Proč mají veliké hvězdy v systému Epsilon Lupi mohutná magnetická pole? Ve vzdálenosti 500 světelných let čeká na rozlousknutí astronomická hádanka.

Velké překvapení čekalo astronomy, když se rozhodli podívat se detailně na jednu docela vzdálenou galaktickou kupu.

Podle studie obyvatelnosti galaxií jsou pro život našeho typu nejlépe obyvatelné eliptické galaxie. Nespletli jsme si galaxii?

Telerobotika se zabývá řízením poloautomatických a automatických strojů na dálku. Pomáhá pyrotechnikům, nebo lékařům a do budoucna může hrát důležitou roli i při průzkumu cizích planet. Dánský kosmonaut Andreas Mogensen, v současné době pobývající na Mezinárodní vesmírné stanici, se do telerobotických zkoušek také pustil. Operátora a ovládaný stroj dělily tisíce kilometrů.

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny.

Informací o tom, co se bude okolo SpaceX dít v dalších měsících nebylo mnoho. Na veřejnost se sice dostaly nějaké neověřené kusé informace, ale oficiální potvrzení chybělo. To bylo živnou půdou pro různé spekulace a domněnky. Tomu je již ale konec. SpaceX sice ještě nemá pevně stanovený kalendář letů, nicméně výhled na další týdny a měsíce již znám je.

Tento týden se v médiích objevila další dobrá zpráva na poli moderní astronomie. Americký úřad pro energetiku definitivně schválil výrobu 3.2-gigapixelové digitální kamery (největší dopoposud navržené), která bude tvořit srdce jedné ze čtyř budoucích obřích observatoří nové generace.

Analýza ultrafialového záření horečnatě aktivního jádra galaxie Markarian 231 v něm odhalila dvojici supermasivních černých děr o hmotnosti 150 milionů a 4 milionů Sluncí, které se oběhnou za 1,2 roku.

V pátek 21.8.2015 završila astrometrická sonda Gaia svůj první pracovní rok na orbitu kolem libračního bodu L2 v plném pracovním režimu. U té příležitosti zveřejnila Evropská kosmická agentura toto úterý krátký přehled prozatimních vědeckých výsledků.

V pondělí (24.srpna) dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici japonská zásobovací loď HTV-5. Ta ve svých útrobách dopravila na ISS více než pět tun nákladu. Jelikož HTV létá ke stanici jen jednou do roka, jsou pohledy na její zlatavý povrch vzácné. Když se navíc podaří tuto loď správně vyfotit, vzniknou snímky, které svou krásou doslova berou dech. To se podařilo posádce ISS.

Americká sonda New Horizons před měsícem prolétla jako první lidský výtvor kolem trpasličí planety Pluto. Dokázala nasbírat ohromné množství údajů, které se budou k Zemi posílat ještě mnoho měsíců. Tím ale její mise nekončí. I když se od Pluta vzdaluje rychlostí 13,8 km/s a už nikdy se k němu nevrátí, směřuje k dalšímu tělesu, takže za pár let…

Černá díra v nitru galaxie RGG 118 váží stejně jako 50 tisíc Sluncí. Menší supermasivní černou díru jsme zatím nenašli.

Tvrdí to astronomové, kteří studovali produkci energie ve výseku známého vesmíru. Dnešní vesmír prý vytváří o polovinu méně energie, než před 2 miliardami let.

Přesněji řečeno galaxie s největším spolehlivě změřeným rudým posuvem. Ale i tak stojí za to.

O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a snadno z nich vyplyne účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal materiál v době, kdy se tvořila Sluneční soustava. Jenže co když má sonda zkoumat gravitační vlny?

Nejspíš byste ale neuhodli, z čeho se největší struktura pozorovatelného vesmíru skládá – tvoří ji Prstenec devíti gama záblesků!

Chemické složení hvězd prozrazuje, že Mléčná dráha je mnohem chaotičtější a dynamičtější, než by se zdálo.

Fotografka a astronautka Samantha Cristoforettit nás provádí jednotlivými moduly stanice. Krátkými videovstupy ukazuje, jak se zachází s poklopy průlezů, nechá nás nahlédnout do biolaboratoře, opravářské dílny, ledničky, kde jim zkoumají úbytek svalové hmoty, jak vypadá dokovací místo pro přísun zásob, kudy se dá vystoupit do volného prostoru,...

Ruský miliardář Milner podpořil hledání E.T., ve skutečnosti ale zachránil významné radioteleskopy Green Bank a Parkes a potěšil mnoho astronomů.

Nadpis nemá evokovat představu tajících ledovců, ale míří na fakt, který si mnoho středoevropanů, kteří nikdy nepřišli do styku s obrovskými masami ledu, vůbec neuvědomuje. Ledovce totiž neustále tečou – jsou v mimořádně pomalém pohybu směrem do údolí, kam s sebou strhávají kamení a tvoří morény. Snímky ze sondy New Horizons ukázaly, že podobný efekt probíhá i na Plutu.

Extrémně řídké galaxie v Kupě Vlasů Bereniky zřejmě drží pohromadě temná hmota, které je tam stokrát víc, než viditelné hmoty.

První potvrzenou molekulou, která v kosmickém prostoru pohlcuje záření hvězd a vykresluje v jejich spektrech mezihvězdné pásy, je elegantní buckminsterfulleren.

Někteří čtenáři možná nerozumí názvu článku, proto rád přidám vysvětlení. Skvělý český popularizátor kosmonautiky a nekonečná studnice znalostí na toto téma, Mgr. Antonín Vítek, CSc. totiž v červenci 2011 při rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil: “Potřeboval bych se dožít 15. července 2015."

Je to jako z fantaskního vesmírného příběhu. Temný most mezi kupami galaxií, který lemují nezměrné prázdnoty.

LORRI, Ralph, Alice, REX, SWAP, PEPSSI... a plán průletu.

Po epickém takřka desetiletém putování odpočítává vesmírný posel New Horizons poslední miliony kilometrů na cestě k podivnému hybridnímu objektu naší sluneční soustavy. Těleso bylo už dávno vyřazeno ze seznamu planet, ale pro naše pochopení historie a vzniku našeho domovského systému tato skutečnost nemá větší význam.

Řešení problémů s dynamikou relativistických kapalin vede vesmír k depresivnímu Velkému roztržení veškeré hmoty.

NASA a nejen ona už dlouhou dobu sní o marsovském ultralehkém letadle jako součásti některé z misí včetně budoucích pilotovaných nebo přímo samostatné mise. A nelze se tomu divit. Letadlo na Marsu by dokázalo vyplnit mezeru mezi daty získanými družicemi na oběžné dráze a rovery na povrchu.

Podle nové teorie vesmír nezrychlil své rozpínání jednou, ale hned sedmkrát. Asi jako když někdo ťukne do skla a to pak drnčí do mrazivého ticha.

Marco Polo byl významný objevitel, který proslul svými cestami do Asie. MarCO se příští rok také zapíše do historie – jedná se o zkratku Mars Cube One. Jde o první cubesaty, které jsou určené k cestě meziplanetárním prostorem k jiné planetě.

Samir Mathur z Ohijské státní navrhuje, že černé díry obsahují klubka zašmodrchaných superstrun – fuzzbally a namísto gravitačního drcení vytvářejí mírně nedokonalé hologramové kopie.

Malé satelity zvané cubesaty získávají postupně schopnosti, které byly donedávna vyhrazené jejich velkým kolegům. Teď hodlají prolomit další hranici.

V Kennedyho kosmickém středisku (KSC) na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.

Po sedmi měsících mlčení se modulu podařilo nabít baterie na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a začít komunikovat s řídícím centrem.

Rentgenový teleskop Chandra a gama teleskopy Fermi a VERITAS pozorovaly velmi vzdálené kvasary a potíraly přitom modely časoprostorové pěny.

Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření.

Gigantické exoměsíce plynných obrů v obyvatelných zónách se rýsují jako velmi nadějní kandidáti na výskyt mimozemského života.

Teorie Mnoha navzájem se ovlivňujících světů se vynořila před pár lety ze šera chemických laboratoří a teď straší kvantové mechaniky jako vyzývatelka vlnové funkce.

Při pozorování galaxií vyšlo najevo, že relativistické výtrysky hmoty z nitra aktivních galaktických jader nejspíš úzce souvisejí s fenoménem splývání galaxií.

NASA připravuje misi k Jupiterovu měsíci Europa. Čím vším chce jednoho z kandidátů na nalezení mimozemského života zkoumat? Jakou roli bude hrát spolupráce s ESA?

Dramatická hvězdná soustava Nasty1 by mohla být vzácným přechodovým stadiem vývoje divokých Wolf-Rayetových hvězd.

Galaxie s poetickým jménem WISE J224607.57-052635.0, objevená na úsvitu vesmíru, žhne v jako 300 bilionů Sluncí najednou.

S armádním raketoplánem se na orbitu svezla i nová sluneční plachetnice. Přesvědčíte se o tom na vlastní oči.

Pokud už jste alespoň něco málo četli o podpovrchových oceánech v naší soustavě, je pravděpodobné, že jste zaslechli o chystané misi Evropské vesmírné agentury JUICE. Vypuštění sondy, která by měla zkoumat tři ze čtyř Galileiho měsíců (Europu, Callisto a Ganymedes) je plánováno na rok 2022.

Průzkum pohybu hvězd blízkých spirálních a eliptických galaxií prozradil, že se v nich hvězdy pohybují překvapivě konstantní rotační rychlostí, bez ohledu na jejich pozici uvnitř galaxie.

Vlastně příliš velký horký saturn v příliš těsném objetí s příliš malým červeným trpaslíkem. Hvězdný systém HATS-6 šokoval své objevitele.

Největší událost letošního roku – průlet americké sondy New Horizons se blíží. Do největšího přiblížení už zbývají necelé tři měsíce. Je proto načase fotit neznámý svět. NASA včera zveřejnila sérii nových fotek jsou skutečně povedené.

Vesmírné tsunami, rozpoutané srážkami kup galaxií, oživují tvorbu nových hvězd ve vyhasínajících galaxiích. Ale nic netrvá věčně.

Výročí – a obzvlášť ta kulatá – bývají vždy ve znamení bilancování. Sečtou se úspěchy, odečtou slepé uličky a problémy, je to skoro takový očistný rituál pro všechny zůčastněné. Málokdy si to přiznáme, ale jakákoli podobná oslava nutí i nás samých zamyslet se nad tím, co se povedlo, co méně, a co případně vůbec.

Vyřešíme záhadu Chladné skvrny reliktního záření vesmíru v superprázdnotě ze souhvězdí Eridanu, která měří 2 miliardy světelných let?