Výroba amoniaku je jedním z nejdůležitějších chemických procesů dnešní doby. Zároveň je ale extrémně „špinavá“ a značně zatěžuje životní prostředí. Nový postup pro praktickou výrobu amoniaku elektrolýzou s fosfoniovými solemi by mohl změnit situaci. Časem se možná dočkáme zeleného amoniaku.

Nová kamera s metapovrchem se téměř ztrácí na prstu. Díky těsnému propojení metapovrchu s algoritmy strojového učení pořizuje kvalitní barevné snímky, které z ní dělají nejlepší současné zařízení tohoto typu. Těšit se mohou v medicíně i v robotice. Časem se možná objeví chytré telefony, které budou mít jako kameru celou zadní stranu s metapovrchem.

Populární zombie strojky, poskládané ze živých žabích buněk, čili xenoboti, dostali od svých stvořitelů další dovednost. Teď se dovedou sami replikovat. Dospělí xenoboti sbírají jednotlivé žabí buňky a skládají z nich zárodky nových xenobotů. Ideální tvar xenobotů pro replikaci spočítala umělá inteligence, díky které připomínají Pac-Mana.

Hypersonické kluzákové útoky by mohly snadno překonat soudobé systémy protiraketové obrany, které jsou nastavené na velmi předvídatelné balistické rakety. Situaci by mohl změnit hypersonický obranný systém GDI s raketami odpalovanými raketovými křižníky s Aegisem, podpořený sítí pokročilých satelitů Hypersonic and Ballistic Tracking Space Sensor. Vývoj běží na plné obrátky.

Nová teorie viní z náhlého dramatického ochlazení Země pokles mořského dna. Došlo k němu v Jižním oceánu před 34 miliony let.

Důmyslný systém s koncentrátorem slunečního záření dokáže přeměnit vodu a oxid uhličitý ze vzduchu nejprve na syntetický plyn a pak na syntetické palivo, které je tím pádem uhlíkově neutrální. Technologie funguje, ale vysoké vstupní náklady prozatím komplikují praktické využití.

Nová architektura umožnila postavit prozatím nejvýkonnější kvantový procesor Eagle. IBM do něj nacpali 127 qubitů a věří, že s Orlem dosáhli kvantové nadvlády, i když nejspíš nejsou první. A stále nemají dost. Již příští rok by měl z IBM přiletět Kvantový Orlovec a po něm Kvantový Kondor, kterým bude Orel horko těžko dýchat na záda.

K čemu vrtulky? AB6 JetQuad je nadupaný tryskový dron se čtyřmi tryskovými mikromotory a polohovatelnými tryskami. Tenhle tryskáč létá na naftu, kerosin nebo letecké palivo Jet-A. Umí kolmý start i přistání a také se vznáší na jednom místě. Kdo by si tohle nechtěl zkusit řídit?

V časopise Nature vyšel před několika dny článek v němž se praví, že: "...kosticovci, jakými jsou třeba plejtvák obrovský nebo keporkak, pozřou více potravy, než se vědci domnívali". Asi nejsem sám, koho při čtení napadlo: No, to je zase jednou objev! Případně něco ve smyslu, že i prestižní časopis dnes už otiskne všechno. Netřeba dodávat, že tímto článkem si vydavatel čtenost nenahonil.

Na revolučním konceptu stroje s fluidním pohonem pracují ve společnosti Jetoptera.

Na světě je stále mnoho železničních tratí, které nejsou elektrifikované. Vládu dieselových lokomotiv by tam mohly ukončit „lokomotivy na baterky“, které by si vozily baterii ve speciálním vagonu. Baterie by bylo možné dobíjet nebo měnit celý vagon. Tímto způsobem by bylo možné snížit závislost na problematických fosilních palivech i emise.

Amoniak sice obsahuje méně energie než vodík o stejné hmotnosti, ale zároveň více energie než vodík o stejném objemu. To je přednost, která by mu mohla otevřít dveře v letecké dopravě, i když není tak úplně „zelený“. Reaction Engines, autoři pohonu SABRE, amoniaku věří a vyvíjejí amoniakové reaktory, které by mohly pohánět letadla nebo třeba generátory elektřiny.

Vnější jádro naší planeta tvoří převážně kapalné železo s niklem. Je stlačené na 135 až 330 gigapascalů, čili 1,35 až 3,3 milionů atmosfér, a nažhavené na 4 až 5 tisíc kelvinů. Právě takové podmínky nedávno napodobili vědci s výkonnými lasery a prozkoumali chování železa za těchto podmínek.

Nosné rakety jsou standard, nepříliš efektivní a drahý. Startup SpinLaunch sázejí na radikální alternativu. Budou odpalovat náklad na oběžnou dráhu hypersonickým katapultem. Ve verzi L100 Orbital Mass Accelerator zvládne až 200 kilogramů. Jedinou podmínkou je, aby náklad, například satelit, vydržel přetížení zhruba 10 tisíc g.

Leonidas je výtečný mikrovlnný systém, který by měl vyřídit hejna dronů i jednotlivé drony, jak ve vzduchu, tak i na zemi či na vodě. Je to v podstatě první zbraň, která může důstojně čelit hejnovým útokům. Tento systém dostanou americká obrněná vozidla Stryker, z nichž se tak stane účinná obrana krátkého dosahu.

I když se od spalování uhlí ustupuje, možnosti jeho využití tím podle všeho nekončí. Nový materiál ze stlačeného uhelného prachu a bavlněných vláken je skvělý v solárním odsolování mořské vody. Je to praktické a levné. Na komerčním využití se již pracuje.

75 kilometrů dlouhý pás pustiny v chilské poušti Atacama pokrývá spousta silikátového skla. Podle nového výzkumu jde o pozůstatky extrémní exploze vesmírného tělesa, zřejmě komety či její části, která se před 12 tisíci let srazila se Zemí. Nasvědčuje tomu struktura skla i jeho chemické složení.

Pancíře schopné zastavit průrazné střely ráže 12,7 mm letící rychlostí až 819 m/s mohou mít díky kovové pěně (v porovnání s klasickým kovem) hmotnost poloviční.

Jak už bolestně zjistily mnohé armády, zásobování palivem je zásadní věc, která může rozhodovat celé konflikty. USAF chtějí vyrábět letecké palivo průmyslovou fotosyntézou společnosti Twelve. Nejprve se elektrolýzou rozloží oxid uhličitý a voda. Vzniknou molekuly kyslíku, vodíku a oxidu uhelnatého, které pak vstupují do moderní verze Fischerovy–Tropschovy syntézy, vyrábějící kapalné uhlovodíky.

Vero nihil verius

Optické 5D disky vydrží (skoro) věčně. Mají ovšem svá slabá místa, především pokud jde o rychlost zápisu/čtení dat a hustotu uložených dat. Nová technologie zápisu dat do křemenného skla posouvá rychlost zápisu na 230 kb za sekundu a nabízí hustotu uložení dat, která 10 000krát převyšuje Blu-ray disky. Na zapsání dat do takového disku byste si ale počkali hodně dlouho.

General Atomics s Boeingem dostaly na starost vývoj pokročilého laserového systému (distributed-gain laser) o výkonu 300 kW. Měl by být schopen zaměřovat a sestřelovat rychle letící cíle, které zničí svou brutální energií. Tohle monstrum usmaží na obloze drony, rakety i letouny protivníka.

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Helium je velmi užitečné, pro pouťové balonky, magnetickou rezonanci i pro lety do vesmíru. Je ale vzácné, jeho známé zásoby se tenčí, dodávky kolabují a cena roste. V této dramatické situaci přicházejí dobré zprávy z jižní Afriky, kde objevili největší a nejkvalitnější zásoby helia na světě. Pokud se informace potvrdí, tak tam je helia za více než 100 miliard dolarů. Naplní asi 1,4 bilionů balonků, což by heliovou krizi utlumilo.

Přichází doba mikroreaktorů. Pilotní projekt na Eielsonově základně, která leží na Aljašce, poblíž polárního kruhu, počítá se spuštěním mikroreaktoru v roce 2027. Když projekt uspěje, porostou mikroreaktory jako houby po dešti. Na základnách, odlehlých osadách, dolech, ropných polích nebo třeba v zařízeních pro odsolování vody či výrobu vodíku.

US Air Force by rádi trénovali bojové lety s nadzvukovými drony. Takoví protivníci by byli vydatnými soupeři a trénink by tolik nezatěžoval zkušené bojové piloty, kteří představují nedostatkové zboží. Tréninkovými soupeři by se mohly stát drony společnosti Exosonic, jejichž zásadní předností by měl být tichý let a zkrocení sonického třesku.

Kalifornská společnost Radiant pracuje na kompaktních jaderných reaktorech o výkonu 1 MW, které se vejdou do přepravního kontejneru a budou chlazené heliem. Takové reaktory by se mohly stát relativně levnou a praktickou náhradou celé armády dieselových generátorů, ať už při akcích pod širým nebem, při katastrofách anebo na vojenských základnách.

Švédská ocelářská společnost SSAB nedávno vyrobila první „bezfosilní“ ocel, při jejíž výrobě nejsou přímo využívaná fosilní paliva, a to včetně těžby použité železné rudy. Volvo teď z této oceli postavilo bezosádkový nákladní automobil. Podle všeho jsme svědky počátku přechodu na bezfosilní průmysl.

SPUR je odstřelovací puška pro denní i noční mise, s termální optikou a středním dostřelem. Ghost Robotics tímto střeleckým systémem vybavili svého čtyřnohého robota Vision-60. Na bojištích blízké budoucnosti se možná objeví kráčející zbraně, nepochybně s vychytralou umělou inteligencí.

Ve světě stále na řadě míst schází čistá voda. Praktickým řešením by mohly být hydrogelové tablety či zařízení, které za hodinu zlikvidují naprostou většinu bakterií díky peroxidu vodíku a částicím aktivního uhlí. Jejich použití je jednoduché a levné, stejně jako jejich výroba, v malém i ve velkém.

Kolem roku 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma jeden ze svých posledních textů „Cronica universalis“. Podle nové analýzy italského literárního historika Chiesy v něm uvádí, že janovští námořníci té doby věděli o existenci Ameriky, přinejmenším části atlantického pobřeží, díky kontaktům se severní Evropou.

Silně vyzbrojené letouny palebné podpory AC-130J Ghostrider mají už teď pestrý arzenál. Na palubě nesou houfnici s automatickým kanonem a mohou také mít rozmanitou přesně naváděnou munici. Brzy začnou testovat prototyp leteckého laserového systému AHEL s pevnolátkovým laserem. S takovým laserem by Ghostridery mohly likvidovat kriticky významné cíle přesně, tiše a nenápadně.

Specialisté na bleskové ohřívání Jouleovým teplem použili tento postup pro těžbu cenných kovů, jako je zlato, stříbro, palladium nebo rhodium, ze starých mobilů a notebooků. Blesková recyklace může proměnit skládky elektronického odpadu na pokladnice s drahými kovy, které jen čekají na to, až je vydolujeme.

Inženýři z Massachusettského technologického institutu v odborném časopisu Science informují o druhé generaci svítících rostlin produkujících desetkrát jasnější světlo, než generace první.

V Austrálii mají nadbytek volného místa a Slunce. V Singapuru zase potřebují obnovitelnou energii. Ambiciózní projekt PowerLink spojí severní pobřeží Austrálie se Singapurem podmořským kabelem, kterým bude proudit elektřina z mamutí solární farmy v Severním teritoriu. PowerLink by měl být online v roce 2027.

Nowcasting je bezprostřední předpověď počasí, založená na aktuálních meteorologických datech. Je náročná a důležitá. Jak ukazuje úspěšný vývoj aplikace umělé inteligence pro nowcasting srážek Generative Model of Rain z franšízy DeepMind, brzy by se mohla stát kolbištěm umělých inteligencí.

Americká agentura NOAA a společnost Saildrone vyslaly do Atlantiku flotilu autonomních dronů plných senzorů, které sbírají data během hurikánové sezóny. Dron SD 1045 pořídil dechberoucí záběry z nitra hurikánu Sam, který stále řádí v Atlantiku východně od Bermud jako hurikán 4. kategorie.

O tom, že se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech nebude účastnit Rosatom a jeho technologie, je už rozhodnuto. Přesto v rámci permanentního předvolebního boje ideologičtí fanatici potřebuji stále proti této firmě bojovat. Jedním z prostředků je očerňování projektu Paks II a Hanhikivi. Zároveň došlo k odložení rozhodnutí o vydání povolení stavby jaderné části maďarským úřadem pro jadernou bezpečnost HAEA. Proto je rozumné si shrnout reálný současný stav těchto projektů.

Hypersonické střely jsou fajn. Soudobé protiraketové systémy proti nim nemají mnoho šancí a mohou ničit cíle pouhou kinetickou energií. Hypersonické střely se scramjetem jsou ale ještě lepší. Mohou manévrovat za letu v nízké výšce, což jim dává ještě větší nezranitelnost, větší přesnost, nižší váhu a větší dolet.

Sluneční soustava je plná kosmického smetí. Tvoří ho prach a štěrk, který vzniká během „provozu“ Sluneční soustavy, a na orbitě Země i lidské kosmické odpadky. Kosmické lodě, satelity i skafandry musí být v maximální možné míře odolné, aby pro ně zásah takovým objektem nebyl fatální. NASA to testuje vysokorychlostním plynovým dělem.

Je vám líto, že nemáme pořádné opičí ocasy? Nejspíš za to může neposedná Alu sekvence, jeden z mnoha „skákajících genů“, které dělají v genomech anarchii. Alu sekvence o délce 300 bází asi před 25 miliony let, hluboko ve třetihorách, skočila do oblasti významného embryonálního regulačního genu TBXT, který „dělá ocas“. A nám zůstaly jen zadky pro pláč.

Letectvo blízké budoucnosti bude spoléhat na hypersonické střely. Do akce by je měly vozit bombardéry B-52 i další letouny. Problém je v tom, že hypersonické střely a další podobné systémy jsou dost těžké a obtížně se s nimi manipuluje. Klíčovým pomocníkem pozemního personálu letectva by se měl stát unikátní robotický nakladač munice MHU-TSX.

V kalné vodě není nic vidět, kvůli rozptýlenému světlu. Přesto je ale možné v takovém prostředí smysluplně fotit. Nová metoda spojuje klasické polarimetrické snímkování s algoritmem, který automaticky najde optimální parametry pro potlačení rozptýleného světla.

Při provozu jaderných elektráren vzniká odpad, se kterým je problém. Bývá ještě schopen produkovat teplo a v souvislosti s radioaktivním rozpadem emituje neutrony i gama záření. Při výrobě bionafty také vzniká odpad. Tím je nadprodukce glycerolu. Vědci z Lancaster University přišli na způsob, jak pomocí obou odpadů získávat vysoce ceněné suroviny. Stanou se navrhované jaderné biorafinerie hitem nízkoemisního hospodaření, nebo jeden z mála technických ekonomicky efektivních procesů snižujících emise CO2, pohřbí aktivisté?

Někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, ve střední době bronzové, zřejmě přilétl meteor, který s děsivou silou explodoval 4 kilometry nad tehdejší metropolí Beth Haram, v dnešním Jordánsku. Z 8 tisíc obyvatel města toho nejspíš mnoho nezbylo. Otázkou je, kdy k něčemu podobnému dojde příště.

Loni v listopadu se v Íránu odehrál technologicky vyspělý atentát na vysoce postaveného jaderného vědce a generála Revolučních gard v jedné osobě, Mohsena Fachrízádeha. Robotický systém ukrytý v dodávce zaměřoval a identifikoval cíl s využitím umělých inteligencí, přičemž ho řídil operátor v Izraeli přes satelit.

Stisk ruky je gestem pozdravu napříč rasami i kulturami. Tradičně se jím stvrzuje přátelství i platnost obchodních transakcí. Tento zvyk nyní do značné míry vykořeňují kovidová opatření. K jeho uchování by mohla přispět hologramová virtuální realita z dílny skotských vědců.

Mikrobiální palivové články představují slibnou, ale prakticky doposud nepříliš úspěšnou technologii. Jejich výkon podstatně zvýší, když jsou bakterie v těchto článcích krmené nanočásticemi stříbra. Bakterie si je zabudují do těla, čímž se z nich stanou mikroskopické generátory elektrického proudu.

Optické kabely jsou pro přenos internetu fajn, ale někdy je není možné použít. Společnost X ze stáje Alphabet Inc. vyvíjí bezdrátový laserový internet v rámci projektu Taara, který přenáší internet rychle a bezdrátově. V nedávném testu úspěšně spojili africké metropole Brazzaville a Kinshasu, které odděluje řeka Kongo.

Pokud můžeme věřit zprávám z totality, severokorejská diktatura se snaží diverzifikovat své zbraňové systémy, schopné nést jaderné zbraně. Prakticky současně odpálili novou střelu s plochou dráhou letu a odpálili balistickou střelu s krátkým doletem ze speciálního železničního mobilního raketového systému.