Možná ano. Pokud by se planetě podobné Zemi povedlo dostat do obyvatelné zóny u bílého trpaslíka, mohl by na ní případný život prosperovat několik miliard let ve slušně stabilních podmínkách.

Výzkum lávy na atolu Mururoa přinesl objev lávových jílů, které nepotřebují ke svému vzniku kapalnou vodu a obyvatelné prostředí. Pokud takhle narostly i jíly na Marsu, bude to rána pod pás optimistickému průzkumu Rudé planety.

Nová měření Teleskopu jižního pólu a historická data sondy WMAP naznačují, že Éru reionizace, která začala asi 250 milionů let po Velkém třesku a trvala méně než 500 milionů let, mají na svědomí první velké a aktivní galaxie.

Mikrovlnný závoj Mléčné dráhy možná produkují částice temné hmoty, alespoň podle analýzy dat orbitálního teleskopu Planck. Podařilo se nám už konečně natáhnout slizkou temnou hmotu na skřipec a vyrvat jí její temné tajemství?

Data orbitálního infradalekohledu WISE ukrývaly spoustu nových supermasivních černých děr a také extrémní hot DOGy, horké a prašné galaxie z dávných časů. Vděk infračervené oblasti spektra nelze snad ani vyjádřit.

Lovec planet Kepler hlásí hvězdný systém Kepler-47, u nějž obíhají dva plynní obři. Jeden z nich je rozžhavený, zatímco ten druhů krouží v obyvatelné zóně. Jakpak tam asi bude živo?

Pozoruhodná data o 240 tisících galaxií z WiggleZ Dark Energy Survey mluví jasně. Náš vesmír je v největších měřítcích hladce stejnoměrmý. Na nějaké fraktály nejspíš zapomeňte.

Nápadně eliptická oběžná dráha planety a nápadně vysoký obsah lithia v červeném obru BD+48 740. Dohromady to ukazuje na nedávné spolknutí bližší planety nafouklou hvězdou.

Australští teoretičtí fyzici si představují zrození vesmíru v rámci konceptu Kvantového grafování jako promrznutí hodně veliké kostky ledu. Najdeme někde mrazové praskliny v realitě?

Supernova SN 1006 ze souhvězdí Vlka, která ve středověku šokovala naše předky, po sobě asi nezanechala hvězdného partnera. Srazili se tam tehdy dva bílí trpaslíci?

Veliká centrální galaxie kupy Fénix loká chladnoucí plyn a roste jako otesánek. Přitom vyrábí nové hvězdy ďábelskou rychlostí. Všechny ostatní známé centrální galaxie nechává v tomto ohledu daleko vzadu.

Čtveřice super hvězd v srdci hvězdné porodnice R136, která na první pohled popírá známé mechanismy tvorby hvězd, mohla vzniknout při velkolepých srážkách natěsnaných hvězdných obrů.

Snímky povrchu Marsu prozrazují stopy deskové tektoniky ve Valles Marineris. Jestli to není omyl, tak by Mars mohl mít dvě tektonické desky.

Nové numerické modely rozložení hmoty v okolí Slunce ukazují na přítomnost slušného množství temné hmoty. Je to zajímavý objev anebo další chyba ve výpočtech?

Sondě Mars Reconnaissance Orbiter se povedl husarský kousek a s optikou HiRISE na podivuhodném snímku zachytila přistávající Curiosity na padáku.

Je to tady. V NASA to dokázali! Curiosity přistála na Marsu, připravte se na fantastické objevy.

Periodicita rengtenového záření doprovázejícího dlouhý gama záblesk hvězdy požírané supermasivní černou dírou poskytuje svědectví o dramatu ze vzdálenosti 3,8 miliardy světelných let.

V pondělí 6. srpna v 7:31 ráno našeho času by totiž měl na povrchu Marsu přistát nejnovější rover NASA Mars science Laboratory, známější pod názvem „Curiosity“.

Nový robotický průzkumník Marsu v žoldu NASA půjde na přistání v pondělí 6. srpna ráno. Stojíme na prahu nové éry laciných a kapesních průzkumníků?

Pokud by technologicky velmi vyspělá civilizace stavěla kolem okolních hvězd Dysonovy sféry, mohli bychom je vystopovat jako anomální oblasti na detailních snímcích blízkých galaxií. Pokud ovšem nezískávají energii jiným způsobem.

Nová analýza rozšířeného souboru dat z HARPS překvapivě oživuje mnohými již zapomenutou exoplanetu, která je výjimečně podobná Zemi.

Infračervený teleskop UKIRT objevil 4 šílené dvojhvězdy, v nichž se hvězdy oběhnou za méně než 4 hodiny. Rekordní dvojice trpaslíků to zvládne za dokonce za dvě a půl hodiny. Z toho se musí točit hlava.

Herbig-Harův objekt HH 110 na snímcích Hubbleho dalekohledu předvádí ionizovanou krásu, zřejmě vykreslenou dalším HH objektem v sousedství.

Experiment XENON100 ani po 225 dnech hledání nenalezl žádné stopy po WIMPs, zajímavých kandidátech na temnou hmotu. Pomůže víc xenonu?

Nedostižný Hubble spatřil na okraji hlubin vesmíru pradávnou spirální galaxii Q2343-BX442 ze souhvězdí Pegase. Kde vlastně před 10,7 miliardami let přišla ke svým ramenům?

Hubbleho vesmírný dalekohled přistihl dožívající uhlíkovou hvězdu U Camelopardalis ze souhvězdí Žirafy, jak dovede vyčarovat nápadně kulatou slupku. Dívá se na nás oko mezihvězdné příšery?

Hubble poodhalil tajemství nesmírně slabě zářících trpasličích galaxií, které bez známky tvorby nových hvězd obíhají kolem Mléčné dráhy. Podle všeho je umrtvilo ultrafialové záření při reionizaci ranného vesmíru.

Při pátrání v prostoru kolem Pluta před velmi očekávaným příletem sondy New Horizons se na snímcích Hubbleho vesmírného dalekohledu vyloupl již pátý zřetelný měsíc Pluta. Bude už posledním?

Výsledky výzkumů se NASA snaží veřejnosti přiblížit stále modernější formou. O studii, která popisuje způsob, jak najít magnetické portály vznikající a zanikající mezi magnetosférou Slunce a Země, informuje pomocí videa.

Výkonný rentgenový a rádiový zdroj HLX-1 z galaxie ESO 243-49 v souhvězdí Fénixe se s velkou jistotou stává černou dírou o hmotnosti kolem 20 tisíc Sluncí. Kosmologové chystají bujaré večírky.

Italští teoretičtí fyzici po přepočítání dat z pozorování ultrachladných neutronů v magnetickém poli tvrdí, že určitě ano. Jestli je to pravda, tak čekejme velké změny.

Hvězdné embryo TYC 8241 2652 1 z ničeho nic přišlo o disk horkého prachu. Máme před sebou další planetární záhadu.

U grónského města Maniitsoq leží skrovné pozůstatky dopadu kosmického tělesa, které tu před 3 miliardami let vyhloubilo kráter o průměru 100 kilometrů.

Světlo putující vesmírným časoprostorem přineslo pozemským astronomům nečekaný obraz s novou vzrušující tajenkou.

Slibný orbitální rentgenový teleskop z programu laciných sond NASA jako svůj první cíl nafotil legendární černou díru a oslnivý rentgenový zdroj v jednom -Cygnus X-1.

Vařící superZemě a horký miniNeptun to v systému Kepler-36 to mají rádi tělo na tělo. Zvláštní hvězdná soustava je výzvou pro současné modely vzniku planet.

Scházejí vám peníze na megaurychlovač částic? Využijte černé díry a detektory gravitačních vln, s jejichž pomocí za pár let možná chytíte zatím nepolapitelné axiony.

Titan je světem pouští. Kapalná voda je zde zmrzlá na kámen, a jedinou stopou vlhkosti jsou uhlovodíky v podobě polárních jezer. Rovníkové oblasti patří výhradně přesypům organického písku a suchým skalám - prší zde zřídka, a srážky se vypaří krátce poté, co smočí věčně vyprahlý povrch. Alespoň to jsme si donedávna mysleli. Nyní se ukazuje, že i v této téměř globální poušti existují ojedinělé oázy.

Po úspěšném testu kosmické lodě Dragon bude následovat Dragon s lidskou posádkou, nová odpalovací rampa, těžká nosná raketa, opakovaně použitelný nosný systém, nosný systém pro odpálení ze vzduchu a kdovíco ještě. Přistane SpaceX v dohledné době na Marsu?

Soustava tří radioteleskopů Australian Long Baseline Array ho odposlouchávala 8 hodin, marně. Coby demonstrace pozorovací technologie to ale byl příjemný úspěch.

Šikovný Hubbleův vesmírný dalekohled potvrdil, že Galaxie v Andromedě letí vesmírem přímo k naší domovské galaxii. Za 4 miliardy let dojde k jejich velkolepé srážce a splynutí.

NASA plánuje odběr vzorků z půlkilometrového asteroidu. Vědci jeho dráhu měřili po několik let s takovou přesností, že jim to umožnilo zjistit, jaký vliv na pohyb tělesa má pohlcování slunečního světla a jeho znovuvyzařování v infračervené oblasti spektra. Tento Jarkovského efekt, teoreticky předpovězen před více než stoletím, byl měřením poprvé prokázán teprve před devíti lety.

Společnost SpaceX se v pátek 25. května stala první komerční společností, které se podařilo vyslat svojí vlastní raketu s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, otvírajíc tak začátek nové éry pro soukromé vesmírné lety.

...ptají se finští vědci a odpovídají, že ano. Podle mnohých egyptologů oko boha Hora představovalo Slunce. Archeologicky cenný papyrus, známý jako Káhirský kalendář, ale zmiňuje, že oko opakovaně svůj pokojný výraz na mění rozhněvaný, což má pak neblahý vliv na život lidí. Zobrazují se v této tři tisíce let staré mystické představě cyklické změny jasnosti zářivého Algolu?

Hvězdy podobné Slunci mohou prožívat hvězdné erupce gigantických rozměrů. Hrozí něco takové i Sluneční soustavě?

Kilometrová vesmírná loď v našem světě, postavená a vybavená existujícími technologiemi a to všechno v době, které se mnozí z nás mohou dožít? Nezní to špatně!

Již ani oblast působení slunečního větru a magnetického pole naší hvězdy není, jako (podle představ) bývala.

Astronomové Vestu znají přes dvě stě let. Přesto sonda Dawn z nízké oběžné dráhy posílá snímky a data z měření, která přinášejí nová překvapení a vyvolávají nadšení.

Marsovské planetární vozítko Opportunity s plánovanou životností 90 dnů se po osmi pozemských letech probírá ze zimní, v pořadí již páté, odstávky. Slabý sluneční svit mu zatím dovolil popojet jen 12 stop. Nastává prověrka systémů, která rozhodne, co se s důchodcovským nezmarem dá ještě podnikat.

Co je za hranicemi Mléčné dráhy? Leccos a mimo jiné i červení obři, vykopnutí supermasivní černou dírou ze srdce Mléčné dráhy.