Nedávno sme sa mohli v médiách dočítať o prevratnom pokroku sondy Voyager 1, ktorá podľa všetkého opustila našu heliosféru (oblasť s dominantným vplyvom Slnka) a ocitla sa v priestore, ktorý už nepatrí do našej Slnečnej sústavy. Voyager 1, rovnako ako jeho sesterská sonda Voyager 2, sú bezpochyby jedny z najúžasnejších prístrojov, ktoré kedy človek vytvoril. Názory na to, či sonda opustila alebo neopustila hranice našej Slnečnej sústavy sa však líšia, nikdy nie je dobré nechať sa strhnúť bombastickými titulkami médií.

ESA za velkého zájmu zveřejnila zatím nejpodrobnější mapu teploty reliktního záření vesmíru, založenou na datech vesmírného teleskopu Planck. O zasvěcený komentář jsme požádali Pavla Bakalu z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém.

Holandská soustava radioteleskopů LOFAR zachytila doposud nezřetelný zdroj rádiového záření, pocházející z obří rádiové galaxie v trojici galaxií UGC 09555. Její vyvržený materiál se táhne na miliony světelných let.

Pred niekoľkými dňami sme vás informovali o úspechoch americkej sondy Curiosity. Nespomenuli sme však, že tento rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie.

Kombinovaná pozorování hlubokého vesmíru odhalila teprve druhou známou gravitačně provázanou trojici kvasarů QQQ J1519+0627. Přistihli jsme tři pradávné aktivní galaxie při splývání dohromady?

Soustava ALMA sledovala na milimetrových vlnách gravitačním čočkováním zesílené, velmi jasné galaxie, staré kolem 12 miliard let. Tehdy v nich bouřila nesmírně intenzivní tvorba hvězd, před kterou se může jít Mléčná dráha klouzat.

A není jeden, ale hned čtyři.

Einstein@Home spoléhá na výpočetní výkon stovek tisíc dobrovolníků z 192 zemí k hledání nových neutronových hvězd s využitím dat z elektromagnetické a detektorů gravitačních vln. V tomto článku se zaměříme na popis hledání nových rozhlasových pulsarů pomocí PALFA údajů zjištěných z Arecibo Observatory. Obrovský výpočetní výkon umožňuje toto vyhledávání pokrýt novou oblast prostoru a může detekovat pulsary v binárních systémech s rotací až 11 minut.

Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.

Americký badatel Ravi Kumar Kopparapu společně s početným týmem spoluautorů nedávno vyvolal menší mediální senzaci: Jeho publikace, zpřesňující vymezení obyvatelné zóny, ukázala, že Země sice leží uvnitř, ale jen takříkajíc o chlup! Balancuje snad naše Země na hraně neobyvatelnosti?! Ale nebojte – jak si ukážeme, k panice není důvod.

V eliptické galaxii vzdálené 780 milionů let explodovala unikátní supernova typu Ibn v místech, kde by neměla být. Šlo o práci maskované hvězdné továrny anebo snad srážku bílých trpaslíků bohatých na helium? Prozatím je to záhada.

Bílí trpaslíci jsou pozůstatky mrtvých hvězd. Mohou však i oni hostit na svých planetách život podobný tomu našemu? To zatím nevíme, jak však ukazuje nedávno publikovaná studie, mohli bychom to již brzy zjistit.

Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu.

Kosmická loď Dragon připravila před pár dny fanouškům kosmonautiky několik perných hodin. A to není nic proti tomu, co zažívaly pozemní řídící týmy. Dragon je nyní pohodlně připojený k ISS, kam dovezl zásoby, ale v našem článku se zaměříme na několik hodin po startu, které mohly být pro celou misi také hodinami posledními. Nechybělo mnoho a mise mohla skončit totálním neúspěchem.

Rentgenové teleskopy NuSTAR a XMM-Newton získali rentgenová spektra aktivního jádra galaxie NGC 1365. Odvodili z nich, že místní supermasivní černá díra rotuje rychlostí blízkou rychlosti světla.

V prachoplynovém disku mladého systému HD 100546 v souhvězdí Mouchy zřejmě obíhá protoplaneta, zárodek plynného obra. Pokud se vše potvrdí, získali jsme unikátní objekt pro další výzkum.

23. díl: Velké nesnáze na malém Miru: Oheň na palubě!
24. díl: Velké nesnáze na malém Miru: Srážka!

Prozatím to vypadá, že ne, ale stejně bude na místě opatrnost. Jádro komety C2013/ A1 má možná až 50 kilometrů v průměru a to je výrazně víc, než měl asteroid, který zahubil dinosaury. Náraz do Marsu by byl strašlivý.

To by byl samozřejmě nesmysl, nicméně hvězda HD 140283, vzdálená 190 světelných let, asi vznikla extrémně brzy po Velkém třesku. A přitom je minimálně ze druhé generace hvězd, protože obsahuje špetku těžších prvků.

„Ak chcete vyletieť do vesmíru, môžete sa stať astronautom. Ako… veľa šťastia, pravdepodobne sa to, ehm, nestane. Alebo si môžete počkať kým súkromné firmy dokončia svoje projekty, to ale potrvá dlho. No zažijete oveľa viac zábavy, ak si proste vyrobíte svoju vlastnú raketu.“ Takto sa začína jedno z videí firmy Copenhagen Suborbitals. Títo ľudia sa snažia nájsť lacné riešenia problémov, ktorými sa zaoberajú veľké vládne agentúry. Ak si myslíte že sú to iba naivní amatéri, mýlite sa. Dánski nadšenci totiž medzi sebou majú aj známeho odborníka, ktorý pracuje pre NASA. Volá sa Kristian von Betngson a zaoberá sa hlavne kapsulou, ktorá bude prvého dánskeho kozmonauta chrániť pred agresívnym vesmírnym prostredím.

Významný krok vpřed učinila sonda Fermi a hlavně její tým, samozřejmě. Povíme si o horkém (doslova i obrazně) příspěvku této rentgenové sondy k poznání našeho vesmíru. Nejedná se o nic menšího než o objasnění jedné z dlouhodobých záhad moderní astronomie, konkrétně původu tzv. kosmického záření.

Podle nalezených úlomků v Čeljabinské oblasti řádil chondrit, který vybuchl ve výšce 30-70 km silou 500 kilotun TNT. Kdy asi přiletí další?

Obsáhlá data dalekohledu Kepler přinesla zatím nejmenší planetu u hvězdy typu Slunce. Kepler-37b je žhavý svět, jen o 10 procent větší, než Měsíc.

Krásný pozůstatek supernovy W49B v souhvězdí Orla zřejmě vznikl asymetrickou explozí s polárními výtrysky hmoty. Podle všeho ukrývá mládě černé díry ve věku jednoho tisíce let.

Asi nejneobvyklejší kosmodrom na světě se potýká s vážnými, ba až existenčními problémy.

21. díl: Anatomie pekla
22. díl: Selhání techniky a selhání etiky

Odborníci SETI prohledali s radioteleskopem Green Bank 86 nadějných hvězdných systémů vytipovaných dalekohledem Kepler, v pásmu ultrakrátkých rádiových vln. Nezachytili nic zvláštního.

Supernovu SN 2010mc předcházel výtrysk hmoty hvězdy odpovídající setině Slunce a před ním byly ještě další. Jsou hvězdné křeče obecným mechanismem před odpálením supernovy?

Jules Verne, Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, Georges Lemaître – to jsou jména, pod kterými odstartovaly (a ještě odstartují) k Mezinárodní vesmírné stanici evropské zásobovací lodě ATV. Jedná se o největší zásobní lodě, které ke stanici létají, proto se jim také přezdívá kosmické náklaďáky. Evropa jejich vývojem strávila několik let, sestavila a proškolila výrobní týmy a dala vzniknout sofistikovaným výrobním linkám. Byla by proto škoda tento nadějný program po pěti misích ukončit. Momentálně se nezdá, že by k ISS měla zamířit další loď ATV, přesto je jasné, že tenhle projekt nezemře. Jen se promění.

Evropská kosmická agentura ESA vyvíjí technologii 3D tisku měsíčních základen z místního materiálu. Tímto tempem se brzy dočkáme městeček na Měsíci.

Blízkého hyperobra ze souhvězdí Lodní zádě obklopuje extrémní hvězdný vítr, sestávající ze spousty menších závanů o různé teplotě. Naštěstí jsme snad dost daleko.

18. díl: Lidský faktor i technika
19. díl: Záchrana rampy
20. díl: Ve znamení ohně

Podle vědců projektu CLUES je z našeho dohledu vymazalo obnažení při pohybu skrz Kosmickou pavučinu, díky němž přišly o skoro všechen mezihvězdný plyn.

Čekejte démonicky černé horké vločky, padající temnou atmosférou přehřáté planety, navěky přikované vázanou rotací ke spalující tváři hvězdy . Básník by to nevymyslel lépe.

Namísto hvězd a ionizovaných mračen plynu bychom mohli použít měření rychlosti obíhání oblaků oxidu uhelnatého. Nově navržená metoda obstojí i pro doposud přehlížené spirální galaxie.

Zvýšený obsah izotopu uhlíku C14 v letokruzích kryptomerií a také berylia Be10 v antarktickém ledu z roku 774 či 775 našeho letopočtu má možná na svědomí krátký záblesk gama záření, vypálený při srážce černých děr, neutronových hvězd anebo bílých trpaslíků.

V roce 1999 profesor David Miller na MIT (Massachusetts Institute of Technology) pustil na první hodině studentům pasáž ze Star Wars, kde je Luke Skywalker obklopen vznášejícími se droidy. Pak jim zadal úkol, při kterém se měli pokusit něco podobného vytvořit sami.

Exotický uhlovodíkový písek nejspíš vyplňuje krátery na Titanu a zajišťuje tím jeho překvapivě mladistvý vzhled. Žlutý měsíc Saturnu je opravdu nevšedním místem.

Exploze supernovy a pozůstalý mikrokvasar nejspíš mají na svědomí mlhovinu W50, v rádiové oblasti úžasně připomínající kapustňáka. V souhvězdí Orla teď máme Mlhovinu Kapustňák.

Pokud se v ranném vesmíru vytvořily doménové stěny z axionových polí, pak bychom s nimi mohli vysvětlit významnou část scházející temné hmoty. Průchod Země takovou stěnou by zaznamenala síť několika synchronizovaných magnetometrů.

V roce 2015 se u ISS nafoukne modul BEAM a další dva roky bude testovat možnosti nafukovacích modulů pro orbitální základny i povrch cizích planet či měsíců.

Podle teoretické studie ano, pokud takový měsíc neobíhá příliš blízko své planety. V takovém případě by se totiž nejspíš uvařil slapovým zahříváním. Kde asi najdeme modré domorodce?

Gigantická skupina kvasarů Huge-LQG o délce 4 miliardy světlených let ohrožuje naše představy o fungování vesmíru a tak vůbec. Čekají kosmologii zásadní změny?

Chronicky podezřelá exoplaneta u blízké a mladé hvězdy Fomalhaut asi opravdu existuje, ale chování se spíš podobá ohromné kometě. Co to vlastně obíhá v systému 25 světelných let od nás?

Chování temné hmoty při srážení kup galaxií Kulka z muškety napovídá, že by se částice temné hmoty mohly navzájem ovlivňovat doposud nepoznanou temnou silou.

Největší mimozemská laboratoř nás denně zásobuje nepřeberným množstvím nádherných fotek z povrchu Rudé planety, jejichž rozmanitost bere dech. Jenže právě přemíra informací může být někdy na závadu. Vypořádal se s tím portál Curiositymsl.com

Tým mise NuSTAR zveřejnil podivuhodné snímky ultrasvítivých zdrojů rentgenového záření v galaxii IC 342 a pozůstatku supernovy Cassiopeia A, v pásmu vysokoenergetického rentgenového záření.

Díky vesmírnému teleskopu Kepler už máme představu, kolik je asi v Mléčné planet typu Země. Jsou jich miliardy!

NASA je agentura, která by měla posouvat hranice poznání a překračovat meze možného. Jenomže poslední dobou jí v tom brání nejistota kolem financování a tak vznikají různé projekty, kdy by mělo být za málo peněz hodně muziky. Spousta z nich ale zůstane jenom na papíře, bude se to týkat i přitáhnutí asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce?