Oblíbený bakteriofág M13 by se mohl stát výrobcem vylepšených uhlíkových nanotrubiček nové generace solárních článků. Vývojáři očekávají rychlé komerční využití.

„Vyber ze suché stodoly tři vosí hnízda velikosti husího vejce, v hmoždíři s kořenem lubovníka (třezalka) rozbij a v lněném pláténku přikládej...“ Že by na praktikách babek kořenářek přece jen něco bylo?

aneb jak pomluvou šéfa ku slávě přijít.

Studie ceny za rezistenci u velmi odolných bakterií Pseudomonas aeruginosa odhaluje slibná slabá místa útočníků z mikrosvěta. Dokážeme jim rezistenci pořádně znechutit?

Jednoduché umělé buňky, vybavené správnými membránovými proteiny, neodolatelně vábí henipaviry, původce velmi smrtících zánětů mozkových blan. Jsme na počátku revoluce ve věčné válce proti nelítostným virům?

Díky náhodnému objevu nakažených háďátek ve shnilém ovoci se vědci dočkají velmi potřebného modelu studia virových infekcí. Viry celého světa, třeste se!

Nenápadná, ale všudypřítomná kafeterie (Cafeteria roenbergensis) hostí velký nukleocytoplazmatický DNA virus CroV, blízce příbuzný slavnému mimiviru z akantaméb. Oceán nás nepřestává udivovat.

Co se stane, když povaříme viry ve vodě horkých křemičitých pramenů? Odpověď se možná stane základním kamenem dosud jen teoretické paleontologie virů.

Tu a tam jsou mezi námi jedinci, kteří se infikují virem HIV, ale choroba AIDS u nich nepropukne. Dlouhotrvající dohady o tom, čemu za svou výjimečnost vděčí, pomáhá vědcům řešit počítačový model. Za pachatele dobra i zla označil T buňky, respektive jejich školící program.

Poprvé využili vědci zabijácký virus HIV k uzdravení těžce nemocných. Genoví inženýři upravili virus tak, aby napravil v dědičné informaci dvou nemocných chlapců těžký defekt vyvolávající degenerativní onemocnění mozku označované jako adrenoleukodystrofie.

O mimviru žijícím v „útrobách“ prvoků žijících ve vodárenských věžích, jako o největším viru světa jsme na Oslu již psali. Po bok obrovitých virů se nyní vedle mimiviru, mamaviru s virophagy zařadil marseillevirus.

Molekulární archeologové vykopali v genomu lenochodů viry ze skupiny složitých retrovirů, které jsou blízce příbuzné HIV. Jak se zdá, savci čelí těmto kluzkým potvorám už déle než 100 miliónů let.

Bakteriofágy napadající sinice mají vlastní extrémně šikovný systém na výrobu kyslíku, kterým udržují na živu vyřízeného hostitele. Při tom vyrábějí kyslík a rozhodně ne málo.

62 letá Francouzka z Kamerunu přivezla z africké domoviny novou skupinu virů kmene HIV-1. Vypadá to, že pocházejí od goril. Na co se můžeme těšit příště?

Zatímco si obyvatelé severní polokoule užívají vrcholícího léta, na jižní polokouli zavládla zima a s ní přišla i sezóna chřipky. Každý rok virologové odhadují, jaká bude skladba chřipkových virů v příští sezóně a podle toho připravují i očkovací látky. Letos se ukázaly všechny předpovědi pro chřipkovou sezónu na jižní polokouli jako chybné. Očekávané typy virů vytlačuje nový typ viru A (H1N1) vyvolávající tzv. mexickou chřipku. Virus se objevil celkem nečekaně koncem roku 2008 v Mexiku a USA a podniká vítězné tažení světem.

Jediná dávka vyléčí nakažené myši a to i po propuknutí prvních příznaků. Dokáže zajistit i preventivní imunizaci.

Virus mexické chřipky A (H1N1) patří ke stejnému typu jako běžná sezónní chřipka, která nás opakovaně sužuje každé předjaří. Přesto se projevy onemocnění mexickou a sezónní chřipkou významně liší. Hned dva vědecké týmy zveřejnily v prestižním vědeckém týdeníku Science výsledky pokusů, které příčiny rozdílů mezi oběma typy chřipky objasňují.

Představa, že virem infikovanou osobu zjistíme snadno a rychle, se stává realitou. Ultra citlivý optický detektor, založený na drážkovaném čipu, vyvinula ve spolupráci s pracovníky nizozemské university firma Ostendum.

Vůči současnému chřipkovému viru A (H1N1) jsou senioři podstatně odolnější, než děti nebo lidé v plném produktivním věku. Američtí vědci zjistili, že mnoho starších lidí se již s podobným virem střetlo a jejich imunitní systém dnes z této zkušenosti těží.ˇ

Přírodní výběr mezi bakteriemi hraje proti nám. Antibiotika budou v dohledné době k ničemu. Zachrání nás nelítostné bakteriofágy?

Evoluční bitva mezi retrovirem HIV a lidskými populacemi zatím jednoznačně vyznívá ve prospěch viru. Rozšířil se prakticky po celém světě a úspěšně uniká protiakcím lidské imunity.

Povídání o jedné krátké lékařské zprávě popisující transplantaci buněk kostní dřeně s mutací v genu CCR5. Podle všeho jde zatím o nejlepší výsledek v léčbě infekce HIV.ˇ

Harald zur Hausen, německý virolog, získal loni Nobelovu cenu za objev papilomavirů, jež vyvolávají u nakažených žen rakovinu děložního hrdla. Právě zur Hausenův objev otevřel cestu k vývoji vakcíny, která dnes mladé ženy před tímto nebezpečným onemocněním chrání.ˇ

Horečka dengue je metlou tropů. V oblastech, kde tato choroba hrozí, žije 2,5 miliardy lidí. Ročně se jich nakazí asi 50 milionů a u 500 000 pacientů propukne onemocnění v jeho nejtěžší formě provázené krvácením do tkání. Každoročně podlehne horečce dengue 22 000 lidí, především dětí.

Případ dvaačtyřicetiletého HIV-pozitivního Američana žijícího v Berlíně vzrušil celý svět. Muž se podrobil léčbě leukémie, při níž mu byla úspěšně transplantována kostní dřeň. Ačkoli pacient bezmála dva roky po transplantaci nebere žádné léky proti AIDS, lékaři v jeho krvi nenacházejí virus HIV.

Ačkoliv už se téma vytratilo z novinových titulků a televizních šotů, přesto udržuje riziko globální pandemie způsobené ptačí chřipkou veterinární a lékařské autority stále bdělé a ostražité.ˇ

Když viry napadnou bakterie, uzavírají společné rozhodnutí, zda svého chlebodárce hned zamordují nebo zda ho nechají žít.ˇ

Běžné virové onemocnění, způsobované herpes virem, označované také jako „šestá nemoc“, děti dědí s geny rodičů.ˇ

Vědci vyvinuli protilátku, která by mohla vývoj nemoci zpomalit, nebo zastavit. Základem léčebného přípravku je virus, který napadá brambory.

Minulý rok v září přišel šok. Ukázalo se, že slibná vakcína proti HIV nefunguje. Nyní se léčba imunizací vrací zpátky do hry. Vědci dosáhli zlomu - pomocí krátkých úseků ribonukleové kyseliny se jim podařilo z viru HIV udělat invalidu. Zastavili jeho šíření a to látkou, která není pro buňky toxická.

Překvapivý objev nového kmene mimiviru pojmenovaného mamavirus a parazitovaného maličkým virem Sputnik v chladící věži nedaleko Paříže opět rozvíří barvité teorie o původu hlavních linií života.

Když se v roce 2002 virus SARS poprvé objevil, vyvolal celosvětové pozdvižení. Od té doby se vědci snažili přijít na způsob, který by zabránil jeho šíření a umožnil léčbu. Světová zdravotnická organizace se pokusila stávající poznatky sumarizovat a zpracovat nějaká doporučení. Podařilo se jí akorát konstatovat, že všechna opatření, která se proti viru SARS zkoušela, jsou vlastně bez efektu.

K těžkému průběhu choroby předurčuje varianta genu pro antigen bílých krvinek HLA-B 4601.

Tímto příspěvkem uzavíráme rubriku SARS. Starší příspěvky o SARS vám, v případě zájmu, zobrazí náš vyhledávač po zadání hesla SARS.

Lékořice obsahuje látku účinnou proti koronaviru vyvolávajícímu SARS.

Nákaza z hvězd a nebo od cibetek?

60 až 80% nových případů SARS v Pekingu nelze vystopovat ke zdroji nákazy.

Taiwan - nové silné ohnisko. Peking - situace pod „kontrolou“ - střelných zbraní!

Předpoklady pro plíživý rozvoj epidemie - splněny

Koho zabije SARS, toho nezastřelí

Dobrá stopa pro vývoj léku?

Tři možné scénáře.

Staří jsou na tom nejhůře

Novinovými články probleskují kouzelné perličky...

Sérum nad zlato.

Překvapivě odolný koronavirus.

Čtyři nové kmeny viru.

Vyléčení nebo „bacilonosiči“?

Smrtelnější než jsme si mysleli?

Pokud Vám přijde elektronickou poštou „ SARS.exe“,…. Neotvírejte ji!