Vůbec nevadí, že kluzák nemá motor. Když jste sakra dobrý pilot, disponujete odolným modelem a navedete ho do silného vzdušného dopingu, můžete se prohánět rychlostí blízkou zvuku. Tíhové zrychlení v nárazech při takovém neuvěřitelném letu vystřeluje k 120 G. Je to víc než dovolené přetížení protiletadlových raket.

400 let a jeden pandemický rok po legendární plavbě lodi Mayflower s Otci poutníky vypluje trimaran Mayflower 400. Na palubě tentokrát nebude žádný člověk, ale sofistikovaná umělá inteligence. Bude navigovat loď, rozpoznávat případné překážky a problémy na moři, a také provádět výzkum znečištění Atlantiku i mořských savců, které cestou potká. Do Nového světa by měla doplout za tři týdny.

K rozvodným sítím se připojují obnovitelné zdroje energie. Jejich vrtochy je nutné tlumit bateriemi, které mohou uskladnit veliká množství energie. Mezi nejvíce slibné náležejí fyzikální baterie na stlačený vzduch. Startup Hydrostor vybuduje dvě největší zařízení tohoto typu v Kalifornii. Měly by pojmout až 10 GWh energie.

Nová turbína O2 společnosti Orbital Marine Power vytěží z energie přílivu 2 MW. Její výstavba probíhá na souši a pak se spustí na moře jako loď. Instalace na místě určení, tedy spíše zakotvení a připojení do sítě je pak oproti jiným přílivovým elektrárnám velmi jednoduché a laciné.

Reapery létají od roku 2001. Vznikly za určité geopolitické situace, která se ale od té doby podstatně změnila. V dnešním světě to mají drony těžší a bude se to spíše dále zhoršovat. Proto americké letectvo ve spolupráci s General Atomics připracuje „geopolitické“ vylepšení Reaperů na letouny MQ-9 Multi-Domain Operation (M2DO), které nebudou čelit banditům, ale sofistikovanějším protivníkům.

Letos uplynulo 35 let od havárie čtvrtého reaktoru v Černobylské jaderné elektrárně. Stejně jako v jiných oblastech byl i zde předchozí rok silně ovlivněn epidemií. Přesto se daří dosahovat pokroku v likvidaci elektrárny i revitalizaci a otevírání zasažených oblastí. Podívejme se, jak se zde situace vyvíjí.

Klasický beton je nevodič. Když se ale do betonu přidá vhodný uhlíkový materiál, tak se z něj může stát překvapivě úspěšný vodič. Velmi vhodné jsou pro tento účel nanosaze, které vytvoří elektricky vodivý beton a zároveň jsou levné. Beton s nanosazemi se výrazně zahřívá při průchodu elektrickým proudem, čehož je možné využít v mnoha různých aplikacích, venku i uvnitř obydlí.

Pokud budou létat letadla na kapalný vodík, tak povezou palivo o extrémně nízké teplotě. Společnost Airbus staví experimentální pohon ASCEND, který využívá vlastní palivo ke chlazení své supravodivé konstrukce. Jestli ASCEND uspěje, bude to významný krok ve vývoji vodíkových letounů.

Vezměte urychlovač částic a nacpěte ho do fúzního reaktoru, kde bude žhavit plazma a také jej bude udržovat. Vznikne slibný fúzní reaktor Norman, který je předzvěstí příchodu fúzní energetiky, možná mnohem dřívějšího, než by se zdálo z poněkud depresivního sledování šnečího tempa klasického tokamaku ITER.

Nehledejte v tom přímočarou aktualitu, nýbrž trochu zvláštní alternativu za obvyklé periodizace vývoje společnosti. Georges Bataille navrhnul, abychom místo o feudalismu, kapitalismu a lecčem dalším raději mluvili o panství nad životem a smrtí, společnosti pod uzavřením a společnosti namátkové kontroly.

Okolní vesmír je jako temný hvozd. Tichý, ponurý, na první pohled mrtvý. Ve stínech se ale plíží lovci, hráči vesmírného LARPu, kteří to myslí smrtelně vážně. Největší hrozbou v temném lese jsou cizí lovci. Když se střetnou, tak je to vždy kdo s koho, na plno a bez skrupulí. Taková je hypotéza Temného lesa, která vysvětluje Fermiho paradox strachem a opatrností.

V kontextu se samčím pohlavím je pojem „plastický“, spojován s jistým hendikepem. V případě samičího mozku tomu ale tak být nemusí, tvrdí vědci v nejnovějším čísle odborného časopisu Proceedings of the Royal Society.

Některé věci se na lidech zkoumat nedají. Zároveň je ale vyzkoumat nutně potřebujeme, pro studium závažných chorob i pro vývoj nových léků. To je skvělá příležitost pro lidské chiméry, tedy embrya savců, do nichž jsou vpraveny lidské kmenové buňky. Nedávno vytvořené člověkopice jsou pokročilé chiméry, které uspěly v experimentech.

Drony se stávají stále významnější silou na bojišti i v celém letovém prostoru. Vlastně celá hejna dronů, která budí hrůzu jako hejna kobylek. Bylo by skvělé mít zbraň, která vyřadí takové hejno se vším všudy. Systém Leonidas amerického startupu Epirus to zvládá velmi dobře, vhodně cílenými svazky záření. Téhle mikrovlnky byste se rozhodně měli bát!

Japonská vláda s konečnou platností rozhodla, že nahromaděnou tritiovou vodu bude postupně v průběhu řady let vypouštět do oceánu. Od havárie uplynulo již deset let a během ní se zaplňovalo stále více nádrží. Voda stále přibývá a kapacita nádrží by měla být vyčerpána na podzim roku 2022. I proto bylo nutno rozhodnout o řešení.

Klasické diamanty krychlové soustavy jsou velmi pevné a odolné. Obrovské síly při dopadu meteoritů nebo při podobných událostech ale dovedou vytvořit hexagonální diamanty, které jsou ještě pevnější a odolnější, jak teď poprvé experimentálně prokázali materiáloví vědci, vybavení střelným prachem, plynem, grafitem, laserem a zvukovými vlnami.

Prototyp tryskového bojového dronu amerického letectva Kratos XQ-58A Valkyrie má za sebou další prvenství. Letěl výše než předtím, rychleji než předtím, poprvé otevřel pumovnici za letu a poprvé v historii se stalo, že letící dron vypustil další dron. Na obzoru se už rýsuje dronové letectvo.

Oběžná dráha je plná smetí. Společnost EOS nabízí řešení, které funguje ze Země. Na observatoři Mount Stromlo v Canberře instalovali laserový systém, který dokáže zaměřit vesmírný odpad a pak ho zasáhnout laserovým paprskem, čímž ho bude možné odsunout z dráhy a zlikvidovat.

Dnes nelétá skoro nikdo. Jestli se ale s koncem pandemie vrátí optimismus a chuť cestovat osobně, nikoliv jen virtuálně, tak by se mohly objevit nadzvukové dopravní letouny. Společnost Aerion slibuje letoun s kapacitou 50 cestujících, který by mohl letět z Los Angeles do Tokia za méně než 3 hodiny. Nebudou to mít jednoduché, ale zní to skvěle.

Německo stále více uvažuje o podpoře přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy. Následovalo by tak Velkou Británii, Dánsko a Holandsko, které dovážejí masy dřevní hmoty v podobě pelet a spalují je pro výrobu elektřiny. Evropská unie sice tuto produkci elektřiny považuje za bezemisní a čistou, reálně však jde o environmentální zločin.

Zjištění, že existují buňky, které smrt přivádí k horečné činnosti, je nejen překvapivé, ale nejspíš i východiskem pro nové způsoby léčení chorob a možná i budoucího vylepšování stářím umdlévajících mozků. Tak to vidí vědci z University of Illinois Chicago.

„To je dobré znamení! Vidím tě docela rád! Vítej, krásná tanečnice, družko při hostině! Přicházíš mi právě vhod. Vezmu si tě domů, budeš mi užitečná! Doma je líp, venku je nebezpečno. Zaživa jsi ochranou proti zlomocným kouzlům, což teprve až zemřeš, jak krásně budeš zpívat!“

Těžaři elektromagnetických vln využívají fantastickou příležitost, jakou jim zřejmě neúmyslně nabídli tvůrci 5G sítě. Frekvence těchto sítí jsou plné energie, která si doslova říká o využití. Právě to nabízí unikátní a praktická 3D tištěná rektena, jejíž velikost i tvar připomínají hrací kartu.

Umělá inteligence se mocně prosazuje na všech frontách výzkumu. Stále víc zásluh si připisuje i na biologických objevech. Mezi ty nejnovější patří luštění tajů včelího klábosení.

Program Air Combat Evolution (ACE) by měl zavést do leteckých soubojů špičkové umělé pilotní inteligence. Lidští piloti by jim měli důvěřovat a měli by na ně spoléhat ve vyhrocených situacích. ACE brzy vstoupí do fáze leteckých soubojů dronů a v letech 2023-2024 přijdou na řadu autonomní lety upravených albatrosů L-39 pilotovaných inteligencemi.

Nová generace strukturálních baterií slibuje fantastické aplikace. Nová technologie nabízí slušné elektrické i mechanické vlastnosti, jimiž významně předčí své předchůdce. Můžeme se těšit na kompaktnější elektromobily, drony, chytré telefony, notebooky nebo třeba elektrokola.

Nový kultivační systém a útvar označovaný jako iBlastoid nás staví před dilema: Na jak dlouho lze udržet při životě lidské embryo mimo tělo matky? A smíme dělat všechno, co umíme?

Dřevo je za normálních okolností pevné a nepoddajné. Když ho ale změkčíme odstraněním ligninu, ať už chemicky anebo se šikovnou dřevokaznou houbou, tak se dějí divy. Vznikne pružné dřevo s houbovitou nanostrukturou, které je možné použít jako piezoelektrický nanogenerátor.

Bojové drony Chengdu Wing Loong II jsou sice méně kvalitní, ale zato výrazně levnější než srovnatelné západní stroje. Mohou nést až 12 raket či bomb, takže se s nimi musí počítat. Oproti jiným zemím Čína tyto drony vyváží v „masovém“ měřítku a vyvolává tím globální závody ve zbrojení.

Před predátorem je možné například utéct, postavit se mu na odpor, zastrašit ho, zmást ho mimikrami... Jenže to na endoparazity neplatí. Minimálně u dvou druhů mořských plžů se vyvinula prapodivná strategie - hlava se zbaví napadeného těla.

Kyslík není v pozemské atmosféře odjakživa. A podle nových simulací aktivity Slunce a pozemských procesů tam nebude navěky. Slunce postupně zesílí a za 1 miliardu let vymaže z atmosféry oxid uhličitý a ozonovou vrstvu. To zabije rostliny, s nimiž zmizí přírodní zdroj kyslíku atmosféry Země. Pokud to nebude nějak úplně jinak.

Kdo by nechtěl létat vesmírem zkratkou? Klasický Alcubierrův warp pohon potřebuje k provozu negativní energii, která ale bohužel nejspíš není k dispozici. Fyzici americké Advanced Propulsion Laboratory navrhují warp pohon s méně exotickým mechanismem. O trochu. Civilizace s planetárními technologiemi by to mohla zvládnout.

Autonomní tryskový bojový dron Loyal Wingman sledujeme od jeho dětských krůčků. Od návrhu designu po první let to stihl za zhruba tři roky. Je to velký úspěch a milník v historii vývoje bojových letounů. Autonomní letectvo je už na dosah ruky.

Prudce elegantní tryskové drony Arrow singapurských Kelley Aerospace jsou jako 16tunové šipky hozené do oblohy. Mohou operovat samostatně anebo létat na mise v hejnu, které povede velitelský letoun s lidskou posádkou. Jejich specialitou by měly být letecké bitvy a útoky na pozemní cíle.

Nový laser americké armády obětuje délku trvání laserového pulzu ve prospěch jeho energie. Pálí ultrakrátké pulzy trvající 200 femtosekund o výkonu 1 terawattu. Sled takových pulzů může cíl tavit, oslepit nebo rovněž poškodit jeho elektroniku.

Laboratorní steaky jsou za dveřmi. Bioinženýři Aleph Farms a Technionu 3D biotiskem s kravími buňkami vyrábějí vysoce ceněné rib eye steaky, které jsou skoro jako živé, pokud jde o jejich konzistenci i chuť. Teď už jenom stačí zařídit potřebná povolení a do kuchyní mohou vtrhnou biotištěná masa.

Vzdušnou nadvládu v dnešní době obvykle zajištují pokročilé pilotované bojové letouny. DARPA jim chce ulevit s pomocí dronů LongShot, vyzbrojených střelami vzduch-vzduch, které budou startovat z mateřských letounů. LongShoty rozšíří dosah zásahu proti letounům protivníka a snížím tím riziko pro lidské piloty.

Selekce spermií je neskutečně užitečná. Je v zájmu budoucí matky, aby investovala do embrya vzniklého po splynutí vajíčka s tou nejlepší spermií. Selekční tlaky ze strany matky proto dneska už nikoho nepřekvapí. Že jsou ale spermie schopné vzájemného boje o prvenství v oplození vajíčka, je naprostou novinkou, vrhající jiné světlo na mechanizmy dědičnosti.

V říjnu 2017 předpandemický svět užasl nad mezihvězdným návštěvníkem, objektem 1I/ʻOumuamua. Podle toho, co o něm víme, je velmi zvláštní. Avi Loeb razí hypotézu, podle které Sluneční soustavou prolétlo mimozemské zařízení. Příště snad budeme na podobné návštěvníky lépe připraveni a zjistíme toho víc.

Prototyp UniWave200 využívá energii vln k pohánění umělého mořského gejzíru. Ten pak pohání jednosměrnou turbínu, které vyrábí energii pro komerční využití. Pokud gejzírová elektrárna uspěje v testech na ostrově King Island u Tasmánie, tak je budeme vídat u mořského pobřeží častěji.

Tvrdost kovu záleží na zrnitosti jeho mikrostruktury. Když se tvrdý kov vyrábí tradičními postupy, tak je to náročné a výsledek není úplně zaručený. Použití technologie spojování nanočástic zaručuje, že nově vzniklý kov bude mít velmi jemnou a homogenní strukturu.

Dánští vědci mají jasno. Japonské saké je třiapůlkrát lahodnější než pivo a skoro šestkrát lahodnější než víno.

…aneb Na skok do kontroverzní kryptozoologie

Na konci roku 2020 bylo rozhodnuto o odstavení jedné z největších a nejmodernějších uhelných elektráren v Německu. V provozu byla pouze pět let a její výstavba i konec je symbolickou ukázkou reality a environmentálních dopadů německé Energiewende.

Hydro-Québec a ThyssenKrup postaví zařízení s výkonem 88 MW, které ročně vyrobí 11 tisíc tun vodíku a 88 tisíc tun kyslíku. Vodík i kyslík poslouží k výrobě biopaliva z nerecyklovatelného odpadu. Do budoucna Kanada počítá s tím, že bude vodík vyrobený díky hydroelektrárnám vyvážet.

Uhlí je teď za zenitem. Ve světě je spousta uhelných dolů, ale poptávka po uhlí se postupně rozplývá. Nový, snadný a relativně levný postup výroby vysoce ceněného nanografitu, který má dnes široké využití, nabízí alternativní využití uhlí, které by mohlo být zajímavé i v našich končinách.

Čína si stále drží přední pozici ve vývoji kvantové komunikace. Nedávno jako první na světě zprovoznili prakticky využívanou kvantovou komunikační síť. Zahrnuje pozemní i satelitní přenos a propojuje více než 150 uživatelů, mezi nimiž jsou banky, poskytovatelé energie nebo úřady.

Na severním pobřeží Izraele se nacházejí prehistorické mořské sedimenty až 3,5 kilometrů od tehdejšího pobřeží. Asi před 9 600 lety se tam přivalila megavlna, která na pobřeží mohla vyrůst do výšky 16 až 40 metrů. Jak se zdá, východní Středomoří rozhodně není nudným místem k životu.

O příčinách globálního oteplování byly popsány hory papíru. Za nejběžnější příčinu jsme považováni my lidé, respektive skleníkový efekt který ze zvýšených emisí oxidu uhličitého souvisejícího s rozvojem světového průmyslu. Leopold Lobkovský má pro náhlé změny v Arktidě jiné vysvětlení. Za viníka označuje přirozené jevy v zemské kůře.

Kvantová chemie stojí na výpočtech vlnových funkcí. Ty jsou ale, slušně řečeno, extrémně náročné. Novým nástrojem na tyhle šílenosti je umělá inteligence PauliNet, vycvičená v duchu kvantového Monte Carla. Do kvantové chemie přináší svěží vánek strojového učení.