Po úspěšném testu kosmické lodě Dragon bude následovat Dragon s lidskou posádkou, nová odpalovací rampa, těžká nosná raketa, opakovaně použitelný nosný systém, nosný systém pro odpálení ze vzduchu a kdovíco ještě. Přistane SpaceX v dohledné době na Marsu?

Soustava tří radioteleskopů Australian Long Baseline Array ho odposlouchávala 8 hodin, marně. Coby demonstrace pozorovací technologie to ale byl příjemný úspěch.

Šikovný Hubbleův vesmírný dalekohled potvrdil, že Galaxie v Andromedě letí vesmírem přímo k naší domovské galaxii. Za 4 miliardy let dojde k jejich velkolepé srážce a splynutí.

NASA plánuje odběr vzorků z půlkilometrového asteroidu. Vědci jeho dráhu měřili po několik let s takovou přesností, že jim to umožnilo zjistit, jaký vliv na pohyb tělesa má pohlcování slunečního světla a jeho znovuvyzařování v infračervené oblasti spektra. Tento Jarkovského efekt, teoreticky předpovězen před více než stoletím, byl měřením poprvé prokázán teprve před devíti lety.

Společnost SpaceX se v pátek 25. května stala první komerční společností, které se podařilo vyslat svojí vlastní raketu s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, otvírajíc tak začátek nové éry pro soukromé vesmírné lety.

...ptají se finští vědci a odpovídají, že ano. Podle mnohých egyptologů oko boha Hora představovalo Slunce. Archeologicky cenný papyrus, známý jako Káhirský kalendář, ale zmiňuje, že oko opakovaně svůj pokojný výraz na mění rozhněvaný, což má pak neblahý vliv na život lidí. Zobrazují se v této tři tisíce let staré mystické představě cyklické změny jasnosti zářivého Algolu?

Hvězdy podobné Slunci mohou prožívat hvězdné erupce gigantických rozměrů. Hrozí něco takové i Sluneční soustavě?

Kilometrová vesmírná loď v našem světě, postavená a vybavená existujícími technologiemi a to všechno v době, které se mnozí z nás mohou dožít? Nezní to špatně!

Již ani oblast působení slunečního větru a magnetického pole naší hvězdy není, jako (podle představ) bývala.

Astronomové Vestu znají přes dvě stě let. Přesto sonda Dawn z nízké oběžné dráhy posílá snímky a data z měření, která přinášejí nová překvapení a vyvolávají nadšení.

Marsovské planetární vozítko Opportunity s plánovanou životností 90 dnů se po osmi pozemských letech probírá ze zimní, v pořadí již páté, odstávky. Slabý sluneční svit mu zatím dovolil popojet jen 12 stop. Nastává prověrka systémů, která rozhodne, co se s důchodcovským nezmarem dá ještě podnikat.

Co je za hranicemi Mléčné dráhy? Leccos a mimo jiné i červení obři, vykopnutí supermasivní černou dírou ze srdce Mléčné dráhy.

Nový kandidát na nejtmavší hvězdokupu v blízkém okolí Mléčné dráhy se jmenuje Munoz 1 a je k vidění v souhvězdí Malé medvědice.

Orbitální observatoř SDO zjistila, že na Slunci víří tornáda o průměru několika Zemí. Není vyloučeno, že souvisejí s odpalováním koronálních výtrysků hmoty, kterými Slunce pravidelně bombarduje okolí.

V souhvězdí Hydry máme planetární systém s nejméně sedmi a možná i s rekordními devíti planetami. V obyvatelné zóně tu krouží dvojče Neptunu, jehož případné měsíce by nebylo špatné prozkoumat.

Krátce po desátých narozeninách Envisatu se s ním nedaří navázat spojení.

Co by se stalo? Asi skoro nic zvláštního. Černá díra z doby zrození vesmíru by prorazila nepatrný tunel skrz planetu, seismické detektory by zaznamenaly slabé globální otřesy a astrofyzici by bujaře slavili.

Hvězda HIP 11952 ze souhvězdí Velryby asi i se svými planetami vznikla před 12,8 miliardami let. Od zvědavých astronomů je teď vzdálená jen příjemných 376 světelných let.

Podivný ledový měsíc Saturnu se chová víc než podezřele. Sjíždějí tam těžkotonážní laviny, které na Iapetu vůbec nemají být.

Hubbleův vesmírný dalekohled ulovil pěkné snímky kulové hvězdokupy Messier 9 ze souhvězdí Hadonoše.

Co mají společného transportní systémy maglev a lety do vesmíru? Stačí namířit dráhu maglevu na oblohu a elektromagnetickým katapultem odpálit náklad na oběžnou dráhu.

Slabé gravitační čočkování v datech ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy naznačuje, že se temná hmota táhne daleko za viditelné hranice jednotlivých galaxií.

Z venku se na ní zatím nepodíváme a tak to musíme odhadnout podle podobných galaxií v okolí. Podle badatelů z Pittsburghské univerzity je Mléčná dráha bílá jako čerstvý jarní sníh.

Posádka ISS zaslala na Zemi videa dokumentující krásu atmosférické světelné šou.

Země, a zřejmě i většina jí podobných obyvatelných planet, je vybavena mechanismy, které na jejím povrchu udržují relativně stabilní podmínky, umožňující existenci kapalné vody a života. Není to žádná magie ani planetární inteligence, k zajištění tohoto cíle stačí fyzikálně-chemické mechanismy, které alespoň v hrubých rysech chápeme již dnes. Otázkou ovšem je, zda podobný planetární termostat funguje také na planetách Zemi nepodobných. Na jednu speciální podskupinu takových těles – planety červených trpaslíků s vázanou rotací – se nedávno zaměřila pozornost trojice amerických vědců.

Odhady založené na známých parametrech naší galaxie připouštějí nesmírně mnoho toulavých planet, v množství 100 tisíckrát převyšující počet hvězd. Která z nich je asi nejblíže?

Čtvrtou planetu v obyvatelné zóně překvapivě hostí příslušník trojhvězdy, velmi chudý na těžší prvky. Kde ještě všude najdeme obyvatelné planety?

Robotickými letadly nejen proti teroru, ale také do snového oparu Titanu. Stane se zajímavá bezpilotní mise někdy skutečností?

Německý astrofyzik Domainko odhaduje, že za poslední miliardu let Zemi pravděpodobně zasáhl gama záblesk z blízké hvězdokupy, kde vznikl srážkou neposedných hvězd. Je tu souvislost s masovým vymíráním v ordoviku?

Američtí vědci při analýzách jediného vzorku horniny, která obsahuje zrníčka materiálu s kvazikrystalickou strukturou, našli důkaz jejího mimozemského původu.

Ve dvou relativně blízkých galaxiích sídlí gigantické černé díry s hmotností 10 miliard Sluncí, momentálně největší, jaké jsme kdy odhadli. Jsou to kvasary z dávných časů na odpočinku?

GRAIL A i GRAIL B, s jejichž pomocí chce NASA mapovat gravitační pole Měsíce, už obíhají kolem svého cíle. Povede se jim komplikovanou misi dotáhnout až do vítězného konce?

Houževnatost objevitele pulsaru, který se nesmířil s jeho zmizením, nakonec vedla k nečekanému znovuobjevení po rok a půl dlouhé přestávce. Kdo si to hrál s vypínačem?

Spitzerův vesmírný infradalekohled odhalil čtveřici zvláštních, extrémně červených galaxií ve vzdálenosti kolem 13 miliard světelných let. Nalezli jsme embrya starých galaxií?

Sonda Dawn objevuje Vestu jako pestrý svět, který je spíš malou terestrickou planetou, než pouhým kosmickým balvanem. Dočká se povýšení od Mezinárodní astronomické unie?

Sonda Kepler ulovila první přesvědčivou terestrickou planetu v obyvatelné zóně, vzdálenou 600 světelných let. Je tam doopravdy? Je na ní voda? Má atmosféru? Dá se na ní založit kolonie? Uvidíme.

Že nemůžeme přímo pozorovat kvasary, strašlivě vzdálené, gigantické a nenasytné černé díry z mladého vesmíru? Chyba lávky, stačí rafinovaně využít gravitační mikročočky, čili ohýbání světla v gravitačním poli bližších hvězd.

Neposedné magnetické pole planety se občas přepóluje. Stalo se to už mockrát a stane se to zase, ale příští rok to asi nebude a svět při tom neskončí.

Robotický průzkumník Curiosity se s misí Mars Science Laboratory úspěšně vydal k Marsu. Po úspěšném zážehu a zahození raketového stupně Centaur už směřuje na rande s Marsem, které očekáváme v srpnu 2012.

Astronomové navrhují pečlivě prozkoumat blízké hvězdy s teleskopy, které by zvládly zachytit rozdíl mezi denní a noční stranou planety, pokud je v noci osvětlená civilizačními vynálezy.

Astronomové zveřejnili zpřesněné údaje o známé binární soustavě v souhvězdí Labutě. Tvoří ji obrovská hvězda a tajemná černá díra, kvůli níž musel Stephen Hawking předplatit Kipu Thornovi časopis Penthouse.

Je vcelku symbolické, že Japonci, pověstní schopností dovést miniaturizaci do obdivuhodných mini-rozměrů, teď přišli s teorií, že hvězdné giganty, které podle „západních“ představ v mladém vesmíru vznikaly, byly o řád méně hmotné, než se předpokládá.

Misi Fobos-Grunt se už podle všeho nepodaří naplnit její jméno „Půda z Fobosu“. Ruští operátoři se vzdali veškeré naděje a meziplanetární sonda spadne na Zemi.

Analýza starších snímků ze Spitzerova vesmírného dalekohledu a ISO odhalila jako původce dosud záhadného infračerveného záření z mnoha míst ve vesmíru organickou směs aromatických a alifatických uhlovodíků. Vesmír je možná plný organiky!

Významně k ní přispěla kosmická sonda GALEX, která již devátým rokem obíhá Zemi s cílem zkoumat vývoj galaxií. Snímky, které posílá jsou zdrojem nejen odpovědí, ale i nových otázek. Zachycují totiž hvězdy tam, kde by je nikdo nečekal. NASA o těchto „hvězdných extrémofilech“ nabízí krátké video. Doplňujeme ho o překlad průvodního slova.

Paul Spudis z Lunar and Planetary Institute v tom nevidí problém a navrhuje v průběhu 17 misí zprovoznit soběstačnou základnu na měsíčním povrchu.

Spitzerův vesmírný infradalekohled vystopoval intenzivní bombardování asteroidy v blízkém hvězdném systému Eta Corvi. Jak to tam asi doopravdy vypadá?

Společnost Sierra Nevada Corporation plánuje na léto 2012 první letové testy svého raketoplánu Dream Chaser, který by měl vozit až 7 astronautů na nízkou oběžnou dráhu Země.

Herschelova vesmírná observatoř objevila na svižné kometě Hartley 2 vodu se stejným obsahem deuteria, jaký je v našich mořích. Právě takové komety nám asi během vzniku planety dopravily významnou část oceánu.

Plán je jednoduchý. 1. Poslat robotickou sondu na lov. 2. Popadnout vhodný asteroid. 3. Přitáhnout ho na oběžnou dráhu Země a radovat se z nového měsíce.