Helium je velmi užitečné, pro pouťové balonky, magnetickou rezonanci i pro lety do vesmíru. Je ale vzácné, jeho známé zásoby se tenčí, dodávky kolabují a cena roste. V této dramatické situaci přicházejí dobré zprávy z jižní Afriky, kde objevili největší a nejkvalitnější zásoby helia na světě. Pokud se informace potvrdí, tak tam je helia za více než 100 miliard dolarů. Naplní asi 1,4 bilionů balonků, což by heliovou krizi utlumilo.

Přichází doba mikroreaktorů. Pilotní projekt na Eielsonově základně, která leží na Aljašce, poblíž polárního kruhu, počítá se spuštěním mikroreaktoru v roce 2027. Když projekt uspěje, porostou mikroreaktory jako houby po dešti. Na základnách, odlehlých osadách, dolech, ropných polích nebo třeba v zařízeních pro odsolování vody či výrobu vodíku.

US Air Force by rádi trénovali bojové lety s nadzvukovými drony. Takoví protivníci by byli vydatnými soupeři a trénink by tolik nezatěžoval zkušené bojové piloty, kteří představují nedostatkové zboží. Tréninkovými soupeři by se mohly stát drony společnosti Exosonic, jejichž zásadní předností by měl být tichý let a zkrocení sonického třesku.

Kalifornská společnost Radiant pracuje na kompaktních jaderných reaktorech o výkonu 1 MW, které se vejdou do přepravního kontejneru a budou chlazené heliem. Takové reaktory by se mohly stát relativně levnou a praktickou náhradou celé armády dieselových generátorů, ať už při akcích pod širým nebem, při katastrofách anebo na vojenských základnách.

Švédská ocelářská společnost SSAB nedávno vyrobila první „bezfosilní“ ocel, při jejíž výrobě nejsou přímo využívaná fosilní paliva, a to včetně těžby použité železné rudy. Volvo teď z této oceli postavilo bezosádkový nákladní automobil. Podle všeho jsme svědky počátku přechodu na bezfosilní průmysl.

SPUR je odstřelovací puška pro denní i noční mise, s termální optikou a středním dostřelem. Ghost Robotics tímto střeleckým systémem vybavili svého čtyřnohého robota Vision-60. Na bojištích blízké budoucnosti se možná objeví kráčející zbraně, nepochybně s vychytralou umělou inteligencí.

Ve světě stále na řadě míst schází čistá voda. Praktickým řešením by mohly být hydrogelové tablety či zařízení, které za hodinu zlikvidují naprostou většinu bakterií díky peroxidu vodíku a částicím aktivního uhlí. Jejich použití je jednoduché a levné, stejně jako jejich výroba, v malém i ve velkém.

Kolem roku 1345 sepsal milánský mnich Galvaneus Flamma jeden ze svých posledních textů „Cronica universalis“. Podle nové analýzy italského literárního historika Chiesy v něm uvádí, že janovští námořníci té doby věděli o existenci Ameriky, přinejmenším části atlantického pobřeží, díky kontaktům se severní Evropou.

Silně vyzbrojené letouny palebné podpory AC-130J Ghostrider mají už teď pestrý arzenál. Na palubě nesou houfnici s automatickým kanonem a mohou také mít rozmanitou přesně naváděnou munici. Brzy začnou testovat prototyp leteckého laserového systému AHEL s pevnolátkovým laserem. S takovým laserem by Ghostridery mohly likvidovat kriticky významné cíle přesně, tiše a nenápadně.

Specialisté na bleskové ohřívání Jouleovým teplem použili tento postup pro těžbu cenných kovů, jako je zlato, stříbro, palladium nebo rhodium, ze starých mobilů a notebooků. Blesková recyklace může proměnit skládky elektronického odpadu na pokladnice s drahými kovy, které jen čekají na to, až je vydolujeme.

Inženýři z Massachusettského technologického institutu v odborném časopisu Science informují o druhé generaci svítících rostlin produkujících desetkrát jasnější světlo, než generace první.

V Austrálii mají nadbytek volného místa a Slunce. V Singapuru zase potřebují obnovitelnou energii. Ambiciózní projekt PowerLink spojí severní pobřeží Austrálie se Singapurem podmořským kabelem, kterým bude proudit elektřina z mamutí solární farmy v Severním teritoriu. PowerLink by měl být online v roce 2027.

Nowcasting je bezprostřední předpověď počasí, založená na aktuálních meteorologických datech. Je náročná a důležitá. Jak ukazuje úspěšný vývoj aplikace umělé inteligence pro nowcasting srážek Generative Model of Rain z franšízy DeepMind, brzy by se mohla stát kolbištěm umělých inteligencí.

Americká agentura NOAA a společnost Saildrone vyslaly do Atlantiku flotilu autonomních dronů plných senzorů, které sbírají data během hurikánové sezóny. Dron SD 1045 pořídil dechberoucí záběry z nitra hurikánu Sam, který stále řádí v Atlantiku východně od Bermud jako hurikán 4. kategorie.

O tom, že se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech nebude účastnit Rosatom a jeho technologie, je už rozhodnuto. Přesto v rámci permanentního předvolebního boje ideologičtí fanatici potřebuji stále proti této firmě bojovat. Jedním z prostředků je očerňování projektu Paks II a Hanhikivi. Zároveň došlo k odložení rozhodnutí o vydání povolení stavby jaderné části maďarským úřadem pro jadernou bezpečnost HAEA. Proto je rozumné si shrnout reálný současný stav těchto projektů.

Hypersonické střely jsou fajn. Soudobé protiraketové systémy proti nim nemají mnoho šancí a mohou ničit cíle pouhou kinetickou energií. Hypersonické střely se scramjetem jsou ale ještě lepší. Mohou manévrovat za letu v nízké výšce, což jim dává ještě větší nezranitelnost, větší přesnost, nižší váhu a větší dolet.

Sluneční soustava je plná kosmického smetí. Tvoří ho prach a štěrk, který vzniká během „provozu“ Sluneční soustavy, a na orbitě Země i lidské kosmické odpadky. Kosmické lodě, satelity i skafandry musí být v maximální možné míře odolné, aby pro ně zásah takovým objektem nebyl fatální. NASA to testuje vysokorychlostním plynovým dělem.

Je vám líto, že nemáme pořádné opičí ocasy? Nejspíš za to může neposedná Alu sekvence, jeden z mnoha „skákajících genů“, které dělají v genomech anarchii. Alu sekvence o délce 300 bází asi před 25 miliony let, hluboko ve třetihorách, skočila do oblasti významného embryonálního regulačního genu TBXT, který „dělá ocas“. A nám zůstaly jen zadky pro pláč.

Letectvo blízké budoucnosti bude spoléhat na hypersonické střely. Do akce by je měly vozit bombardéry B-52 i další letouny. Problém je v tom, že hypersonické střely a další podobné systémy jsou dost těžké a obtížně se s nimi manipuluje. Klíčovým pomocníkem pozemního personálu letectva by se měl stát unikátní robotický nakladač munice MHU-TSX.

V kalné vodě není nic vidět, kvůli rozptýlenému světlu. Přesto je ale možné v takovém prostředí smysluplně fotit. Nová metoda spojuje klasické polarimetrické snímkování s algoritmem, který automaticky najde optimální parametry pro potlačení rozptýleného světla.

Při provozu jaderných elektráren vzniká odpad, se kterým je problém. Bývá ještě schopen produkovat teplo a v souvislosti s radioaktivním rozpadem emituje neutrony i gama záření. Při výrobě bionafty také vzniká odpad. Tím je nadprodukce glycerolu. Vědci z Lancaster University přišli na způsob, jak pomocí obou odpadů získávat vysoce ceněné suroviny. Stanou se navrhované jaderné biorafinerie hitem nízkoemisního hospodaření, nebo jeden z mála technických ekonomicky efektivních procesů snižujících emise CO2, pohřbí aktivisté?

Někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, ve střední době bronzové, zřejmě přilétl meteor, který s děsivou silou explodoval 4 kilometry nad tehdejší metropolí Beth Haram, v dnešním Jordánsku. Z 8 tisíc obyvatel města toho nejspíš mnoho nezbylo. Otázkou je, kdy k něčemu podobnému dojde příště.

Loni v listopadu se v Íránu odehrál technologicky vyspělý atentát na vysoce postaveného jaderného vědce a generála Revolučních gard v jedné osobě, Mohsena Fachrízádeha. Robotický systém ukrytý v dodávce zaměřoval a identifikoval cíl s využitím umělých inteligencí, přičemž ho řídil operátor v Izraeli přes satelit.

Stisk ruky je gestem pozdravu napříč rasami i kulturami. Tradičně se jím stvrzuje přátelství i platnost obchodních transakcí. Tento zvyk nyní do značné míry vykořeňují kovidová opatření. K jeho uchování by mohla přispět hologramová virtuální realita z dílny skotských vědců.

Mikrobiální palivové články představují slibnou, ale prakticky doposud nepříliš úspěšnou technologii. Jejich výkon podstatně zvýší, když jsou bakterie v těchto článcích krmené nanočásticemi stříbra. Bakterie si je zabudují do těla, čímž se z nich stanou mikroskopické generátory elektrického proudu.

Optické kabely jsou pro přenos internetu fajn, ale někdy je není možné použít. Společnost X ze stáje Alphabet Inc. vyvíjí bezdrátový laserový internet v rámci projektu Taara, který přenáší internet rychle a bezdrátově. V nedávném testu úspěšně spojili africké metropole Brazzaville a Kinshasu, které odděluje řeka Kongo.

Pokud můžeme věřit zprávám z totality, severokorejská diktatura se snaží diverzifikovat své zbraňové systémy, schopné nést jaderné zbraně. Prakticky současně odpálili novou střelu s plochou dráhou letu a odpálili balistickou střelu s krátkým doletem ze speciálního železničního mobilního raketového systému.

Ve Velké Británii zahájili pilotní test použití grafenu k vylepšení vlastností asfaltu na povrchu silnic. Odborníci doufají, že populární grafen podstatně vylepší tradiční asfalt, především jeho odolnost a trvanlivost. Pokud povrch dálnice s grafenem uspěje, mohlo by to znamenat významnou úsporu pro údržbu komunikací.

Orca je „vysavač“ oxidu uhličitého z atmosféry. Používá filtrační materiál, který pohltí nepopulární plyn ze vzduchu, smísí ho s vodou a nakonec ho vstříkne kilometr pod zem do čediče. Celé zařízení kompenzuje emise asi 870 automobilů. Je to sice jen kapka v moři, ale každý začátek je těžký.

Společnost Kratos intenzivně pracuje na nových taktických dronech. Jejich čerstvým počinem je malý tryskový dron Air Wolf s umělou inteligencí. Jde o takzvaný „attritable drone“, relativně levný systém, který bude možné nasadit do „opotřebovávacího“ konfliktu. Air Wolf má za sebou úspěšnou premiéru na Burns Flat, Oklahoma Range Facility.

Na tom, že jsou lesy potřebné, se shodneme všichni. Vytvářejí životní prostředí pro celou řadu živočichů, čistí vzduch a fotosyntézou vytvářejí dřevní hmotu čímž vysávají z ovzduší oxid uhličitý. Kolik uhlíku ale z atmosféry odčerpávají? A na jak dlouhou dobu? Jak moc se lesy podílí na ochlazování planety? Tak v tom se představy odborníků mění nejen často, ale korektně řečeno - dost podstatně.

Perovskity se díky své krystalické struktuře osvědčily ve vývoji solárních článků. A mají na víc. Jistý perovskit důmyslně vylepšený gadoliniem účinně detekuje neutrony. Detektor s tímto perovskitem by mohl monitorovat radioaktivní materiály všude možně, jak za legálních, tak i nelegálních okolností.

Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

Když se řekne amyloid, většina z nás si vybaví Alzheimerovu chorobu, Parkinsona a demenci. Těm zběhlejším v medicíně přijdou na mysl i revmatoidní artritida, tuberkulóza, případně národový amyloid - tedy nic, s čím by člověk chtěl mít co do činění. Výzkumníci z Washington Univerzity v St. Louis přesvědčili mikroby, aby obávané amyloidové proteiny tvořili k jejich obrazu. Mikrobiální syntézou jejich polymerní materiály pokořují pevností i kevlar. Na techniku přípravy vláken bakteriemi byl právě podaný patent. Předpoklad jejich průmyslového využití je vysoce reálný.

Do roku 2025 by se na orbitě Země měl objevit technologický demonstrátor DRACO, který otestuje jaderný termální pohon. Pokud uspěje, mohl by se stát zásadní výhodou pro vojenské operace mezi Zemí a Měsícem. Pohon slibuje podstatné zlepšení manévrovacích schopností kosmických lodí.

Tým ze Stanfordu oprášil letitý design jednorázových chlórových baterií. Ty byly skvělé v hustotě ukládané energie, ale měly problém s agresivním chlórem. Jako průlomové řešení se ukázalo použití elektrod s uhlíkovými nanosférami. V jejich pórech se ukryje chlór a tam pak čeká na opětovné nabití baterie, aby se mohl stát součástí chloridu.

Termojaderné hlavice W88 pro rakety Trident II odpalované z ponorek slouží od roku 1989. Už byly doopravdy zralé na pořádnou modernizaci. Kromě jiného dostanou nový „mozek“, vylepšenou verzi systému Arming, Fuzing, and Firing (AF&F) Alteration 370. Hlavice s novým mozkem čekají důkladné testy.

Geologům a geofyzikům se sopky jeví v mnohem lepším světle. Podle nich hrají roli „geologického termostatu“.

US Navy testují pozoruhodný systém Navy Marine Expeditionary Ship Interdiction System, čili NMESIS. Tvoří jej robotický raketomet se sci-fi vizáží ROGUE Fires, vyzbrojený pokročilými protilodními střelami Naval Strike Missile (NSM). Jsou to orgie technologií za nemalou cenu. Jedna střela NSM přijde na téměř 2 200 000 dolarů.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je zajímavé podívat se na reálné možnosti reakce na tuto zprávu. Zelené aktivistické organizace na jedné straně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Organoidy jsou skvělé 3D modely rozmanitých orgánů. Někdy až trochu strašidelné. To je přesně případ nových minimozků, na kterých narostly jednoduché, ale funkční oči. Zahrnují různé typy očních buněk a rozlišují světlo a tmu. Je jenom otázkou času, kdy na nás nějaký minimozek lišácky mrkne.

Německo-anglickému badatelskému týmu geofyziků ale naměřená data ukazují na jiného viníka. Měl by jím být vysoký tok geotermálního tepla. Jinak řečeno, tektonická a magmatická činnost.

Dnešní kvantové procesory se spinovými qubity obsahují miniaturní elektrické vodiče, které vytvářejí magnetické pole. To slouží k ovládání qubitů. Takový design je ale dost nepraktický. Průlomový design australského týmu zahrnuje dielektrický rezonátor, díky němuž se u kvantového procesoru generuje homogenní magnetické pole pro ovládání spousty qubitů. Těšte se na kvantové procesory s miliony qubitů.

Experimentální tryskový dron Avenger dostal do výbavy Legion Pod s infračerveným senzorem. S tímto zařízení dokázal autonomně pasivně detekovat a sledovat rychle letoucí letouny a podle potřeby manévrovat. Jde o další technologický pokrok směrem k autonomním bojovým dronům.

Starověký vynález kroužkové zbroje je užitečný dodnes. Materiálové vědce navedl k vývoji nového strukturovaného materiálu ze 3D tištěných navzájem provázaných prvků, který po působení tlaku mění svou tuhost. Mohl by se stát součástí neprůstřelných a ochranných technologií, pokročilých zdravotnických pomůcek nebo třeba přenosných mostů.

Startup Hermeus získal 60 milionů dolarů na letové testy hypersonických letounů. Quarterhorse s titanovou konstrukcí a delta křídlem, s rychlostí Mach 5 a doletem 7 400 kilometrů, by se mohl stát nejrychlejším letounem pro běžnou dopravu. Hypersonické letouny tohoto typu by měly mít vojenské i civilní využití.

Současné mikrobaterie obětují výkon ve prospěch malé velikosti. Zajímavé řešení nabízí tým americké University of Pennsylvania. Jejich nová mikrobaterie má funkční obal, který baterii chrání před vlivy prostředí a zároveň se podílí na ukládání energie. Výsledkem je mikrobaterie se stejným výkonem, jako mají baterie stokrát větší.

Podivuhodný materiál AM-III je uhlíkové sklo, průhledné a s amorfní strukturou. Materiáloví vědci ho vytvořili z fullerenů, které vystavili rostoucí teplotě a tlaku. AM-III je momentálně nejtvrdší a nejpevnější amorfní materiál na světě, před nímž se v tvrdosti skloní i přírodní diamanty. Kromě toho je to polovodič, což dává tušit zajímavé aplikace ve fotovoltaice i dalších odvětvích.

US Army si dělá zálusk na flotilu robotických obrněnců, které se stanou součástí výzbroje pozemních jednotek. Dálkově řízené nebo i autonomně operující minitanky Ripsaw M5 by se měly účastnit rozmanitých bojových, průzkumných i logistických misí, ať už samostatně nebo společně s vozidly s lidskou posádkou.

V současné době se i v létě pohybují ceny elektřiny na Německém trhu, který určuje i cenu u nás, nad 70 EUR/MWh a dost často překračují i 100 EUR/MWh. Je velice pravděpodobné, že v zimě se z tohoto pohledu situace významně zhorší. A v dalších letech tyto trendy zvýrazní úplné uzavření jaderných bloků v Německu a odstavení dalších uhelných elektráren.