U tří neutronových hvězd astronomové pozorovali zakřivení časoprostoru, kterou předpověděl Einstein. Přitom použili přístroje na evropských, japonských a amerických rentgenových družicích, aby určili vlastností těchto velmi „hustých“ objektů.

Exploze energetické hvězdy známé jako supernova a zářící jasněji než miliarda Sluncí, umožní vědcům lépe pochopit základní vlastnosti vesmíru. Nyní fyzikové doufají, že nová tajemství odhalí tím, že vytvoří modely supernov v laboratoři.

Čeští vědci odhalili původ kosmického tělesa, které vyhubilo dinosaury.

Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.

Spitzerova pozorování poprvé poskytují přímý pohled na to, jak voda - základní součást života – začíná svoji vesmírnou cestu na planety.

Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník jmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na jejich obloze, či obloze jejich předků, zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějaký ten tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze?

Nepopiratelným pánem prstenců je mezi planetami samozřejmě Saturn. Prstence mají ovšem i další planety a právě letos se pozemšťanům nabízí unikátní možnost sledovat „z profilu“ prstence planety Uran.

Astronomové objevili obrovský prostor o průměru téměř miliardy světelných roků, ve kterém se nenacházejí žádné hvězdy. Zřejmě není náhodou, že tato „díra“ ve vesmíru se polohou shoduje s „chladnou skvrnou“ v mikrovlnném záření kosmického pozadí, zaznamenanou sondou WMAP.

Vědcům se poprvé v historii podařilo detekovat neutrina s nízkou energií vycházející ze Slunce. Jejich existenci předpovídaly modely termonukleárních reakcí probíhajících uvnitř naší mateřské hvězdy, které takto získaly silnou podporu.

Astronomové objevili neutronovou hvězdu, která patří mezi nejbližší objekty svého druhu. Je také zajímavá tím, že se projevuje v rentgenovém oboru spektra a není spojena s žádným pozůstatkem supernovy či hvězdným společníkem. Takových izolovaných neutronových hvězd znají vědci zatím jenom několik.

Astronomové ji znají již více než čtyři století pod přezdívkou „podivuhodná“. A nejnovější objev ukazuje, že tuto přezdívku dostala po právu. Za hvězdou Mira se totiž táhne 13 světelných roků dlouhý ohon, podobný tomu, jaký mívají komety. Dokumentuje historii hvězdy za posledních 30 tisíc let.

Skotští vědci připravují experiment pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), který má potvrdit nebo vyvrátit teorii, že meteority přenášejí z planety na planetu život. Zda organický materiál „ukrytý“ v meteoritech přežije v drsném prostředí vesmíru i extrémní teploty při průletu atmosférou.

Raketoplán Endeavour se vydal na cestu do vesmíru poprvé po pěti letech, během kterých prodělal rozsáhlou modernizaci. Na palubě veze další část Mezinárodní kosmické stanice, množství zásob a náhradní díly. Členem posádky je i Barbara Morgan, která na svůj let do vesmíru čekala celých 22 let.

Výzkum může objasnit, proč obří černé díry v centrech některých galaxií jsou „nenasytné“, zatímco jiné (např. ta uprostřed naší Mléčné dráhy), dodržují většinu doby půst.

Data získaná sondou Cassini odhalila pravděpodobný původ slaboučkého prstence G. Sonda objevila jasný, prohnutý pás materiálu, který se vyskytuje v blízkosti vnější části Saturnova prstence. Srážkami zde vzniká prach, který se postupně rozptyluje do celého prstence.

Planetu obíhající kolem obří rudé hvězdy objevil tým astronomů vedený Alexem Wolszczanem (v roce 1992 objevil první exoplanetu). Nový objev pomůže astronomům pochopit, jak dopadnou planety v naší Sluneční soustavě až se Slunce stane rudým obrem a jeho povrch bude sahat až k dráze naší Země (asi za 5 miliard let).

Kosmická sonda, která jako bájný pták povstala z popela neúspěšných a zrušených předchůdců, se vydala prozkoumat severní polární oblasti Marsu. Jejím úkolem je mj. zjištění, zda území s výskytem ledu je příznivé pro výskyt mikrobiologického života.

Blížící se maximum tradičního meteorického roje Perseid slibuje pěknou podívanou. Měsíc v novu nebude tentokrát vůbec rušit pozorování meteorů a tak na tmavé a jasné obloze bude možnost spatřit několik desítek meteorů za hodinu.

Arizonská státní univerzita zahájila digitalizaci originálních filmů Měsíce, pořízené při projektech Apollo 4 až Apollo 17. NASA poprvé tyto snímky s vysokým rozlišením zveřejnila a nyní jsou přístupny nejen vědcům, ale i široké veřejnosti.

Astronomové pomocí 10m dalekohledu Keck (Havaj) a Hubble Space Telescope (NASA) objevili u hvězdy HD 15115 nezvykle vypadající prachový disk, který připomíná modrou jehlu („Blue Needle“).

Kolik hvězd dokáže „vytvořit“ planetu? V naší Sluneční soustavě jen jedna - Slunce. Spitzerův nový výzkum ukazuje, že planety se mohou vytvořit v systémech až se čtyřmi hvězdami.

Rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA) objevila v některých kupách galaxií černé díry, které se chovají jako „piraně“.

Zmrzlý povrch Plutonova měsíce je opakovaně pokrýván čerstvou vrstvou krystalického ledu. Ten vytváří voda z nitra tělesa, která v gejzírech prýští z puklin, rychle mrzne a „sněží“ zpět na povrch. Každých 100 000 let je měsíc pokryt kompletně novou vrstvou ledu.

Po 3,5 letech svého působení na planetě se rovery Spirit a Opportunity dostaly do zatím nejobtížnější situace, které musejí čelit.

Extrasolární planety velmi často obíhají kolem hvězd bohatých na kovy. Takové hvězdy mívají až dvakrát vyšší zastoupení kovů než hvězdy bez planet. Astronomové mají před sebou klasický problém typu – co bylo dříve, kuře nebo vejce?

Už je to více než 20 let, co dnes už téměř legendární družice IRAS uskutečnila vůbec první přehlídku oblohy v infračerveném oboru spektra. Nyní na její odkaz navázala japonská AKARI, jejíž data jsou detailnější a přesnější. Vědci mají nyní k dispozici kompletní přehled blízkých galaxií.

Přímá měření sluneční aktivity za posledních 40 let vykazují poněkud překvapivé výsledky. Od poloviny 80. let minulého století je sluneční aktivita na poklesu. Naše mateřská hvězda tak zřejmě není zodpovědná za vzrůstající teploty na Zemi.

Obří prachové bouře, které v současnosti zuří na Marsu, si vynutily omezení činnosti roverů Spirit a Opportunity, které jsou zcela závislé na sluneční energii. Druhý z roverů se přitom v těchto dnech měl pokusit o odvážný sestup na dno kráteru Victoria.

Sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně spodních částí impaktních kráterů naplněných uhlovodíky. Ukazuje se, že základní „stavební kameny“ nezbytné pro život jsou v naší Sluneční soustavě proti dřívějším předpokladům daleko rozšířenější.

Pomocí největších dostupných dalekohledů astronomové zkoumali prachové a plynné vrstvy měnícího se rudého obra S Orionis (S Ori).

Dvojice kosmických sond, které v minulých letech už splnily své cíle a navštívily dvě různé komety, se nyní dočkala nových úkolů. Kromě pokračujícího průzkumu komet Sluneční soustavy je mezi nimi i pátrání po extrasolárních planetách.

Hubble Space Telescope neodhalil předpokládané množství hvězd v tajemné „vodíkové“ galaxii známé jako VIRGOHI21. Jedná se o zatím jediný známý příklad „temné galaxie“, kdy v mezihvězdném vodíkovém oblaku nebylo „odstartováno“ formování hvězd.

Astronomové poprvé změřili rychlost šíření hmoty po explozích známých jako gama záblesky (GRB) – je vyšší než 99,9997 % rychlosti světla.

Černá díra, nacházející se ve vzdálenosti 13 miliard sv.l. od Země, by mohla poskytnout informace o raném vývoji vesmíru. Objevil ji mezinárodní tým astronomů z Kanady, Francie a USA dalekohledem CFHT na Havaji.

Astronomové využívají jedinečnou oběžnou dráha dalekohledu Spitzer (heliocentrickou) a na základě gravitačních mikročoček a metody tzv. hloubkového vidění mohou určit vzdálenost temných planet, černých děr a „neúspěšných“ hvězd – neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru.

Mezinárodní tým astronomů (Trans-atlantic Exoplanet Survey) oznámil objev své třetí exoplanety TrES-3, jejíž rok trvá pouhých 31 pozemských hodin.

Největší a nejplodnější mezinárodní tým „lovců“ cizích planet (mimo naši Sluneční soustavu) oznámil objev 28 nových planet. Počet známých exoplanet tím k dnešnímu vzrostl na 236.

Astronomové z Michiganské university poprvé pořídili snímky povrchu hvězdy podobné Slunci. Použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který má mimořádnou rozlišovací schopnost.

Snímek Tomáše Hynka, který byl pořízen na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě, získal titul Titul „Česká astrofotografie měsíce za květen 2007“.

Astronomové poprvé pozorovali velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém. Objev se uskutečnil na základě dat z americké družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) a pozemních dalekohledů.

Za velmi krátký čas Spitzer „vyhrabal“ více než 1000 dosud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Výtrysky hmoty byly objeveny u „neúspěšné hvězdy“ velmi malé hmotnosti – u hnědého trpaslíka. Podobné procesy byly dosud pozorovány jen u mladých hvězd. Vypadá to, že hnědí trpaslíci vznikají podobně jako normální hvězdy, ale poněvadž se výtrysky připravují o velké množství hmoty, stávají se objekty o velikosti Jupiteru.

Saturnův největší prstenec B se nám ze Země jeví jako „pevný“, ale při bližší prohlídce sondou Cassini byly odhaleny pevně „sbalené“ shluky částic, které se neustále mezi sebou srážejí.

Astronomové zjistili, že marťanská půda analyzovaná roverem Spirit je bohatá na silikáty. Jedná se pravděpodobně o nejlepší důkaz, že v minulosti byl Mars mnohem mokřejší než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, vyžaduje přítomnost vody.

Studium spektra slabé hvězdy v naší Galaxii ukázalo, že tato hvězda se zformovala velmi krátce po vzniku vesmíru. Mezi hvězdami je to skutečná fosílie, zrozená na samotném počátku času na troskách vůbec prvních hvězd.

Podle posledních teoretických výpočtu se za pouhé 2 miliardy let srazí naše Galaxie s galaxií v Andromedě. Vznikne nová eliptická galaxie - „hvězdná směs“ obou galaxií.

NASA představila nový kosmický dalekohled přezdívaný „James Webb“. Celým jménem - James Webb Space Telescope (JWST) je k vidění před Národním muzeem letectví a kosmonautiky. Vystavený model je ve skutečné velikosti.

Za pomoci Hubblova teleskopu vědci "uviděli" temnou hmotu jako tajemný prstenec v kupě galaxií.

Jádro Slunce ukrývá tajemství vzniku Slunce i planet před 4,6 miliardami let, ale jasný sluneční povrch nám zakrývá pohled do jeho nitra. Nyní po 30 letech hledání astrofyzikové našli na povrchu „stopy“ několik metrů vysokých vln, které by mohly pomoci objasnit tajemství slunečního jádra. Měření ukazují, že jádro rotuje mnohem pomaleji než teoretici předpokládali.

Evropská sonda Venus Express současně zachytila detaily denní i noční atmosféry na Venuši a navíc ještě v různých výškách nad povrchem. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.