O martském meteoritu s možným zkamenělým mikrobem jsme na Oslu již psali. Nový výzkum jiných meteoritů jeví jiné známky možného života na Marsu. Tentokrát jde o chodbičky, které jsou podobné těm, jaké do kamenů vyleptávají pozemské baktérie.

Písečné duny neexistují jen na naší planetě. Astronomové je pozorovali také na Marsu a Venuši. Nyní do tohoto seznamu patří i Titan, největší Saturnův měsíc. A nedávné snímky největšího Saturnova měsíce ukázaly překvapující podobnost s některými pouštěmi na Zemi.

Astronomové mohou při důkladném studiu najít klíč k pochopení chování supernovy "chameleona". Viníkem se zdá být druhá hvězda v podvojné soustavě, která před závěrečným výbuchem ukradla supernově většinu jejího vodíku.

Objev nové cyklóny na Jupiteru může znamenat změnu klimatu této obří planety. Jedná se o jedinečnou událost, kdy astronomové mohou „zblízka“ sledovat vývoj 800 miliónů km vzdálené cyklóny.

Podle aktuální publikace v časopise Nature trvá jeden den na této planetě 10 hodin a 47 minut. Odvozená hodnota vychází z měření magnetického pole Saturna pokrývajících období 14 měsíců, která provedla kosmická sonda Cassini.

Hubbleův kosmický dalekohled oslavil 16. výročí startu do vesmíru. Při této příležitosti byly zveřejněny nové snímky galaxie Messier 82, podle tvaru rovněž přezdívané „Doutník“. Hvězdy v této galaxii vznikají desetkrát rychleji než v naší Mléčné dráze.

Ne, nové výsledky mezinárodního týmu astronomů neznamenají zásadní obrat v náhledu na barvu těchto bizardních útvarů. Ukazují ale jak se obří černé díry v jádrech galaxií chovají. Dokáží totiž velmi efektivním způsobem využít jako palivo materiál, který na ně plyne.

Astronomové na základě získaných poznatků došli k závěru, že galaxie se narodily uvnitř shluků temné hmoty. Napozorovaná data z infračerveného spektrografu Spitzerova dalekohledu studovali ve vědeckém centru na Cornellově universitě.

V roce 1995 se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 z dodnes nejasného důvodu rozpadla na minimálně tři části. Nyní se přibližuje k Zemi a jak ukazují aktuální data, její drobení pokračuje. Astronomové napočítali už přes 30 fragmentů. V květnu bude kometa Zemi blíže než jakákoliv jiná za posledních více než 20 let. Největší z úlomků by mohly být viditelné i pouhým okem.

Astronomové, pracující na Evropské jižní observatoři ESO, zveřejnili snímek „prázdného vesmíru“, který tvoří 300 miliónů pixelů.

O tom, že se v blízké kupě galaxií se nachází dvojice obřích černých děr, vědí astronomové už řadu let. Nyní ale nová data ukazují, že tyto černé díry jsou gravitačně svázány a v nepříliš vzdálené budoucnosti nakonec splynou. Vznikne ještě větší kosmické monstrum.

Dlouhé okamžiky napětí v řídícím středisku vystřídala radost. Evropská sonda Venus Express po 50minutovém zážehu raketových motorů zabrzdila na oběžné dráze planety Venuše. Po dlouhých 15 letech se stává dalším pozemským průzkumníkem této planety.

Astronomové na observatoři Jodrell Bank objevili obří „most“ z metylalkoholu, sahající do vzdálenosti asi 463 miliard kilometrů, který obklopuje hvězdné „jesle“. Možná nám tento plynný oblak pomůže pochopit, jak se formuje většina velmi hmotných hvězd v naší Galaxii.

Mezinárodní tým vědců a inženýrů udělal další krok k dokončení světově ojedinělé neutrinové observatoře IceCube na jižním pólu Země.

Nové planety se obvykle rodí v okolí mladých hvězd krátce po jejich vzniku. Nyní se ale objevily důkazy pro jejich vznik taktéž v těsné blízkosti hvězd mrtvých. Tyto planety se vytvářejí z trosek, které tato umírající hvězda odvrhla do okolního prostoru.

Počítačová simulace ukázala, že nejsilnější magnetická pole ve vesmíru vznikají při splynutí dvou kompaktních hvězd. Předpokládá se, že takové kolize jsou zdrojem krátkých záblesků záření gama, které detekují družice na oběžné dráze.

Jako na houpačce si musejí připadat lidé kolem kosmické sondy Dawn, která má za úkol zblízka prozkoumat planetky Vesta a Ceres. NASA tento projekt nejdříve na konci loňského roku zastavila, před několika týdny dokonce zcela ukončila a nyní opět povolila.

Astronomové určili původ velmi neobvyklého a vzácného typu hvězd. Nová data ukazují, že tzv. extrémní heliové hvězdy, vznikly sloučením dvou bílých trpaslíků.

Američané se opět vracejí na Mars. Nejnovější sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila první zkušební snímky povrchu Marsu a poskytnula tak předpremiéru toho, co nás čeká na podzim, až bude zahájen hlavní vědecký program mise.

Vědci předkládají návrhy na znovu využití dvojice kosmických sond, které nedávno úspěšně splnily své úkoly. Pokud budou schváleny, sondy Deep Impact a Stardust navštíví další komety. Cílem Stardustu by přitom mohla stát kometa Tempel, kterou loni „bombardovala“ druhá ze sond.

Mezinárodní tým astronomů při studiu několika desítek vzdálených galaxií zjistil, že galaxie měly před 6 miliardami let relativně stejné množství temné hmoty a hvězd, vztaženo k současnému množství hvězd v galaxiích.

Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu zaznamenali astronomové v blízkosti středu naší galaxie útvar připomínající spirálu DNA. Za její vznik je zřejmě zodpovědné extrémní magnetické pole panující v okolí centrální černé díry.

Na dalších tělesech sluneční soustavy může být život. Mohly jej tam zavléct meteority vzniklé kolizí země s cizím tělesem.

Taky Vás vyděsil tento nadpis, který zcela popírá současné znalosti o soustavě Země-Měsíc? I když se jedná o oficiální zprávu Ruské akademie věd, tak k upoutání astronomů i veřejnosti o obyčejné „kosmetické“ vylepšení teorie vzniku Měsíce, použila metody bulvárních medií.

Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

Ve středu 29. března 2006 bude u nás v poledne viditelné částečné zatmění Slunce.

První, předběžné výsledky analýzy kometárního prachu, který zpět na Zemi dopravila sonda Stardust, byly oznámeny na tiskové konferenci konané 13. března. K velkému překvapení nalezli vědci v prachových částečkách minerály, které vznikají za vysokých teplot. Vyvstává tak otázka, jak se vůbec mohly dostat do komety, která vznikla v nesrovnatelně chladnějších podmínkách panujících na periférii Sluneční soustavy.

Mezinárodní spolupráce umožnila astronomům objevit další "super-Zemi", která obíhá v chladných vnějších oblastech vzdálené planetární soustavy. Tato soustava v okolí červeného trpaslíka je od nás vzdálena asi 9000 světelných let. Planeta je 13krát hmotnější než Země a je to vůbec jedna z nejchladnějších planet, objevených mimo naši sluneční soustavu (teplota mínus 200°C).

Americká sonda Cassini (NASA) pravděpodobně našla důkaz kapalné vody v oblasti jižního pólu Saturnova malého měsíce Enceladus. Pokud se potvrdí existence vody na tělese, které by mělo být celé zmrzlé, pak to v planetární geologii otevře mnoho nových otázek.

Po sedmi měsících meziplanetárního letu nastal v pátek pro sondu Mars Reconnaissance Orbiter okamžik pravdy. Vstup na oběžnou dráhu planety byl kritickým okamžikem výpravy, rozhodujícím o jejím úspěchu či neúspěchu.

Podle nového počítačového modelu, který přesně modeluje minulé sluneční cykly, bude v dalším cyklu sluneční aktivita až o 50% větší a proti očekávání začne o rok později.

Astronomové ohlásili detekci záblesku záření gama signalizujícího zrození černé díry téměř na počátku existence vesmíru. K této události došlo v době, kdy stáří vesmíru činilo méně než jednu miliardu let.

Od konce února planeta Jupiter již nevypadá jako Kyklop s jedním krvavým okem – „Velkou rudou skvrnou“.

Dne 25. ledna 2006 byl zveřejněn první barevný snímek z meteorologické družice nové generace MSG-2.

Dosud nejdetailnější obrázek spirální galaxie byl zkompilován z 51 snímků získaných Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Galaxie M101 se na něm ukazuje v celé své kráse.

Na ranní obloze můžeme v dalekohledu spatřit první kometu letošního roku, která nese označení C/2006 A1 (Pojmanski).

Astrofyzikové předpokládali, že Voyager 1 konečně odhalí tajemný zdroj anomálního kosmického záření. Místo toho se ukázalo, že předpoklady posledních 20. let jsou chybné.

Astronomové zaznamenali velmi neobvyklý záblesk záření gama pocházející z blízké galaxie. Vše nasvědčuje tomu, že v dané galaxii dochází k explozi supernovy. Vědcům se tak naskýtá unikátní možnost sledovat tento jev od jeho samotného počátku.

Podle amerických astronomů nově objevené měsíce u Pluta pravděpodobně vznikly současně s Charonem při obřím impaktu. Měsíce, předběžně označené S/2005 P1 a S/2005 P2, byly objeveny HST v roce 2005 (Pluto v roce 1930, Charon v roce 1978).

Astronomové objevili dosud neznámý druh hvězd, které si s nimi doslova hrají na schovávanou. Projevují se jen několika krátkými záblesky na rádiových vlnách denně.

Kromě jejího gravitačního působení astronomové až doposud neznali základní vlastnosti temné hmoty prostupující vesmírem. Nyní se poprvé podařilo změřit její teplotu. Zjištěná hodnota je překvapivě vysoká.

Naše Galaxie (Mléčná dráha) je nenasytný kanibal, který hladově „hltá“ své galaktické sousedy.

V černé kronice se objevila nevídaná zpráva o miliónové krádeži. Téměř o tolik hvězd přišla jedna z kulových hvězdokup. Vyšetřování zatím ukazuje, že velmi pravděpodobným pachatelem je naše vlastní galaxie Mléčná dráha. Dokonce se zdá, že chování podezřelého vykazuje silné známky recidivity.

Astronomové našli na snímku z kosmické observatoře Spitzer obrovské kosmické tornádo. Nachází se v oblasti, kde vznikají nové hvězdy.

Astronomové objevili rotující neutronovou hvězdu, která se kolem své osy otočí 716krát za sekundu. Rotace je urychlena hvězdným průvodcem na konci svého života, ze kterého na pulsar dopadá hmota.

Změřením hustoty dvojice navzájem se obíhajících planetek, které patří do skupiny Trójanů, astronomové zjistili, že připomínají spíše zmrzlé komety než kamenná tělesa. Pokud by se toto potvrdilo i u dalších těles, mělo by to závažné důsledky pro teorie vzniku naší planetární soustavy.

Vědci z NASA a americké University v Marylandu jako první objevili vodní led přímo na povrchu kometárního jádra.

Malé „zkamenělé“ galaxie dovolí astronomům nahlédnout do nejranějšího vesmíru, do doby, kdy se začaly ve vesmíru tvořit první jasné objekty, kdy končil tzv. „temný věk“ (dark age), následovaný vznikem současného vesmíru.

Analýzou záření radioaktivního hliníku astronomové zjistili, že v naší Galaxii dojde k explozi supernovy v průměru jednou za půl století. Každým rokem se naopak v Mléčné dráze zrodí asi sedm nových hvězd.

V naší galaxii (mimo naši sluneční soustavu) objevil mezinárodní tým astronomů planetu nejvíce podobnou Zemi.