Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla „obrácená“.

Astronomové stále častěji spojují dva dalekohledy jako interferometr, aby odhalili větší podrobnosti u vzdálených hvězd. Právě observatoř Keck je názornou ukázkou znásobení výkonu, spojí-li se dohromady tři nebo i více dalekohledů.

Možnému rozuzlení se blíží diskuse o definici pojmu planeta. Komise Mezinárodní astronomické unie předložila návrh, o kterém budou příští týden na Valném shromáždění této organizace konajícím se v Praze hlasovat její členové. Bude-li návrh přijat, zvýší se počet planet Sluneční soustavy na 12.

Voyager 1 zanedlouho překoná další milník v historii výzkumu vesmíru. Ve čtvrtek 17. srpna 2006 proletí jednu z neviditelných hranic sluneční soustavy ve vzdálenosti 100 AU od Slunce (asi 15 miliard km). A stane se tak ve vesmíru nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 2 je s 80 AU asi 6 let pozadu.

Kosmická sonda Cassini pořídila svou úzkoúhlovou kamerou další neobyčejně zajímavé snímky měsíce Hyperion.

Pouzdro sondy Stardust, které přistálo na Zemi 15. ledna, obsahovalo nejen prach z komety Wild 2, ale také částečky pocházející z mezihvězdného prostoru. Nyní se naplno rozběhl projekt Stardust@home, v jehož rámci dobrovolníci z celého světa pomohou vědcům hledat příslovečnou „jehlu v kupce sena“.

Od posledního letu člověka na Měsíc uplynulo již více jak 33 let a teprve teď se NASA začíná připravovat na další lety.Ovšem ten první z nového programu je plánován až na rok 2018. V plánu má také výstavbu měsíční základny a mnohem později i pilotovaný let na Mars. Jako první část tohoto plánu je právě návrat na Měsíc za pomoci nově vyvinuté pilotované lodě – CEV. A dvou nových nosičů – Ares I a Ares V.Pojďme se na vizi podívat…

Pomocí radarového systému objevila sonda Cassini velmi přesvědčivý důkaz, že na Titanu existují uhlovodíková jezera. Tmavá místa, podobná pozemským jezerům, jsou rozmístěna v okolí Titanova severního pólu.

Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Letos ještě ne, ale v budoucnu by měl na oběžné dráze kolem Země vyrůst nafukovací „několikaposchoďový“ kosmický hotel.

Je objev unikátního „klubíčka“ důkazem pro vodík padající do shluků temné hmoty? A jsme přímými svědky velmi unikátního zrodu galaxie?

Zasazený přímo do srdce zbytku supernovy, ve vzdálenosti 10 000 světelných let, leží stelární objekt, jaký doposud astronomové v naší Galaxií nikdy neviděli.

Americký raketoplán Discovery se po hladkém startu a dvoudenním pronásledování spojil s Mezinárodní kosmickou stanicí. Na jeho palubě je německý astronaut Thomas Reiter, který rozšíří posádku stanice na tři osoby a také více než 3,5 tuny zásob, materiálu a přístrojů.

Mezinárodní astronomická unie rozhodla o pojmenování nových měsíců Pluta, které byly objeveny v loňském roce. Podobně jako okolní tělesa i tyto měsíce dostaly jména po mytologických postavách spojených s podsvětím a tmou.

Tři nové objekty, „zamčené“ na přibližně stejné oběžné dráhy jako Neptun se nazývají "Trojané" a objevili je vědci z DTM (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Gemini observatoře (Havaj).

Mezinárodnímu týmu profesionálních a amatérských astronomů, kteří používají jednoduché přístroje pro sledování oblohy, se podařil mimořádný „úlovek“ - objevili exoplanetu.

Družice Cluster objevila „syčící“ kosmický prostor. Nad našimi hlavami, tam, kde se zemské magnetické pole setkává se stálým tokem plynu ze Slunce, jsou tisíce bublinek přehřátého plynu, které neustále vznikají a zanikají.

Tým astronomů pod vedením University v Michiganu možná ví, jak černé díry rozsvěcují vesmír. Nová data z rentgenové observatoře Chandra poprvé ukázala, že klíčem k tomuto velmi jasnému a překvapujícímu světlu je silné magnetické pole.

Masivní hvězdy - supernovy byly hlavní „továrnou na prach“ " už v době, kdy vznikala první generace hvězd, v době několik stovek miliónů let po Velkém třesku.

Čeští Davidové Nesvorný a Vokrouhlický opět bodují, tentokrát článkem v časopise Science, kde popisují objev další rodiny asteroidů. Její mateřské těleso, planetka 1270 Datura, zřejmě před 450 tisíci lety prodělalo srážku, při které se rozpadlo na několik menších částí. Prach rozptýlený při rozpadu by mohl být detekován v příslušných vrstvách antarktického ledu.

HST vůbec poprvé zachytil pětinásobný obraz vzdáleného kvasaru, který vytvořila gravitační čočka. Na snímku jsou i obrazy „vícenásobných“ galaxií a dokonce i supernova.

Zapomeňte na tradiční názory o formování planetárních systémů - nový výzkum pod vedením astronomů z Univerzitu v Torontu odhalil, že planetární „školky“ mohou existovat nejen kolem hvězd, ale také kolem objektů, které nejsou o mnoho větší než Jupiter. To předpokládá, že v miniaturní verzi sluneční soustavy mohou objekty obíhat kolem tělesa, které má hmotnost 100krát menší než naše Slunce.

V roce 1006 zazářila v souhvězdí Vlka velmi jasná hvězda. Zaznamenali ji starověcí astronomové od Evropy přes Střední východ až po Japonsko. Nyní se ukázalo, že úkaz spatřili a do kamene znázornili i američtí indiáni.

Vědci z Ohio State University razí teorii o tom, že se ve Wilkesově zemi nachází pod antarktickým ledovcem obří kráter po dopadu asteroidu. Většina vědců je ale k jejich závěrům skeptická.

Pod ledem Antarktidy se podařilo objevit kráter, který vznikl kolizí Země s nebeským tělesem. Zajímavé na celé věci je hlavně datování – ke srážce mělo dojít asi před 250 miliony lety, což by ji potenciálně dávalo do souvislosti s katastrofou na konci permu, dosud největším z pozemských vymírání vůbec.

Malé trpasličí galaxie, které dominovaly v ranném vesmíru, daly vzniknout prvním hvězdám a obrazně si tak pod sebou podřezaly větev. Záření hvězd zvýšilo teplotu mezihvězdného plynu a znemožnilo tak tvoření dalších malých galaxií. Vzniknout mohly už jenom galaktičtí obři jako je naše Mléčná dráha.

Během posledních 5 let poskytly 3 vesmírné mise - Deep Impact, Deep Space 1 a Stardust - nebývalé informace o kometách. Ale spíše než aby vyjasnily pravou povahu komet, mnohdy poskytovaly protichůdné informace a před vědce stavěly stále nové otazníky.

Lovci planet mimo Sluneční soustavu zaznamenali další zajímavý úlomek. V blízkosti hvězdy ležící v souhvězdí Lodní zádi nalezli hned trojici planet srovnatelných s Neptunem. Už dříve se navíc ukázalo, že v tomto systému zřejmě existuje i pás asteroidů.

Hvězdné vibrace umožnily astronomům uskutečnit první přímá měření stáří hvězd.

Přestože masopust už skončil, tak Spitzer Space Telescope pořídil snímky dvojice „tančících“ galaxií, které se oblékly na kosmický maškarní ples.

Podle astronomů těleso, toulající se ve sluneční soustavě, zachytil Neptun. Dostalo se na jeho oběžnou dráhu a stalo se jeho měsícem. Ale mechanismus, jak se to stalo, vysvětluje teprve teorie dynamiky tří těles. Triton musel putovat ve dvojici, ze které ho odtrhla gravitace planety Neptun.

O martském meteoritu s možným zkamenělým mikrobem jsme na Oslu již psali. Nový výzkum jiných meteoritů jeví jiné známky možného života na Marsu. Tentokrát jde o chodbičky, které jsou podobné těm, jaké do kamenů vyleptávají pozemské baktérie.

Písečné duny neexistují jen na naší planetě. Astronomové je pozorovali také na Marsu a Venuši. Nyní do tohoto seznamu patří i Titan, největší Saturnův měsíc. A nedávné snímky největšího Saturnova měsíce ukázaly překvapující podobnost s některými pouštěmi na Zemi.

Astronomové mohou při důkladném studiu najít klíč k pochopení chování supernovy "chameleona". Viníkem se zdá být druhá hvězda v podvojné soustavě, která před závěrečným výbuchem ukradla supernově většinu jejího vodíku.

Objev nové cyklóny na Jupiteru může znamenat změnu klimatu této obří planety. Jedná se o jedinečnou událost, kdy astronomové mohou „zblízka“ sledovat vývoj 800 miliónů km vzdálené cyklóny.

Podle aktuální publikace v časopise Nature trvá jeden den na této planetě 10 hodin a 47 minut. Odvozená hodnota vychází z měření magnetického pole Saturna pokrývajících období 14 měsíců, která provedla kosmická sonda Cassini.

Hubbleův kosmický dalekohled oslavil 16. výročí startu do vesmíru. Při této příležitosti byly zveřejněny nové snímky galaxie Messier 82, podle tvaru rovněž přezdívané „Doutník“. Hvězdy v této galaxii vznikají desetkrát rychleji než v naší Mléčné dráze.

Ne, nové výsledky mezinárodního týmu astronomů neznamenají zásadní obrat v náhledu na barvu těchto bizardních útvarů. Ukazují ale jak se obří černé díry v jádrech galaxií chovají. Dokáží totiž velmi efektivním způsobem využít jako palivo materiál, který na ně plyne.

Astronomové na základě získaných poznatků došli k závěru, že galaxie se narodily uvnitř shluků temné hmoty. Napozorovaná data z infračerveného spektrografu Spitzerova dalekohledu studovali ve vědeckém centru na Cornellově universitě.

V roce 1995 se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 z dodnes nejasného důvodu rozpadla na minimálně tři části. Nyní se přibližuje k Zemi a jak ukazují aktuální data, její drobení pokračuje. Astronomové napočítali už přes 30 fragmentů. V květnu bude kometa Zemi blíže než jakákoliv jiná za posledních více než 20 let. Největší z úlomků by mohly být viditelné i pouhým okem.

Astronomové, pracující na Evropské jižní observatoři ESO, zveřejnili snímek „prázdného vesmíru“, který tvoří 300 miliónů pixelů.

O tom, že se v blízké kupě galaxií se nachází dvojice obřích černých děr, vědí astronomové už řadu let. Nyní ale nová data ukazují, že tyto černé díry jsou gravitačně svázány a v nepříliš vzdálené budoucnosti nakonec splynou. Vznikne ještě větší kosmické monstrum.

Dlouhé okamžiky napětí v řídícím středisku vystřídala radost. Evropská sonda Venus Express po 50minutovém zážehu raketových motorů zabrzdila na oběžné dráze planety Venuše. Po dlouhých 15 letech se stává dalším pozemským průzkumníkem této planety.

Astronomové na observatoři Jodrell Bank objevili obří „most“ z metylalkoholu, sahající do vzdálenosti asi 463 miliard kilometrů, který obklopuje hvězdné „jesle“. Možná nám tento plynný oblak pomůže pochopit, jak se formuje většina velmi hmotných hvězd v naší Galaxii.

Mezinárodní tým vědců a inženýrů udělal další krok k dokončení světově ojedinělé neutrinové observatoře IceCube na jižním pólu Země.

Nové planety se obvykle rodí v okolí mladých hvězd krátce po jejich vzniku. Nyní se ale objevily důkazy pro jejich vznik taktéž v těsné blízkosti hvězd mrtvých. Tyto planety se vytvářejí z trosek, které tato umírající hvězda odvrhla do okolního prostoru.

Počítačová simulace ukázala, že nejsilnější magnetická pole ve vesmíru vznikají při splynutí dvou kompaktních hvězd. Předpokládá se, že takové kolize jsou zdrojem krátkých záblesků záření gama, které detekují družice na oběžné dráze.

Jako na houpačce si musejí připadat lidé kolem kosmické sondy Dawn, která má za úkol zblízka prozkoumat planetky Vesta a Ceres. NASA tento projekt nejdříve na konci loňského roku zastavila, před několika týdny dokonce zcela ukončila a nyní opět povolila.

Astronomové určili původ velmi neobvyklého a vzácného typu hvězd. Nová data ukazují, že tzv. extrémní heliové hvězdy, vznikly sloučením dvou bílých trpaslíků.

Američané se opět vracejí na Mars. Nejnovější sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila první zkušební snímky povrchu Marsu a poskytnula tak předpremiéru toho, co nás čeká na podzim, až bude zahájen hlavní vědecký program mise.