V případě konfliktu technologicky vyspělých mocností by mohly klíčovou roli sehrát distribuované sítě malých satelitů, které mohou zajišťovat komunikaci, průzkum i další důležité funkce. Jak ale takovou síť zničit? Čínští armádní odborníci navrhují explozi 10 Mt bomby na hranici vesmíru, ale i takový zákrok přináší více otázek než odpovědí.

Vědci si doposud mysleli, že vzácný tetrataenit, magnetický minerál tvořený železem a niklem a známý převážně jen z meteoritů, vzniká za nějakých exotických podmínek a po velmi dlouhou dobu. Teď se ale ukázalo, že při správném složení, které zahrnuje i určité množství fosforu, lze tetrataenit vyrobit za 15 sekund. Mohla by to být tvrdá rána čínskému monopolu na vzácné zeminy.

Na Caltechu běží ostře sledovaný a velmi náročný Space Solar Power Project, jehož cílem je vyvinout technologie pro těžbu solární energie na orbitě a její bezdrátový přenos na Zemi, včetně ultralehkých, velmi výkonných a velmi levných solárních panelů. V prosinci by mělo dojít na první testy prototypů ve vesmíru.

Nexter a Thales představili autonomní a pancéřovanou dělovou věž RAPIDFire. Je vybavená 40 mm automatickým kanonem, schopným pálit teleskopickou municí. Může operovat na moři i na souši. Poradí si s hejny dronů, letouny, vrtulníky i vícenásobnými útoky raket, pokud udělají tu chybu, že se přiblíží na 4 kilometry.

Spočívá vysvětlení „záhadnosti“ a „velkoleposti“ mozku v kvantových mechanismech? Irský tým analyzoval skeny mozku z magnetické rezonance a našel tam signály, které prý souvisejí s kvantovým entanglementem spinů protonů v mozkové kapalině. Jestli je ale mozek více „kvantový“, než vyplývá z pouhé jeho struktury, to by měl důkladně prověřit budoucí výzkum.

Irská společnost OceanEnergy spouští čtyřletý projekt testů plovoucího vlnového generátoru OE35 na skotských Orknejích. Generátor o výkonu 1,25 MW vyrábí elektřinu z energie vln díky obousměrné Wellsově vzduchové turbíně. Po vyhodnocení výsledků bude následovat generátor OE50 o výkonu 2,5 MW.

DishBrain je zručný wetware z lidských neuronů. Zvládne pinkání s míčkem v legendární videohře a představuje nový typ modelu lidského mozku, který není založený na „počítačovém“ uvažování. V budoucnu poslouží k výzkumu chorob mozku i k testování vlivu léků i dalších látek na mozek.

Ve světě je ještě spousta dieselových motorů, které polykají naftu. A ještě řadu let se to nezlepší, pokud bychom čekali na úplně nové typy pohonů. Zajímavé řešení nabízí retrofitová technologie, která promění naftožrouta na převážně vodíkový pohon. Mohl by to být mezikrok na cestě k dekarbonizaci.

Klasické herbicidy odcházejí ze scény. Britská společnost Weedingtech nabízí pozoruhodnou alternativu v podobě pěny, která pokryje plevel a udrží na něm horko, které ho zničí. První experimenty ukazují, že účinnost systému Foamstream je srovnatelná s glyfosátem.

Šťastná nehoda v laboratoři stála na počátku objevu fantastické tepelně tvarovatelné keramiky, založené na nitridu bóru. Po zahřátí ji lze vytvarovat do složitých struktur a rovněž do vrstev tenčích než jeden milimetr. Na obzoru je revoluce v elektronice a podobných aplikacích.

Suborbitální katapult startupu SpinLaunch je ve formě. Při jubilejním desátém odpalu poprvé vystřelil náklad s reálnými přístroji partnerů, mezi nimiž jsou NASA, Airbus, Cornell University a Outpost Space. Test byl naprosto úspěšný a veškerá zařízení po odpalu fungovala.

O rakouském lékaři Sigmundu Freudovi je nepřeberné množství literatury. Sigmund Freud vytvořil vlastní metodu a teorii lidské osobnosti – psychoanalýzu. Předpokládal, že existuje i nevědomá část mysli, o níž podávají zprávu noční sny. Freud měl značný vliv na umění. Hlásili se k němu představitelé surrealismu, zejména malíři. Přitom Freud měl o moderním malířství nevalné mínění a surrealismus „vzal na milost“ až krátce před svou smrtí v londýnském exilu, kde ho navštívil Salvador Dalí.

Mezinárodní tým amerických, korejských, čínských a japonských vědců v časopisu Nature Communications popsal metodu, jak z křemíkové destičky inovativním způsobem vyrobit hustou strukturu z paralelních ultra-jemných, volným okem neviditelně tenkých křemíkových nanodrátků. Mají překvapivé vlastnosti a velký potenciál využití.

Americká společnost Cemvita hodná provozovat biologické vodíkové farmy. Do vytěženého ropného vrtu vypustí geneticky vylepšené bakterie, které z ropy dělají vodík a oxid uhličitý. Vodík prodají a oxid uhličitý polapí a uskladní. Podle Cemvity nejde o vyloženě „zelený“ vodík. Říkají tomu „zlatý“ vodík a měl by být laciný.

Geologové detailně prozkoumali vrstvy, které pocházejí z doby dramatického závěru konce křídy, za kterou udělala tečku planetka o velikosti 10 až 15 kilometrů. Objevili tam stopy po nezměrných vlnách tsunami, co smetly pobřeží po celé planetě, a také ohromujícím zemětřesení, které pustošilo Zemi týdny, možná měsíce.

Ve východočínské metropoli Ta-lien spustili masivní průtokovou baterii a připojili ji k rozvodné síti. Bude sloužit jako městská powerbanka s kapacitou 400 MWh a výkonem 100 MW, do které se ukládá energie z obnovitelných zdrojů pro pozdější využití v energetických špičkách. Jde o demonstrační experiment, který má ověřit využitelnost takových baterií v energetice.

Přibližně před 2 miliardami let dopadla v prostoru dnešní jižní Afriky planetka, která vytvořila kráter o velikosti téměř 300 kilometrů. Podle nových simulací to bylo těleso o průměru 20 až 25 kilometrů, podstatně větší než planetka, která vymazala křídový svět. Dopadlo rychlostí 15 až 20 kilometrů za sekundu.

A to bez ohledu na to, o co jde. Podle nového výzkumu lze tedy psovi dát pokyn (respektive naučit ho příkaz) Znovu, který spustí příslušnou proceduru. Její konkrétní „obsah“ už může být různý, podobně jako v lidských nebo programovacích jazycích. K tomuto výsledku alespoň došla studie vědců z Univerzity v Buffalu.

Důkladně vycvičená umělá inteligence se vrhla na renormalizační grupu se 100 tisíci rovnicemi, která popisovala chování kvantového Hubbardova modelu a bezohledně ji ořezala na pouhé čtyři rovnice, aniž by musela obětovat přesnost výpočtů. Trénovaná inteligence by mohla zvládnout i renormalizační grupy v kosmologii nebo třeba v neurovědě.

V diamantovém dole v africké Botswaně našli diamant, jehož kazy s inkluzemi minerálů prozrazují vznik v oblasti diskontinuity mezi svrchním a spodním pláštěm, v hloubce kolem 660 kilometrů. Z minerálů lze rovněž vyčíst, že diskontinuita je zřejmě pořádně nasáklá vodou.

Americké ministerstvo energetiky vyhlásilo hořčík za kriticky významný materiál. Standardní postupy „těžby“ hydroxidu hořečnatého z mořské vody, z něhož se následně hořčík získává, jsou ale poměrně nákladné, kvůli množství nečistot. Nová metoda zahrnuje proudění mořské vody společně s roztokem hydroxidu sodného a je výjimečně selektivní. Levnější hořčík je na dohled.

V trendu omezit auta se spalovacími motory a nahradit je elektrickými, zašli nejdál v USA. Výzkumná studie ale ukazuje, že síť služeb na masovost není připravena, a že když je politické rozhodnutí v rozporu s realitou, i ekologie dostane na frak.

Dron Silent Ventus není ani zdaleka „tichý“ a je kolem něj stále mnoho otazníků a nedůvěry. Není jasné, zda bude někdy prakticky použitelný. Ale zároveň jde o stroj s revolučním elektrickým pohonem, v němž se nic netočí, a který létá na iontovém větru. Prototyp zjevně dokáže létat v terénu a vyletí nad stromy. Už jen za to náleží Undefined Technologies respekt.

Simulace termální a chemické evoluce kratonů, zřejmě původních částí kontinentů, ukazují, že se první kontinentální bloky naší planety po nějakém čase zřejmě opět zanořily do zemského pláště. Tam probíhala jejich postupná přeměna, po které následovalo opětovné vynoření. Tímto způsobem mohly postupně vznikat kontinenty v dnešní podobě.

Podle Bible i mladšího Koránu, byl život stvořen silou božího slova. Mytologie po celém světě, sahající do minulosti hlouběji, mají za nádobu života hlínu. Právě onu stvořitelé obdařovávali soběstačnou existencí. Podobně vznik života vidí i řada současných vědců, jen pro to volí termín „teorie živých jílů“. Článek v Biophysical Journal nyní uvádí další zajímavé důvody na podporu vzniku života v půdě. Staronovou hypotézu tak činí ještě přitažlivější.

Relativně jednoduchý postup, který zahrnuje 3D tisk kovu a jeho následné zahřívání, vedl k přeměně běžné beta titanové slitiny na novou titanovou superslitinu se specifickou mikrostrukturou. Výsledný materiál má výjimečnou pevnost a zároveň je jeho výroba podstatně levnější, v porovnání s dalšími materiály podobných vlastností.

Lockheed Martin si pospíšili s vývojem laseru o výkonu 300 kW pro zbraňové systémy. Dodali ho armádním vývojářům Office of the Under Secretary of Defense for Research & Engineering OUSD (R&E), kde se stane součástí různých technologických demonstrátorů. Ještě letos čekají tento rekordně výkonný bojový laser laboratorní i terénní testy.

Nikoliv penicilin, ale aspirin. Nikoliv vyléčení, ale zmírnění symptomů. Flotila 125 leteckých tankerů, schopných operovat ve velké výšce, by mohla vypouštět aerosoly nad polárními oblastmi, vždy během jejich jara a léta. Zajistilo by to ochlazení polárních oblastí, které to potřebují nejvíc, zhruba za 11 miliard dolarů ročně.

Technologie cihlové termální baterie startupu Rondo Energy je jako blitzkrieg v zelené energetice. Veškeré úsilí soustředí na rychlost, průmyslové měřítko a nízké náklady. Jejich motorem nejsou slogany, ale ekonomická výhodnost. První opékače cihel již úspěšně dodávají teplo průmyslovým procesům.

Kvantové výpočty si žádají extrémní chlad. Společnost IBM proto vyvíjí veliká chladící zařízení, která dovedou zmrazit velký objem prostoru na pouhé milikelviny nad absolutní nulou. První vlaštovkou je experimentální projekt Goldeneye, který chladí na teplotu tisíckrát nižší, než má vesmírný prostor. Jeho úspěch otevře cestu ještě velkorysejším ledničkám.

Materiáloví vědci udělali anodu pro lithiové baterie z oxidu niobičného. Ze začátku má amorfní strukturu. Po několika elektrochemických cyklech vybití a nabití se v této elektrodě přeskupí atomy a vytvoří doposud nevídaný typ krystalické nanostruktury. Výsledkem je výtečně stabilní baterie při vysokých rychlostech nabíjení.

Androidní roboti se nám začínají podobat i vlastnostmi svého povrchu.

Nejvíce zkázonosné vulkanické erupce na Zemi jsou erupce velkých magmatických provincií (LIP). Jako by se najednou zrodily tisíce supervulkánů, které se jako zkázonosná tlupa antických monster svým sopečným hněvem snaží zničit planetu, doposud, naštěstí, neúspěšně. Podle nového výzkumu je vypouští ze řetězu na první pohled nevinné zpomalení tektoniky.

Americký startup T-Omega vyvíjí plovoucí turbíny, které jsou na čtyřech „nohách“ rozkročené na široké plovoucí platformě. Jsou odolné, praktické a úsporné, pokud jde o finanční náklady i náročnost instalace nebo údržby. Obstojí i v divoce rozbouřeném moři. Větrná energetika se blíží k technologickému průlomu.

Mezi zvířecími miláčky kralují psi, koně a snad ještě kočky. Osel zůstává hrubě nedoceněn. Určité rehabilitace se teď dočkal s článkem v časopise Science.

Australští odborníci vyvinuli zařízení, zatím v podobě raného prototypu, které provádí elektrolýzu přímo ze vzduchu. Dokáže těžit vzdušnou vlhkost a z ní pak následně vodík i v ovzduší, kde panuje pouhá 4procentní relativní vzdušná vlhkost. Elektřinu k provozu si bere z obnovitelných zdrojů.

Dálkově ovládaný hmyz je pozoruhodnou variantou malých robotů, kteří jsou sice užiteční, ale mají chronické problémy s energií. Novým vylepšením jsou švábi na solární pohon, kteří jsou vybaveni velmi tenkými organickými solárními články s lithium-polymerovou baterií.

Nová zinková baterie využívá gelový elektrolyt z chitosanu. Ten je možné získat z ohromného množství krabích krunýřů, které každým dnem končí na skládkách. Výsledná baterie je levná, vstřícná vůči životnímu prostředí a nabízí slušnou výdrž i hustotu uložené energie. Mohla by se stát jednou z rozumných možností pro baterie rozvodných sítí.

Tři mladí Švýcaři přišli s nápadem, který v gradující energetické krizi zaujal nejen investory.

Norští World Wide Wind přicházejí s revoluční protiběžnou vertikální (dvoj)turbínou, která by mohla podstatně zvýšit produkci větrné energii na moři. Je plovoucí a nabízí se pro využití v oblastech s větší hloubkou. Mohla by dosahovat gigantických parametrů – dechberoucí výšky až 400 metrů a monstrózního výkonu 40 MW.

předváděné slunečním světlem nad tmavým bouřkovým mračnem

Polymerový metamateriál zahrnuje nevodivé části a vodivé části se stříbrem, které dohromady vytvářejí mechanicko-elektrické sítě. Vnímá mechanické podněty a zpracovává informaci, kterou mu lze zadat mačkáním. Je jako mozek, jen o něco méně slizký. V budoucnu by mohl zpracovávat i vizuální signály nebo třeba rádiové vlny.

Pokud se hliník stane součástí redoxního systému pro ukládání energie, tak jeden kubický metr hliníku pojme úctyhodných 23,5 MWh. Takový systém by se mohl stát praktickým řešením sezónních výkyvů zdrojů obnovitelné energie. Potřebné suroviny jsou levné a dostupné, technologie jednoduchá a praktická.

V norském zkušebním středisku Andøya Test Center se odehrál významný test s prvním výstřelem projektilu Boeing Ramjet 155 na velkou vzdálenost. Jde o projektil s ramjetovým pohonem, který je určený pro standardní houfnice ráže 155 mm. Oproti tradičnímu projektilu doletí na mnohem větší vzdálenost s velkou přesností.

Oxid vanadičitý je ještě podivnější, než se zdálo. Průchod elektrického proudu si tento materiál pamatuje několik hodin, možná i několik dní. Jde o doposud neznámý jev, který zřejmě souvisí se strukturou materiálu. Mohl by se uplatnit při vývoji nových typů elektronických zařízení.

Oblak atomů rubidia, excitovaných dvěma různými laserovými paprsky do Rydbergova stavu, funguje jako přijímač rádiových vln, což lze využít k přenosu videosekvencí nebo třeba videoher, se slušnou přenosovou rychlostí 100 MB/s. Nová technologie by mohla vést k menším zařízením, odolnějším vůči interferencím.

Asi před rokem Colossal Biosciences zveřejnili plány na vzkříšení mamuta. Jedno ikonické zvíře ale rozhodně nestačí. Teď se spojili s australskou laboratoří TIGRR, kde připravují genom vakovlka. Během příštího desetiletí by chtěli předvést první mládě vakovlka, narozené téměř sto let po oficiálním vyhynutí nešťastného druhu.

Umí buňky počítat nebo využívají časová okna, v nichž se rozhodují že se stanou tukovou tkání?

Nově objevená struktura Nadir u pobřeží západoafrické Guineje by mohla být impaktním kráterem o průměru nejméně 8,5 kilometru, který tam zřejmě vyhloubilo těleso o průměru zhruba 400 metrů, na samotném konci křídy. Souvislost s kráterem v Chicxulubu se vyloženě nabízí, ale vše bude nutné ověřit vrtáním.

Extrémně porézní kovalentní organické kostry COF, strukturou blízké kovoorganickým kostrám MOF, nalezly využití v nanohoubách na grafenovém podkladu. Výsledný kompozitní materiál je výtečný ve filtrování organických barviv z vody, které patří k nebezpečným a obtížně odstranitelným znečištěním.