Dva a půl týdne po startu ze Země opustila indická kosmická sonda Chandrayaan 1 gravitační nadvládu naší planety a stala se oběžnicí Měsíce. Doplnila tak čínského a japonského robota, kteří zde již delší dobu pracují.

Za pomoci kosmického dalekohledu odkryli astronomové závoj skrývající blízkou galaxii, aby pod ním odhalili mladé hvězdy. Ty se začaly tvořit jako důsledek kosmické srážky dvou galaxií.

Zhruba měsíc po selhání jedné součásti řídícího systému se podařilo znovu zprovoznit Hubbleův kosmický dalekohled. Nicméně jeho budoucnost je momentálně nejistá a plánovaná servisní výprava se opět odkládá.

Epsilon Eridani je hviezda okolo ktorej pravdepodobne krúžia nielen planéty, ale aj obrovské množstvo asteroidov a komét, ktoré vytvárajú tri samostatné prstence. Spitzerov vesmírny ďalekohľad umožňuje spoznávať detaily tejto mladej sústavy, ktorá sa na našu Slnečnú sústavu v mnohom podobá.

Vesmírny gama-teleskop Fermi registruje záblesky gama žiarenia vysielaného pulzarom, ktorý je v iných spektrálnych oblastiach pre nás neviditeľný.

Seismické vlny pomáhají vědcům z Rice University nakouknout hluboko k zemskému středu.
Fantazie Julese Verna vedla k tomu, že se lidé zabývají tím, zda skutečně existují způsoby, jak se dostat ke středu Země. Ale to, co tam vědci najdou, nejspíš zásadně změní způsob, jakým budeme smýšlet o utváření planety.

Tak jako „velký třesk“ stojí za vznikem vesmíru, „malý třesk“ možná stojí na počátku vzniku Sluneční soustavy. To tvrdí vědci z Carnegie Institution for Science na základě výsledků nových modelů.

Medzi tohtoročnými novoobjavenými extrasolárnymi planétami je jeden rozžeravený planetárny obor, ktorý obrovskou rýchlosťou obieha v tesnej blízkosti svoju materskú hviezdu. Rok je tu dlhý ako jeden náš deň. Planéta, ktorá sa odmietla správať slušne, podľa pravidiel teórií, kladie astronómom nové otázky.

Velmi jasný meteor zazářil v ranních hodinách nad severním Súdánem. To by nebylo nic zase až tak neobvyklého. Ale v tomto případě se vůbec poprvé podařilo astronomům takový úkaz předpovědět.

Odysea opustili sily, po 17 a pol roku musel odísť do dôchodku. Slnečný disk je žiarivo čistý, po väčšinu dní bez jedinej škvrny. Aj slnečný vietor stráca dych – jeho nápor je najslabší za uplynulých 50 rokov merania.

Zcela nová raketa Falcon 1, vyvinutá ze soukromých zdrojů, úspěšně odstartovala do Vesmíru a dosáhla oběžné dráhy. Měla by se stát mezikrokem pro vývoj silnější rakety Falcon 9, jež by mohla v budoucnosti vynášet náklady i astronauty ke kosmické stanici.ˇ

A pro sondu Phoenix to znamená souboj s neúprosným časem. Na severní polokouli se blíží zima, a tak chtějí vědci ze sondy dostat co možná nejvíce dat ještě předtím, než ji sevře a zahubí ledový krunýř.ˇ

Čeští vědci se podíleli na objevu vesmírného objektu nového typu.

Vesmír zaujal ďalšou hádankou. Astronómov zamestnáva hľadanie odpovede na otázku: Čo po niekoľko mesiacov žiarilo v súhvezdí Pastier?

Na snímcích hvězdy vzdálené 500 světelných roků našli vědci možnou planetu. Pokud by se její existence skutečně potvrdila, byla by poměrně velkou výzvou pro modely vzniku planet, protože leží příliš daleko od mateřské hvězdy.ˇ

Medziplanetárny priestor je aj v okolí pohostinnej Zeme bezpečne smrtiacim prostredím. Mrazivá prázdnota, bez tlaku okolitej atmosféry, s malou gravitáciou, ale vysokou úrovňou kozmického a slnečného žiarenia. Ani psa by tam človek von nevyhnal. S inými, jednoduchšími organizmami to však usilovne skúša. Doposiaľ týmto nástrahám odolali niektoré odolné baktérie, lišajníky ... a malé vodné medvedíky.

Jeden z nejjasnější záblesků gama záření pozorovaný před půl rokem přinesl překvapivá zjištění. Odehrál se dávno v minulosti ještě před vznikem Sluneční soustavy. A mířil přesně přímo na nás!

Nejnovější pozorování umožnila významně zmenšit nepoznanou oblast kolem středu naší Galaxie, kde by se měla nacházet gigantická černá díra. Zároveň se vědcům podařilo ji zvážit. Předpokládá se, že už jenom otázkou několika let, než se podaří ji definitivně odhalit.

Do krátkého seznamu zblízka prozkoumaných planetek přibyl díky kosmické sondě Rosetta nový přírůstek. Jedná se o asteroid Steins, který patří k poměrně vzácnému typu E. Sonda se k němu 5. září přiblížila na pouhých 800 kilometrů.ˇ

Nová pozorování kupy galaxií, známé jako MACSJ0025.4 1222, pomocí kosmických teleskopů Hubble a Chandra, ukázala výsledek obří srážky, při níž se oddělila temná hmota od normální.ˇ

Studie trpasličích galaxií, které sousedí s Mléčnou dráhou, ukázala překvapivé výsledky. Ač se jasnosti těchto galaxií výrazně liší, jejich hmotnosti jsou zhruba stejné. To by mohlo znamenat, že existuje jistá minimální hmotnost, kterou mohou galaxie mít.ˇ

HST nalezl odpověď na dlouholetou hádanku týkající se obrovských, ale jemných plynných filamentů kolem aktivní galaxie NGC 1275. Podle vědců je to nejpozoruhodnější příklad vlivu obrovských „chapadel“ silného extragalaktického magnetického pole.ˇ

Tým astrofyziků na skotských univerzitách v St. Andrews a Edinburghu vyřešil záhadu vzniku mladých hvězd uvnitř gravitačního působení černých děr.ˇ

Nejnovější kosmický dalekohled GLAST vypuštěný do vesmíru před více než dvěma měsíci má za sebou úspěšné období testování. Nyní vědci zveřejnili jeho první pozorování vesmíru v oboru gama záření. Dalekohled byl rovněž přejmenován na počest fyzika Enrica Fermiho.

Pred desiatimi rokmi astrofyzici zistili, že najvzdialenejšie vesmírne objekty nám budú postupne miznúť z dohľadu, lebo vesmír sa, navzdory vtedajším predstavám, rozpína stále rýchlejšie. Podobne ako pri tmavej hmote, aj pri tmavej energii stále presnejšie vieme ako „to“ pôsobí, ale nevieme čo „to“ je, čo pôsobí.

Dosavadní teorie považovaly naši Sluneční soustavu za „poměrně obyčejnou“, jaké se v okolním vesmíru běžně vyskytují. Ale nové výzkumy 300 objevených exoplanet ukazují, že jen velmi málo protoplanetárních disků může splnit podmínky, které vedou ke zformování kamenných a plynných planet do uspořádání, které je podobné naší Sluneční soustavě.

Aj cez ten najdokonalejší teleskop hľadíme na oblohu ako cez mierne poodhrnutú oponu na vesmírne javisko v pološere. Už 75 rokov provokuje nielen astrofyzikov otázka, čo tvorí väčšinu hmoty vo vesmíre – takzvanú tmavú hmotu. Je to zvláštna hra na slepú babu. Vieme stále presnejšie zistiť kde je, ale odpoveď na otázku „čo to je“ ostáva utajená.

Mezinárodní tým astronomů v rámci programu SDSS-II objevil dalších 11 nových hvězdných proudů (streams) v okrajových částech naší Galaxie (v galaktickém halo).

Ve vzdálenosti 24 astronomických jednotek byla objevena obří kometa. K nám se už ale více nepřiblíží, právě je v místě „otáčky“ na své extrémně protáhlé dráze kolem Slunce. Mohlo by se jednat o prvního známého člena vnitřního Oortova oblaku.

Podrobná analýza rychlostí hvězd v Mléčné dráze odhalila hned 11 až dosud neznámých hvězdných proudů. Tyto proudy přinášejí důkazy o dramatické historii naší Galaxie, protože byly s největší pravděpodobností vytrženy z trpasličích galaxií, jež Mléčná dráha pohltila.

Sonda Phoenix pomocí mikroskopu atomárních sil (Atomic Force Microscope) vůbec poprvé pořídila na Marsu snímek jednotlivé mikročástečky všudypřítomného prachu. Vzorek je 100krát víc zvětšený než kolik dosud umožňoval optický mikroskop na Phoenixu.

NASA zveřejnila 4 detailní snímky tajemné jižní polární oblasti Enceladu, které byly pořízeny sondou Cassini při nízkém průletu v pondělí 11. srpna 2008. Největší přiblížení nastalo v 23:06:19 SELČ, kdy se sonda ve výšce pouhých 50 km nad povrchem pohybovala relativní rychlostí 17,7 km/s.

Jedna z vůbec nejjasnějších nov poslední doby, která vloni vybuchla v souhvězdí Lodní zádi, nebyla překvapivě vůbec pozorována během maxima jasnosti. Její existence byla zaznamenána až o několik měsíců později rentgenovou družicí Newton.

Víte jak zvážit největší černou díru ve vesmíru? Odpověď nyní přináší úplně nová metoda, kterou astronomové vyvinuli s použitím dat z družice Chandra – X-ray Observatory NASA.

Co dělá Zemi zvláštní ve srovnání s jinými známými planetami? Má dostatek kapalné vody v povrchových oceánech, litosférické tektonické desky a atmosféru, která ji chrání před nebezpečným slunečním zářením. Nejzvláštnějším rysem naší planety jsme my - Homo sapiens.

Může jediný objekt - tajemná hvězdokupa v souhvězdí Lyry - současně slavit troje různé narozeniny? Jak stará je otevřená hvězdokupa NGC 6791?

Vědci pomocí obřího radioteleskopu GBT prohledávají husté molekulové mraky v naší Mléčné dráze. Snaží se v mezihvězdném prostoru objevit nové, složitější molekuly, které mohou být předzvěstí života.

V geologické historii sopečná činnost hrála velmi významnou roli při formování povrchu Merkuru. Důkaz pořídila sonda MESSENGER při svém lednovém nízkém přeletu. Sonda také identifikovala a zmapovala povrchové útvary, které odpovídají lávovým proudům, sopkám a další geologickým rysům. Současně potvrdila zjevný nedostatek železa v horninách.

Vo vzdialenosti 1 700 svetelných rokov od Zeme sa navzájom v tesnej blízkosti obiehajú dva pulzary. Vďaka extrémnemu gravitačnému pôsobeniu dvoch veľmi blízkych a veľmi hmotných telies, predstavuje táto binárna sústava ideálne vesmírne laboratórium na skúmanie relativistických efektov.

Dnes, 4. júla, sa nachádzame v aféliu. Nie je to názov pre typ ekonomickej krízy, ale pomenovanie najvzdialenejšieho bodu na obežnej dráhe okolo Slnka. Naša najbližšia hviezda je teda od nás najďalej a navyše prežíva obdobie prekvapivo dlhej nečinnosti. Napriek tomu je ostro sledovaným cieľom niekoľkých solárnych sond.

Před tisíci lety se na obloze objevila jedna z nejjasnějších supernov zaznamenané historie. Nyní se na její pozůstatek zaměřil Hubbleův kosmický dalekohled aby odhalil jemné struktury mlhoviny vytvarované rázovou vlnou exploze.

Připomínáme si 100. výročí pádu vesmírného tělesa do centrální Sibiře u řeky Podkamenaja Tunguska. Došlo k tomu po 7. hodině ranní tamního času 30. června roku 1908. Úkaz vyvolal řadu spekulací, vědecký svět se shoduje na pádu planetky nebo komety. Dodnes nebyl nalezen ani jediný kus meteoritu a pravděpodobně ani kráter.

3. června sonda Phoenix při odběru vzorků poprvé objevila podpovrchový bílý materiál. O víkendu robotické rameno výkop prohloubilo, aby se věci dozněli více o tomto tajemném materiálu. Jediný nový velký příkop byl nazván „Dodo-Goldilocks“.

Mezinárodní tým vědců našel v kosmickém materiálu nový, dosud neznámý minerál. S největší pravděpodobností pochází z komety Grigg-Skjellerup a byl pojmenován brownleeite.

Na Europě vyryl pohyb pólů „jizvy“, které se táhnou napříč celým jeho ledovým povrchem. K těmto závěrům dospěli planetologové při novém studiu snímků Jupiterova měsíce Evropy.

Poprvé vědci potvrdili, že důležitá komponenta počátečního genetického materiálu je mimozemského původu. Materiál k životu tedy přišel na Zemi z hvězd.

Od 11. júna oficiálne existuje nová kategória telies Slnečnej sústavy – plutoidy. Jej doposiaľ jedinými predstaviteľmi sú bývalá planéta Pluto a teleso Eris, objavené v roku 2003. Keďže sa zistilo, že je objemnejšie a hmotnejšie než Pluto, vyvolalo búrku vášnivých diskusií o potrebe novej kategorizácie väčších telies Slnečnej sústavy. V roku 2006 schválenú novú kategóriu trpasličích planét (Eris, Pluto a Ceres) však práve „postihla“ ďalšia úprava.

Mezinárodní tým pod vedením D. Bennetta objevil exoplanetu jen asi 3krát hmotnější než Země, která obíhá okolo hvězdy s hmotností tak nízkou (1/20 hmotnosti Slunce), že v jejím nitru neprobíhají termonukleární reakce.

Iné galaxie môžeme skúmať zvonka, tú našu len zvnútra. Preto nie je jednoduché získať o jej obraze presnú predstavu. Americkí astronómovia včera prezentovali svoj najnovší pohľad na štruktúru Mliečnej dráhy.

Světelná ozvěna může u supernov způsobit zpoždění části světla až o stovky let. Mezinárodní tým astronomů hledal světelná echa u 7 supernov, včetně známé Tychonovy supernovy z roku 1572. Konečným cílem studie je správná identifikace jednotlivých typů explodujících hvězd a lepší porozumění podstaty supernov, které jsou hlavním zdrojem všech těžkých prvků ve vesmíru.