pro vývoj pohonu, který zkrotí sílu detonací a promění je na tah.

V Tennessee vyroste oblázkový reaktor Hermes s pokročilým designem. Chlazení zajistí tavené fluoridové soli, díky nimž je provoz takového reaktoru jednodušší a levnější. Pokud Hermes uspěje, bude to výrazný pokrok pro oblázkové reaktory, které představují zajímavou alternativu k tradičním mohutným vodou chlazeným reaktorům.

Turecká společnost Turkish Aerospace předělala svůj proudový dron Simsek. Ze cvičného terče se stal mnohem nebezpečnější protivník. Sebevražedný Simsek je relativně jednoduchý a levný. Jeho významnou předností je rychlost, která předurčuje Simseky k překvapivým útokům ve větším počtu.

Vůbec nevadí, že kluzák nemá motor. Když jste sakra dobrý pilot, disponujete odolným modelem a navedete ho do silného vzdušného dopingu, můžete se prohánět rychlostí blízkou zvuku. Tíhové zrychlení v nárazech při takovém neuvěřitelném letu vystřeluje k 120 G. Je to víc než dovolené přetížení protiletadlových raket.

400 let a jeden pandemický rok po legendární plavbě lodi Mayflower s Otci poutníky vypluje trimaran Mayflower 400. Na palubě tentokrát nebude žádný člověk, ale sofistikovaná umělá inteligence. Bude navigovat loď, rozpoznávat případné překážky a problémy na moři, a také provádět výzkum znečištění Atlantiku i mořských savců, které cestou potká. Do Nového světa by měla doplout za tři týdny.

K rozvodným sítím se připojují obnovitelné zdroje energie. Jejich vrtochy je nutné tlumit bateriemi, které mohou uskladnit veliká množství energie. Mezi nejvíce slibné náležejí fyzikální baterie na stlačený vzduch. Startup Hydrostor vybuduje dvě největší zařízení tohoto typu v Kalifornii. Měly by pojmout až 10 GWh energie.

Nová turbína O2 společnosti Orbital Marine Power vytěží z energie přílivu 2 MW. Její výstavba probíhá na souši a pak se spustí na moře jako loď. Instalace na místě určení, tedy spíše zakotvení a připojení do sítě je pak oproti jiným přílivovým elektrárnám velmi jednoduché a laciné.

Reapery létají od roku 2001. Vznikly za určité geopolitické situace, která se ale od té doby podstatně změnila. V dnešním světě to mají drony těžší a bude se to spíše dále zhoršovat. Proto americké letectvo ve spolupráci s General Atomics připracuje „geopolitické“ vylepšení Reaperů na letouny MQ-9 Multi-Domain Operation (M2DO), které nebudou čelit banditům, ale sofistikovanějším protivníkům.

Letos uplynulo 35 let od havárie čtvrtého reaktoru v Černobylské jaderné elektrárně. Stejně jako v jiných oblastech byl i zde předchozí rok silně ovlivněn epidemií. Přesto se daří dosahovat pokroku v likvidaci elektrárny i revitalizaci a otevírání zasažených oblastí. Podívejme se, jak se zde situace vyvíjí.

Klasický beton je nevodič. Když se ale do betonu přidá vhodný uhlíkový materiál, tak se z něj může stát překvapivě úspěšný vodič. Velmi vhodné jsou pro tento účel nanosaze, které vytvoří elektricky vodivý beton a zároveň jsou levné. Beton s nanosazemi se výrazně zahřívá při průchodu elektrickým proudem, čehož je možné využít v mnoha různých aplikacích, venku i uvnitř obydlí.

Pokud budou létat letadla na kapalný vodík, tak povezou palivo o extrémně nízké teplotě. Společnost Airbus staví experimentální pohon ASCEND, který využívá vlastní palivo ke chlazení své supravodivé konstrukce. Jestli ASCEND uspěje, bude to významný krok ve vývoji vodíkových letounů.

Vezměte urychlovač částic a nacpěte ho do fúzního reaktoru, kde bude žhavit plazma a také jej bude udržovat. Vznikne slibný fúzní reaktor Norman, který je předzvěstí příchodu fúzní energetiky, možná mnohem dřívějšího, než by se zdálo z poněkud depresivního sledování šnečího tempa klasického tokamaku ITER.

Nehledejte v tom přímočarou aktualitu, nýbrž trochu zvláštní alternativu za obvyklé periodizace vývoje společnosti. Georges Bataille navrhnul, abychom místo o feudalismu, kapitalismu a lecčem dalším raději mluvili o panství nad životem a smrtí, společnosti pod uzavřením a společnosti namátkové kontroly.

Okolní vesmír je jako temný hvozd. Tichý, ponurý, na první pohled mrtvý. Ve stínech se ale plíží lovci, hráči vesmírného LARPu, kteří to myslí smrtelně vážně. Největší hrozbou v temném lese jsou cizí lovci. Když se střetnou, tak je to vždy kdo s koho, na plno a bez skrupulí. Taková je hypotéza Temného lesa, která vysvětluje Fermiho paradox strachem a opatrností.

V kontextu se samčím pohlavím je pojem „plastický“, spojován s jistým hendikepem. V případě samičího mozku tomu ale tak být nemusí, tvrdí vědci v nejnovějším čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society.

Některé věci se na lidech zkoumat nedají. Zároveň je ale vyzkoumat nutně potřebujeme, pro studium závažných chorob i pro vývoj nových léků. To je skvělá příležitost pro lidské chiméry, tedy embrya savců, do nichž jsou vpraveny lidské kmenové buňky. Nedávno vytvořené člověkopice jsou pokročilé chiméry, které uspěly v experimentech.

Drony se stávají stále významnější silou na bojišti i v celém letovém prostoru. Vlastně celá hejna dronů, která budí hrůzu jako hejna kobylek. Bylo by skvělé mít zbraň, která vyřadí takové hejno se vším všudy. Systém Leonidas amerického startupu Epirus to zvládá velmi dobře, vhodně cílenými svazky záření. Téhle mikrovlnky byste se rozhodně měli bát!

Japonská vláda s konečnou platností rozhodla, že nahromaděnou tritiovou vodu bude postupně v průběhu řady let vypouštět do oceánu. Od havárie uplynulo již deset let a během ní se zaplňovalo stále více nádrží. Voda stále přibývá a kapacita nádrží by měla být vyčerpána na podzim roku 2022. I proto bylo nutno rozhodnout o řešení.

Klasické diamanty krychlové soustavy jsou velmi pevné a odolné. Obrovské síly při dopadu meteoritů nebo při podobných událostech ale dovedou vytvořit hexagonální diamanty, které jsou ještě pevnější a odolnější, jak teď poprvé experimentálně prokázali materiáloví vědci, vybavení střelným prachem, plynem, grafitem, laserem a zvukovými vlnami.

Prototyp tryskového bojového dronu amerického letectva Kratos XQ-58A Valkyrie má za sebou další prvenství. Letěl výše než předtím, rychleji než předtím, poprvé otevřel pumovnici za letu a poprvé v historii se stalo, že letící dron vypustil další dron. Na obzoru se už rýsuje dronové letectvo.

Oběžná dráha je plná smetí. Společnost EOS nabízí řešení, které funguje ze Země. Na observatoři Mount Stromlo v Canberře instalovali laserový systém, který dokáže zaměřit vesmírný odpad a pak ho zasáhnout laserovým paprskem, čímž ho bude možné odsunout z dráhy a zlikvidovat.

Dnes nelétá skoro nikdo. Jestli se ale s koncem pandemie vrátí optimismus a chuť cestovat osobně, nikoliv jen virtuálně, tak by se mohly objevit nadzvukové dopravní letouny. Společnost Aerion slibuje letoun s kapacitou 50 cestujících, který by mohl letět z Los Angeles do Tokia za méně než 3 hodiny. Nebudou to mít jednoduché, ale zní to skvěle.

Německo stále více uvažuje o podpoře přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy. Následovalo by tak Velkou Británii, Dánsko a Holandsko, které dovážejí masy dřevní hmoty v podobě pelet a spalují je pro výrobu elektřiny. Evropská unie sice tuto produkci elektřiny považuje za bezemisní a čistou, reálně však jde o environmentální zločin.

Zjištění, že existují buňky, které smrt přivádí k horečné činnosti, je nejen překvapivé, ale nejspíš i východiskem pro nové způsoby léčení chorob a možná i budoucího vylepšování stářím umdlévajících mozků. Tak to vidí vědci z University of Illinois Chicago.

„To je dobré znamení! Vidím tě docela rád! Vítej, krásná tanečnice, družko při hostině! Přicházíš mi právě vhod. Vezmu si tě domů, budeš mi užitečná! Doma je líp, venku je nebezpečno. Zaživa jsi ochranou proti zlomocným kouzlům, což teprve až zemřeš, jak krásně budeš zpívat!“

Těžaři elektromagnetických vln využívají fantastickou příležitost, jakou jim zřejmě neúmyslně nabídli tvůrci 5G sítě. Frekvence těchto sítí jsou plné energie, která si doslova říká o využití. Právě to nabízí unikátní a praktická 3D tištěná rektena, jejíž velikost i tvar připomínají hrací kartu.

Umělá inteligence se mocně prosazuje na všech frontách výzkumu. Stále víc zásluh si připisuje i na biologických objevech. Mezi ty nejnovější patří luštění tajů včelího klábosení.

Program Air Combat Evolution (ACE) by měl zavést do leteckých soubojů špičkové umělé pilotní inteligence. Lidští piloti by jim měli důvěřovat a měli by na ně spoléhat ve vyhrocených situacích. ACE brzy vstoupí do fáze leteckých soubojů dronů a v letech 2023-2024 přijdou na řadu autonomní lety upravených albatrosů L-39 pilotovaných inteligencemi.

Nová generace strukturálních baterií slibuje fantastické aplikace. Nová technologie nabízí slušné elektrické i mechanické vlastnosti, jimiž významně předčí své předchůdce. Můžeme se těšit na kompaktnější elektromobily, drony, chytré telefony, notebooky nebo třeba elektrokola.